Ostření a hloubka ostrosti - 2. Hloubka ostrosti - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Ve kterém městě se koná výstava slovenského fotografa Ľuba Stacha Monotýpie?

V dnešní soutěži hrajeme o:

Dárkový certifikát v hodnotě 1000,- Kč



Základní postupy

Ostření a hloubka ostrosti - 2. Hloubka ostrosti

8. června 2006, 00.00 | Hloubka ostrosti je základním prvkem každého pokročilého fotografa. Umožňuje mu soustředit pozornost na to, co je na snímku podstatné a zbavit se často nevzhledného pozadí. Estetická hloubka ostrosti, ale nepřijde sama. Je potřeba jí porozumět a vyjít vstříc.

::Ostření a hloubka ostrosti - 1. Zaostřování
::Ostření a hloubka ostrosti - 2. Hloubka ostrosti
::Ostření a hloubka ostrosti - 3. Doostřování
::Ostření a hloubka ostrosti - 4. Praxe

Z minulého článku o ostření jasně vyplynulo, že jen a pouze předměty nalézající se v rovině zaostření budou skutečně ostré. Sebemenší odchylka od roviny zaostření vpřed či vzad povede k rozostření. Ideální bod se potom nezobrazí na senzoru jako bod, ale jako rozmazaný kruh o určitém průměru - tzv. rozptylový kroužek (Circle of Confusion, CoC). Vše ještě jednou a názorně ukazuje obrázek:




Pokud je objekt zaostřen (nahoře), jeho světelný bod se na senzoru zobrazí opět jako bod. Pokud je ale objekt mimo rovinu zaostření (střední obrázek a obrázek dole), vytvoří na senzoru rozmazaný kruh.

Hloubka ostrosti (Depth of Field, DOF)
Na reálné fotografii se však často zdá, že ostrý je velký rozsah vzdáleností, často dokonce vše zcela bez ohledu na vzdálenost. Jak je to možné? Příčina tohoto nedorozumění je opět ve vlastnosti lidského oka, které na tzv. standardní pozorovací vzdálenost (cca 40 cm) nevidí předměty menší než cca 0.25 mm. Aneb, bude-li rozostření ideálního světelného bodu na výsledné fotografii menší než čtvrt milimetru, oko nemá šanci toto rozostření zpozorovat. Hloubka ostrosti tak není nic jiného, než subjektivní rozsah odchylek od roviny zaostření, kde rozostření nebude na výsledné fotografii okem vidět!


Hloubka ostrosti je oblast před a za rovinou zaostření, kde rozostření nebude na výsledné fotografii okem patrné. Oblast za je vždy delší než oblast před.

Co hloubku ostrosti ovlivňuje?

Velikost fotografie
Logicky - čím větší je fotografie, tím více se bude případné rozostření zvětšovat a bude stále více okem viditelné. Hloubka ostrosti tedy závisí na velikosti výsledné fotografie. Fotografie o velikosti poštovní známky bude mít mnohem větší hloubku ostrosti než billboard. Je tedy nemožné presentovat stejnou fotografii (ze stejných dat) na webu, na papíře A4 i na billboardu tak, aby vyzněla z hlediska hloubky ostrosti stejně!


I když se to na internetu špatně ukazuje, tak hloubka ostrosti je závislá na velikosti fotografie. Zmenšováním fotografie se hloubka ostrosti zvětšuje. Snadno to lze ověřit prohlížením digitálních fotografií na monitoru počítače normálně v porovnání se 100% zvětšením, kdy je každé malé rozostření snadno viditelné.

Pozorovací vzdálenost
Hloubka ostrosti je též závislá na pozorovací vzdálenosti. Díváte-li se na fotografii ze 40 cm, budete k rozostření mnohem kritičtější, než když fotografii pozorujete z 10 metrů. Pozorovací vzdálenost a velikost fotografie se tak často vzájemně kompenzují. Díváte-li se na velkou fotografii, obvykle od ní totiž odstoupíte, abyste ji viděli celou. Pokles hloubky ostrosti z důvodu velikosti fotografie tak bývá často kompenzován současným zvětšováním přirozené pozorovací vzdálenosti (billboardy u silnice).

Rozlišovací schopnost oka
Za standardní rozlišovací schopnost oka se považuje 0.25 mm. Je to však individuální údaj, který se může u jednotlivých lidí  lišit.

Standardní pozorovatel
Aby bylo možné hloubku ostrosti nějak definovat a bylo možné např. na objektivech uvádět stupnici hloubky ostrosti, bylo třeba definovat tzv. standardního pozorovatele, tedy průměrného diváka fotografie. Traduje se, že tuto definici zavedla společnost Carl Zeiss, některé zdroje to však popírají. Bez ohledu na autora se standardní pozorovatel pro hloubku ostrosti definuje takto:

  • Standardní pozorovatel se dívá na fotografii o rozměrech 8 x 12" (20.32 x 30.48 cm = přibližně A4)
  • Pozoruje jí ze vzdálenosti 38 cm
  • Běžné zdravé oko na takto pozorované fotografii není schopné vidět rozostření do 0.25 mm

Velikost senzoru aneb rozptylový kroužek (Circle of Confusion, CoC)
Pokud není objektiv zaostřen, tak se světelný bod zobrazí na senzoru jako rozmazaný kruh. Průměr tohoto kruhu je tím větší, čím dále je světelný bod od roviny zaostření. Tomuto kruhu na senzoru se říká rozptylový kroužek (Circle of Confusion, CoC) a jeho průměrem lze měřit velikost rozostření na senzoru.

Je-li na výsledné fotografii velikosti cca A4 pro standardního pozorovatele povolené rozostření 0.25 mm, tak na kinofilmu který má úhlopříčku cca 8.5x menší než A4 je povolené rozostření 0.03 mm. Rozptylový kroužek CoC pro film má tedy hodnotu 0.03 mm. Pro většinu digitálních zrcadlovek (DSLR), které mají senzory kolem 16 x 24 mm (tzv. formát APS-C), vychází potom rozptylový kroužek CoC = 0.02 mm. Vliv velikosti filmu/senzoru na povolený rozptylový kroužek CoC shrnuje následující tabulka:

Všechny údaje v [mm]

Velikost Úhlo-
příčka
Zvětšení
na A4
CoC ~CoC [3]
35 mm film 24x36 43   8.5x 0.0295 0.03
senzor APS-C [1] 16x24 28 12.8x 0.0195 0.02
senzor 1/2.5" [2] 4.3x5.8 7.2 51x 0.0049 0.005
Poznámky k tabulce:
[1] Senzor většiny digitálních zrcadlovek (DSLR)
[2] Senzor běžného kompaktního digitálního přístroje
[3] Zaokrouhlená a v praxi používaná hodnota

Z výše uvedeného vyplývá několik pro fotografy veledůležitých a praktických závěrů:

  1. Hloubka ostrosti pro nějaký reálný snímek závisí na jeho výsledné velikosti. Fotografie o velikosti poštovní známky bude mít mnohem větší hloubku ostrosti než billboard. Zvětšováním fotografie se totiž zvětšuje rozostření a je čím dál víc vidět. Je tedy nemožné presentovat stejnou fotografii na webu, na papíře A4 i na billboardu tak, aby vyzněla z hlediska hloubky ostrosti stejně!
  2. Hloubka ostrosti je též závislá na pozorovací vzdálenosti. Díváte-li se na fotografii ze 40 cm, budete k rozostření mnohem kritičtější, než když pozorujete fotografii z 10 metrů.
  3. Pozorovací vzdálenost a velikost fotografie se často vzájemně potlačují. Díváte-li se na velkou fotografii, přirozeně od ní odstoupíte, abyste ji viděli celou. Pokles hloubky ostrosti z důvodu velikosti fotografie tak bývá často kompenzován současným zvětšováním přirozené pozorovací vzdálenosti (billboardy u silnice).
  4. V běžné praxi se hloubka ostrosti vztahuje ke standardnímu pozorovateli.
  5. Hloubka ostrosti závisí na velikosti senzoru. Velký senzor (velikosti kinofilmu) bude mít větší hloubku ostrosti než malé senzory např. ve fotomobilech. Z malého senzoru se musí obraz mnohem více zvětšovat a jakékoliv rozostření je tak hodně vidět. Pokud máte pocit, že to odporuje praxi, čtěte dále.

Dále je užitečné si uvědomit, že:

  • Rozptylový kroužek nemá žádný fyzikální význam, je to jen dohoda mezi lidmi.
  • Rozptylový kroužek je vztažen ke "standardním pozorovacím podmínkám" (velikost fotografie cca A4, pozorovací vzdálenost 38 cm). Pokud hodnotíte poštovní známku nebo billboard, je třeba udělal zcela odlišné kalkulace hloubky ostrosti.
  • Poměr rozptylového kroužku u 35 mm fotoaparátu a na DSLR je 1.5x - stejný poměr jakým se násobí ohniskové vzdálenosti objektivů.
  • Rozptylový kroužek nebere v úvahu vady objektivů (barevnou aberaci, difrakci atd.). Proto je reálná hloubka ostrosti vždy o něco málo nižší.

Definice hloubky ostrosti
Finální definice hloubky ostrosti pro standardního pozorovatele tedy je:

Hloubka ostrosti je povolená odchylka od roviny zaostření, která na senzoru vytvoří rozptylový kroužek (CoC) takového průměru, že po zvětšení na fotografii formátu 8 x 12 palců nebude toto rozostření větší než 0.25 mm.

Stupnice na objektivech
Rozptylový kroužek o velikosti 0.03 mm se stal nepsaným celosvětovým standardem pro stupnice hloubky ostrosti na objektivech a platí tedy pro 35 mm kinofilm. Tato stupnice bývá často uvedena na objektivech s pevným ohniskem, s nástupem zoom objektivů se s ní setkáte zřídka. Příčinou je velmi obtížné grafické zobrazení hloubky ostrosti na objektivu ve vztahu k cloně, zaostřené vzdálenosti i zoomu.


Ukázka stupnice hloubky ostrosti na pevném objektivu Nikkor 35mm.

Co hloubku ostrosti ovlivňuje při fotografování
Pokud stojíte s fotoaparátem na scéně, tak vyjma situací, kdy máte přesné zadání  např. na reklamní billboard, nebudete znát výsledné rozměry budoucí fotografie ani pozorovací vzdálenost. V praxi se tak vychází z předpokladu standardního pozorovatele a hloubka ostrosti se definuje rozptylovým kroužkem CoC, který pro film má hodnotu 0.03 mm a pro DSLR se senzory APS-C hodnotu 0.02 mm. Hloubka ostrosti se potom na scéně ovlivňuje a řídí celkem 3 veličinami:

  1. Clonou
  2. Vzdáleností fotografovaného objektu
  3. Ohniskem objektivu

Clona
Clona je jediným prvkem, který ovlivňuje hloubku ostrosti a neovlivňuje přitom kompozici obrazu. Snížení clonového čísla (otevření clony) snižuje hloubku ostrosti zatímco zvýšení clonového čísla (zavření clony) hloubku ostrosti zvyšuje.



Zavřená clona (dole) způsobí, že paprsky světla jsou více rovnoběžné a odchylka od roviny zaostření se na senzoru projeví méně. Hloubka ostrosti tudíž se zavíráním clony stoupá.




Ukázka vlivu clony na hloubku ostrosti. Protože je hloubka ostrosti závislá na velikosti fotografie (viz výše), na malých fotografiích by bylo velmi obtížné vliv ukázat. Proto jsme fotografie dali do článku poměrně velké. Oba snímky objektiv 70 mm ze stejné vzdálenosti.

Vzdálenost fotografovaného objektu
Čím vzdálenější předměty fotografujete, tím větší bude hloubka ostrosti. Minimální hloubka ostrosti tak bude u makrofotografie, kde je v praxi problém dosáhnout hloubky ostrosti v řádu centimetrů!




Ukázka vlivu snímací vzdálenosti na hloubku ostrosti. Oba snímky objektiv 100 mm při cloně f/5.6.

Ohnisková vzdálenost
Čím delším ohniskem budete fotografovat (čím více objekty přitáhnete zoomem), tím menší bude hloubka ostrosti.




Ukázka vlivu ohniska na hloubku ostrosti. Oba snímky f/2.8, vzdálenost upravena tak, aby modelka se psem byly stejně velcí. Současně si všimněte blahodárného vlivu malé hloubky ostrosti na obsah fotografie!

Hloubka ostrosti a různé fotoaparáty
V tabulce výše je uvedeno, že malý senzor zmenšuje hloubku ostrosti. Protože kompaktní digitální fotoaparáty a fotomobily používají velmi malé senzory, měla by jejich hloubka ostrosti být extrémně malá. Opak je ale pravdou. Jak je to možné?

Příčinou je fakt, že vliv malého senzoru je bohatě vykompenzován krátkou ohniskovou vzdáleností objektivu, které tyto fotoaparáty používají. Jako příklad uveďme populární kompaktní fotoaparát Panasonic Lumix DMC-FZ7. Jeho senzor má velikost 1/2.5" s úhlopříčkou 7.18 mm. Rozptylový kroužek CoC tedy vychází 0.005 mm. Objektiv tohoto fotoaparátu je však konstruován tak, že rozsah jeho skutečných (nepřepočítaných) ohnisek je 6 - 72 mm, což odpovídá přepočítanému zoom rozsahu pro kinofilm 36 - 432 mm.

Při nastavení širokoúhlého ohniska 6 mm (36 mm přepočítaných) je vliv tohoto extrémně krátkého ohniska na hloubku ostrosti naprosto zdrcující a je ostré stále vše od 2 metrů do nekonečna a to i při maximálně otevřené cloně f/2.8. Není tak třeba skoro vůbec ostřit, protože hloubka ostrosti ostření zcela nahradí. Alespoň trochu viditelného rozostření pozadí je tak možné dosáhnout až na delších ohniscích.

Hloubka ostrosti v metrech

35mm SLR [1] APS-C DSLR [2] Kompakt [3]
CoC 0.03mm 0.02mm 0.005mm
Min. clonové číslo 2.8 2.8 2.8
Hloubka ostrosti
v metrech na ekvivalentním
ohnisku při zaostření
na 10 metrů
20mm 3 - 2.2 - 0.7 - ∞ [4]
50mm 7.5 - 15 6.4 - 23.4 3.3 -
100mm 9.2 - 10.9 8.8 - 11.7 6.6 - 20
200mm 9.8 - 10.2 9.7 - 10.4 8.9 - 11.5
300mm 9.9 - 10.1 9.8 - 10.2 9.5 - 10.6
Poznámky k tabulce:
[1] Kinofilmové zrcadlovky nebo digitální zrcadlovky se senzorem velikosti filmu
[2] Běžné digitální zrcadlovky
[3] Např. Panasonic Lumix DMC-FZ7
[4] Tohoto ohniska řada kompaktů není schopna, nejširší ohnisko bývá kolem 35 mm

Je to výhoda či nevýhoda?
Záleží na úhlu pohledu. Nemuset se u kompaktů starat o ostření a mít stále všechny snímky dokonale ostré je pro řadu konzumních uživatelů bezpochyby výhoda. Vyhovuje to i výrobcům, protože ostřící systém kompaktních fotoaparátů může být velmi jednoduchý a přitom s ním dokáže fotit a zaostřit každý.

Z druhé strany jsou snímky s rozostřeným pozadím velmi atraktivní a často by bez rozostřeného pozadí naprosto zapadly. Pořídit takové snímky je ale mnohem složitější. Jednak je třeba problematice rozumět a také je třeba v kritickou chvíli zaostřit na tu správnou vzdálenost! A to není jednoduché.


Hloubka ostrosti je mocným nástrojem fotografa. Na DSLR se daleko lépe ovládá, ale mnohem těžší je správně zaostřit.

Závěr? Pokud chcete významně pracovat s hloubkou ostrosti je pro vás rozumnou volbou digitální zrcadlovka (DSLR). Ta díky konstrukci objektivů potřebuje obecně mnohem delší ohniska a delší ohniska mají silný vliv na pokles hloubky ostrosti. Pracovat se zrcadlovkou je ale kvůli její nízké hloubce ostrosti těžší než s kompaktním fotoaparátem! Kompakt se tedy hodí spíše pro snímky typu "vše ostré" a pro snadné fotografování metodou "namiř a zmačkni".

Srovnání hloubky ostrosti pro filmovou a digitální zrcadlovku
Mnoho nedorozumění též panuje při srovnávání praktické hloubky ostrosti u filmové (SLR) versus digitální zrcadlovky (DSLR) s menším senzorem (APS-C). Důvod nedorozumění bývá v tom, že nikdy nelze u těchto dvou typů zrcadlovek vidět zcela to samé, a tak je otázkou, co a s čím srovnáváte.

Oba typy zrcadlovek používají stejné objektivy, které mají na obou tělech stejnou ohniskovou vzdálenost danou jednou provždy jejich konstrukcí. Menší senzor u DSLR se ale projeví dodatečným ořezem obrazu, který se zdánlivě projeví jako prodloužení ohniska o tzv. crop factor, typicky 1.5x.

Zdánlivě znamená, že zorný úhel 50 mm objektivu nasazeného na DSLR s crop factorem 1,5x bude stejný jako zorný úhel 75 mm objektivu nasazeného na filmovou SLR. Skutečná ohnisková vzdálenost objektivu a z ní vyplývající hloubka ostrosti bude ale pro oba typy zrcadlovek stále 50 mm!

Srovnejme tedy jednotlivé praktické situace:

1. Stejný objektiv, stejná pozice, jiný obsah snímku ale obsah snímku je korigovaný
    dodatečným ořezem negativu
Pokud použijete stejný objektiv a budete fotografovat ze stejné vzdálenosti, dostanete na obou zrcadlovkách jiný obraz. Pokud ale filmový negativ oříznete (např. nůžkami nebo pod zvětšovákem) tak, že obraz bude stejný jako na DSLR, bude hloubka ostrosti STEJNÁ. Ořezem negativu vlastně simulujete menší senzor, oba fotoaparáty potom vidí to samé a musí se i stejně zvětšovat na stejně velkou výslednou fotografii. Oba fotoaparáty budou mít tedy zcela stejné vlastnosti.

2. Stejný objektiv, stejná pozice, jiný obsah snímku
Pokud použijete stejný objektiv a budete fotografovat ze stejné vzdálenosti, dostanete na obou zrcadlovkách jiný obraz. SLR toho uvidí kolem hlavního objektu více (bude mít 1.5x širší zorný úhel). Pro stejně velkou fotografii avšak s jiným obsahem je obraz z DSLR nutné 1.5x více zvětšovat a tak hloubka ostrosti na DSLR bude MENŠÍ.

3. Stejný objektiv, jiná pozice, stejný obsah snímku
Pokud použijete stejný objektiv ale u DSLR poodstoupíte dále od objektu tak, aby velikost hlavního objektu byla stejná jako u SLR (v hledáčku uvidíte u obou fotoaparátů přibližně to samé), bude hloubka ostrosti na DSLR VĚTŠÍ. S růstem snímací vzdálenosti totiž roste hloubka ostrosti.

4. Jiný objektiv, stejná pozice, stejný obsah snímku
Pokud budete fotografovat ze stejné vzdálenosti, tak k zajištění podobného obsahu snímku budete muset na DSLR nasadit objektiv 1.5x kratší (s 1.5x širším zorným úhlem). V takovém případě bude hloubka ostrosti na DSLR VĚTŠÍ, protože krátká ohniska zvyšují hloubku ostrosti.

Hyperfokální vzdálenost
Při fotografování krajin, interiérů či architektury se požaduje, aby na fotografii bylo vše ostré, tj. požaduje se maximální hloubka ostrosti. V takovém případě se volí vysoké clonové číslo (např. f/11) a zaostřuje se na tzv. hyperfokální vzdálenost (nikoliv na nekonečno). Potom je totiž hloubka ostrosti maximální. Jde o to, že zaostříte-li např. s objektivem 35 mm a při f/11 na nekonečno, je hloubka ostrosti od 5 metrů do nekonečna. Zaostříte-li ale na 6 metrů, je hloubka ostrosti též do nekonečna ale již od 3 metrů! V takovém případě je 6 metrů hyperfokální vzdálenost.


Hyperfokální vzdálenost je místo kam zaostřit, aby na snímku byl maximální rozsah vzdáleností ostrý.

Hyperfokální vzdálenost je možné snadno vypočítat z matematického vztahu:

H = f2 / (F * c)

kde:

H = Hyperfokální vzdálenost v mm. Na tu je třeba zaostřit (podle stupnice na objektivu) a bude ostré vše od poloviny H do nekonečna.
f = Ohnisková vzdálenost použitého objektivu v mm
F = Clonové číslo
c = Rozptylový kroužek CoC v mm, pro film = 0.03 mm, pro  DSLR = 0.02 mm

V terénu se hyperfokální vzdálenost málokdy počítá, spíše se zjišťuje z tabulky:

CoC=0.02 Clonové číslo
Ohnisko 2.8 4 5.6 8 11 16 22
12mm 2.57 1.80 1.29 0.90 0.65 0.45 0.33
15mm 4.02 2.81 2.01 1.41 1.02 0.70 0.51
17mm 5.16 3.61 2.58 1.81 1.31 0.90 0.66
20mm 7.14 5.00 3.57 2.50 1.82 1.25 0.91
24mm 10.29 7.20 5.14 3.60 2.62 1.80 1.31
28mm 14.00 9.80 7.00 4.90 3.56 2.45 1.78
35mm 21.88 15.31 10.94 7.66 5.57 3.83 2.78
50mm 44.64 31.25 22.32 15.63 11.36 7.81 5.68
100mm 178.57 125.00 89.29 62.50 45.45 31.25 22.73
150mm 401.79 281.25 200.89 140.63 102.27 70.31 51.14

Tabulka hyperfokálních vzdáleností v metrech pro běžnou DSLR s CoC = 0.02 mm. Ohniskem se rozumí nepřepočítané ohnisko.

Tlačítko náhledu hloubky ostrosti
Po celou dobu kdy sledujete obraz v hledáčku, má objektiv otevřenou clonu na maximum. Je to z mnoha důvodů - aby obraz v hledáčku byl co nejjasnější, aby měly dostatek světla zaostřovací senzory atp. Clona se uzavírá na nastavenou hodnotu až těsně před vlastní expozicí. Díky maximálně otevřené cloně však není možné v hledáčku kontrolovat hloubku ostrosti. Aby tato kontrola byla možná, tak jsou fotoaparáty vybaveny tlačítkem náhledu hloubky ostrosti. Po stisku tohoto tlačítka se clona uzavře na nastavenou hodnotu a tím poskytne v hledáčku reálnou hloubku ostrosti.


Tlačítko náhledu hloubky ostrosti zacloní objektiv na nastavenou hodnotu a tím v hledáčku ukáže reálnou hloubku ostrosti jaká bude v době pořízení snímku.

Praktické tabulky ke stažení
V praxi málokdy záleží na hloubce ostrosti s přesností na centimetry. Spíše je užitečné znát či odhadovat záchytné body a uvědomit si vzájemné vztahy a souvislosti. Proto je praktické mít s sebou ve fotobrašně vytištěné tabulky hloubky ostrosti a hyperfokálních vzdáleností pro váš fotoaparát. Připravili jsme vám je ke stažení ve formátu PDF jak pro filmové políčko (CoC=0.03 mm, platí i pro full frame digitální zrcadlovky Canon EOS 1Ds a 5D), tak pro běžné digitální zrcadlovky se senzorem formátu APS-C (CoC=0.02 mm), tak i pro kompaktní fotoaparáty (CoC=0.005 mm).

U kompaktních fotoaparátů je situace nejsložitější - variabilita různých velikostí senzorů a různých konstrukcí objektivů je přirozeně největší. Proto tabulky s CoC=0.005 mm a s ohnisky od 6 mm do 70 mm ( 36-420 mm po přepočtu) jsou jen orientační a míří kamsi doprostřed kompaktního pole.

Tabulka hloubky ostrosti (PDF, 125 kB)
Tabulka hyperfokálních vzdáleností (PDF, 83 kB)

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Praxe  

 » Vybíráme  » Technologie  

 » Praxe  » Základní postupy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Závislost HO na zvětšení

Autor: Vojta J. Muž

Založeno: 08.06.2006, 09:40
Odpovědí: 13

Děkuji za opět výborný článek, ovšem nezdá se mi správné Vaše tvrzení, že hloubka ostrosti závisí na ohnislové vzdálenosti objektivu při totožném výsledném obrázku (modelka se psem). Ze vztahu
h = 2 zc [(1+m)/m*m]
kde: c je clonové číslo,
m je příčné zvětšení,
z je průměr rozptylového kroužku
podle mne vyplývá, že hloubka ostrosti je dána jen příčným zvětšením, ohnisková vzdálenost zde vůbec nefiguruje a HO by tedy měla být na obou obrázcích stejná. Můžete mi to objasnit?

Odpovědět na příspěvek

RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 08.06.2006, 13:23

Hm, to asi v článku opravdu chybí a může to mást. Skutečně platí, že při stejném zvětšení objektů mají všechny objektivy stejnou hloubku ostrosti. Nejlépe viz obrázky v článku: HORNI - ohnisko 20mm, vzdálenost přesně 1,1m - hloubka ostrosti od 0,95 do 1,30 = 0,35m. DOLNI - ohnisko 100mm, vzdálenost 5,63m - hloubka ostrosti od 5,46 do 5,81 = 0,36m čili STEJNÁ !! (oba pro f/2.8, CoC 0.02). U horního jsou ale vzdálené stromy zvětšeny méně vlivem perspektivy, takže se zdají ostřejší. Pokud byste zvětšil stejně zadní stromy, budou zase stejně ostré.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Vojta J. Muž

Založeno: 08.06.2006, 15:05

Děkuji, teď už je to chápu.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 08.06.2006, 17:01

Dobrý den, pane Pihane ! Rád sleduji Váš web i Vaše další články. Tentokrát ale musím konstatovat, že jsem po přečtení Vašeho článku ještě více zmatený než před tím :-(
Nevlastním zrcadlovku, ale pouze "lepší" digitální kompakt (Canon Power Shot S60, 28 - 100 ekv. zoom, snímač 1/1.8", 5 MPix, http://www.dpreview.com/r
eviews/canons60/). Co u svého kompaktu oproti zrcadlovce nejvíc postrádám (jako "trest" za to, že nemusím tahat kila vybavení s sebou), je praktická nemožnost pracovat s hloubkou ostrosti - "vše" je pořád ostré až do nekonečna. Už jsem se s tím "smířil", pokud potřebuju rozostřené pozadí, tak nastupuje ruční práce "pro vraha" v počítači.
Dejme tomu, že bych to chtěl přece jenom zkusit a vyfotit "vaši holku se psem" tak, aby bylo pozadí co možná nejvíce (subjektivně)rozmazané. Co mám teda udělat ? Mám zazoomovat 100 a poodejít nebo 28 a foťákem jim mávat před nosem ? Já se domnívám, že při daném foťáku a kompozici snímku je to jedno ! Jediné, co by snad mohlo pomoct, tak v režimu Av vnutit "největší díru" - 2.8. Nebo se pletu ? Vaše odpověď zde o vlivu perspektivy na velikost stromů v pozadí způsobila, že teď už nerozumím ale vůbec ničemu 8-(

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 08.06.2006, 19:14

Jé, tak to mě mrzí, že jsem vás zmátl. Ignorujte prosím poznámku výše. Je sice pravdivá, ale bez podrobného výkladu matoucí. Malou hloubku ostrosti docílíte tak, že nastavíte co nejdelší ohnisko (= přiblížíte objekt zoomem) a otevřete co nejvíc clonu. Budete muset snímat z trochu větší vzdálenosti, ale to nevadí. Když půjdete blíž a budete snímat širokým ohniskem, hloubka ostrosti VZROSTE.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 09.06.2006, 01:05

Díky za odpověď, ale tak jednoduché to nebude:
1) Můj kompakt dovoluje při zoomu 28ekv. zadat clonu 2.8 až 8, při zoomu 100 ekv. však jenom 5.3 až 8 !! (Další věc je, že si nejsem jistý, proč to tak je - jestli se "vysunováním roury" přirozeně snižuje světelnost nebo je nějak na vině mechanické uspořádání objektivu a snímače, že ta "velká díra při velkém zoomu" nejde ? Ale je to prostě tak, i dle návodu.)
Co má pak větší vliv - zoom nebo clona ?
2) Nechme stranou bod 1 (dejme tomu, že bych měl stejnou clonu při 28 i při 100). Opravdu pak při stejné kompozici (tj. na obrázku je pouze "stejná modelka se psem" a nic víc okolo) záleží na ohnisku ? Mně to příjde v rozporu s tím, co jste tady tvrdil v odpovědi Vojtovi J. i s tím, co je např. vidět na obrázcích ve Vašem článku http://www.fotografovani.
cz/art/fotech_df/rom-zoom
-a-perspektiva.html. Změní se perspektiva, to ano, ale hloubka ostrosti ? Něco jiného je, kdybych ten samý objekt fotil pořád ze stejného místa. Ale já při prodloužení ohniska (= zmenšení hl. ostrosti) zároveň poodstoupím dozadu od roviny zaostření (= zvětšení hl. ostrosti). Jak to tedy je ?

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 09.06.2006, 07:38

Ad 1) Clonové číslo (které nastavujete na fotoaparátu) je poměr ohniska k průměru clony. U delších ohnisek je tedy těžší dosáhnout stejného malého clonové čísla. U vašeho fotoaparátu to bude tak, že otevřená clona umí stále stejný průměr a tak změna zoomu mění rozsah clonových čísel. Dále viz http://www.fotografovani.
cz/art/fozak_df/rom_expoz
ice1.html.
Ad 2) Pokud 2 různé objektivy předmět stejně zvětšují (modelka je na fotce stejně velká což upravíte snímací vzdáleností), mají stejnou hloubku ostrosti bez ohledu na ohnisko! To je vidět i z odpovědi panu Vojtovi - oba mají 0,35m kolem modelky. Jiné je to ale pro stromy. Dlouhé ohnisko je zvětšuje mnohem více než krátké (vliv změněné perspektivy - je to vidět i na fotkách) a s růstem zvětšení klesá hloubka ostrosti. Rozmazaného pozadí se tak dosáhne u dlouhého ohniska. Kdybyste fotku pořízenou krátkým ohniskem zvětšil tak, aby stromy byly stejně velké jako o fotky pořízené dlouhým ohniskem(modelka by potom byla obrovská), rozmazání stromů by bylo stejné.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 09.06.2006, 09:49

Díky za odpovědi, mám ještě tyto připomínky/dotazy:
Ad 1)
A) Vaše vysvětlení, že u delších ohnisek už "cloně nestačí díra" a tudíž se mění clonové číslo mně příjde logické. Proč ale u zrcadlovkových "opravdových" objektivů lze běžně dosáhnout stejné nejmenší clonové číslo v celém rozsahu zoomu ? Co brání objektivu "rozevřít díru na maximum" i na širokoúhlém konci a mít tudíž na širokoúhlém konci vždycky možnost dosáhnout menší clonové číslo ?
B) Dá se nějak bez zkoušení třeba u mého kompaktu říct, co má větší vliv na "subjektivní hloubku ostrosti" - zoom nebo clona (které roste u kompaktu se zoomem minimální nastavitelné clonové číslo) ?
Ad 2)
To by ale znamenalo, že jedna věc je hloubka ostrosti, jak je definována a druhá věc "subjektivní dojem rozmazanosti pozadí". Je to teda opravdu tak, že při stejné kompozici je sice hloubka ostrosti stejná, ale "subjektivní pocit oddělení foceného objektu od pozadí rozmazáním" je při větším zoomu (a stejném clonovém čísle) větší ?

Doufám, že moc nezdržuju, ale "zavětřil jsem šanci", že bych to konečně mohl snad opravdu pochopit :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 09.06.2006, 10:10

Ad A) Výrobcům brání v otevření clony na maximum u širokých ohnisek zejména vinětace a špatná kresba v krajích. Udělali by to rádi, ale jako vždy je to kompromis jak je objektiv spočítán.
Ad B) S trochou nadsázky by se dalo říct, že ohnisko (zoom) má větší vliv na hloubku ostrosti než clona. Donutí vás ale změnit kompozici, takže obrázky vlastně nejsou stejné a tak je těžké je přesnš porovnat.
Ad 2) Tady pozor. Objekty vzadu jsou u širokého ohniska skutečně méně zvětšené, takže rozostření se tolik neprojeví a hloubka ostrosti je větší. Žádné subjektivní či objektivní hledisko není. Je jen to, co je vidět na fotce :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 09.06.2006, 10:48

Ad 1) OK, snad je to jasné, díky.
Ad 2) Tady se pořád nějak nemůžeme "synchronizovat". Když se vrátím opět k modelce se psem, tak platí (pokud jste nedělal dodatečný ořez), že hloubka ostrosti obou snímků je stejná, protože je stejná kompozice ("objekt je stejně zvětšený"). Ale subjektivně, kdybych nevěděl nic o tom, jak má být definována hloubka ostrosti, tak řeknu, že "v druhém případě je hloubka ostrosti mnohem menší, protože jsou stromy mnohem víc rozmazané". Nejde podle mě říct, že strom je jiný objekt s jiným zvětšením, klidně by to mohl být "ultradlouhý ocas toho psa" a ten je v obou případech stejně daleko za tím psem a tudíž kvůli stejné hloubce ostrosti by měl být stejně rozmazaný !! Nebo ne ?
Jsem zvědavý, jestli to nějak "rozetneme" než se nám tady ten sloupec zúží natolik, že tam nebude možné psát :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 09.06.2006, 11:10

Ad 1) OK, snad je to jasné, díky.
Ad 2) Tady se pořád nějak nemůžeme "synchronizovat". Když se vrátím opět k modelce se psem, tak platí (pokud jste nedělal dodatečný ořez), že hloubka ostrosti obou snímků je stejná, protože je stejná kompozice ("objekt je stejně zvětšený"). Ale subjektivně, kdybych nevěděl nic o tom, jak má být definována hloubka ostrosti, tak řeknu, že "v druhém případě je hloubka ostrosti mnohem menší, protože jsou stromy mnohem víc rozmazané". Nejde podle mě říct, že strom je jiný objekt s jiným zvětšením, klidně by to mohl být "ultradlouhý ocas toho psa" a ten je v obou případech stejně daleko za tím psem a tudíž kvůli stejné hloubce ostrosti by měl být stejně rozmazaný !! Nebo ne ?
Jsem zvědavý, jestli to nějak "rozetneme" než se nám tady ten sloupec zúží natolik, že tam nebude možné psát :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 09.06.2006, 11:10

Ad 1) OK, snad je to jasné, díky.
Ad 2) Tady se pořád nějak nemůžeme "synchronizovat". Když se vrátím opět k modelce se psem, tak platí (pokud jste nedělal dodatečný ořez), že hloubka ostrosti obou snímků je stejná, protože je stejná kompozice ("objekt je stejně zvětšený"). Ale subjektivně, kdybych nevěděl nic o tom, jak má být definována hloubka ostrosti, tak řeknu, že "v druhém případě je hloubka ostrosti mnohem menší, protože jsou stromy mnohem víc rozmazané". Nejde podle mě říct, že strom je jiný objekt s jiným zvětšením, klidně by to mohl být "ultradlouhý ocas toho psa" a ten je v obou případech stejně daleko za tím psem a tudíž kvůli stejné hloubce ostrosti by měl být stejně rozmazaný !! Nebo ne ?
Jsem zvědavý, jestli to nějak "rozetneme" než se nám tady ten sloupec zúží natolik, že tam nebude možné psát :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 09.06.2006, 13:26

Tak jinak: 1 metr velká sedící modelka je na obou snímcích 5 cm velká, tedy stejné zvětšení 1:20 a tedy stejná hloubka ostrosti bez ohledu na ohnisko a sice cca 20cm před ní a 20cm za ní. 10m vysoké stromy jsou ale na horním snímku 5 cm velké a na dolním 20cm velké - čili dolní snímek je více zvětšuje čili stromy budou více rozmazané (zvěšuje se i rozmazaní). Zadní stromy tedy dlouhé ohnisko rozmaže víc.
Čili - ve vzdálenosti modelky je hloubka ostrosti u obou ohniskem stejná (je-li stejné zvětšení). S růstem vzdálenosti ale rozostření rychleji roste u dlouhých ohnisek. Lepší? :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Závislost HO na zvětšení

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 09.06.2006, 14:41

OK, už to asi nechme, venku je sluníčko, víkend před námi, budu si to muset vyzkušet v praxi na nějaké vhodné scéně. Jen mně to nějak tak potvrdilo dvě věci:
1) Hloubka ostrosti není totéž jako "míra oddělení hlavního objektu od pozadí rozmazáním pozadí"
2) O hloubce ostrosti má smysl mluvit jen "v rozumně malém" okolí roviny zaostření, kde změnou zoomu nedochází k významné změně velikosti zobrazení objektů.

Moc díky za vysvětlení, zase napište nějaký článek, ať můžu šťourat :-)

Odpovědět na příspěvek

PDF tabulky jsou fajn, ale...

Autor: Krasovna Muž

Založeno: 08.06.2006, 10:46
Odpovědí: 2

...ale pokud s sebou taháte PDA nebo notebook, tak existují i programy, které vám s tím výpočtem pomůžou bez papírnictví v brašně. Samozřejmě, pokud PDA či noťas s sebou nemáte, tak papír je výrazně lehčí, skladnější a nedojdou mu baterky. Já používám DOFmaster (http://www.dofmaster.com
) na Palmu. Celkem přehledné a snadno použitelné = můžu doporučit.

Na závěr se přidávám k díkům za opět přínosný článek. Sice jsem nebyl obohacen o nové, ale i to staré si člověk občas rád zopákne...

Odpovědět na příspěvek

pro PocketPC

Autor: Robert Macháček Muž

Založeno: 08.06.2006, 11:32

a pro PocketPC treba volne stazitelny DOFCalculator
http://198
.78.130.210:8888/DOFCalcu
lator/index.html

Odpovědět na příspěvek

RE: PDF tabulky jsou fajn, ale...

Autor: goha Muž

Založeno: 08.06.2006, 23:46

Krasovna: také mám na PALMu Dofmaster, ale moc si nedovedu představit, že by na mě např. ta kočka z ukázky čekala, než PALMa spustím a spočítám DOF. Proto s úspěchem ostří na cca 1/3 vzdálenosti od hlavního objektu a na "Zlaté oko" objektivu, tj. u mě prý mezi 5,6-8.
g.

Odpovědět na příspěvek

Perfektní článek

Autor: kyssling Muž

Založeno: 08.06.2006, 16:27
Odpovědí: 1

Pro mě jako laika naprosto dokonalý článek. Díky. Teď už vím proč mě s Panasonicem FZ20kou téměř nejde s tou hloubkou ostrosti pracovat...

Odpovědět na příspěvek

RE: Perfektní článek

Autor: Karel Kahovec Muž

Založeno: 12.06.2006, 11:54

No, na dlouhém ohnisku má FZ20 72 mm při F2,8. To na práci s HO stačí. Řekl bych, že to musí stačit i na 1/2 zoomu (36 mm/F2,8). Já vím, že je to děsnej teleobjektiv. Ale když se chce...

Odpovědět na příspěvek

Optimalni postup?

Autor: David Muž

Založeno: 12.06.2006, 13:03
Odpovědí: 7

Zdravim,

predevsim taky diky za clanek, jenz mi dal odpovedi na mnoho veci, o kterych jsem premyslel a nebyly mi jasne.

Mel bych dotaz k praktickemu postupu pri kompozici, kdy mi jde o velkou hloubku ostrosti. Mam DSLR, delam zaber na 20mm, zaroven vsak vim, ze muj objektiv kresli nejlepe na f8-10. Dam-li tedy f8, je hyperfokalni vzdalenost dle tabulky 2,5, na kterouz zaostrim a snimek bude ostry od 1.25m-nekonecna.
Pokud vsak mam blize objekt, ktery chci mit ostry, zvysuji clonove cislo, napr az na f22, kdy budu ostre vse od 0.91/2m.
Pokud chci mit co nejvetsi hloubku ostrosti, je vhodne jit az k co nejvyssi clone (tak abych mel dost svetla)? Muj dotaz predevsim zni, zda se u vysokych clon (f16 a vic) zhorsuji nektere vlastnosti objektivu, podobne jako u nizsich typu objektivu pri nejmensi clone?

Jinymi slovy se ptam, zda je vhodne jit az k nejvyssim clonam nebo mit radeji treba f8 a o neco malo mensi hloubku ostrosti...

Snad jsem to vysvetlil jasne, diky za odpoved.

David

Odpovědět na příspěvek

RE: Optimalni postup?

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 12.06.2006, 14:03

Dotaz chápu - co z hlediska rozostření bude horší. Vysoké clony skutečně zhoršují kresbu difrakcí - ukázku najdete v našem seriálu o objektivech http://www.fotografovani.
cz/art/tech_vybirame_jak/
rom_lenses2.html na konci článku. Ovšem jakou konkrétní difrakci má váš objektiv nevím. Obecně platí, že difrakce je poměrně malá, takže by se dalo odhadnout, že lepší je clonit. Oba jevy mají ale zcela odlišnou příčinu (difrakce je nechtěná porucha kdežto hloubka ostrosti je běžná vlastnost) a tak záleží na objektivu.

Odpovědět na příspěvek

RE: Optimalni postup?

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 12.06.2006, 14:04

Nejsem v tom žádný velký odborník (viz moje diskuse s panem Pihanem níže), ale ve vašem příspěvku mně něco nesedí. U popisu clon je rozdíl, jestli používáte pojem clona nebo clonové číslo a co myslíte pojmem "velká clona".
Pokud vám jde o co největší hloubku ostrosti (což je protiklad mého požadavku v diskusi níže), potřebujete co nejmenší "díru" (velké clonové číslo) - např. 22. Laicky bych čekal, že při této cloně objektiv i nejlépe kreslí, protože "se používají pouze středy čoček". Problém bude jen s tím, že "malá díra" sice způsobí velkou hloubku ostrosti, ale povede ve výsledku k dlouhému expozičnímu času, což může být problém (potřeba stativ, u pohybujících se objektů to nejde atd.)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Optimalni postup?

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 12.06.2006, 14:21

Zaprvé se omlouvám - i já jsem použil špatnou terminologii - hantýrku. V mé odpovědi má správně být "vysoká clonová čísla" (čili zavřená díra) způsobují difrakci. Pozor však - difrakce je fyzikální rozptyl paprsků právě na hranách velmi malého otvoru a tak se tento jev projevuje právě u vysokých clonových čísel. Je velmi dobře pozorovatelný a skutečně mírně rozostří obraz!

Odpovědět na příspěvek

RE: Optimalni postup?

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 12.06.2006, 14:14

Nejsem v tom žádný velký odborník (viz moje diskuse s panem Pihanem níže), ale ve vašem příspěvku mně něco nesedí. U popisu clon je rozdíl, jestli používáte pojem clona nebo clonové číslo a co myslíte pojmem "velká clona".
Pokud vám jde o co největší hloubku ostrosti (což je protiklad mého požadavku v diskusi níže), potřebujete co nejmenší "díru" (velké clonové číslo) - např. 22. Laicky bych čekal, že při této cloně objektiv i nejlépe kreslí, protože "se používají pouze středy čoček". Problém bude jen s tím, že "malá díra" sice způsobí velkou hloubku ostrosti, ale povede ve výsledku k dlouhému expozičnímu času, což může být problém (potřeba stativ, u pohybujících se objektů to nejde atd.)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Optimalni postup?

Autor: Jan Čelechovský Muž

Založeno: 12.06.2006, 14:21

Aha, odpovím si sám - nějak jsem netušil o problémech difrakcí světla při "hodně malých dírách" a k tomu mě navíc zmátla vaše poznámka "abych měl dost světla". Už jsem se myslím synchronizoval a pochopil, že vám není nutno vysvětlovat, co je vám jasné.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Optimalni postup?

Autor: David Muž

Založeno: 12.06.2006, 15:40

Predevsim se omlouvam za prispevek 2x, dal jsem reload v nevhodnou chvili :(

Diky moc za odpoved, to jsem mel presne na mysli, velka clonova cisla tedy skutecne rozostruji. Patrne tedy budu muset studovat podrobnejsi recenze k memu objektivu (zajima me to hlavne pro Nikorr 18-70), abych se dozvedel, do ktereho F by to jeste melo byt v pohode. Neporadi mi nekdo primo tady?

Jinak jsem take mluvil o velkych clonovych cislech.

Srdecne,

D
avid

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Optimalni postup?

Autor: Martin Muž

Založeno: 10.07.2007, 17:09

Nevsiml jsem si v puvodnim vasem dotazu zda je to realne, ale co takhle si trosku poodstoupit a mit ten blizky predmet v zaburu prave v hyperfokalni vzdalenosti??

Odpovědět na příspěvek

Optimalni postup?

Autor: David Muž

Založeno: 12.06.2006, 15:34
Odpovědí: 0

Zdravim,

predevsim taky diky za clanek, jenz mi dal odpovedi na mnoho veci, o kterych jsem premyslel a nebyly mi jasne.

Mel bych dotaz k praktickemu postupu pri kompozici, kdy mi jde o velkou hloubku ostrosti. Mam DSLR, delam zaber na 20mm, zaroven vsak vim, ze muj objektiv kresli nejlepe na f8-10. Dam-li tedy f8, je hyperfokalni vzdalenost dle tabulky 2,5, na kterouz zaostrim a snimek bude ostry od 1.25m-nekonecna.
Pokud vsak mam blize objekt, ktery chci mit ostry, zvysuji clonove cislo, napr az na f22, kdy budu ostre vse od 0.91/2m.
Pokud chci mit co nejvetsi hloubku ostrosti, je vhodne jit az k co nejvyssi clone (tak abych mel dost svetla)? Muj dotaz predevsim zni, zda se u vysokych clon (f16 a vic) zhorsuji nektere vlastnosti objektivu, podobne jako u nizsich typu objektivu pri nejmensi clone?

Jinymi slovy se ptam, zda je vhodne jit az k nejvyssim clonam nebo mit radeji treba f8 a o neco malo mensi hloubku ostrosti...

Snad jsem to vysvetlil jasne, diky za odpoved.

David

Odpovědět na příspěvek

To je síla!

Autor: Matess727 Muž

Založeno: 23.10.2007, 23:08
Odpovědí: 0

Ufff,...no tak už jsem to "tak nějak" vše pochopil.Do focení s DSLR Nikonem D40x + 18-70 + 55-200VR + 50mm 1.8D jsem se dal někdy v létě, skoro nic nevědíc o fotografování.Hledal jsem nějaký nový "motor", když jsem tak nějak opustil aktivní hraní a 20 ti leté rockové muzicírování s kapelou, ale to jsem ještě nevěděl, že to bude něco, jako studovat semestr na "vejšce".Kdyby bylo jen to focení, ale ono je ještě zpracovávání a úprava fotek,tvorba rámečků a studování všech těch PS a Zonerů,....a mraky jiných věcí.Focení je ale paráda...a také výborná černá díra pro našetřené penízky.Za článek Panu Romanu Pihanovi velký dík!

Odpovědět na příspěvek

Tabulka hlbky ostrosti

Autor: Stano Muž

Založeno: 16.01.2008, 18:06
Odpovědí: 7

Dobry den,
dakujem za vynikajuci clanok, trochu menej zrozumitelna sa mi zdala byt cast o vplyve velkosti senzoru a teda skutocnych ohniskovych vzdialenosti na hlbku ostrosti. Nie som si isty, ale zda sa mi, ze v tabulke, kde porovnavate hlbky ostrosti pri SLR, DSLR a kompakte asi bude nejaka zrada. Vyvodil som si na zaklade precitaneho vlastnu teoriu o tom, ze hlbka ostrosti zavisi od skutocnej ohniskovej vzdialenosti objektivu, to mi vsak naburava Vasa tabulka, kde uvadzate pri rovnakych ekvivalentnych ohniskovych vzdialenostiach mensiu hlbku ostrosti pri DSLR s mensim cipom ako pri SLR. Nemalo by to byt naopak?
Dakujem za odpoved.

Odpovědět na příspěvek

RE: Tabulka hlbky ostrosti

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 17.01.2008, 16:57

Tabulka je věru dobře. Při stejném skutečném (!) ohnisku a stejné vzdálenosti snímání dává menší senzor menší hloubku ostrosti. To je pravda. Ale v tabulce jsou přepočítaná ohniska a v tom je ta zrada. Kompakt má dramaticky kratší skutečné ohnisko a tím také velkou hloubku ostrosti.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Tabulka hlbky ostrosti

Autor: Jiří Procházka Muž

Založeno: 23.11.2008, 12:29

Dobrý den, pro mne jako amatéra opravdu poučný a dobře napsaný článek, ale stejně jako můj slovenký kolega musím konstatovat , že tabulka ostrosti v článku věru dobře není.
Jak uvádíte např. pro clonu 2,8 , vzdálenost 10m, při ekvivalentním ohnisku 20mm /film/ hloubku ostrosti : 3,2-inf. pro SLR, pro DSLR odpovídá při skutečném, nepřepočítaném ohnisku 20/1,5=cca 13-14mm hloubka ostrosti /i dle tabulek uvedených ve Vašem odkazu/ cca od 2,7-2,8 do nekoečna. to zn. hloubka ostrosti je u DSLR oproti SLR při stejné vzdálenosti, stejné cloně a stejném ekvivalentním ohnisku větší. Vy v tab. uvádíte naopak 4,2-inf - to jest hloubka ostrosti menší!
Pro kompakty to máte správně.
Chyba se stala asi tak, že jste pro DSLR místo ekv. ohniska použil údaj pro nepřepočítaná ohniska, to jest 20mm pro SLR i DSLR, pak opravu pro DSLR odpovídá 4,2-inf.

Ré: správně, alespoň dle mého soudu tedy je:
při zadaných podmínkách se zvyšuje hloubka ostrosti od SLR přes DSLR až po kompakty, které ji mají nejvyšší díky /jak sám píšete/ zdrcujícímu vlivu krátkého ohniska.

zdravím J.P.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Tabulka hlbky ostrosti

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 29.11.2008, 08:04

Omlouvám se a moc si sypu popel na hlavu - máte samozřejmě PRAVDU! Opravdu jsem omylem dosadil pro DSLR nepřepočítané ohniska. Už jsem to v tabulce opravil. Ještě jednou se omlouvám.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Tabulka hlbky ostrosti

Autor: Jiří Procházka Muž

Založeno: 17.12.2008, 19:31

...ale stejně jste profík, že stíháte reagovat na všechny dotazy, i dlouhou dobu po publikaci článku :-) , dnes mi přišla Vaše nová kniha Mistrovství práce s DSLR, tak se už těším, jak si počtu...
Zdravím J.P

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Tabulka hlbky ostrosti

Autor: MikeM Muž

Založeno: 23.04.2009, 16:17

V tabulce "Hloubka ostrosti v metrech" je pro DSLR, 20mm HO "2.2 - ∞" coz je vice nez udava tabulka "hyperfokálních vzdáleností", tam je hodnota HO cca 3.55- ∞. Pokud jsem porozumnel spravne pojmu hyperfokalni vzdalenost, tak je to misto ostreni pri potrebe max HO vcetne nekonecna.
Cemu jsem prosim porozumnel spatne ?

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: Tabulka hlbky ostrosti

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 25.04.2009, 08:07

Předpokládejme DSLR (CoC=0,02), ohnisko 20 mm a clonu f/5.6. HO je dle tabulky 1,89 - nekonečno při zaostření na 4 metry. Hyperfokální vzdálenost 3,57 metru - na tuto vzdálenost je třeba zaostřit a HO je potom od půlky tedy 1,78 do nekonečna a tedy více.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Tabulka hlbky ostrosti

Autor: Jivo Muž

Založeno: 25.01.2011, 03:48

Pokud by mel nekdo zajem, tak jsme udelal php script, ktery pocita jak hloubky dle zadane clony, ohniska a typu fotoapratu, tak jeste porovnava s F +/- a f +/-. K tomu vse graficky zobrazuje. Snad tam nikde neni chyba, porovnaval jsme neco s ruznyma programam a je to +\- stejne. Asi kazdy mame jinou presnost CoC krouzku a zaokrouhlovani. Da se na to i dobre koukat na Android telefonu.
www.jivo.cz/do
c/foto/dof

Odpovědět na příspěvek

Tolerance zaostreni na hyperfokalni vzdalenost

Autor: jarry Muž

Založeno: 08.07.2008, 09:41
Odpovědí: 1

Tak jako vsichni i ja dekuji za srozumitelne a ucelene zasveceni do taju prace s DSLR :-).
Pouzivam obcas manualni ostreni (objektivy M42 pres adapter se signalizaci zaostreni). Pokud si z tabulky vyhledam potrebnou hyperfokalni vzdalenost, na objektivu priblizne nastavim hodnotu, jak presne je potreba se trefit (jasne, co nejbliz :-), nebo je podle vasi zkusenosti nejaky rozptyl jeste v toleranci, aby bylo "vse ostre"? Radsi vic nebo min?
Zvlaste u delsich ohnisek, kde se jedna o ostreni na vzdalenost desitek metru? (Napr. 45,16m :-)- Diky.

Odpovědět na příspěvek

RE: Tolerance zaostreni na hyperfokalni vzdalenost

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 08.07.2008, 10:25

Hloubka ostrosti včetně hyperfokální vzdálenosti je počítána na snímek A4 a CoC 0,02 mm. Z praxe ale vím, že je to docela přísné kriterium a tak je tam spíše reserva.

Odpovědět na příspěvek

rozptylový kroužek CoC

Autor: Karel Hofman Muž

Založeno: 15.11.2008, 21:02
Odpovědí: 1

Zdravím všechny, je někde uveden rozptylový kroužek CoC v mm pro senzor 4/3 - např. Olympus E-510? Děkuji.

Odpovědět na příspěvek

RE: rozptylový kroužek CoC

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 16.11.2008, 08:36

Je to v souladu s metodou uvedenou výše v článku hodnota 0,0149, zaokrouhleně tedy 0,015.

Odpovědět na příspěvek

Vzdálenost fotografovaného objektu

Autor: David Muž

Založeno: 07.01.2011, 13:51
Odpovědí: 1

Zdravim mam dotaz tykajici se odstavce "Vzdálenost fotografovaného objektu" v clanku. Hraju si s makrofotografii a mam Pevnou 100 na Canon 400D. Uvedeny odstavec mne svadi k myslence ze u makrofotografie bych mel byt od objektu co nejdal (vetsi hloubka ostrosti) a fotografii pak treba zvetsit a oriznout. Zatim jsem se snazil dostat k objektu foceni co nejblize a pak nastaval velky problem (velmi velmi mala hloubka ostrosti). U objektu ktere se nepohybuji se da vse resit casem, ale pohyblivych ne. Jak prosim resite tento problem?
Dekuji za odpoved
PS: velmi povedeny clanek

Odpovědět na příspěvek

RE: Vzdálenost fotografovaného objektu

Autor: Martin Hájek Muž

Založeno: 07.01.2011, 17:20

Dobry den,
maximalniho zvetseni objektivu (v pripade praveho makra je to 1:1) dosahnete jen pri snimani na minimalni snimaci vzdalenosti. Fotit "z dalky" sice je urcitym resenim, tim ale zaroven ztracite jednu z hlavnich prednosti makro-skel.
HO bude u makra vzdy extremne mala. Delsi ohniska v kombinaci s kratkymi snimacimi vzdalenostmi maji na HO rozhodujici vliv. Musi se clonit na extremne vysoka cisla, coz se zase neda udrzet z ruky. Stativ je v podstate nutnosti, praktickym spolecnikem je blesk (idealne makro).
S pozdravem
MH

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: