Blesk - 1. Základní charakteristika

::Blesk - 1. Základní charakteristika
::Blesk - 2. Technické parametry a funkce
::Blesk - 3. Stanovení expozice bleskem
::Blesk - 4. Použití v exteriéru a ve tmě
::Blesk - 5. Vykrývací blesk v exteriéru
::Blesk - 6. Použití v interiéru
::Blesk - 7. Příslušenství a makro blesky
::Blesk - 8. Dálkové řízení

Pokud chcete výrazně zlepšit úroveň fotografií pořízených s bleskem, je nutné Pochopit, jaké světlo poskytuje blesk a jak ho rozumně začlenit do scény tak, aby jeho použití pokud možno nebylo vidět. Blesk je totiž velmi silné světlo, a proto vždy dramaticky změní světelné podmínky na scéně. Pravé mistrovství zvládnutí blesku je umění použít blesk tak, aby jeho použití na snímku nebylo vůbec vidět!

Zvládnout dobře blesk není jednoduché ani pro automatiku (expozice) ani pro fotografa (začlenění do scény, stíny, odlesky, barva atp.). Cesta vede přes pochopení charakteru jeho světla a jeho řízené použití.

Jaké světlo je blesk
Blesk je výbojka podobná zářivkám. K zapálení takové "zářivky" je však třeba vysokého napětí, a proto jsou blesky doprovázeny elektronikou, která z baterií fotoaparátu nebo externích baterií o typickém napětí 6 V pomocí měniče vytvoří napětí řádu tisíce voltů. Toto napětí je potom ukládáno do kondenzátoru a v okamžiku, kdy je v kondenzátoru nashromážděn dostatečný náboj pro zapálení výbojky, je blesk připraven k použití. Proces shromažďování náboje však chvíli trvá a blesky (zejména externí) přitom vydávají typický pisklavý zvuk.

Kompaktní fotoaparáty většinou signalizují připravenost blesku zelenou kontrolkou v hledáčku a/nebo na displeji a často nedovolí do doby nabití blesku fotografovat. Externí blesky signalizují svojí připravenost externí kontrolkou a většinou dovolí fotografovat, i když blesk není připraven – zodpovědnost za výsledek tak přebírá fotograf. Plné nabití blesku přitom trvá řádově vteřiny.

Doba hoření (svitu) výbojky je však velmi krátká (tisíciny vteřiny), a tak jeho vliv na scénu/fotografii nelze přímo vidět očima. Vliv na scénu je nutné se naučit představovat a podle toho volit vhodnou strategii jeho použití. Blesk si přitom lze nejsnáze představit jako silný bodový reflektor (například silnou svítilnu). Tento "reflektor" je u vestavěných (interních) blesků nasměrován tam, kam míří objektiv. Není možné jeho světlo nijak směrovat – směr světla je pevně určen jeho vestavěním do přístroje.

Velmi krátká doba svitu blesku (řádově tisícina vteřiny) dokáže zmrazit jakýkoliv pohyb. Na snímku je kapka vody.

Externí blesky propojené s fotoaparátem přes externí konektor (tzv. hot shoe patici) umožňují obvykle směrování světla blesku jak natáčením bleskové hlavice kolem dokola (Swivel, Rotate), tak jejím sklápěním nahoru a dolů (Tilt). Pokud propojíte blesk s fotoaparátem dálkově (buď bezdrátově, nebo kabelem), je samozřejmě možné světlem blesku pohybovat zcela svobodně po scéně až do limitního dosahu použitého dálkového odpalování.

Možnost naklápět (tilt) a natáčet (swivel, rotate) bleskovou hlavu, a tím směrovat světlo jinam než dopředu, je základní a nejvýznamnější vlastnost externích blesků používaná zejména v interiérech. Interní blesky tuto schopnost až na výjimky nemají.

Kvalita světla blesku
Pokud si přečtete článek o kvalitě světla, tak zjistíte, že plošně malé (bodové) světlo musí nutně tvořit ostré a hluboké stíny a výrazné odlesky na všem lesklém. To je bohužel i případ všech vestavěných blesků, které takové bodové světlo tvoří. Jejich pevné umístění na fotoaparátu předurčuje i směr světla, které bývá téměř 100% čelní (vždy směrem od objektivu). Interní blesk tak vždy vytvoří tvrdé (bodové) čelní světlo.

Plošně malé a čelní světlo blesku vytvoří, podobně jako silný reflektor, ostré stíny a výrazné lesky. Stíny se dají mírně zlepšit umístěním fotografovaného dále od pozadí. Významně se situace zlepší při svícení odrazem, což umožňují externí blesky.

Externí blesk je sice dále od objektivu (cca 15 cm), ale při jeho nasměrování přímo vpřed se kvalita jeho světla od interního blesku lišit příliš nebude. Kvůli větší vzdálenosti od objektivu bude jen výrazně slabší (možná i nulový) efekt červených očí a stíny budou poněkud více stranou, ale jinak bude kvalita světla velmi podobná. U externího blesku se výrazně lepších výsledků docílí až svícením odrazem, což právě sklápěcí a natáčecí hlava umožňuje. U dálkového odpalování je potom možné svítit bleskem odkudkoliv, a to i skrze difuzér, což má dramaticky pozitivní vliv na kvalitu světla.

Barva světla blesku
Každé světlo má nějakou barvu, a tak se výrobci museli rozhodnout, jakou barvu dají bleskům. Celkem logicky se všichni shodli, že světlo blesku bude stejně barevné jako průměrné denní světlo, tj. teplota světla blesku bývá kolem 5500 K až 6000 K. Správné vyvážení bílé při použití blesku je tedy na ikonu , kdy fotoaparát předpokládá blesk od svého výrobce, jehož barvu přesně zná. Velmi podobných výsledků ale docílíte i volbou nebo .

Pokud však nefotografujete s bleskem za úplné tmy, tak se běžné světlo smíchá se světlem blesku a je třeba řešit podobné kompromisy jako při kombinovaném stálém světle. Naštěstí je ale při fotografování s bleskem obvyklé, že nejdůležitější objekty jsou v popředí, a tudíž jsou nasvíceny dominantně bleskem. Proto je rozumné vyvážit bílou na světlo blesku , protože právě barva blesku v popředí silně dominuje.

Barva blesku je velmi podobná běžnému dennímu světlu, tedy kolem 5500 K. Ve srovnání s žárovkou je tedy světlo blesku modré a ve srovnání se světlem ve stínu nažloutlé.

Vyvážíte-li bílou na žárovku, bude světlo blesku modré (vlevo). Vyvážíte-li bílou na stín, bude světlo blesku nažloutlé (vpravo). Tyto kompromisy je třeba dělat zejména u kombinovaného nasvícení blesk + jiné světlo a jen tam, kde blesk není dominantním světlem.

Pokrytí scény bleskem
U řady obyčejných svítilen bývá možné zužovat či rozšiřovat světlo. Buď směřovat silnější proud světla do malého prostoru, nebo světlo rozšířit na větší plochu (kvůli velmi levné optice se u běžných baterek místo rovnoměrného pokrytí setkáte s kruhy), ale světlo bude logicky slabší. Stejný problém řeší i blesk – jak moc do šířky má svítit?

Stačí svítit do šířky tolik, aby fotografie byla osvětlená celá, tedy aby neměla tmavé rohy. Potřebnou šíři pokrytí světlem tedy určí aktuální zoom, přesněji aktuální ohnisková vzdálenost objektivu. Čím menší je zoom (kratší ohnisko objektivu), tím více fotografie vidí do šířky a tím více do šířky je i třeba svítit bleskem. Naopak při silném vyzoomování (použití dlouhého ohniska) stačí světlo blesku směrovat na poměrně malou plochu scény.

Každý blesk umí pokrýt malou (úzkou) scénu (modře). Horší je to se širokým pokrytím, kdy blesk již nesvítí dostatečně do strany a zejména rohy fotografie mohou být tmavé (červeně).

Vestavěné blesky v kompaktních fotoaparátech, stejně jako interní blesky DSLR, mají šíři pokrytí nastavenou pevně na nejširší ohnisko. U kompaktních fotoaparátů je to logicky nejširší ohnisko jeho objektivu, u DSLR je třeba hledat nejširší ohnisko pokrytí bleskem v technických parametrech těla. Pokud u DSLR použijete ohnisko širší než uvedené nejširší možné, rohy fotografie budou již tmavé. Naopak pokud použijete ohnisko delší, fotografie bude v pořádku, ale blesk bude svítit zbytečně do strany, a světlem se tak plýtvá. Tento problém je řešen až u dražších externích blesků tzv. zoom hlavou.

Pokles světla blesku do dálky
Blesk není nic jiného než zdroj světla podobný reflektoru. A pro jakýkoliv zdroj světla platí, že jeho oddálením od plátna klesá intenzita světla na plátně s druhou mocninou vzdálenosti. Oddálením se totiž zvětší plocha, kterou zdroj osvětluje, a tudíž světlo "řídne". A dvojnásobným oddálením se plocha zvětší 4x, tudíž klesne 4x i intenzita světla.

Jednou z nejdůležitějších vlastností blesku a světla obecně je pokles intenzity do dálky s druhou mocninou vzdálenosti. Prakticky to znamená, že síla světla z blesku směrem od fotoaparátu rychle klesá a že správná expozice je možná jen v jedné konkrétní vzdálenosti.

Blesk vždy mění scénu!
Pokud fotografujete s bleskem, musíte počítat s tím, že blesk svým silným světlem scénu změní. Jednak změní světelné poměry ve scéně – změní rozložení stínů a odlesků – a jednak scénu posune barevně. Problém je zejména v tom, že díky krátké době svitu blesku scénu s bleskem nikdy nevidíte, a tak je třeba si účinek blesku pouze představovat.

Blesk svým světlem vždy změní scénu. Původní osvětlení silně potlačí, dramaticky změní osvětlená a stinná místa, změní stíny, lesky i barvu. Na těchto snímcích je také dobře vidět, jak přímý blesk exponuje správně jen v jedné vzdálenosti – zde se automatika rozhodla pro květiny v popředí. Vliv blesku je tak třeba se naučit představovat, zvážit jeho použití a rozumně ho do scény začlenit. I přes všechny zápory je ale blesk veleužitečné zařízení!

Červené oči
Červené oči, typické při fotografování s bleskem, trápí mnoho uživatelů digitálních i klasických fotoaparátů. Pomineme-li žertovné fotografie z diskotéky, jsou červené oči na fotografii diskvalifikační (představte si fotografii s červenýma očima v módním časopise nebo v reklamě). Efektu červených očí je tedy nutné se zuby nehty bránit.

Červené oči vznikají díky tomu, že silné světlo blesku interferuje na duhovce oka, a barva očí tedy záleží na tloušťce duhovky. U lidí bude převážně červená, zvířata však mohou mít díky jiné tloušťce jejich duhovky jinou barvu "červených" očí. Efekt se navíc umocňuje skutečností, že bleskem se většinou fotografuje ve tmě či šeru, kdy jsou zřítelnice široce otevřené.

Červené oči zná asi každý fotograf. U vestavěných blesků je těžké se jim vyhnout, lepší situaci nabízejí externí blesky.

Pokud se chcete červeným očím vyvarovat, tak je nutné umístit blesk co nejdál od osy objektivu. Je-li totiž blesk daleko od osy objektivu, bleskem osvětlený a interferující kus duhovky se nebude krýt s místem, které vidí objektiv. Proto se výrobci často snaží blesk co nejvíce vyklopit nahoru, což samozřejmě naráží na konstrukční a praktické potíže. Nejhůře jsou na tom kompaktní fotoaparáty, průměrně interní blesky DSLR a efekt červených očí téměř nenastává u velkých externích systémových blesků. Logicky také platí, že z čím větší vzdálenosti s bleskem fotíte, tím více svítí blesk zepředu a efekt červených očí je silnější.

Červené oči nejsou jen doménou lidí, ale i zvířat. Díky jiné tloušťce jejich duhovky však může být barva očí jiná.

Redukce červených očí (Red Eye Reduction)
Když nelze blesk dostatečně vyklopit, je možné zapnout funkci "Redukce červených očí" (Red Eye Reduction). Tato funkce se snaží buď sérií záblesků, nebo pomocným světlem přivřít zřítelnice fotografované osoby, a tím efekt potlačit. Silně to však zpomaluje fotografování, funguje to jen "napůl", a z toho důvodu je to v praxi jen problematicky použitelné, o reportáži nemluvě. Poslední možností je efekt dodatečně vyretušovat v počítači. Je to však pracné a udělat to tak, aby retuš působila zcela přirozeně, je sice možné, ale vůbec ne jednoduché.

Známka: 2.78 (2181)
 Způsob hodnocení: 1 - výtečné, 3 - dobré, 5 - vysloveně špatné