Několik tipů pro fotografování v zimě: Kdy nejlépe fotografovat (3. díl) - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

Saal Digital

 

Jaký největší formát fotoknihy v řadě Professional Line ve formátu na šířku lze ve standardní nabídce Saal Digital Fotoservice objednat? Nápověda: Logo sponzora soutěže

V dnešní soutěži hrajeme o:



Tipy & triky

Několik tipů pro fotografování v zimě: Kdy nejlépe fotografovat (3. díl)

1. února 2011, 08.00 | V předposledním díle našeho zimního seriálu si uvedeme několik informací, které mohou začínajícímu fotografovi například napovědět, kdy je nejlepší doba pro fotografování, jaké zvolit vyvážení WB při fotografování na sněhu nebo jakou nastavit citlivost ISO při zachycení „zimní akce“.

Kdy je v zimě nejhezčí světlo?
Jednou z charakteristik zimního osvětlení je, že se slunce nachází po většinu dne na zimní obloze poměrně nízko nad obzorem. Proto fotografové mají větší možnost (ve srovnání s například letním obdobím) využívat dobré světlo, které tvoří pohledné stíny (světlo od nízko položeného slunce nad obzorem rovněž efektně zvýrazňuje texturu fotografované krajiny) a má příjemnou barevnost (podobně jako tomu je při východu a západu slunce).


V zimě se nalézá slunce poměrně nízko nad obzorem, což fotografům dává možnost pracovat po většinu dne s příjemnými podmínkami osvětlení.Ilustrační foto: via Steve Whiston

Na druhou stranu má v zimě fotograf pro svoji práci méně času, neboť den je výrazně kratší než například v létě. Čas proto hraje při zimním fotografování výrazně limitující roli a měli byste si tedy před samotným fotografováním promyslet určitý časový rozvrh, abyste stihli zachytit vše, co potřebujete. Určitě není nic příjemného se při fotografování (například v horách) „zapomenout“ na nějakém pěkném místě a poté se s baterkou po setmění snažit najít cestu ke své horské chatě. Velmi dobrou pomůckou, která vám dokáže napovědět, v kolik hodin budete mít přesně to nejhezčí světlo, je například on-line kalkulátor na stránkách www.golden-hour.com. Zde si můžete zadat polohu místa, kde budete fotografovat, a tento program vám následně ukáže časový rozvrh jednotlivých fází putování slunce na obloze během dne. Podle toho schématu tak máte přehled, kdy přesně se bude slunce nacházet níže nad obzorem, a budete díky tomu vědět o nejvhodnější době pro zachycení toho správného světla. Dalším vodítkem může být aplikace Google Earth, v rámci níž si lze nasimulovat zobrazení stínů v krajině od východu slunce po jeho zapadnutí.


Při fotografování v zimě je fotograf výrazně limitován časem, neboť se stmívá mnohem dříve než třeba v létě. Z tohoto důvodu je nutné pracovat rychle a rozvážně (zejména na horách, kde pak může být velmi obtížné najít ve tmě zpáteční cestu), abyste stihli nafotografovat vše, co jste si původně naplánovali.Ilustrační foto: via Éole Wind

Vyvážení bílé
Zabarvení slunečního světla se v zimním období poměrně rychle mění, což vedle dalších faktorů přispívá k ne úplně spolehlivému výsledku při automatické kalibraci bílé barvy. Bude proto lepší se spolehnout na manuální nastavení vyvážení bílé. Můžeme si buďto navolit na fotoaparátu některý preset z příslušné nabídky pro vyvážení bílé barvy, nebo využít plně manuální kalibraci bílé barvy pomocí šedé tabulky (jestliže nevlastníte šedou tabulku, můžete k ručnímu nastavení kalibrace WB použít plochu bílého sněhu).


Správnost výsledků automatického vyvažování bílé se samozřejmě liší v závislosti na kvalitě použitého digitálního aparátu. Na ilustračnímu snímku vidíme, že automatika fotoaparátu Fujifilm F70 EXR zvládla tento aspekt poměrně dobře. Nicméně si můžeme všimnout, že stinné partie na snímku mají modrý nádech, což je obvyklé při fotografování ve stínu (jedná se odraz od modré oblohy). Ilustrační snímek: Daniel Poláček

Při manuálním vyvážení hraje rozhodující roli, zda při slunečném počasí umístíte kalibrační terč na sluncem osvětlenou část sněhu (vedlejším efektem budou namodralé stíny), anebo zda budete teplotu osvětlení měřit ve stínu (namodralé stíny sice zmizí, ovšem za cenu nárůstu teplých tónů v obraze).


Manuálním vyvážením WB (s pomocí šedé tabulky) jsme sice odstranili ze stinných partií snímků namodralý nádech, ale stalo se tak za cenu nárůstu teplejších tonů barev na celé ploše fotografie. Ilustrační snímek: Daniel Poláček

Pokud je venku zatažená obloha, můžeme se spolehnout na preset vyvážení bílé „Zataženo“. Při vyjasněné obloze již musíme být obezřetnější (tedy vyjma poledne, kdy dobře funguje preset „Slunečno“), protože se teplota během dne mění.


Podobného výsledku jako v případě manuálního vyvážení bílé docílíme užitím presetu „Zataženo“ („Cloudy“), který rovněž odstraní modře zbarvené stíny. Tento preset představuje řešení například pro uživatele fotoaparátu, jenž neumožňuje manuální kalibraci bílé barvy. Ilustrační snímek: Daniel Poláček

Ráno a k večeru bude mít sluneční světlo znatelně teplejší nádech, který bude kontrastovat s modře zabarvenými stíny (je to důsledek toho, že sníh odráží modré nebe). Co s tím? Zde doporučujeme každopádně fotografovat do RAW formátu, abyste měli možnost si doma opravit případně chybné vyvážení bílé (pokud to ovšem váš fotoaparát umožňuje), anebo provádět ladění kalibrace bílé pomocí ručního nastavení teploty osvětlení (zde ladíme vyvážení bílé podle toho, jak se nám při nastavené teplotě osvětlení mění barevnost scény zobrazená skrze Live view na LCD displeji fotoaparátu). Obecně má denní světlo zhruba tyto teploty chromatičnosti, které se liší podle počasí a časového úseku: Východ a západ slunce: mezi cca 3 0004 000 K; Slunce mimo západ a východ: mezi cca 5 000 – 6 000 K; Zataženo: 6 000 – 7 000 K; Ve stínu slunce: cca 7 000 - 8 000 K.


Při pohledu na snímek pořízený s použitím WB presetu „Denní světlo“ vidíme, že je výsledek u daného fotoaparátu prakticky totožný s automatickým vyvážením bílé barvy. Ilustrační snímek: Daniel Poláček

Citlivost ISO
Zde jsou naše rady vcelku předvídatelné. Při jasném slunečném počasí budeme na fotoaparátu nastavovat minimální hodnoty citlivosti ISO (kvůli minimalizaci výskytu šumu), protože potřebujeme pracovat s co největším dynamickým rozsahem senzoru a zároveň nechceme, aby byla obrazová kvalita fotografie degradována větším výskytem digitálního šumu. Doporučujeme fotografovat v poloautomatickém režimu priority času (Tv).


Za jasného počasí nám budou pro „zmražení“ rychlé akce vycházet dostatečně rychlé expoziční časy i při minimálních hodnotách citlivosti ISO (cca do 200 ISO). Ilustrační foto: via Freeskieur74

Jiná situace logicky nastává, když budeme chtít fotografovat při zatažené obloze nějaké rychle se pohybující objekty na sněhu (například lyžaře a snowboardisty). V tomto případě budeme nastavovat vyšší citlivosti ISO (pokud nedisponujete světelným objektivem například světelností f2,8 a méně), abychom díky dostatečně krátkému expozičnímu času dokázali „zmrazit“ akci na fotografované scéně.


Fotografujete-li na sněhu nějakou akci při oblačném počasí, nezapomeňte si nastavit větší citlivost ISO, abyste mohli pracovat s dostatečně krátkými expozičními časy. Ilustrační foto: via Marc Soller

Při částečně zatažené obloze bychom si měli vystačit s citlivostí cca 200 ISO. Při úplně zatažené obloze budeme muset obvykle sáhnout k vyšší citlivosti 400 ISO (uživatelé standardních DSLR ještě mohou pomýšlet na využití citlivosti 800 ISO). Při používání vyšší citlivosti ISO však musíme počítat s nárůstem šumu v obraze, což degraduje obrazovou kvalitu fotografie. Volbu citlivosti ISO můžete svěřit automatice, ale nezapomeňte si před tím z výše uvedených důvodů v menu fotoaparátu nastavit mezní hodnotu ISO. Dalším pomocníkem pro fotografování akce na sněhu může být externí blesk, pomocí něhož lze „zmrazit“ rychle se pohybující objekt. V tomto případě vám doporučujeme fotografovat s bleskem v režimu TTL měření, abyste byli díky expoziční automatice zábleskové jednotky dostatečně flexibilní při náhlých změnách světelných podmínek.

Někdy se bez manuálního ostření neobejdete
Převaha zasněžené plochy v krajině, na které chybějí viditelné detaily, často v zimě přivede do „úzkých“ nejeden systém automatického ostření ve fotoaparátu. V těchto případech se buďto snažte najít na sněhu nějaký kontrastní objekt a na něj pak následně zaměřit AF bod fotoaparátu, či použijte funkci manuálního ostření (pokud jím váš fotoaparát disponuje). Průběh manuálního ostření vám doporučujeme kontrolovat na LCD displeji v rámci funkce Live View na LCD displeji (režim zvětšeného náhledu) – docílíte tak přesnějšího zaostření než v případě ostření skrze matnici optického hledáčku.


Při ostření na plochy, kde dominuje bíle zbarvený sníh, většinou začne autofokus fotoaparátu bezradně tápat. V těchto případech musíte buď ostřit na nějaký kontrastní objekt, či přejít z AF režimu ostření na manuální ostření. Ilustrační foto: via Patrick Bois


V následujícím (a zároveň posledním) díle si uvedeme několik tipů, na co se lze tématicky zaměřit při fotografování v zimě.

(Konec třetího dílu)

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: