Denní světlo - 4. Východ a západ slunce - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

Saal Digital

 

Jaký největší formát fotoknihy v řadě Professional Line ve formátu na šířku lze ve standardní nabídce Saal Digital Fotoservice objednat? Nápověda: Logo sponzora soutěže

V dnešní soutěži hrajeme o:



Základní postupy

Denní světlo - 4. Východ a západ slunce

24. května 2007, 00.00 | Východ a západ slunce je pro lidstvo důležitý okamžik každého dne, kdy se významně mění mnoho činností. Pro fotografy je to chvíle, kdy se dramaticky a rychle mění světelné podmínky, ale kdy současně vznikají velmi zajímavé světelné efekty.

::Denní světlo - 1.Základní charakteristika
::Denní světlo - 2.Barva
::Denní světlo - 3. Jasné slunce, modrá obloha
::Denní světlo - 4. Východ a západ slunce
::Denní světlo - 5. Úsvit, soumrak a v noci
::Denní světlo - 6. Ve stínu slunce (skylight)
::Denní světlo - 7. Zamračená obloha (cloudy)
::Denní světlo - 8. Déšť, po dešti, v mlze a v oparu
::Denní světlo - 9. Na horách a na sněhu
::Denní světlo - 10. Denní světlo v místnostech
::Denní světlo - 11. Filtry a jejich užití
::Denní světlo - 12. Infračervená fotografie


Západ a východ slunce trvá asi hodinu a nastává v různý čas podle roční doby a místa na zeměkouli. Z fotografického hlediska to není světlo vhodné pro běžné dokumentační snímky, může však vytvořit velmi zajímavou scenérii, a stát se tak předmětem fotografie samo.


Skutečně mohutný západ slunce tak, jak to lze zažít zejména v tropech. Thajsko, ostrov Ko Tao, únor, 18:30.

Barva
Pokud bychom běžně fotografovali ve světle vycházejícího či zapadajícího slunce, potřebovali bychom vyvážit bílou na aktuální barvu světla. Ta se ale při východu i západu slunce dramaticky mění v čase i v závislosti na atmosférických podmínkách. Může nabývat odstínů od silně modrých až po dramaticky oranžové či červené. Fotografovat tedy při západu či východu slunce a zachovat přirozenou barvu předmětů je obtížné a většinou vyžaduje vyvážit bílou na střední šedou tabulku.

Zajímavější a typické je, že barvu světla východu či západu slunce nepotlačujeme, nevyvažujeme tedy bílou, a tak zachováme skutečnou a přirozenou barvu východu či západu. V takovém případě je nutné nastavit vyvážení bílé na . Nastavení vyvážení bílé na či dokonce na silně zdůrazní červené odstíny, a může tak barevný efekt zesílit, praktické výsledky je však nutné předem vyzkoušet. Naopak, nastavení bílé na (žárovka, tungsteen) červené odstíny západu slunce silně potlačí.

Okamžik, než slunce vyjde (úsvit), bývá silně modrý v souvislosti s tím, jak slunce zatím pod obzorem osvětluje modrou atmosféru. Světla také bývá v tomto čase poměrně málo a je silně rozptýleno oblohou, proto snímky působí studeně a celkově spíše bezbarvě. Vlastní vycházející slunce bývá nejčastěji oranžové, obloha kolem něj ale září méně než při západu slunce. Východ slunce je proto celkově poměrně studený – namodralý.


Sledujme krok po kroku východ slunce na thajském ostrově Ko Ngai v lednu ráno. V okamžik, než slunce vyjde, se objeví červánky – část oblohy, kterou intenzivně ozáří slunce. Zbytek oblohy je silně modrý. Na scéně je asi 8 EV světla.


Klíčový okamžik, kdy slunce vykoukne nad obzor. Obloha v jeho okolí je silně červená, zbytek ale stále poměrně modrý. Na scéně je 11 EV.


Slunce je již poměrně vysoko a rychlost jeho dalšího stoupání je neuvěřitelná, a tak máte na fotografování velmi málo času! Je ale aktuálně kryté za mraky. Scénu tedy osvětluje spíše červené světlo oblohy vytvořené kolem slunce. Na scéně je 13 EV.


Když slunce ještě povystoupí a není kryto za mraky, nastává v podstatě normální "den", tvořený přímým sluncem a modrou oblohou. Na scéně je 14 EV světla. Celý proces trval asi jednu hodinu. Všechny fotografie mají vyvážení bílé nastavené na .

Při západu slunce je obloha kolem slunce silně červená a červánky při západu slunce jsou obvykle masivnější než při východu. Příčinou je již zmíněný zvířený prach a větší vlhkost v atmosféře. Kvůli většímu množství prachu i vlhkosti bývá i po západu slunce za obzor obloha silně červená, z toho důvodu západy slunce bývají barevně sytější než východy. Vše ale může silně ovlivnit druh a stupeň oblačnosti. Je-li totiž oblačnost silná a významně kryje slunce i oblohu, tak se žádné světelné efekty při východu ani západu slunce nedostaví a jedná se de facto o plynulý nárůst či pokles intenzity světla nudné barvy.


Západ slunce fotografovaný ze stejného místa a stejným směrem jako výše, ale slunce je logicky za zády, a tak oranžovým světlem čelně osvětluje skály na pozadí namodralé oblohy, která odleskem barví i moře.

Množství světla, kontrast a expozice
Při západu slunce světla s časem radikálně ubývá. Zapadající slunce vytváří díky delší dráze atmosférou stále slabší a slabší bodový zdroj, proto vliv rozptýleného světla z oblohy stoupá. Dlouhé stíny tvořené stále ještě ostrým sluncem nízko nad obzorem pomalu mizí, až převezme vládu obloha, která vytváří plošně obrovské všesměrové světlo. Stíny tak po západu slunce za obzor zcela zmizí, a když pomineme barvu světla, tak fotografujete téměř bezestínově v "difúzním polostanu" tvořeném oblohou. Při východu slunce je situace logicky časově opačná.

Jak slábne bodové světlo slunce a vládu přebírá obloha, klesá i kontrast scény. Stále však může zůstat vysoký s ohledem na jasnou oblohu a tmavé předměty, zejména fotografujete-li proti obloze, čili siluety. Silné barevné efekty také vytvářejí vysoký barevný kontrast.


Typický jasový histogram západu slunce. Podle běžných měřítek je snímek sice podexponován, ale tento fakt záměrně pomohl zachovat syté barvy a náladu snímku. Vede však často k siluetám. Praha, listopad, 16:30.

Expozici je třeba stanovit na světla, tedy zachovat kresbu ve světlých částech scény a klidně obětovat stíny. Pamatujte, že když scénu trochu podexponujete, zachováte syté barvy. Co nabídne za hodnoty automatika je trochu otázkou, lepší je ale spoléhat na histogram a kontrolovat přepaly, nejlépe v jednotlivých barevných kanálech! Automatika má obvykle tendenci scénu zprůměrňovat, a tak ji přeexponuje, kompenzace -2/3 EV až -2 EV je proto nutná.


Typický barevný histogram snímku výše. Zatímco červený kanál je sluncem a oblohou již přeexponován, modrý a zelený kanál je podexponován. Tento styl je třeba zachovat a vhodně vybalancovat pro správnou expozici podobných scén.

Dlouhá expozice
S poklesem množství světla se pojí jedna nepříjemnost, a sice prodlužování expozičních časů. Clonu je totiž třeba nastavit s ohledem na hloubku ostrosti a ISO příliš zvyšovat nelze. A tak vycházejí dlouhé časy a ty vyžadují stativ. Má-li však scéna pohybující se objekty – např. vodu, lze z dlouhého času udělat Přednost, a nechat tak vzniknout zajímavé snímky. Jen je třeba správně stanovit Expozici, a je-li světla na skutečně dlouhou expozici pořád příliš, je možné použít ND filtr.


Dlouhá expozice (zde 2 vteřiny při f/22 a ISO 100) rozmaže vše pohyblivé, a nechá tak vzniknout zajímavým snímkům. Thajsko, ostrov Ko Kut, únor, 18:30.

Siluety
Při snímání proti jasné obloze při západu/východu slunce nebo při snímání přímo proti slunci se snadno vytvoří siluety. Ty vznikají tak, že kontrast scény je vysoký a při expozici na světla jsou neosvětlená místa mimo dynamický rozsah, a vytvoří tak jen podexponovanou černou – siluety. Pro vytvoření skutečných siluet je nutné důsledně exponovat na světla a samozřejmě vypnout blesk.


Snímáním v protisvětle a důslednou expozicí na světla vytvoříte siluety. Drobné expoziční chyby je možné opravit v PC. Je možné např. zvýšit kontrast Snímku, a tím siluety ještě zdůraznit. Thajsko, ostrov Ko Mak, únor, 18:00.

Ohnisko a ostření
Při snímcích západů/východů slunce jsou z hlediska ohnisek v zásadě dvě strategie:

  1. Použít dlouhá ohniska (150 mm a více), která zobrazí slunce jako velký disk zaujímající na snímku významnou plochu. Tím se slunce jako prvek stane významným hráčem na snímku.

Teleobjektivy (zde 420 mm) relativně zvětší slunce na snímku, a z oblohy bude zachycena jen malá část. Pozor však na rozhýbání! Thajsko, ostrov Ko Mook, únor, 18:30.
  1. Použít krátká širokoúhlá ohniska, která snímají západy a východy podobně jako krajinu. Široký zorný úhel umístí do snímku velkou plochu oblohy, tudíž máte šanci zachytit barevný gradient na obloze. Slunce bude na snímku jen velmi malé.

Širokoúhlé objektivy (zde 35 mm) zachytí velkou plochu oblohy včetně gradientu na ní. Slunce však bude jen malou tečkou. Thajsko, ostrov Ko Lanta, únor, 18:30.

V každém případě však počítejte s tím, že na tmavou a jednolitou oblohu, stejně tak jako přímo do slunce, bude problém zaostřit. V případě potíží však není problém přepnout na ruční ostření a nastavit objektiv na nekonečno.

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Praxe  

 » Vybíráme  » Technologie  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 » Praxe  » Základní postupy  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: