Několik tipů pro fotografování v zimě: Jak v zimě exponovat (2. díl) - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

Saal Digital

 

Jaký největší formát fotoknihy v řadě Professional Line ve formátu na šířku lze ve standardní nabídce Saal Digital Fotoservice objednat? Nápověda: Logo sponzora soutěže

V dnešní soutěži hrajeme o:



Tipy & triky

Několik tipů pro fotografování v zimě: Jak v zimě exponovat (2. díl)

31. ledna 2011, 08.00 | Před několika dny jsme měli možnost ochutnat vše podstatné, co charakterizuje tu pravou zimu. Máme tím na mysli třeskuté mrazy a napadlý sníh. V našem čtyřdílném miniseriálu vám přinášíme několik rad, které mohou pomoci začátečníkům při fotografování v zimních podmínkách. V dnešním díle si stručně nastíníme problematiku nastavení expozice v situaci, kdy chceme fotografovat zasněženou scénu.


Problematika expozice aneb věřte pouze histogramu
Zasněžená krajina dokáže spolehlivě zmást většinu expozičních automatik fotoaparátu, které v rámci automatických či poloautomatických režimů určují nastavení expozičních parametrů. Může za to převaha bíle zbarveného sněhu na scéně, ve které se marně snaží automatika „hledat“ přibližně 18% odstín šedé barvy. Ve výsledku nás tak může čekat podexponovaný snímek, protože automatika fotoaparátu „ztlumila“ světlé bílé tóny na šedou barvu.

Jediným spolehlivým rádcem vám proto bude zobrazený histogram (buď v rámci živého náhledu, nebo kontrolovaný u pořízených snímků), podle kterého poznáte, zda bude fotografie podexponovaná či naopak. Při fotografování na sněhu se tak obvykle doporučuje posouvat do plusu kompenzaci expozice o 2/3 až 1 EV (někdy je třeba použít i hodnotu +2EV), aby bílý sníh na snímku byl skutečně bílý a nikoliv šedý (pokud se tedy nejedná o váš tvůrčí záměr), jak tomu je na podexponované fotografii.


Ilustrační příklad podexponovaného snímku. Níže uvádíme jeho histogram


Histogram podexponovaného snímku může vypadat třeba takto


Ilustrační příklad správně exponovaného snímku. Níže uvádíme jeho histogram


Příklad ideálního histogramu u správně exponovaného snímku. Nejsou zde vidět žádné podpaly ani přepaly.


Ilustrační příklad přeexponovaného snímku. Níže uvádíme jeho histogram


Příklad histogramu u velmi silně přeexponovaného snímku. Na snímku jsou výrazné přepaly.

Další možností pro stanovení přesné expozice je nosit s sebou tabulku s neutrální šedou barvou, na základě které si pak můžeme fotoaparátem nastavit korektní expoziční parametry pomocí využití bodového měření expozice. V tomto případě samozřejmě fotografujte v manuálním režimu anebo využívejte na svém přístroji funkci aretace expozičních hodnot.


Pro manuální stanovení správné expozice a vyvážení bílé je nezbytnou pomůckou tabulka s 18% šedou barvou. Ilustrační foto: via Norm12345

Pozor na vysoký světelný kontrast fotografované scény
Fotografování zimní krajiny klade zvýšené nároky na dynamický rozsah fotoaparátu, neboť se často před námi nalézá velmi kontrastní scéna. Pokud můžete, snímejte proto do formátu RAW, který vám poskytuje větší prostor v boji proti přepalům. V extrémních případech můžete zkusit některé alternativní fotografické techniky, jež pomáhají řešit problémy s přepaly a podpaly (např. "HDR" fotografie, prolínání jednotlivých expozic apod.).


Zimní krajina klade zvýšené nároky na dynamický rozsah senzoru digitálního fotoaparátu. V boji proti přepalům a podpalům vám pomůže, když budete snímat fotografie do surového formátu RAW. Ten vám dává větší šanci na efektivnější postprodukci snímků, do které patří i tvorba pseudoHDR snímků (viz ilustrační fotografie od Carla Bergera, jež byla zhotovena kombinací 3 JPEG snímků. Tyto dílčí snímky byly „vyvolány“ z 1 RAW souboru). Ilustrační foto: via Carl Berger

Používáme vhodné fotografické filtry
Jako dobrá pomůcka pro fotografování světelně velmi kontrastní scény vám rovněž poslouží přechodové ND filtry. V některých případech si můžete při fotografování kontrastní scény přisvítit popředí snímku pomocí externího či interního blesku. Snažte se ovšem, aby použití blesku nebylo na první pohled vidět (tzn. aby umělý zdroj světla působil na scéně přirozeným dojmem).


Přechodové ND filtry vám ztmavením horních partie snímku pomůžou snížit příliš vysoký kontrast mezi oblohou a spodní částí fotografie. Ilustrační foto: via Jono

Při fotografování za slunečného počasí vám může být užitečný polarizační filtr, který redukuje polarizované sluneční světlo, čímž se sníží světelné odrazy na sněhu a rovněž se vám efektně ztmaví modrá obloha.


Polarizační filtry patří mezi oblíbené fotopříslušenství, neboť dokáží znatelně ztmavit oblohu, redukovat odlesky a zvyšovat sytost barev na fotografované scéně. Ilustrační foto: via Joey Rozier

V polohách nad 1 000 metrů nad mořem vám může poskytnout dobrou službu také UV filtr, neboť s rostoucí nadmořskou výškou se zvyšuje rovněž intenzita ultrafialového záření (UV záření spolu s atmosférickým vzduchem způsobuje například nehezké „modrání“ vzdálenějších objektů na horizontu) či Skylight filtry, které jsou efektní hlavně při fotografování pod jasnou oblohou, protože „oteplují“ namodralé odstíny barev.


UV filtry vám nejen dokáží blokovat ultrafialové záření způsobující mimo jiné „modrání dálek“, ale UV filtr se také používá pro ochranu přední čočky vašeho objektivu. Z pohledu na výše uvedený snímek si lze jen domýšlet, jak by asi vypadala čočka objektivu, kdyby fotografka neměla na svém objektivu našroubovaný UV filtr...Ilustrační foto: via Pretty Kate Machine

Měření expozice
Pokud fotografujeme za normální světelné situace, ponecháme si na fotoaparátu poměrové (maticové) měření expozice, které je vhodné pro snímání kontrastní scény.


Grafické znázornění maticového (vlevo) a bodového měření expozice (vpravo; hodí se pro fotografování scény v protisvětle), jež se v praxi nejčastěji používají při fotografování v zimě. Ilustrační foto: via Roman Pihan

Nicméně v zimě se kvůli nízko položenému slunci na obzoru můžeme často setkat se situacemi, kdy musíme fotografovat v protisvětle. V tomto případě určíme expozici na fotografované scéně pomocí bodového měření (či nastavením záporné korekce expozice), naměřené hodnoty pak držíme aretované (stiskem spouště fotoaparátu nebo pomocí tlačítka „AE/AF lock“ na DSLR) a poté doladíme celkovou kompozici snímku. Pomocí bodového měření si stanovíme expoziční hodnoty ve stinných oblastech snímku a následně si naměřené údaje porovnáme s hodnotami, které jsme naměřili v jasových oblastech scény. Finální expoziční parametry pak stanovíme tak, abychom u pořízených snímků měli co nejlepší průběh histogramu (tj. s minimem přepalů a podpalů).

Máme za sebou druhý díl našeho miniseriálu, ve kterém začínajícím fotografům radíme, jak fotografovat v zimních podmínkách. V příštím díle si například ukážeme, jak na sněhu ovládat nastavení bílé barvy, kdy je pro fotografování v zimě nejlepší světlo či jak vyřešit problémy s ostřením na sněhu.

(Konec druhého dílu)

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Tipy & triky  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: