Mýty a pověry kolem objektivů pro DSLR

Obsah článku: Velikost snímače Rozdíly v chování objektivů u SLR a DSLR Objektivy na trhu Závěr

Velikost senzorů digitálních fotoaparátů
Je celkem přirozené, že čím menší je senzor, tím horší je kvalita obrazu - objektiv musí zmenšovat a zaostřovat obraz na velmi malou plochu, aby se tato následně prudce zvětšovala. Všechny vady objektivů (difrakce - ohyb světla, aberace - barevná neboli chromatická vada, optické vady skla a další) se tím dramaticky projevují. Proto DSLR na rozdíl od kompaktů disponují řádově většími senzory, v nejvyšší třídě (Canon EOS-1Ds, Kodak DSC-14n) mají dokonce senzory se stejnou velikostí jako kinofilm.

Jak to ale bývá, čím větší je senzor, tím větší je i jeho cena. Malé senzory totiž nemusí řešit celou řadu technologických a výrobních problémů a foťáky jimi vybavené jsou mimořádně malé, lehké a kompaktní. Objektivy kompaktů konstruované na menší senzory mají totiž extrémně krátkou ohniskovou vzdálenost a tím vycházejí menší, kratší, lehčí a levnější. Extrémně krátká ohnisková vzdálenost vede současně k vysoké hloubce ostrosti - což amatérské veřejnosti maximálně vyhovuje - vše je prostě stále ostré. Typická velikost úhlopříčky senzorů kompaktních fotoaparátů je proto kolem 5-11 mm. Naopak velké senzory DSLR vycházejí velmi draho - i pár nefunkčních pixelů přinutí výrobce vyhodit celý senzor a pravděpodobnost zmetku s růstem plochy stoupá.

Velikost senzorů u DSLR
Většina cenově přijatelných DSLR používá velikost senzoru blízkou APS-C formátu o velikosti cca 1.5x (Nikon, Fuji, Pentax) až 1.7x (Sigma) menší než klasický 35 mm kinofilm. Co se potom děje s objektivem konstruovaným na klasický kinofilm ale nasazeným na DSLR? Simulované poměry takového objektivu ukazují obrázky níže:

Známka: 2.74 (1935)
 Způsob hodnocení: 1 - výtečné, 3 - dobré, 5 - vysloveně špatné