|
I když prezentace fotografií prodělala v poslední době velký rozvoj, stále je
opravdu důstojná prezentace kvalitních fotografií oříškem. Prezentace na
obrazovce počítače, či na papíře 13x18 cm, je sice dobrá a rychlá, zdaleka ale
nedokáže vytvořit zážitek podobný prohlížení obrazu. Ani dnes již masově
dostupné LCD či plazmové televize, kde rozměr 1 metr na šířku není žádný
problém, ani dataprojekce problém neřeší - obraz to prostě nenapodobí. Co naplat -
chcete-li opravdu kvalitně prezentovat své fotografie po delší dobu (výstava,
vernisáž, výzdoba bytu atd.), potřebujete
prostě velký papír.
Vyrobit papírovou fotografii, která pověšena na zdi se vrací ke kořenům klasických obrazů,
je relativně snadné. Minilaby většinou nemají problém vyrobit fotografie do
rozměru 20x30 cm, někdy i mírně větší, a fotografii není problém umístit do klipu,
který je k dostání leckde a v nejrůznějších rozměrech. Jenže ouha - kdo to
zkusil, tak rychle zjistil, že to sice jde, je to levné, snadné a rychlé, ale má to spousty úskalí a
nedostatků.

"S fotografií pracuji od roku 1986, tehdy přirozeně výhradně s filmy či
diapozitivy", říká pan Brát, majitel firmy
Fotonova. Sídlo firmy
Fotonova a laboratoř
zpracovávající filmy a diapozitivy je v Hronově, digitální fotolaboratoř je v
Praze.
Sklo na povrchu klipu se vždy leskne (i když výrobci klipů se holedbají
antireflexními vrstvami) a fotografie pod sklem se vždy po čase zkroutí. Z
původně pěkného obrázku se po chvíli stane levně vypadající a vybledlý kus,
který jen stěží dělá čest autorovi. Odstraníte-li sklo z klipu (pokud to vůbec
lze), tak se o to více fotografie kroutí (vliv teploty a vlhkosti) a povrch
fotografie se
bohužel také leskne. Zkrátka - není to ono. Navíc běžně dostupné rozměry
fotografií formátu A4, v lepším případě A3, jsou prostě na většinu zdí a míst příliš malé.

Ukázka reálné fotografie vyrobené firmou Fotonova. Jedná se o fotografii
Křenovického rybníka nedaleko Sedlčan, nyní umístěnou ve vinárně Bresto ve
Štěpánské 31 v Praze. Formát 1,25 x 3 metry, lesklý papír, kapa, matná
laminace, rám Nielsen, snímek Noblex PRO 6 x 12 cm, bubnový skener, 600 MB
dat. Autor Jiří Heller.
Na trhu je proto již dlouho ověřená a spolehlivá technologie, která umožní
vyrobit z fotografie opravdu skvěle vypadající a trvanlivý obraz velkých
rozměrů, který pověšený na zdi, může skutečně dlouhodobě zdobit. Princip této metody je v
nalepení fotografie na vysoce kvalitní a stálou desku (asi nejrozšířenějším
materiálem v ČR je tzv. kapa koncernu Alcan), která drží rozměry a znemožňuje
fotografii se jakkoliv kroutit a krabatit.

Desek kapa, ale i různých jiných materiálů, je na trhu velké množství. Jsou i
samolepicí verze (kapa fix), na kterou je možné fotografii prostě nalepit. V domácích
podmínkách je to ale poměrně těžké, protože rády vznikají bublinky.
Profesionálně se to proto dělá na speciálním lisu a lepidlo se nanáší na
fotografii. 
Kapa je lehká a přitom poměrně pevná. Liší se mimo jiné tloušťkou, praktická tloušťka
je kolem 10 mm.
Pro hrubou představu - kapa je vzdáleně podobná polystyrénové desce s hladkým
povrchem. Je tvarově stálá a úžasně lehká, takže se s fotografií snadno
manipuluje. Je k dispozici v různých tloušťkách, pro fotografie o rozměrech cca
50 x 50 cm a větší je nejvhodnější tloušťka 10 mm. Posledním krokem je potom laminace
povrchu fotografie, která zvýší její odolnost na doteky a otěry a případně
zarámování, které dojem obrazu dokončí.
Firma Fotonova - profesionální fotolaboratoř
Zatoužíte-li po podobných fotografiích, tak je otázkou, kde a jak je pořídit.
Běžný minilab velké rozměry fotografie, podlep, laminaci atd. pravděpodobně nenabídne, a tak
je třeba se podívat po firmách zaměřených na profesionální velkoplošný tisk
Jednou z takových firem je Fotonova pana Milana Bráta, mající pracoviště v
pražských Kunraticích a v Hronově. Fotonova se zaměřuje právě na velkoplošný
tisk, laminaci, podlep a rámování či paspartování fotografií.

Firma Fotonova sídlí
za těmito vraty v pražských Kunraticích. Již 23 let se zabývá profesionální
výrobou fotografií pro různé fotografické výstavy, studenty UMPRUM atd. a to
v ČR i v celé Evropě.
1. Velkoplošný tisk
Pod velkoplošným tiskem rozumíme fotografie o rozměru např. 40x60 cm a větší,
které velikostí
již připomínají běžný obraz. Mohlo by se zdát, že v
dnešní době je tisk vyřešená záležitost, jenže kdo to zkusil ví, že to tak
jednoduché není. Na výběr je:
- Digitální plotr (digitální tisk)
- Chemický tisk
V dobách digitální fotografie asi každého napadne, že digitální tisk na
plotru je to pravé ořechové. Jenže subjektivní srovnání velké chemické
fotografie s fotografií z plotru jednoznačně nahraje "staré" chemii. Je to prostě o něčem
jiném - od barev, po jemné přechody, detaily kresby i celkový dojem sametovosti
a opravdovosti fotografie. Samozřejmě záleží na námětu - některým spíše
grafickým námětům (například mapy) digitální tisk sluší, klasická fotografie je
ale jednoznačně hezčí chemická.
DPI versus PPI
Řada lidí v běžné mluvě zaměňuje termíny PPI a DPI, a přitom právě v
jejich rozdílu je ukryt kvalitativní rozdíl mezi chemickým a digitálním
tiskem.PPI (Pixels Per Inch) označuje počet pixelů
fotografie na palec (palec = 2,54 cm) a tedy hustotu pixelů. Pixelem se
přitom rozumí jeden plnobarevný bod fotografie. Má-li osvitová jednotka
schopnost osvítit fotografický papír s hustotou 300 PPI, vytvoří
skutečně 300 plnobarevných bodů na každý palec fotografie.
DPI (Dots Per Inch) označuje počet tiskových bodů na palec.
Tiskový bod u inkoustových tiskáren, plotrů i laserových tiskáren však
nemůže mít libovolnou barvu, ale jen barvu danou 4 nebo 6 inkousty.
Všechny ostatní barvy se skládají z existujících inkoustů a vytvoření
jednoho plnobarevného pixelu tedy vyžaduje hodně tiskových bodů - dots.
Má li tiskárna např. 1200 DPI a tiskne-li fotografii mající 300 PPI, tak
každý barevný pixel je tvořen 4 body inkoustů. A 4 body inkoustů
nedokáží zcela plynule namíchat miliony barev, které může kódovat každý
pixel. |
Jak probíhá chemický tisk
Firma Fotonova se specializuje právě na chemický tisk, a to jak z klasických
negativů, tak z digitálních dat. Pro většinu čtenářů bude zajímavý spíše tisk z
digitálních dat a tak si tento systém popíšeme podrobněji. Na začátku celého
procesu je osvitová jednotka. Firma Fotonova vlastní osvitovou jednotku firmy
ZBE s názvem Chromira 50. Ta dokáže z digitálních dat naexponovat (osvítit)
fotografický papír v roli o maximální šířce 125 cm (tj. 50 palců).

Osvitová jednotka vypadá jako velký plotr nebo mandl. Má za úkol osvítit fotografický papír
z role a opět jej v naprosté tmě osvícený namotat na roli.
Role fotografického papíru jsou běžně v délce 50 metrů, což je i teoretický
limit délky fotografie. Z praktických důvodů je ale problém s tak velkou
fotografií manipulovat (ale i to výjimečně lze), a proto je délka omezena na
rozumných 4 až 5 metrů. Běžně lze tedy vyrobit fotografii o rozměru 1,25 x 5
metrů.

"Dokážeme vytisknout fotografie šíře 1,25 metru a téměř neomezené délky. V
praxi je manipulace s délkou nad cca 5 metrů obtížná, ale ne vyloučená.
Nejběžnější zakázky jsou ale velikosti kolem 50x80 cm atp.", říká pan
Brát z firmy Fotonova.
Princip osvitu je velmi podobný plotru, jen místo hlavy s inkousty jezdí
nad papírem uzavřeným v úplné tmě hlava s LED diodami, která osvítí po řádcích
klasický barevný positivní fotografický papír. Chromira 50 dokáže pracovat s
rozlišením až 425 PPI a s barevnou hloubkou 36 bitů (12 bitů/kanál). Chromira si papír pomalu posouvá z role na roli, postupně svítí a to vše
pochopitelně v úplné tmě. Rychlost osvitu je asi 1 metr exponované role papíru o
šíři 125 cm za minutu.

"Dlouho jsem váhal mezi laserovou a LED technologií osvitu. Nakonec jsem
zvolil LED, protože mně přišla více o fotce a méně o pixelech. I na pixely
chudé snímky se díky ní dají hodně zvětšovat.", říká pan Brát u své osvitové
jednotky Chromira 50.
Chromira 50 v sobě skrývá výkonné PC, které provádí tzv. RIP (Raster Image
Processing). Ten z běžných digitálních vstupních dat od fotografa vypočítá vše
potřebné pro osvit LED hlavou včetně pro konkrétní hlavu a stroj vhodného
rozlišení, přepočtu vektorů, fontů, vhodné doostření atp. Po síti LAN je na tento RIP napojen
operátor a může tak RIP proces ovládat.

Součástí osvitové jednotky je RIP, který ovládá operátor z konzole (běžné
PC) po síti LAN.
Po expozici fotografického papíru, který Chromira opět namotá na roli, je
třeba v úplné tmě papír z Chromiry vyjmout a nasadit do druhého stroje Autopan,
což je klasická fotografická chemická laboratoř. Obsahuje 65 litrů vývojky, 65
litrů ustalovače, tři vodní lázně na praní a sušičku. Výstupem z ní je již suchá
a použitelná fotografie. Jak říká pan Brát z firmy Fotonova: "Chemie je živá.
Na výsledek má totiž vliv teplota lázní s přesností na 1 desetinu stupně (!),
jak dlouho chemie stála, kolik dm2 papíru skrze ní již projelo atd."

Chemická laboratoř Autopan schopná vyvolávat a sušit barevný fotografický
papír v roli o šíři 125 cm. 
I přes značný pokrok digitálních tisků je zatím chemický tisk ( i když
vypadá někdy "odpudivě") nepřekonatelný. Jak říká pan Brát: "Důležité je, co
vidím na fotce a ne, co říkají digitální data. A rozdíl plotr/chemie je
obrovský."

Z tohoto panelu se řídí kompletní chemické pochody chemické fotolaboratoře
Autopan.
I přes velmi přesné regulace chemie ve stroji a automatické doplňování chemie
ze zásobníků začíná den podle pana Bráta výjezdem kalibračního obrázku (tzv.
referenčního klínu), což je vzorník barev a hlavně stupňů šedé. Tento referenční
obrázek je vložen do densitometru, který vyhodnotí případné posuny kalibrační stupnice a podle těchto zjištěných posunů upraví křivky
osvitové jednotky. Tím se celý proces od osvitu až po chemické vyvolání zkalibruje a barvy, včetně neutrální šedé, dokonale sedí. Po řádné kalibraci je
proces dokonce tak přesný, že i ryze černobílé fotografie se tisknou na barevný
fotopapír a jsou prostě černobílé.

Densitometr je v principu jednoduché zařízení připojené k PC a schopné změřit
referenční obrázek. Na základě toho potom PC spočítá
korekce pro osvitovou jednotku tak, aby všechny chyby byly
korigovány. 
Výsledná korekční křivka pro osvitovou jednotku tak, jak ji spočítalo PC na
základě měření densitometrem. Proces připomíná kalibraci monitoru.
2. Podlep a laminace
Druhým krokem pro vznik profesionální fotografie "na zeď" je podlep na již
zmíněnou desku např. typu kapa, která patří v ČR k nejpoužívanějším. Jak říká
pan Brát: "Nalepit fotku umíme v podstatě na všechno, co je rovné a dá se
odmastit. Dražší ale velmi stálou a pevnou možností je nalepit fotku
například na hliníkovou desku Dibond."
Dalším typickým krokem je laminace, což je nanesení speciální ochranné fólie
na přední část fotografie. Zvýší se tím mechanická odolnost snímku (který není chráněn
sklem) proti dotekům či mechanickému poškození nehtem atp. Současně se mírně
prodlouží stálost, např. vlivem svitu slunce na snímek.

Laminování a podlep probíhá na lisu ve dvou krocích. První protažení lisem zalaminuje
fotografii a umístí na ni samolepicí fólii, v druhém se na lepicí fotografii
nalepí kapa. Celý proces probíhá za studena, čímž je vyloučeno poškození
fotografií teplotou.
3. Rámování
Posledním krokem je rámování, kdy se kolem fotografie na míru uřízne rám
podle výběru a vkusu objednatele. Rámů je opět velké množství a liší se jak
designem, tak i cenou. Nejsou-li to vysloveně speciální rámy, tak se většinou
prodávají jako tyče o délce 3 metry, které se speciální pilou řežou na míru
podle velikosti fotografie. Součástí rámu je potom i úchyt na zeď.

Rámy Nielsen
patří v ČR k nejrozšířenějším. Nabídka je velmi široká včetně různých
profilů i dřevěných a netradičních rámů. K dispozici jsou i nejrůznější
úchyty a spojky podle konkrétního provedení a potřeby.

Rámy v rozích musí perfektně sedět, a proto je třeba je velmi pečlivě řezat
profesionální pilou (obdoba pokosové pily).
Firma Fotonova - Milan Brát
Zabývá se fotografií od roku 1986, tehdy samozřejmě výhradně tvořenou filmy a
diapozitivy. Po rozmachu digitální fotografie pořídila osvitovou jednotku na digitální RGB data,
která je společně s navazující chemickou laboratoří v Praze. Vedle
profesionálního tisku fotografií se zabývá i laminací, kašírováním, rámováním,
paspartováním a skenováním. V Praze je i velký ateliér o ploše 130 m2
a výšce 6 metrů, kde není problém fotografovat a svítit třeba automobily.
Některé reference:
Jak posílat podklady?
Zájemci o velkoplošné fotografie se mohou ptát, jak prakticky posílat
podklady pro tisk. Nejsnazší je zaslat je ve formátu TIFF, nebo jako
nízkokomprimovaný JPEG v běžném windowsím sRGB. Rozlišení je ideální kolem 200
až 250 ppi, pokud nemáte dostatek pixelů, tak obraz nepřepočítávejte. RIP
jednotka si přepočet velmi inteligentně a s ohledem na potřeby osvitu provede
sama a většinou lépe než vy. Pokud je zakázka náročná, je možné se domluvit a
přijít se podívat na malé náhledy a po případných korekcích teprve vyjet velké
snímky. Data lze zaslat i přes FTP server.
Kontakt a ceny
Kompletní ceník lze nalézt
zde, pro
rychlou orientaci je kusová cena tisku snímku o velikosti 60x80 cm 800,- Kč bez dph (952,-
Kč s daní). Při větším množství se samozřejmě celý proces vyplatí více, a proto
se cena snižuje o 10 až 20 %. Podlep deskou kapa mount 10 mm vyjde u snímku
60x80 cm na 350,- Kč (420,- Kč s daní). Cena rámu je silně závislá na typu rámu
ale startuje na ceně od 132,- Kč/m. Nepočítáme-li tedy rám, fotografie 60x80 cm
vyjde asi na 1300,- Kč s daní, při větší zakázce kolem 1000,- Kč. Běžný termín
zhotovení fotografií je 7 až 14 dnů.
Milan Brát - Fotonova
Náměstí presidenta Masaryka 92
148 00 Praha - Kunratice (dá se snadno parkovat)
tel: +420 608 116 664
www.fotonova.cz
fotonova@seznam.cz
Případnou návštěvu nutno dohodnout předem.
Známka: 2.89 (306) Způsob hodnocení: 1 - výtečné, 3 - dobré, 5 - vysloveně špatné
|