Sto a tři rady pro lepší fotografie (9. část) - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

Saal Digital

 

Jaký největší formát fotoknihy v řadě Professional Line ve formátu na šířku lze ve standardní nabídce Saal Digital Fotoservice objednat? Nápověda: Logo sponzora soutěže

V dnešní soutěži hrajeme o:



Tipy & triky

Sto a tři rady pro lepší fotografie (9. část)

103rad_9_100px

3. června 2011, 00.00 | Celkové záběry mohou být nesporně monumentální a zvlášť na zvětšeninách velkých rozměrů nás snadno ohromí množstvím detailů nebo rozlehlostí celků. Jde-li nám ale o konkrétní jednotlivé objekty, stavby, předměty, zejména pak o živé bytosti, většinou platí jednoznačně: čím větší detail nebo alespoň méně rušivého okolí, tím lépe. A ruku v ruce se začátkem června vám tento díl přináší druhý praktický úkol a současně i druhé soutěžní téma.

8. rada – Jděte blíž!

Heslo starých zkušených reportérů platí i v dnešní digitální době: Když chcete něco či někoho vyfotografovat, jděte blíž. Když se vám zdá, že jste blízko, jděte ještě blíž. A když už si myslíte, že jste blízko až moc, jděte mnohem blíž. Uvidíte, že se vaše snímky stanou najednou daleko zajímavějšími. Zapomeňte na zoomy! Nejlepší zoom jsou vlastní nohy a zoomování ve skutečnosti nemá sloužit vaší pohodlnosti, ale k úplně jiným účelům, viz naše příští rada. U záběrů lidí platí heslo „jděte blíž“ téměř bez výjimky. Zapamatujte si ho a uplatňujte. Mnohem lépe vynikne podoba portrétovaného, jeho mimika, oblečení a nálada. Fotografie více vtáhne do děje a na první pohled řekne divákovi, o co vám šlo (jestli vám nejde o nic, nefotografujte!). Věřte, že k radosti vaší i fotografovaných „obětí“.



Porovnejte účinek obou fotografií. První je standardní, slušnou fotografií, kterou si slečna ráda kdekoliv vystaví nebo ji někomu věnuje. Ona a Honda Fire Storm! Zdánlivě nic zbytečného, standardně klidné pozadí, snímek podle klasických učebnic fotografie, za který by se nemuselo stydět žádné rodinné album, snad až na ten trochu zřetelný stín na pozadí, který mohl být určitě měkčí. Kdo z nás ale třeba na dovolené tyto detaily řeší nebo spíš, kdo vláčí s sebou pokaždé potřebnou výbavu? Ve skutečnosti naprostá většina příležitostných fotografů zachycuje postavy s mnohem větší porcí okolí a už tento záběr budou považovat za děsivě blízký. Co když mě ta holka kousne? Technické detaily: Nikon D70, objektiv AF-S 18–70 mm 1:3,5–4,5, clona 5,6, čas 1/125 s.



Jen o pár vteřin později, stejné místo, dívka, oblečení i motocykl, ale zcela jiný, mnohem účinnější a zajímavější výsledek. Stačilo popojít blíž. Jistě, nevíme už nic o prostředí ani o motocyklu. Pokud nám na nich záleží, věnujeme jim další záběry, viz třeba ten předchozí. Těsné orámování, zvýšený kontrast a barevná saturace ale doslova vtáhne diváka dovnitř obrazu, zjednodušeného jen na to hlavní a podstatné. Technické detaily: Nikon D70, objektiv AF-S 18–70 mm 1:3,5–4,5, clona 8, čas 1/200 s. Upraveno v počítači pomocí křivek a kontrastu v jednotlivých barevných kanálech.

V turisticky atraktivních lokalitách, ale i při pořizování památečních portrétů a „skupinek“ však denně vidíme pravý opak: většina fotografů i adeptů pouliční fotografie stále jen couvá. U záběrů neznámých lidí a každodenních výjevů je důvodem často ostych nebo obava z odmítnutí. I to je sice ve výsledku špatně, důvod se ale dá ještě pochopit. Proč se ale stejně chovají při fotografování známých nebo dokonce svých potomků a rodiny vůbec? Kromě vytvoření hmatatelného důkazu toho, že jsme „tam“ byli? Fotografie ale lže, Photoshop ještě víc, a výsledkem jsou stejně jen vzdálení a nerozlišitelní trpaslíci v tuctovém placatém prostředí. Ani jedno nikoho nezajímá a vaši známí při prohlížení alba usnou do minuty.

Možná jde i o zakořeněnou snahu ušetřit za snímek. Cena jednoho políčka filmu byla přitom při fotografování vždycky tou snad vůbec nejnižší položkou. Dnes stojí doslova „digitální nic“. Šetřílkové ale nadále spoří tak úporně, že na jednom záběru zachycují milenku vedle peugeota, manželku vedle Eiffelovky, přítele horolezce vedle Mount Everestu, průčelí své firmy na pozadí zeměkoule, svoje já v centru mléčné dráhy. Dobrým důkazem toho, že ve skutečnosti nic neušetří tím, že na svých fotografiích mají samé nepatrné blechy v dálce, je skutečnost, že pro jistotu na jednom místě nacvakají prakticky identických záběrů desítky.

Vy to nedělejte! Zaměřte se na jeden objekt, výjev, akci, ponechte jí vhodné a dokreslující nejnutnější prostředí, korespondující s vaším záměrem. Nic víc. Pokud je na jednom místě atrakcí více, zaslouží si každá z nich samostatný záběr. Jestliže vaše manželka leze právě bez jištění po plášti newyorského mrakodrapu, jde o unikátní situaci a v záběru musí být oba, aby bylo jasné, jaká je to výška a jak je její postava ve srovnání s rozměry budovy nepatrná. Jinak si ale oba objekty vašeho zájmu zaslouží svůj vlastní obrázek.

Když fotografujete člověka, není pokaždé nutné, aby všichni viděli, jaké měl přitom boty a jak rozlehlá je jeho zahrada. V jistých případech je to samozřejmě účelné nebo dokonce potřebné. Pokud nám jde ale jen o jeho osobnost, daleko více se o ní dozvíme z těsného portrétu, na němž celé ploše záběru bude dominovat jeho obličej nebo dokonce jen jeho část.

Již dost bylo couvání – kupředu, zpátky ni krok.



Chybí jim hlavy? No a co! Tohle není fotografie Karlíka Vomáčky na průkazku do knihovny nebo do policejního rejstříku. Z fotografie je na první pohled patrné, oč jde, záběr nechce ukázat konkrétní lidské bytosti, ale ilustruje obecný jev, situaci, chování nebo stav a osloví daleko více diváků, než kdybychom popisně ukazovali reálné tváře a prostředí. Nejde o dokument, ale o emoce a zobecněnou zkušenost. I časová životnost a použitelnost podobného záběru bude vyšší. Podobných momentů se těsně kolem vás odehrává denně desítky. Dlouhý čas a záměrný pohyb fotoaparátu, sledující hlavní aktéry, pomůže zdůraznit pohyb. Zkuste i nevšední perspektivu, střílejte přístrojem od boku, využijte výklopný displej, nelitujte zkažených záběrů. Později je snadno vymažete, ve vaší rybářské síti ale jistě zůstanou nečekaně zajímavé okamžiky. Technické detaily: Nikon Coolpix 5700, čas 1/6 s, vyklopený displej, snímáno při chůzi od pasu. Zvýšená zrnitost a saturace doplněny v počítači.



Tenhle portrét mohl být pořízený v kanceláři, v ateliéru, zrovna tak ale ve spíži nebo v jedoucím autě. O prostředí ani o dalších tělesných proporcích modelu neříká zhola nic. Proč taky. Tématem je výhradně zajímavý obličej a uhrančivý, trochu vyzývavý a zároveň vystrašený pohled do objektivu. Kdo čte moje texty pravidelně, už ví, že lokální neostrost nepovažuji za vadu, ale většinou za velkou přednost fotografií, protože jim dodává lehkost, zdání živosti a pohybu. Úzké rámování bylo podepřeno „zneostřeným“ umělým peřím vhodné rekvizity. Ideální je velmi světelný a plně odcloněný objektiv. Jestli bude kresba ostrá až do rohů je mnohem méně důležité než to, myslí-li modelka zrovna teď jenom na mě… Technické detaily: Nikon D70, objektiv 85 mm 1:1,8. Plně otevřená clona, čas 1/400 s, jemný odražený záblesk.



Opět nás nijak nezajímá, jak vypadá interiér jeskyně, kolik dalších lidí se okolo pohybovalo, dokonce ani to, jak má modelka dlouhé nohy. To vše jenom odvádí pozornost od momentálního intimního vztahu fotograf – modelka a od přehledného kompozičního řešení. Reálná světelná atmosféra byla drasticky znásilněna, jinak by modelka zcela zanikla ve tmě. Takhle naopak její bílé ladné tělo tvoří hlavní dominantu obrazu, což bylo cílem. Technické detaily: Nikon D70, objektiv AF-S 18–70 mm 1:3,5–4,5, clona 10, čas 1/60 s. Blesk v režimu TTL.



Nevíme nic o prostředí, a proto nás nijak neruší. Nevíme, je-li modelka oblečená nebo nahá, jestli sedí či stojí, dokonce není ani tak úplně jasné, co vlastně dělá nebo co to drží v ruce (v reálu šlo o dvě obyčejné tkanice od šatů). Tenhle obrázek má vypadat jen jako zajímavá a kompozičně vyvážená grafika, čemuž byla podřízena i redukce barev a zdůraznění litografického zrna. Šum je často digitálními fotografy bez klasického analogového vzdělání považován za div ne sprosté slovo. Ke škodě jejich unifikovaně vyhlazovaných sterilních fotografií. Ať žije zrno! Technické detaily: Nikon D70, objektiv AF-S 18–70 mm 1:3,5–4,5, čas 1/100 s.



Praktická část spojená se soutěží o věcné ceny




       :: Soutěž – červen 2011:

       Zadání druhé praktické úlohy:
       Lidé kolem nás – živý portrét, momentka

  • Téma jsme zvolili opět velmi široké a v návaznosti na převládající zaměření praktické série "100 + 3 rady". Navíc "lidé na fotografii", to je snad nejrozšířenější téma vůbec. Věříme tedy, že se vám červnové téma bude zamlouvat. Přejeme vám mnoho působivých tvůrčích nápadů a zdar při jejich realizaci!

  • Připomínáme: Fotografie vkládejte do připravených webových galerií pomocí jednoduchého rozhraní. Vkládání je možné po registraci – přihlášení. Počet fotografií u základních úkolů je stanoven na maximálně tři od jednoho autora. U letní volné tvorby máte příležitost prezentovat větší obrazové celky, maximem ale jsou tři od jednoho autora čítající výběr nejvýše pěti fotografií.

  • Umisťovat můžete fotografie se šířkou maximálně 1 200 obrazových bodů (pixelů); objem dat je třeba omezit na nejvýše 900 kB.

  • Věcné ceny pro autory/autorky tří nejlepších prací červnového kola: 1. místo = dárkový certifikát na eLearningový kurz IDIFu dle vlastního výběru, 2. místo = tisk na plátno 50 × 50 cm včetně natažení na rám a 3. místo = balíček knih Romana Pihana (Mistrovství práce s DSLR a Mistrovství práce se světlem).





:: Partneři soutěže "100+3 rady"

    





Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: