Fotografujeme padající kapky vody - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Tipy & triky

Fotografujeme padající kapky vody

30. října 2009, 00.00 | Dnes volně navážeme na náš předchozí článek „Pár užitečných tipů pro fotografování v dešti“, i když tak trochu z jiného úhlu pohledu. Ukážeme si totiž, jak lze snadno fotografovat dopady padajících kapek do vody, které vytvářejí na snímcích působivou vizuální podívanou. Více viz náš článek.

Někdy deštivé počasí dokáže zahnat fotografa do kouta domova, kde tiše dumá, co by mohl v domácích podmínkách fotografovat. Jednou z velmi oblíbených kratochvílí fotografa je například fotografování dopadajících kapek do vodní hladiny. Snímek kapky vody, která se působivě rozstřikuje o vodní hladinu, vytváří velmi působivou vizuální podívanou, a tak se nelze divit, že fotografie s touto tématikou se dnes v hojném počtu vyskytují snad v každé fotobance na internetu. Pro začínající fotografy, kteří by rádi zkusili fotografovat padající kapky vody a prozatím nevědí jak na to, je určen náš dnešní článek.

Pro začátek si vyjmenujeme, jaké vybavení budeme potřebovat pro fotografování padajících kapek. Zajistěte si následující vybavení a dispozice:

  • Jeden externí blesk
  • Stojánek pro upevnění blesku
  • Cold shoe adaptér
  • Možnost dálkového odpálení externího blesku
  • DSLR fotoaparát
  • Makroobjektiv či střední teleobjektiv
  • Stativ
  • Odraznou desku (ve většině případů postačí bílý papír o formátu A3)
  • Papír s abstraktním barevným potiskem (pro vytvoření působivých barevných odrazů ve vodě)
  • Větší nádobu s vodou, do které budou dopadat kapky (například fotovanička či větší mísa)
  • Stůl
  • Ručník na utírání vody
  • Igelitový sáček (slouží jako rezervoár kapající vody)
  • Provázek a stojánek pro zavěšení igelitového sáčku
  • Propisovací tužku

Fotografování dopadů kapek vody není příliš náročné na celkový objem fotografického vybavení. Stačí nám v podstatě mít pouze po ruce nějakou nádobu s vodou, igelitový sáček, provázek, stůl, odraznou desku, jeden externí blesk s možností dálkového odpálení, stativ, fotoaparát, střední teleobjektiv a odraznou desku.

Fotografování kapek vody hravě zvládneme i doma, protože jak je vidno z výše vyjmenovaného seznamu vybavení, se můžeme pro naše účely obejít i bez draze zařízeného fotoateliéru. Nejdříve si najdeme nějaký stůl, na kterém budeme moci fotografovat a položíme na něj z preventivních důvodů vhodný savý materiál (například ubrus či hadr), aby se do něj mohla případně vylitá voda či vodní stříkance vsáknout.

Na stůl umístíme nějakou nádobu, kterou naplníme skoro až po okraj vodou. V našem případě jsme použili nerezový podnos

Na stůl umístíme větší nádobu, kterou až po okraj naplníme vodou. Pro tyto účely nám dobře poslouží například fotografická vanička (jaká se například používá v temné komoře) či větší mísa. Získáme tak prostor s vodní hladinou, do kterého můžeme nechat odkapávat kapky vody.

Naplníme igelitový sáček vodou a zavěsíme ho pomocí provázku nad nádobu s vodou. Jako stojánek pro zavěšení sáčku s vodou jsme použili stativ s výklopnou tyčí.

Jako zdroj odkapávající vody nám poslouží například igelitový sáček, který do zhruba poloviny naplníme vodou a zavěsíme jej pomocí provázku nad přichystanou nádobu s vodou. V našem případě jsme jako stojánek pro zavěšení sáčku s vodou použili stativ s výklopnou tyčí. Igelitový sáček opatrně na dně propíchneme špendlíkem, čímž získáme zdroj kapek vody, které budou v pravidelném časovém intervalu dopadat na jedno místo na vodní hladině.

Na dně zavěšeného sáčku s vodou uděláme opatrně malou dírku, aby z něj mohla v pravidelných intervalech odkapávat. K proděravění pytlíku použijeme např. tenký špendlík.

Za nádobu s vodou postavíme odraznou desku, která by měla být co nejblíže vodní hladině. Jako odrazná deska nám může posloužit například polystyrenová deska či list standardního papíru o formátu A3 (případně A4). Musíme si uvědomit, že barva odrazné desky nám obarví odražené světlo od externího blesku, čímž dojde i k obarvení vlastní fotografované scény. Začneme tedy nejdříve s bílou odraznou deskou.

Za nádobu s vodou umístíme dostatečně velkou odraznou desku (například polystyrenový plát).

Dále si před odraznou desku umístíme externí blesk, který připevníme buďto pomocí „Cold shoe“ adaptéru na fotografický stojánek (tzv. „trojnožka“), anebo blesk položíme na nějaký předmět (například na plechovku či hromádku knih). Výbojku blesku namíříme na odraznou desku tak, aby světlo z blesku dopadalo pouze na odraznou desku, nikoliv na vodní hladinu.

Jako stojánek pro upevnění externího blesku, nám může dobře posloužit například malý fotografický stojánek typu „Trojnožka“. Pokud ho nevlastníte, nevadí, stejnou službu například odvede hromádka knih, na kterou lze blesk jednoduše položit.

Nyní je nutné si zajistit možnost dálkově odpalovat externí blesk. V této chvíli rozhoduje to, jaké fotovybavení a druh blesku máte po ruce. Externí blesk můžeme odpalovat v zásadě třemi způsoby. Buďto s pomocí kabelu, rádiového odpalování (tj. externí rádio, vysílač a přijímač; např. PocketWizard či levnější zařízení JIANISI PT-04) anebo přímo z těla DSLR fotoaparátu (eventuálně pomocí dalšího systémového blesku), který je vybaven funkcí bezdrátového ovládání systémových blesků (například „Built-flash comander mode“ u Nikon D90, Nikon D200, FujiFilm S5 Pro apod.).

Na závitovou hlavu fotografického stojánku...

V našem případě jsme při fotografování použili DSLR fotoaparát FujiFilm S5 Pro a systémový blesk Nikon SB-600, který bylo možné, díky kompatibilitě aparátu s uvedeným bleskem, bezdrátově ovládat přímo z těla přístroje. Na externím blesku nastavíme manuální režim a zeslabíme pro začátek výkon záblesku na 1/32.

... připevníme „Cold shoe“ adaptér s možností výklopu a natáčení, na který můžeme nasadit ...

Dále provedeme, pokud to váš blesk umožňuje, nastavení zoomovací hlavy blesku na ohnisko, které odpovídá (či se k ní alespoň blíží) ohniskové vzdálenosti, jenž budeme mít nastavenou na objektivu během fotografování. Tímto způsobem minimalizujeme nežádoucí rozptyl zábleskového světla, aby nezasahovalo přímo vodní hladinu.

... externí blesk. (Pokud budete používat rádiové aktivování externího blesku, tak použijete místo „Cold shoe“ adaptéru rádiový odpalovač)

Pro naše účely fotografování bude vhodné, kvůli dosažení dostatečnému odstupu od dopadajících kapek (a vodních stříkanců), použít makroobjektiv či teleobjektiv. My jsme při fotografování použili univerzální objektiv Nikkor 18-200 mm F3,5-F5,6, přičemž jsme využívali koncové teleohnisko 200 mm (ekv. kinofilmu je cca ohnisko 300 mm). Fotoaparát s objektivem upevníme na stativ a provedeme kompozici záběru. V záběru doporučujeme umístit dopadající kapku doprostřed, abychom mohli dostatečně zachytit i zčeřenou hladinu vody v okolí dopadu kapky.

Příkladem cenově velmi dostupného rádiového odpalování externích blesků je například zařízení „JIANISI PT-04“, které je možné sehnat na internetu za cenu cca 20 USD.

Protože dopad kapky je velmi krátký okamžik, tak na fotoaparátu (popř. na těle objektivu) nastavíme režim manuální ostření, jelikož by autofokus na takto rychlý proces nedokázal spolehlivě zareagovat. Poté zaostříme objektivem přesně na místo, kde na hladinu dopadají kapky vody. Jako účinnou pomůcku použijeme např. propisovací tužku, kterou na určeném místě ponoříme do vody a posléze na ní s objektivem zaostříme.

Polohu externího blesku vůči odrazné desce zvolíme tak, aby světlo z blesku dopadlo pouze na odraznou plochu a nezasáhlo přitom přímo vodní hladinu.

Na fotoaparátu nastavíme manuální režim a zvolíme nejnižší citlivost ISO, abychom měli expoziční proces plně pod kontrolou. Expoziční čas nastavíme dostatečně krátký, abychom dokázali „zmrazit“ dopad kapky do vody. Při volbě hodnoty expozičního času je třeba mít na zřeteli mezní čas, kdy je ještě možné synchronizovat závěrku fotoaparátu se zábleskem blesku (abychom na snímku neměli černé pasáže). U DSLR se synchronizační čas pohybuje obvykle okolo rozpětí 1/125s - 1/250s. V našem případě jsme na fotoaparátu nastavili expoziční čas 1/160s. Při volbě hodnoty clonového čísla jsme se snažili dosáhnout kompromisu mezi dobrou kresbou objektivu a optimální hloubkou ostrosti. Proto doporučujeme zvolit střední hodnoty zaclonění F8 - F11. V našem případě jsme na fotoaparátu nastavili clonové číslo F8.

Jako pomůcku pro přesné zaostření na místo dopadu vodních kapek, můžeme použít například propisovací tužku, kterou v daném místě umístíme do vody a posléze na ni manuálně zaostříme.

Nyní již nám nic nebrání v tom, začít s vlastním fotografováním. Protože již máme řádně nastavený blesk, fotoaparát a vše ostatní, tak již můžeme plně upnout svoji pozornost na dno proděravělého pytlíku s vodou a zmáčknout při dopadu kapky na hladinu vody spoušť. První snímek nám většinou hned napoví, zda jsme zvolili správné nastavení výkonu blesku a expozice u fotoaparátu. Pokud je snímek přeexponovaný, tak ubereme výkon blesku, či zvětšíme hodnotu clonového čísla. Pokud je fotografie naopak příliš tmavá, tak učiníme pravý opak. Pokud se vám nelíbí úroveň odraženého světla na vodní hladině, tak rovněž proveďte korekci sklonu hlavy externího blesku vůči odrazné desce. V našem případě jsme na mírně přeexponovaný snímek zareagovali snížením výkonu blesku na 1/64.

Pokud používáme systémový externí blesk (např. Nikon SB 600), který je možné bezdrátově odpalovat z některých modelů DSLR fotoaparátů (například Nikon D200), tak je nutné u něj aktivovat příslušný režim (u Nikon blesku SB 600 toho docílíme současným stiskem kláves „Zoom“ a „-“). Poté v režimu dálkového ovládání blesku nastavíme příslušnou skupinu a číslo kanálu, které se ...

Pokud již máme vyladěno nastavení expozice a blesku, tak se nyní můžeme plně soustředit na to, abychom dokázali odhadnout ten správný okamžik, kdy je potřeba zmáčknout spoušť fotoaparátu pro co nejatraktivnější zachycení dopadu kapky. Obrníme se tedy trochou trpělivosti a neúnavně mačkáme spoušť fotoaparátu. Po několika desítkách pořízených snímků jsme již díky nabyté praxi a cviku o něco chytřejší a už asi tušíme, kde se onen „rozhodující okamžik“ stisku spouště nalézá.

... se musí shodovat s nastavením fotoaparátu, v rámci režimu „Built-flash Commander“. Před fotografováním v tomto režimu ovládání externího blesku si nezapomeňte vyklopit interní blesk.

Z naší zkušenosti vyplynulo, že pokud chceme zachytit kapku těsně před dopadem do vody, tak je nutné stisknout spoušť přibližně v okamžiku, kdy se kapka vody odlepí od igelitového sáčku a začne padat dolů. Pokud chceme zachytit přesně moment dopadu kapky do vody, kdy se vytvoří tzv. „korunka“, tak musíme zmáčknout spoušť zhruba v momentu, kdy se padající kapka nalézá zhruba v polovině dráhy mezi igelitovým pytlíkem a vodní hladinou. Vizuálně nejhezčí podívanou ovšem představuje okamžik, kdy kapka po dopadu do vody vymršťuje nahoru malý vodní „komínek“ kapaliny. Pro zachycení tohoto okamžiku je nutné iniciovat spoušť přesně v době, kdy kapka dopadla do vody.

Pro vytváření působivých barevných odrazů na vodní hladině je možné použít abstraktně zbarvený papír, o který se bude odrážet světlo externího blesku.

Při používání bílé odrazné desky je zachycená scéna poměrně barevně neutrální. Takové snímky jsou přímo ideální pro pozdější převod do černobílé podoby. Nicméně se nám také nabízí možnost ozvláštnit snímek dramatickou barevnou atmosférou. Toho můžeme docílit buďto použitím barevné odrazné desky (popřípadě použitím barevného filtru na hlavě blesku) či jednoduše změnit nastavení vyvážení bílé ve fotoaparátu. Pokud snímáte do surového formátu RAW, což doporučujeme, tak můžete změnit kalibrací bílé barvy až během pozdějšího vyvolávání snímku v RAW konvektoru (například při zvoleném presetu „Žárovka“ se vám snímek celý zbarví do modra apod.).

Nyní máme již vše připravené pro snímání dopadu vodních kapek na vodní hladinu a můžeme začít s vlastním fotografováním

V našem případě jsme si vytvořili v grafickém editoru jednoduché barevné pozadí, které vzdáleně připomíná modré nebe s červánky. Daný motiv jsme si vytiskli na 2 papírové listy o formátu A4, které jsme mezi sebou spojili lepenkou a jenž jsme poté opřeli o naši původní odraznou desku v místech, kde se bude odrážet světlo vržené externím bleskem. Jak můžete vidět z ukázkového snímku, tak nám naše abstraktně zbarvená odrazná plocha dopomohla na vodní hladině vytvořit zajímavou barevnou atmosféru.

Závěr:
Výše uvedená technika pořizování snímků, jenž zachycuje moment dopadu kapky na vodní hladinu, je pouze jedním z mnoha způsobů, které používají fotografové po celém světě při fotografické práci s danou tématikou. Doufáme, že náš článek pomohl především začínající fotografy alespoň trochu zasvětit do uvedené problematiky a ukázat jim tak možnou cestu k pořizování zajímavých snímků.

Poznámka: Pokud již máte své vlastní zkušenosti s fotografováním padajících kapek vody a používáte nějakou odlišnou techniku, neváhejte a podělte se, prosím, se svými poznatky a tipy s ostatními čtenáři v diskuzi pod tímto článkem. Děkujeme.

Další zajímavé zdroje:
Youtube.com
Digital-photography-school.com
Flickr.com
Deviantart .com
Photobucket.com (velké množství inspirativních fotografií)
Pbase.com(galerie fotografií)
Popphoto.com
Flickr.com (mnoho ukázkových snímků)
Hypergurl.com
Strobist.blogspot.com
Blog.dreamstime.com

Ukázky:

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: