Denní světlo - 11. Filtry a jejich užití - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Základní postupy

Denní světlo - 11. Filtry a jejich užití

27. července 2007, 00.00 | I když potřeba filtrů v éře digitální fotografie je mnohem menší než v době filmové, jsou filtry, bez kterých se ani digitální fotograf neobejde. Řadu efektů je totiž možné docílit jen a pouze optickou cestou a i přes značné možnosti fotoeditorů je jejich pozdější simulace v PC zcela nemožná.

::Denní světlo - 1.Základní charakteristika
::Denní světlo - 2.Barva
::Denní světlo - 3. Jasné slunce, modrá obloha
::Denní světlo - 4. Východ a západ slunce
::Denní světlo - 5. Úsvit, soumrak a v noci
::Denní světlo - 6. Ve stínu slunce (skylight)
::Denní světlo - 7. Zamračená obloha (cloudy)
::Denní světlo - 8. Déšť, po dešti, v mlze a v oparu
::Denní světlo - 9. Na horách a na sněhu
::Denní světlo - 10. Denní světlo v místnostech
::Denní světlo - 11. Filtry a jejich užití
::Denní světlo - 12. Infračervená fotografie

 

Fotograf pracující s klasickým a zejména diapositivním filmem má v mnohém situaci obtížnější. Pokud si nějaký jasový, barevný nebo speciální efekt nevytvoří optickou cestou před expozicí, má jen málo možností jak to napravit. U digitálních fotoaparátů a s rozvojem fotografických editorů je mnohem snazší docílit stejných efektů digitální cestou pomocí následné manipulace s obrazem v PC. Pokud jsou snímky perfektně exponované, s efekty to nepřeháníte, při simulaci filtrů tzv. "víte co děláte" a nedopustíte přeexpozici, klipování kanálů, posterizaci atd., je výsledek s optickou cestou co do kvality srovnatelný. Přesto však existují filtry, které jsou za denního světla zcela nezbytné i pro digitální přístroje.


Podobné snímky jsou i v digitální fotografii bez filtrů – v tomto případě zejména bez polarizačního filtru – nerealizovatelné. Jakákoliv následná manipulace s obrazem v PC totiž spoustu efektů nedokáže.

Filtry pro digitální fotoaparáty
Filtry pro digitální fotoaparáty se nijak neliší od filtrů pro klasické fotoaparáty. Princip jejich práce, tedy optické pozměnění světla před dopadem na senzor, je zcela týž. Lze tak používat veškerou nabídku filtrů na trhu, a pokud jsou některé filtry označeny „Digital“ či podobně, jedná se jen o marketingový trik. Staronovým problémem filtrů byly a jsou průměry závitů. Filtry se většinou šroubují na přední příruby objektivů a bohužel se u fotoaparátů lze setkat se značně rozličnými průměry závitů na filtr.


U různých fotoaparátů se používá různý způsob uchycení filtrů. U DSLR bývá standardem přední závit, u kompaktů se buď s filtry nepočítá vůbec, nebo mají také závit, byť menší, nebo různé speciální bajonety.

Pořízením kompaktního fotoaparátu jednou provždy rozhodnete i o průměru předního závitu. V tomto smyslu v nevýhodě jsou majitelé DSLR, které díky výměnným objektivům budou nejspíše mít různé průměry. Zejména pro ně jsou potom k dispozici různé redukční kroužky, které umožní našroubovat větší filtr na menší objektiv.


Pro našroubování většího filtru na menší objektiv lze použít různé redukční kroužky. Obvykle to ale komplikuje použití originální sluneční clony.

Universální řešení téměř nezávislé na průměru předního závitu nabízí firma Cokin, kde se mění podle závitu jen redukce (A) a držák (B) i filtry (C) jsou potom již stejné.  I když všechna tato řešení "přes redukci" jsou velmi lákavá a ekonomická, pro reportážní praxi se příliš nehodí. Filtry uchycené přes redukci jsou poměrně zranitelné a vylučuje to použití originální sluneční clony. Pro krajináře to ale může být řešení zcela vyhovující.


Systém Cokin se skládá z levné redukce (A) různé pro různé průměry objektivů a stále stejného držáku filtrů (B), do kterého se vkládají čtvercové či obdélníkové filtry (C). Vylučuje to použití originální sluneční clony, což Cokin řeší svojí vlastní clonou (D).

Kvalita filtrů
Kvalita filtrů se nejvíce pozná podle jejich odolnosti na protisvětlo a samozřejmě podle optické a mechanické kvality. Nejlepší filtry jsou vyrobeny z optického skla s perfektně známými a stabilními optickými vlastnostmi, s precizní kovovou obroučkou, s vysokou odolností na poškrábání i na reflexe v protisvětle. Nejlevnější filtry jsou potom plastové a mohou se u nich ve zvýšené míře objevit nejrůznější „prasátka“ či odlesky, vlivem tepelné roztažnosti obroučky může jít filtr hůř nasadit či sejmout z objektivu a lze předpokládat i drobné optické vady. Pravdou ovšem je, že filtr je natolik mimo hloubku ostrosti objektivu, že drobné vady a nečistoty se projeví jen opravdu minimálně. Výběr tedy nepřehánějte, a nemáte-li vysloveně výstavní ambice, stačí i jednoduché a levné filtry.


Největším problémem filtrů není prach ani drobné nečistoty. Ty jsou totiž natolik mimo hloubku ostrosti, že nejsou vidět. Nepřítelem jsou zejména mastné skvrny (opalovací krémy!), které změkčí obraz, září, a tím snímek zcela znehodnotí.

Absorpční faktor
Žádný filtr nedokáže světlo přidat. Jakýkoliv efekt je tedy vždy realizován úbytkem světla, byť specificky vybraného. Proto v technické dokumentaci každého filtru lze nalézt i tzv. absorpční faktor neboli velikost úbytku světla na filtru (Filter Factor, Absorption Factor). Je definován jako průměrný pokles intenzity světla relativně ke stavu bez použití filtru. Udává se buď v násobcích, kdy např. hodnota 4x udává, že filtr světlo 4x zeslabuje neboli že ho propustí jen 25 %. Běžnější ale je udávat úbytek světla na filtru v EV jednotkách či clonových číslech (F-stop). Hodnota úbytku 4 EV potom znamená, že filtr zeslabí světlo 16x (2x2x2x2 = 24 = 16). Více o EV najdete v článku Vše o světle - 14. EV hodnota. Prakticky nulový úbytek světla mají UV filtry, běžné filtry se pohybují v rozmezí 1/3 až 2 EV, úbytky nad 3 EV mají jen speciální filtry. Expoziční automatika samozřejmě pokles světla vyrovná, ale jen za cenu delšího expozičního času, více otevřené clony či vyššího ISO.

Absorpční faktor Propustnost Úbytek světla v EV
1x 100 % 0 EV
1,4x 71 % ½ EV
2x 50 % 1 EV
2,8x 35 % 1 ½ EV
4x 25 % 2 EV
5,6x 18 % 2 ½ EV
8x 13 % 3 EV

Pozor, ať svůj filtr na snímku nevidíte!
Zejména pokud nastavíte širokoúhlý záběr, tak hrozí, že uvidíte již obroučku svého filtru. To způsobí v rozích obrazu neakceptovatelnou vinětaci (ztmavení kresby). Proto existuje většina filtrů i ve výrazně tenčí verzi označované "SLIM" (tenký). SLIM filtry bývají dražší a některé ve snaze o co nejtenčí provedení již ani nemají přední závit na další filtr. Musí být tedy našroubovány na objektivu jako poslední. U extrémně širokoúhlých objektivů pro DSLR (např. rybí oka) již použít filtry není možné vůbec, a tak se používají tzv. želatinové či zadní filtry (rear), což je fólie zasunutá do držáku na výstupní (zadní) straně objektivu.


Příliš mnoho filtrů (zde pouhé 2) použitých u příliš širokoúhlých objektivů (zde 17 mm) vede k tomu, že uvidíte v rozích obroučku svého filtru. To ztmaví okraje a znehodnotí obraz. Zachránit ho lze jen ořezem.

UV a Skylight filtr
UV filtr již podle svého názvu zabraňuje průniku UV části spektra na senzor. Film byl na UV spektrum citlivý, a tak silné UV záření (např. na horách) mohlo ovlivnit jeho expozici. Senzor má však před sebou z konstrukčních důvodů řadu různých filtrů a ty odfiltrují i UV záření. A tak na přídavný UV filtr zbývá jen jedna funkce, a sice prostá mechanická ochrana přední čočky objektivu.


UV filtr je zcela čirý, a tak nijak světlo nezeslabí. Zhoršení kvality obrazu je minimální, a tak ho lze doporučit jako trvale nasazenou mechanickou ochranu přední čočky objektivu.

Žádný UV filtr není tak špatný, aby jakkoliv výrazně ovlivnil kvalitu kresby, je-li čistý a nepoškrábaný. Co však levný filtr může výrazně zhoršit je odolnost na protisvětlo. Jednak bodové (slunce či lampa v záběru) či plošné (silné protisvětlo i mimo záběr – např. z oblohy). Zatímco bodové protisvětlo se projeví prasátky a odlesky v obraze, tak plošné protisvětlo zmléční obraz a dramaticky sníží jeho kontrast, podobně jako se při protisvětle stane téměř neprůhledné přední sklo auta.


Zatímco bodové protisvětlo může na filtru (ale i v samotném objektivu) způsobit obvykle fialové či jinak barevné odlesky, plošné protisvětlo může za zmléčnění obrazu a fatální ztrátu kontrastu.

Skylight filtr se rovněž používal zejména u filmu k odstranění modrého nádechu a současně k odstranění UV části spektra při fotografování na horách. U digitálních fotoaparátů opět nemá velký význam, protože k odstranění modrého nádechu, způsobeného silně modrým světlem z oblohy, je bez problémů možné použít správné vyvážení bílé.

Polarizační filtr
Jestli nějaký filtr má zásadní význam pro snímky za denního světla, pak je to polarizační filtr. Jeho účinek není možné žádným způsobem v PC nahradit ani napodobit. Jednoduše řečeno, světlo ze slunce není nijak polarizováno, ale průchodem atmosférou či odrazem od předmětů se různě polarizuje. Polarizační filtr si přitom lze představit jako "štěrbinu", která propustí pouze světlo polarizované shodně, jako je filtr. Účinek filtru je tak selektivní, pro různé části scény zcela jiný a není ho tedy možné realizovat v PC. Polarizační filtry jsou konstruovány v otočné objímce a díky tomu lze otáčením polarizačního filtru regulovat sílu jeho účinku.


Efekt polarizačního filtru závisí mj. na počasí, v těch správných světelných podmínkách je ale jeho účinek opravdu dramatický a nenahraditelný.

Polarizační filtry jsou v zásadě dvou typů – lineární a cirkulární. Svým účinkem jsou oba typy zcela identické, liší se pouze svojí kompatibilitou s některými přístroji. Lineární polarizační filtr bývá levnější a světlo jím prošlé je polarizováno jen v jednom směru (proto lineární). Analogie se štěrbinou u něj tedy zcela funguje. Zaostřovací automatiky (Auto Focus, AF) některých přístrojů však pracují s polarizací světla, a tak lineární polarizační filtr může jejich činnost omezit. Proto jsou na trhu mírně dražší cirkulární polarizační filtry, které mají na výstupu speciální fólii, jež světlo opět převede na nepolarizované, tedy kmitající do všech stran. I když problémy se zaostřováním bývají vzácné, tak je nelze zcela vyloučit, a tak buď lineární polarizační filtr předem vyzkoušejte, nebo pořiďte universální cirkulární.

Dva polarizační filtry našroubované na sebe (první lineární a druhý jakýkoliv) mohou pracovat jako neutrální šedý filtr s plynule měnitelnou intenzitou filtrace od téměř 0 (světlo projde skoro beze změny, maximálně s účinkem běžného polarizačního filtru) až k absolutní tmě (světlo neprojde vůbec). Jsou-li totiž "štěrbiny" obou filtrů v zákrytu, světlo prochází, jsou li na sebe kolmo, dvojice filtrů je zcela nepropustná.

Polarizační filtr se uplatní při řadě snímků a jeho efekt bývá někdy až dramatický. Účinek je ale silně závislý na počasí, denní době, charakteru scény i úhlu snímání. Záleží totiž na polarizaci světla ve scéně versus natočení filtru. Následující obrázky demonstrují typické situace, v kterých je použití polarizačního filtru vhodné, a i když jsou vybrány tak, aby dobře demonstrovaly efekt, nejsou nijak upravovány.

Ztmavení modré oblohy za jasného dne
Modré světlo z oblohy zejména v úhlu přibližně kolmém k slunci bývá silně polarizováno, a tak je možné polarizační filtr použít k jejímu silnému ztmavení. Tím klesne dynamický rozsah snímků, kde nejjasnějším bodem je právě modrá obloha. Snímky současně dostanou ten správný "pohlednicový" vzhled se sytě modrou a tmavou oblohou. Máte-li ale slunce za zády, případně proti vám, účinek filtru bude malý až minimální.


Typicky tmavě modrá obloha je jasným produktem polarizačního filtru, zejména je-li slunce zboku (viz stín lampy).

Zdůraznění mraků na modré obloze
Při zamračené obloze polarizační filtr neúčinkuje (oblačnost světlo nepolarizuje), a tak pokud jsou na modré obloze mraky (beránci), tak polarizační filtr ztmaví modrou oblohu, ale bílé mraky na ní ponechá beze změny. Tím mraky silně zdůrazní. Polarizační filtr tedy zdůrazňuje mraky na modré obloze, a tak opět produkuje "reklamní pohlednice". Efekt je opět nejsilnější při světle slunce ze strany.


Polarizační filtr vytáhne mraky tím, že ztmaví modrou oblohu a mraky ponechá beze změny. Opět to funguje zejména při bočním slunci.

Odstranění atmosférického oparu
Atmosféra je pro světlo sice průhledná, ale současně je plná prachu, vodních par, smogu a jiných nečistot, které způsobují rozptyl světla, čímž její průhlednost snižují. Proto pohled do větší dálky ztrácí na brilantnosti a čistotě. Polarizační filtr může tento efekt omezit tím, že omezí viditelnost rozptýlených (polarizovaných) složek světla.


Pohled do dálky přes polarizační filtr je viditelně jasnější a čistší, zejména při slunci z boku.

Odstranění odlesků ze skel, vodních hladin, listů vegetace, karosérií aut atd.
Vhodným natočením je polarizační filtr schopen odstranit odlesky z povrchu většiny elektricky nevodivých materiálů. Je proto často využíván, je-li nutné fotografovat přes sklo, protože odstraněním odlesků umožní pohled přes okna, dovnitř aut, lidem pod brýle, do vitrín, na obrazy za skly či dokonce pod vodní hladinu.


Ukázka efektu odstranění lesku z vodní hladiny polarizačním filtrem. Oba obrázky se liší jen otočením polarizačního filtru o 90°.

Nasycení barev
Většina barevných předmětů je pokryta šedou vrstvou prachu nebo vlhkostí. Ta společně s odlesky způsobuje, že předměty se jeví světlejší, bledé, zašedlé až zamlžené a celkově méně barevné a mdlé. Polarizační filtr odstraní nejen odlesky, ale i polarizované světlo odražené od prachu, a tím nasytí barvy a předměty se zdají čistší a barevnější. Polarizační filtr tedy rozhodně nezapomeňte na podzim, zejména je-li vlhko. Barevné listy stromů i zelená vegetace dostane přes polarizační filtr mnohem sytější a jasnější barvy.


Přírodní zelená přes polarizační filtr je ta správná šťavnatá zelená. Obecně polarizační filtr nasytí barvy a odstraní šeď.

Pozor na polarizační filtr
Efekt polarizačního filtru je vidět okamžitě a na trhu jsou i sluneční brýle (např. Polaroid), které jsou vybaveny polarizační fólií. Fotograf tak může okamžitě, a to i bez pohledu do hledáčku, vidět výsledek. I když laik bývá efektem polarizačního filtru okouzlen a svádí ho téměř k trvalému použití, tak polarizační filtr není rozumné používat stále a pro všechny druhy scén. Použití polarizačního filtru je totiž potřeba u některých scén pečlivě zvážit:

Snímky s vodní hladinou
Je-li na snímku vodní hladina zejména mělkých tůněk a rybníčků, tak polarizační filtr je schopen tuto hladinu zcela zlikvidovat tím, že odstraní lesky z hladiny a poskytne tak nerušený pohled na dno. Jeho efekt tak může působit až nepřirozeně a na fotografiích může být jen bahno či ryby "vznášející se nad hladinou".


Odstraněním lesků z hladiny polarizačním filtrem se de facto zlikviduje viditelnost vody, a ryby se tak klidně mohou "vznášet nad hladinou" či pohlédnete až na nepříliš vzhledné dno.

Za pošmourného počasí mohou být právě odlesky světla z vodních ploch to, co je na snímku zajímavé. Pokud to tedy přeženete s použitím polarizačního filtru, hrozí naopak, že snímek bude méně zajímavý a působivý. I když je efekt filtru přímo vidět, tak někdy je v hledáčku obtížné zhodnotit, zda finální snímek bude lepší s filtrem nebo bez něj. Zkušenosti ale ukazují, že tmavá a reflexí zbavená vodní hladina za pošmourných dní nepůsobí nejlépe.


Právě pruh lesknoucí se světlé hladiny je to, co tvoří kompozici tohoto snímku a kontrastuje s molem. Polarizační filtr ji zobrazí jako špinavě zelenou, čímž by snímek ztratil smysl.

Zvýšení kontrastu
Polarizační filtr snižuje kontrast ale pouze u scén, v kterých je nejjasnější částí modrá obloha. Modrou oblohu ztmaví, a tím kontrast scény sníží. Je-li ale pod mrakem, tak polarizační filtr nedokáže snížit jas zamračené oblohy (oblačnost světlo nepolarizuje), a tak zůstane jen efekt likvidace odlesků ze stinných částí scény. Tím se stíny ještě více prohloubí a kontrast na snímku naopak vzroste. Polarizační filtr tedy používejte uvážlivě v případě, že je pod mrakem a světlo odražené od zdí, vegetace, vody atd. potřebujete pro vykrytí hlubokých stínů.


S jednolitě šedou a nudnou oblohou si polarizační filtr nijak neporadí, naopak ještě ztmaví stíny tím, že v nich odfiltruje odlesky. Proto při podobném počasí používejte polarizační filtr opatrně.

Nerovnoměrný efekt
Efekt polarizace silně závisí na úhlu odraženého světla relativně ke zdroji světla (Slunce). U širokoúhlých objektivů je však tak velký úhel záběru (např. u 17 mm objektivu je 84° horizontálně), že světlo přichází již výrazně odlišně polarizováno, a tak efekt filtru bude jiný v různých částech snímku. To se projeví tmavými rohy snímku podobnými vinětaci, případně stranově nestejnoměrně modrou oblohou. Při snímání na výšku je logicky tento efekt méně patrný.


Nerovnoměrný efekt polarizačního filtru se silně projeví při použití širokoúhlého objektivu (zde 17 mm) a světlu přibližně zboku.

Úbytek světla
Polarizační filtr propouští jen světlo určité polarizace, a tak logicky propustí světla o něco méně, než je originál. Obvykle tak klesne intenzita světla o cca 1-2 EV. Použití polarizačního filtru je tak pečlivě třeba zvážit tam, kde je nedostatek světla a jeho pokles o 1-2 EV může být kritický.

Přechodový  filtr (Graduated Neutral Density filter, GND filter)
Jedna z největších bolestí digitálních fotoaparátů je jejich omezený dynamický rozsah (více viz Vše o světle - 9. Světlo a senzor digitálních fotoaparátů). Překročí-li množství světla na senzoru určitou limitní hodnotu, projeví se na fotografii již jen jako čistě bílá vypálená plocha a hovoříme potom o tzv. přepálené bílé. Tento problém postihuje nejčastěji oblohu, kde místo jemné barevné kresby mráčků je jen nepěkná čistě bílá plocha.

Jedna z možností jak se tohoto problému zbavit je použití šedého přechodového filtru, jehož šedá část se natočí na oblohu a průhledná část na zbytek snímku. Proto jsou přechodové filtry podobně jako polarizační filtry konstruovány v otočné objímce, aby bylo možné filtrem otáčet. Přechodový filtr tak optickou cestou a ještě před dopadem na senzor sníží jas části snímku (např. oblohy), a snímek je tak možné i s omezeným dynamickým rozsahem digitálních přístrojů kvalitně a celý zaznamenat. U přechodových filtrů se s výhodou dá použít systém Cokin, který díky držáku filtrů umožní s filtrem nejen otáčet, ale i ho posouvat.


Rozdíl jasu oblohy a jasu skal v popředí je mnohem větší, než zvládne jakýkoliv digitální fotoaparát. Jediný způsob jak oboje kvalitně zaznamenat je ještě před dopadem na senzor jas oblohy šedým přechodovým filtrem snížit.

Trik použití přechodového filtru je samozřejmě v tom, aby přechod nebyl na snímku vůbec patrný. Proto je na trhu přechodových filtrů velké množství a liší se zejména:

  • Silou filtrace v šedé části, která se opět udává buď v násobcích poklesu (2x, 4x, 8x), či v EV jednotkách (1 EV, 2 EV, 3 EV)
  • Umístěním přechodu v pětině, třetině či polovině plochy – tento problém odpadá u filtrů typu Cokin, kterými lze nejen otáčet, ale i posouvat
  • Plynulostí přechodu od poměrně ostrého zlomu až ke zcela plynulému přechodu na velké ploše

Množství přechodových filtrů rozšiřuje i skutečnost, že v tmavé části nemusí být filtr jen neutrálně šedý, ale i libovolně barevný. Na trhu jsou tak modré přechodové filtry, které jednak snižují jas oblohy, ale současně ji sytí do modré barvy, žluté přechodové filtry, které simulují západy slunce, tabákové přechodové filtry vhodné pro písek, pouště a mnoho dalších.

Barevné přechodové filtry nejsou v digitální fotografii již tolik potřebné, protože je-li snímek dobře exponován díky šedému přechodovému filtru, doplnit efekt o barevný přechod lze snadno v PC. Zejména u přechodových filtrů oceníte systém Cokin, kde lze přechodem nejen otáčet, ale i posouvat a nabídka přechodových filtrů Cokin je velmi bohatá a cenově dostupná.

Praxe s přechodovým filtrem
Mohlo by se zdát, že přechodový filtr je snadné nahradit v PC. Stačí pomocí masky ztmavit část snímku a efekt je realizován. Tato skutečnost platí za předpokladu, že původní scéna se vešla do dynamického rozsahu senzoru vašeho fotoaparátu (cca 6-8 EV). Pokud se tam ale rozsah jasů nevejde celý (drtivá většina případů za jasných dní, v protisvětle atd.), nikdy scénu nezaznamenáte celou. Následná editace nijak nepomůže, protože co na snímku již není, ani editace nemůže objevit. Jediným řešením tak je opravit přímo scénu a světlo z ní, což právě provádí přechodový filtr.


Bez přechodového filtru by tato scéna měla přepálenou oblohu anebo by z kopců zbyly jen siluety bez kresby. Následná editace by již nijak nepomohla.

Praxe ukazuje, že přechod šedá/průhledná část na snímcích není vůbec vidět, a tak není třeba se jí nijak bát. Navíc filtr s propustností 50 % zvyšující dynamický rozsah senzoru o 1 EV není vidět vůbec. Lze tak doporučit spíše silnější filtr s propustností 25 % (účinek v šedé části -2 EV), který "zvýší" dynamický rozsah o 2 EV. Může zůstat i trvale nasazen, stačí vždy jen šedou část natočit na nejsvětlejší část scény. To nemusí být jen obloha, ale i nerovnoměrně nasvícené interiéry, odrazy světla od zdí, vody atp.

Neutrální šedý filtr (Neutral Density filter, ND filter)
V drtivé většině případů zápasí fotografové s nedostatkem světla na scéně. Málo světla komplikuje expozici i ostření a celkově ztěžuje snímací podmínky. Je však pár situací, kdy fotograf naopak zápasí s příliš velkým množstvím světla na scéně. Jednou z nich je zachycení pohybu (typicky tekoucí vody) vyžadující dlouhou expozici v řádu vteřin. Snadno se tak může stát, že i přes nejvyšší možné zaclonění a nejnižší možné ISO povede čas potřebný pro rozmazání vody k přeexpozici.

V této situaci pomůže právě šedý neutrální filtr, který snižuje množství světla podle typu 2x, 4x nebo 8x (tj. o 1 , 2 nebo 3 EV), a tím umožní použít i dlouhé expoziční časy na scéně zalité sluncem. Kuriozitou jsou potom filtry firmy B+W typu 106 a 120, které snižují množství světla 64x (o 6 EV), respektive 1 000 000x (o 20 EV).


Tento vodopád byl zachycen na azorských ostrovech časem 2,5 vteřiny při cloně f/18 a ISO 100. Umožnil to filtr B+W 106, který 64x čili o 6 EV zeslabuje světlo!

Jaké tedy  mít filtry v brašně
Filtry potřebné pro fotografie v denním světle:

  • Trvale na objektivu nasazen UV filtr chránící objektiv (u DSLR každý objektiv)
  • Polarizační filtr
  • Šedý přechodový filtr
  • Šedý filtr, pokud plánujete fotografovat tekoucí vodu či moře
  • Ostatní filtry dle vašich osobních preferencí

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Praxe  

 » Vybíráme  » Technologie  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 » Praxe  » Základní postupy  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: