Rozumíme DSLR - 1. Základní konstrukce, hledáček a senzor - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Základní postupy

Rozumíme DSLR - 1. Základní konstrukce, hledáček a senzor

16. srpna 2006, 00.00 | I když jakákoliv byť sebelepší fotografická technika sama o sobě není zárukou pěkných fotografií, je velmi užitečné principy práce jednotlivých dílů znát. Ať se nám to líbí nebo ne, i dnešní moderní digitální fotopřístroje jsou plné kompromisů a jejich znalost a respektování může značně usnadnit práci či výběr vhodné techniky.

::Rozumíme DSLR - 1. Základní konstrukce, hledáček a senzor
::Rozumíme DSLR - 2. Elektronika
::Rozumíme DSLR - 3. DSLR a okolní svět

Princip pravé digitální zrcadlovky (DSLR)
Již mnoho desítek let jsou na trhu fotografické přístroje typu "zrcadlovka" (SLR, Single Lens Reflex). Ústřední část tohoto přístroje (zrcátko) jim dal i český název. Je to asi v současnosti nejdokonalejší konstrukce, která je vhodná zejména pro vážnou fotografickou práci. Pokud pomineme fakt, že místo filmu je v digitálních zrcadlovkách (DSLR, Digital Single Lens Reflex) digitální senzor, je konstrukce digitální a filmové zrcadlovky v zásadě stejná. Jak zrcadlovka funguje?

V klidovém stavu, kdy se neexponuje a vy se díváte do hledáčku prochází světlo objektivem, v jehož optickém středu je umístěna clona. Ta je v tomto klidovém stavu otevřená vždy na maximum, aby obraz v hledáčku byl co nejjasnější a aby všechny senzory v těle zrcadlovky měly dostatek světla pro svojí práci. Světlo dopadá na zrcátko, které je skloněné v úhlu 45° a tím odráží světlo vzhůru do hledáčku.

Světlo odražené od zrcátka dopadá na matnici (Focusing Screen), což je v principu průhledné skleněné či plastové plátno na kterém se obraz promítne a tak je možné ho sledovat hledáčkem. To co vidíte v hledáčku tedy velmi věrně odpovídá tomu, co budete fotografovat a to pro jakýkoliv objektiv a příslušenství. A to je jedna z hlavních výhod zrcadlovek! Některé zrcadlovky nejvyšší třídy mají matnice dokonce výměnné a tak je možné volit z různých obrazců a mřížek, které se společně s obrazem zobrazují.

Obraz vytvořený objektivem je převrácený vzhůru nohama a tak je třeba ho v hledáčku opět otočit zpět. K tomu slouží hranol (Pentaprism) umístěný v hledáčku. Čím kvalitnější je hranol, tím jasnější a ostřejší je obraz v hledáčku. Snaha o kvalitní obraz v hledáčku vede některé výrobce dokonce k tomu, že zcela obětují interní blesk (ten se obvykle krčí také někde v prostoru hledáčku) a díky ušetřenému místu zvětší hranol a tím zjasní obraz v hledáčku. Kvalitní hledáček je tak vykoupen absencí interního blesku (např. Canon EOS 5D). U levných modelů bývá naopak drahý hranol nahrazen soustavou zrcátek. Obraz otočený hranolem či zrcátky je potom pomocí jednoduché optiky promítnut přímo do oka, většinou s možností nastavovat dioptrickou korekci, což není nic jiného než posun čočky v optice hledáčku.

V hledáčku je ještě expoziční senzor, který je zodpovědný za měření množství světla v obraze a tím za nastavování expozičních hodnot. Expoziční senzor měří množství světla a určuje expoziční hodnoty jen a pouze na základě toho, co je vidět v hledáčku. O ostatních okolnostech scény nemá ani ponětí. Způsobům měření expozice jsme se podrobně věnovali v článku Expozice - 2. Měření expozice.

Hlavní trik moderní zrcadlovky schopné automatického ostření (Auto Focus, AF) je v tom, že zrcátko je polopropustné a tak se jen část světla odrazí do hledáčku (cca 70%) a zbytek světla projde. Za hlavním zrcátkem však narazí na druhé menší zrcátko také skloněné v úhlu 45° ale odrážející světlo dolů. Tam jsou umístěny senzory zodpovědné za automatické ostření a vyhodnocující stupeň ostrosti obrazu (AF sensor). Systém ostření jsme podrobně popsali v článku Ostření a hloubka ostrosti. Všechny digitální zrcadlovky patří do této skupiny a jsou tedy schopné automatického ostření. V minulosti však starší filmové zrcadlovky automatické ostření neměly.


Pohled na zrcátka běžné SLR. Hlavní zrcátko je polopropustné a tak zadní AF zrcátko může cca 30% prošlého světla odrazit dolů na AF senzory.

Z uvedeného vyplývá, že po celou dobu, kdy je možné sledovat obraz v hledáčku a kdy pracují expoziční i zaostřovací senzory je hlavní obrazový senzor zakryt jednak zrcátky, ale hlavně zavřenou závěrkou a je tedy zcela slepý. To je i příčina, proč digitální zrcadlovky vyjma několika modelů firem Olympus a Panasonic neumožňují fotografovat přes zadní displej.

V okamžiku, kdy stisknete spoušť se poměry v přístroji dramaticky mění. Obě zrcátka se sklopí vzhůru, takže přestanou clonit senzor a současně zakryjí hledáček. Clona v objektivu se uzavře na změřenou a nastavenou hodnotu (po celou dobu byla totiž otevřena na maximum) a otevře se závěrka. Světlo tak může nerušené dopadat na senzor a vytvářet snímek. Po nastavené době expozice se závěrka uzavře a expozice snímku skončí. Clona se opět otevře na maximum aby zajistila co nejjasnější obraz v hledáčku, obě zrcátka se opět sklopí dolů a obraz se opět objeví v hledáčku.

Z uvedeného vyplývá několik pro fotografy důležitých faktů:

  1. Po celou dobu expozice není v hledáčku nic vidět (tzv. blackout)
  2. Po celou dobu expozice nepracuje expoziční ani zaostřovací automatika (je slepá). Nijak to ale nevadí, protože platné a směrodatné jsou hodnoty zjištěné před pořízení snímku.
  3. Pokud fotoaparát umí tzv. sériové snímání např. 3 snímky za vteřinu (Continuous, Burst), zrcátko skutečně při každém jednotlivém snímku cvičí nahoru a dolů. Důvod je dvojí - aby mezi jednotlivými snímky byl alespoň na chvíli v hledáčku vidět obraz  a aby na chvíli měla šanci pracovat expoziční a ostřící automatika.
  4. Zakrytí hledáčku zrcátkem je velmi důležité, protože jinak by světlo mohlo pronikat na senzor nejen z objektivu ale i z hledáčku a degradovat obraz. Zakrytí hledáčku zrcátkem však nebývá zcela dokonalé a tak u dlouhých expozic může zbytkové světlo proniknout z hledáčku na senzor. Je-li oko přiloženo k očnici hledáčku tak tento problém nehrozí, ale zejména u dlouhých expozic na stavivu je vhodné hledáček zakrýt. Proto u fotoaparátů bývá i jednoduchá krytka hledáčku.
  5. Pokud nemáte oko přiložené k hledáčku (např. při fotografování ze stativu) je v principu možné, že expoziční senzor a tím přesné měření expozice bude ovlivněno světlem, které k němu proniká z hledáčku. Je tedy opět vhodné zakrýt hledáček krytkou nebo kusem černé látky.
  6. Kolik světla se odrazí do hledáčku a kolik se ponechá pro AF senzory je jako vždy kompromis. Čím více se pustí do hledáčku, tím jasnější tam bude obraz ale hůře "uvidí" AF senzory a budou tedy hůř ostřit zejména v šeru. Pokud by se ale více světla pustilo pro AF senzory, obraz v hledáčku logicky potemní.
  7. Zrcátko společně se závěrkou tvoří nejjemnější a nejzranitelnější díly zrcadlovky.
  8. Vibrace vytvořené sklopením zrcátka mohou v extrému rozhýbat snímek pokud se exponuje na málo tuhém stativu. Proto mají zrcadlovky obvykle i možnost předsklopení zrcátka (Mirror Lock-Up). Při expozici z ruky však takové nebezpečí nehrozí.
  9. Zvuk sklopení a navrácení zrcátka se stal symbolem pořízení snímku a mnoho kompaktů ho dokonce pomocí malého reproduktoru simuluje i když pochopitelně žádné zrcátko nemá.

I když v detailech se jednotlivé modely liší, všechny SLR a DSLR vypadají v zásadě stejně. V poslední době provedl změnu koncepce jen Olympus, poprvé u modelu E-300 a potom u E-330. Po něm následoval i Panasonic Lumix DMC-L1. Jejich hledáček používá čtyři zrcadla místo hranolu a dráha světla pro hledáček nesměřuje vzhůru jak bývá zvykem ale do strany. Teprve potom je světlo směrováno vzhůru do hledáčku, který je díky tomu umístěn hodně vlevo a ne v ose objektivu jak je obvyklé. Tato konstrukce umožnila Olympusu a Panasonicu zmenšit výšku fotoaparátu, obraz v hledáčku je však o něco temnější.


Olympus E-300 jako první nabídl alternativní konstrukci dráhy světla pro hledáček, která míří do strany a nikoliv vzhůru.

Předsklopení zrcátka (Mirrok Lock-Up)
Právě pro redukci případných otřesů způsobených sklopením zrcátka (viz bod 8 výše) je u většiny DSLR v menu možné nastavit tzv. režim předsklopení zrcátka (Mirrok Lock-Up). Pokud se aktivuje tento režim, tak se obvykle zrcátko prvním stiskem spouště pouze sklopí ale snímek nebude ještě exponován a teprve druhý stisk spouště provede vlastní expozici snímku. Tak je možné sklopit zrcátko ve výrazném předstihu (cca 10 vteřin) před vlastní expozicí, aby se vibrace stačily uklidnit. Drátová spoušť je však podmínkou.

Olympus DSLR a fotografování přes zadní displej (Live View)
Model Olympus E-330 nabídl jako první DSLR na světě tzv. funkci Live View umožňující fotografovat přes zadní displej. To je možné ve dvou režimech - režim A a režim B.

V režimu A se pro fotografování přes zadní displej používá druhý malý CCD senzor umístěný společně s expozičním senzorem v hledáčku. Ten tedy "vidí" stejný obraz jako hledáček a vše pracuje jako normálně. V režimu B se sklopí zrcátko, otevře závěrka a pro náhled snímku na zadním displeji je využit přímo hlavní 7.5 MPix senzor. Měření expozice i automatické zaostřování v tomto režimu nepracuje, protože senzory nemají žádné světlo a i hledáček je zcela temný. Pro zaostření sice Olympus nabízí berličku, kdy se zrcátko krátkodobě vrátí (tím přeruší náhled na displeji), zaostří se a opět se sklopí čímž se obraz na zadním displeji obnoví. V režimu B je též cca o 1 vteřinu zpožděná reakce na spoušť.


Praktické využití funkce Live View a jí podobných ukáže teprve čas. Profesionálové sice tuto funkci nijak nevyhledávají ale může se hodit např. při snímání těsně u země nebo nad hlavou.

Princip nepravé (elektronické) digitální zrcadlovky (SLR-like, EVF)
Pro srovnání je užitečné znát i princip tzv. nepravé digitální zrcadlovky (SLR-like) často též nazývané elektronickou zrcadlovkou s elektronickým hledáčkem (Electronic Viewfinder, EVF).


Elektronická zrcadlovka (EVF) simuluje pohled na skutečný obraz produkovaný objektivem pomocí elektroniky a 2 displejů - malého umístěného v hledáčku či klasického zadního.

Nepravé zrcadlovky nemají obdobu v analogových fotoaparátech a představují jakýsi digitální mezikrok mezi kompaktem a pravou digitální zrcadlovkou. Je to ve skutečnosti kompakt s nevýměnným objektivem, ale místo průhledového hledáčku má hledáček, kterým se díváte na malý vestavěný displej. Říká se mu proto elektronický hledáček (Electronic Viewfinder, EVF). Na tomto displeji je vidět přesně to, co vidí senzor a tudíž to připomíná skutečný pohled objektivem jako u pravé zrcadlovky. Má to tedy rysy zrcadlovky, ve skutečnosti tam ale žádné zrcátko není.

Vypadá to lákavě a je to i v současnosti velmi oblíbená konstrukce. Na rozdíl od pravé digitální zrcadlovky má ale několik výhod a několik nevýhod:

Dá se pohodlně fotografovat přes zadní displej i přes hledáček a v obou je obvykle vidět to samé.
Protože se díváte na displej, lze do obrazu snadno promítat spoustu užitečných fotografických informací.
Displeje hrubě ukazují, jak bude fotografie vypadat z hlediska vyvážení bílé, expozice, barev atd.
Umožňuje živý a okamžitý náhled různých efektů - černobílé fotografování, noční fotografování, infračervené fotografování atp.
Obraz na displeji v hledáčku je velmi hrubý, typické rozlišení totiž bývá jen cca 115.000 až 235.000 pixelů a to i v tom lepším případě odpovídá jen 560x420 pixelům (zhruba rozlišení běžné televize). To je ale bohužel stále příliš hrubé např. pro ruční zaostřování.
Obraz na displeji v hledáčku je velmi hrubý a proto neposkytuje téměř žádnou kontrolu nad zaostřením a hloubkou ostrosti, o ručním ostření nemluvě.
Obraz na displeji v hledáčku je jen velmi přibližný jak z hlediska barev, tak z hlediska expozice a proto může být zavádějící.
Obraz na displeji v hledáčku se vždy zobrazuje s určitým zpožděním - nejdřív musí být snímek vyfocen, potom zpracován obrazovým procesorem a potom teprve může být zobrazen v hledáčku či zadním displeji. Toto zpoždění komplikuje fotografování akčních scén.

Hledáček pravých zrcadlovek a taje kolem něj
Jak již bylo řečeno, podstatným parametrem hledáčku u pravé DSLR je, zda používá hranol nebo systém zrcátek. Hranol je sice dražší a těžší, poskytne ale jasnější a brilantnější obraz. Není to však zdaleka vše, co je u hledáčku důležité:

  • Zvětšení (Magnification)
    Asi nejdůležitější parametr hledáčku je jeho zvětšení. Udává jak velké se jeví předměty v hledáčku ve srovnání s pozorování prostým okem. Dá se přirovnat k velikosti plátna v kině - je rozdíl pozorujete-li širokoúhlé plátno z 5 řady anebo malé plátno z 30 řady. Zvětšení hledáčku je standardizováno pro objektiv 50mm zaostřený na nekonečno a je-li zvětšení hledáčku např. 0.7x znamená to, že obraz v hledáčku se jeví 0.7x menší než pozorovaný normálně okem.
    Zvětšení hledáčku je však standardizováno pro fyzický objektiv 50mm a tak pro spravedlivé porovnání je třeba zvětšení hledáčku podělit crop faktorem fotoaparátu. Např. profesionální fotoaparát Canon EOS-1Ds Mark II má senzor stejné velikosti jako kinofilm (tzv. full frame kde crop faktor=1) a zvětšení hledáčku 0.7x. Populární amatérská DSLR Canon EOS-350D má zvětšení hledáčku 0.8x ale crop faktor 1.6, čili skutečné (porovnatelné) zvětšení hledáčku je "jen" 0.5x.
  • Pokrytí (Coverage)
    Další důležitý parametr který říká, kolik % plochy snímku uvidíte v hledáčku ve srovnání s tím, co bude skutečně vyfotografováno. Pokrytí bývá kolem 95 - 100% a tak zaznamenáno na kartu bývá obvykle o málo víc než je vidět v hledáčku.
  • Bod oka (Eyepoint)
    Udává maximální vzdálenost, na kterou se můžete oddálit od očnice hledáčku, aby byl stále vidět celý obraz hledáčku. To je užitečné zejména pro lidi s brýlemi, kteří nemohou kvůli brýlím přiložit oko až k očnici. Typický bod oka je kolem 20mm.
  • Dioptrická korekce (Dioptric correction, Dioptric adjustment)
    Mění optické parametry hledáčku a tak simuluje brýle. Pomocí dioptrické korekce si tak každý může nastavit subjektivně nejostřejší obraz v hledáčku.

Senzor
Ústředním jádrem celé digitální zrcadlovky je její senzor. Právě senzor a jeho vlastnosti určí výslednou kvalitu fotografie. V praxi je však málokdo schopen posoudit kvalitu senzoru jinak, než na výsledných fotografiích do kterých se pochopitelně promítá i kompletní elektronické zpracování obrazu. Nemá to ani praktický význam - je-li výsledným produktem pozorovatelná fotografie, teoretické vlastnosti samotného senzoru jsou bezvýznamné. Přesto pro přehled uveďme základní vlastnosti dnes používaných senzorů:

Typ senzoru
V dnešních DSLR se používají v zásadě dva druhy senzorů a sice CMOS nebo CCD. Princip obou je tentýž - každý pixel senzoru sbírá fotony na něj dopadajícího světla a tím měří intenzitu světla. Takto shromážděný náboj je potom ve formě elektrického napětí zesílen zesilovačem a převeden A/D převodníkem na digitální číslo k dalšímu zpracování. CMOS a CCD senzory se neliší principem práce ale technologií výroby a způsobem sbírání informací z jednotlivých pixelů. I když se na internetu vedou bouřlivé diskuze zda je lepší CMOS či CCD tak faktem zůstává, že obě technologie jsou zhruba stejně rozšířené. Pokud se dva fotoaparáty liší svým podáním obrazu, z drtivé většiny je to způsobeno odlišnostmi v následném elektronickém zpracování obrazu a ne typem senzoru.

Masky a filtry před senzorem
Jak již bylo podrobně uvedeno v článku Zpracování obrazu - 4. RAW a práce s ním, každý pixel senzoru je citlivý na světlo obecně a není tak schopen nijak rozlišit jeho barvu. Proto se používá trik s tzv. Bayerovou maskou. Odlišnou strukturu mají jen senzory typu Foveon, které mají barvocitlivé vrstvy umístěné nad sebou. Horní vrstva registruje modrou složku světla a propustí zelenou a červenou. Střední vrstva registruje zelenou složku a poslední vrstva registruje červenou složku. Tak se pro každý pixel jednotlivě změří skutečná intenzita RGB složek. I přes nespornou eleganci tohoto řešení nejsou senzory typu Foveon rozšířené.


Senzor typu Foveon měří intenzitu RGB složek světla pro každý pixel samostatně díky třem poloprůhledným vrstvám, jenž jsou  citlivé jen na jednotlivé RGB barvy. Připomíná to 3 CCD snímání u videokamer.

Bez ohledu na konstrukci se senzory digitálních fotoaparátů potýkají s dalšími problémy jako jsou falešné barvy a moiré. Falešné barvy mohou být způsobeny tím, že jednotlivé pixely senzoru "dráždí" i neviditelné složky spektra a tak se barvy mohou jevit jinak než ve skutečnosti. Proto je před každým senzorem poměrně masivní systém filtrů, který má za cíl filtrovat nechtěné složky spektra - zejména infračervené a UV. To je i důvod, proč není třeba používat UV filtry a proč při pokusu o infračervenou fotografii jsou digitální fotoaparáty na infračervené světlo poměrně málo citlivé a vyžadují dlouhé expozice řádu vteřin.


Systém filtrů před vlastním senzorem slouží hlavně k odfiltrování nežádoucích složek spektra a k odstranění moiré.

Systém filtrů před senzorem má zabránit i problému zvanému moiré. Příčina moiré je v pravidelné mozaikové struktuře pixelů na senzoru. A pokud se zaznamenává pravidelný vzorek (např. kostkovaná košile) senzory uspořádanými též do pravidelného vzorku podobné velikosti, vznikne moiré - různé barevné či černobílé interferenční vzorky.


Ukázka moiré efektu při interferenci dvou jednoduchých systémů soustředných kruhů.

Proto filtr před senzorem obsahuje i tzv. "Low-Pass Filter", který sice snižuje podání detailů (funguje jako filtr typu dolní propust) ale zabraňují právě vzniku moiré. Film tento problém nemá, protože struktura světlocitlivých zrn je vysloveně náhodná a zrna mají i různou velikost a nejsou tedy uspořádána do žádné pravidelné struktury.

Velikost senzoru
Velmi podstatným parametrem fotoaparátu je velikost jeho senzoru. Velmi zjednodušeně se dá říci, že čím větší bude senzor, tím těžší sice bude fotografovat ale o to vyšší bude kvalita obrazu. Velký senzor totiž nasbírá díky své ploše více světla a tak obraz je kvalitnější a s menším množstvím šumu. Velké senzory ale vyžadují objektivy s delším ohniskem a ty mají malou hloubku ostrosti a ta vyžaduje pečlivé ostření. Delší ohniska jsou též mnohem náchylnější na rozhýbání snímku. Velký senzor bude také nekompromisně zobrazovat vinětaci objektivu a zhoršenou kresbu v jeho rozích. Naopak malé senzory snižují potřebu přesně ostřit a velmi malé senzory kompaktních fotoaparátů jí v podstatě likvidují zcela. Díky malé ploše senzoru se ale obraz potýká s vysokým šumem.


Typická velikost senzorů ve vztahu k velikosti kinofilmového políčka (žlutě). Modře je velikost senzorů většiny digitálních zrcadlovek a červeně nejběžnější velikost senzorů většiny kompaktů (1/2,5“).

U kompaktních přístrojů je dnes de facto standardem rozměr senzoru 1/2.5“ (5.8 x 4.3 mm). Je to kompromis mezi oběma rivaly – na jedné straně fotomobily s extrémně malými senzory, levnou a jednoduchou optikou bez nutnosti ostření ale malou kvalitou obrazu a na straně druhé digitální zrcadlovky se senzory velikosti kinofilmu (Canon EOS 5D, Canon EOS 1Ds) či dokonce digitální stěny.

Zástupce Šířka [mm] Výška [mm] Crop faktor
Kinofilm 36.0 24.0 1
Canon EOS 5D 36.0 24.0 1
Canon EOS 1D 28.7 19.1 1.26
Nikon D80 23.6 15.8 1.52
Canon EOS 30D 22.5 15.0 1.6
Olympus E-330 17.3 13.0 2

Používané typické velikosti senzorů u dnešních DSLR.

Velikost senzorů se často udává ve zlomcích palců jako 1/2.5" atp. a to vypadá jako velikost úhlopříčky podobně jako u obrazovek televizorů. Nenechte se ale zmást! Skutečná velikost úhlopříček senzorů je menší - hrubě 2/3 uvedeného údaje! Značení totiž vychází ze zvyklostí inženýrů z 50 let, kdy se podobným způsobem značily elektronky určené na snímání TV obrazu ve studiových TV kamerách.

Pokud se objektiv konstruovaný na velikost klasického kinofilmu použije u DSLR s menším senzorem, tak menší senzor uvidí jen kus střední části obrazu, čímž se jeví jako více přibližující neboli z hlediska ohniska delší. Tomuto efektu se říká crop faktor. Crop faktor je podíl úhlopříčky kinofilmu ku úhlopříčce aktuálně použitého senzoru a o stejný crop se ohnisko objektivu jeví delší. Nasadíte-li tak objektiv s ohniskem 50mm a konstruovaný na kinofilm na 1.5x úhlopříčně menší senzor, objektiv bude nadále 50mm (to je jeho konstrukční vlastnost nezávislá na senzoru) ale díky použití jen části obrazu (výřez, crop) se bude jevit jako objektiv 1.5x delší neboli 75mm. Crop faktoru jsme se podrobně věnovali v článku o objektivech a jeho vlivu na hloubku ostrosti jsme se věnovali v článku o hloubce ostrosti.


Menší senzor zaznamená z obrazového pole objektivu menší část, čímž jí vyřízne (crop) a více přiblíží. Tím se objektivy díky menším senzorům zdají z hlediska ohniska delší.

Rozlišení senzoru
Rozlišení senzoru udává počet pixelů fotografie - obvykle v megapixelech (miliony pixelů, MPix). O tom k čemu jsou MPix pojednává podrobně článek Zpracování obrazu - 1. Rozlišení a tisk. Připomeňme jen, že rozlišení senzorů se udává v počtu barvoslepých pixelů senzoru a barva pro každý pixel se získává Bayerovou interpolací. Celková barevná kresebnost fotografie je tak logicky vždy o něco nižší než udávané rozlišení. Zcela bez interpolace se obejdou jen senzory typu Foveon.

Pokud porovnáváte rozlišení fotoaparátů, vždy je třeba porovnávat tzv. efektivní pixely (effective resolution, effective pixels). To jsou ty pixely, které budou tvořit výslednou fotografii. V technických parametrech je občas uváděn celkový počet pixelů senzoru, který bývá vyšší nicméně pixely navíc jsou určeny čistě pro technické účely fotoaparátu a nemají tak pro výslednou fotografie žádný význam. Například CCD senzor fotoaparátu Nikon D200 má celkový počet pixelů 10.92 MPix, efektivních pixelů ale "jen" 10.2 MPix a produkuje fotografie s max. rozlišením 3872x2592 pixelů = 10.036.224 pixelů.

Velikost jednoho pixelu
Jak již bylo naznačeno, čím větší je každý pixel, tím větší je jeho citlivost na světlo a tím menší je jeho šum (roste poměr signál/šum, SNR). Velikost každého jednoho pixelu samozřejmě souvisí s rozlišením a s velikostí senzoru. Čím vyšší je rozlišení senzoru při jeho stejné velikosti, tím menší musí být každý pixel. Kompaktní fotoaparáty mají pixely o velikosti kolem 4µm a proto u nich najdete málokdy maximální ISO vyšší než cca 400. Naopak větší senzory DSLR mají logicky výrazně větší pixely a ty mají nižší šum, vyšší SNR a tím umožňují používat i výrazně vyšší ISO při stejném výsledném šumu. Mívají též lepší dynamický rozsah. Opět body pro relativně velké senzory DSLR!

Šum a zrno
Senzor nemá žádné zrno typické pro film, naopak má vysokou tendenci k šumu. Digitální šum je ale na rozdíl od filmového zrna na fotografii ošklivý až odporný! Digitální šum se projeví nejen jako barevné body v obraze, ale rozežere i hrany a degraduje ostrost obrazu a jemné detaily v něm.

Digitální zrcadlovky mají šum téměř neznatelný pro ISO 100 a 200, přijatelný pro ISO 400, zatímco ISO 800 případně 1600 je pouze pro situace, kdy vám nic jiného nezbývá a fotografie bude více méně dokument. To ale stále může být vrcholně užitečné, protože ne z každé fotografie je nutné dělat plakát! Šumu, jeho vztahu k ISO a případnému odstranění jsme se věnovali v článku Expozice - 1. Expoziční základy.


Ukázka šumu pro různé ISO u fotoaparátu Canon EOS 1Ds Mark II.

Blooming
Blooming je nepříjemná vlastnost digitálních senzorů, kdy přebytečné fotony u přeexponovaného a tím klipujícího pixelu "přetečou" do okolních pixelů a tím je též přeexponují i když by normálně přeexponované nebyly. Výrobci senzorů se tomuto jevu brání různými technologiemi, které se snaží přebytečné fotony ze senzoru odvést tak, aby okolní pixely neovlivňovaly. Daří se to však jen zčásti a tak u přeexponovaných částí snímků (typicky větve stromů proti obloze) je snadné blooming nalézt.


Typická ukázka bloomingu, kdy přeexponované pixely oblohy způsobily, že tmavé okolní pixely listů palem se přeexponovaly též. Ve výsledku to degraduje obraz který ztrácí detaily i v tmavým místech.

Stabilizace obrazu na senzoru (Anti-shake)
Stabilizátor obrazu slouží k eliminaci chvění fotoaparátu (rozhýbání snímku) nejčastěji třesem rukou a to zejména při delších expozicích časech. Donedávna byly stabilizátory bez výjimky vestavěny v objektivech. U digitálních zrcadlovek jako první vestavěla stabilizátor přímo do těla Konica Minolta, která své zrcadlovky Dynax 7D vybavila jako první stabilizátorem Anti-Shake. Princip je v tom, že senzor je umístěn na pohyblivé podložce, která je schopná se pohybovat. A pohybuje se vždy opačným směrem než fotoaparát, jehož pohyb detekuje pohybový detektor. Tím dochází k eliminaci drobných otřesů a chvění a podle údajů Konicy Minolty je zisk této stabilizace až 3 EV. Tím je možné používat stabilizátor s jakýmkoliv objektivem s jedinou nevýhodou v porovnání se stabilizací vestavěné přímo v objektivu a sice že účinek stabilizace není vidět v hledáčku. Od té doby používají stabilizaci přímo na senzoru i jiné firmy vyrábějící DSLR a sice Panasonic, Pentax a nově i Sony u Alpha A100.


Princip stabilizace obrazu přímo na senzoru DSLR poprvé zavedený u DSLR Konica Minolta 7D.

Prach na senzoru a jeho čistění
Senzory digitálních zrcadlovek se potýkají se zcela novým problémem. Zatímco u kompaktních fotoaparátů je celý prostor senzoru uzavřen a u filmových fotoaparátů se mění film vždy za nový, na senzorech DSLR se usazuje prach a jiné drobné nečistoty při každé výměně objektivu a tento prach se na nich časem hromadí. Drobné částečky prachu potom stíní pixely senzoru a projevují se na všech fotografiích jako stejně umístěné tmavé "hroudy". Lze je nalézt zejména u snímků pořízených dlouhými ohnisky či při silném zaclonění objektivu (např. f/22), kdy paprsky dopadají na senzor hodně rovnoběžně a tudíž nemají šanci prach "obejít".

Vytestovat množství prachu na vašem senzoru můžete snadno sami. Stačí nasadit teleobjektiv, nastavit jeho nejdelší ohnisko a silně zaclonit (např. f/22 nebo i více). Dále maximálně rozostřit obraz, např. manuálně zaostřit na nekonečno a snímat blízkou světlou zeď či naopak zaostřit na makro a sejmout oblohu. I když díky vysoké cloně vyjde dlouhý expoziční čas, tak se nic neděje - snímek je možné bez obav rozhýbat a tudíž snímat z ruky. Na výsledném obvykle jednolitě šedém obraze budou potom všechny nečistoty velmi dobře patrné.


Ukázka nečistot na senzoru, které stíní jednotlivé pixely a projeví se proto tmavými hrudkami v obraze.

Proto bývá v menu DSLR funkce určená na čištění senzoru (Sensor Cleaning). Ta sklopí zrcátko, otevře závěrku a tím po sejmutí objektivu umožní volný přístup k senzoru. Při čištění hrozí nebezpečí, že nečekané uzavření závěrky či návrat zrcátka během čištění by mohlo zrcátko či závěrku poškodit nárazem na čistící předměty (balónek atp.). Proto obvykle fotoaparáty povolí tuto funkci jen s plně nabitou baterií, aby nemohlo dojít k nečekanému vybití baterie, k uzavření závěrky, návratu zrcátka a tím k nehodě. Ze stejného důvodu nikdy nevypínejte fotoaparát či nevyndávejte baterii, zatímco čistíte senzor!

Správný postup čištění senzoru je tento:

  1. Čistění provádějte zásadně v čistém a bezprašném prostředí!
  2. Proveďte zkušební snímek dle návodu výše a rozhodněte, zda čištění je vůbec potřeba.
  3. Pokud potřeba je, sejměte objektiv a vyčistěte jeho zadní čočku a bajonet. Objektiv zakryjte.
  4. Ještě se zakrytým senzorem pečlivě vyčistěte balónkem, případně štětečkem či tampóny celou komoru fotoaparátu. Zrcátka se dotýkejte jen minimálně!
  5. Čištění provádějte s komorou otevřenou směrem dolů, aby nečistoty mohly vypadávat ven. Čistěte tedy "nad hlavou".
  6. Pamatujte, že nečistoty viditelné v hledáčku jsou sice nepříjemné, ale na snímku nebudou!
  7. Teprve nyní aktivujte funkci Sensor Cleaning a tím zpřístupněte senzor.
  8. Opatrně balónkem odfoukněte nečistoty ze senzoru opět s komorou otevřenou směrem dolů. Senzoru se nedotýkejte!
  9. Ukončete funkci Sensor Cleaning, nasaďte objektiv a proveďte zkušební snímek.
  10. V případě neúspěchu opakujte postup.

Nejprve vyčistěte komoru, aby prach z ní zpětně nepadal na senzor. Potom odkryjte  a vyčistěte vlastní senzor. Čištění provádějte vždy komorou dolů, aby prach snadno vypadával.

V literatuře i na internetu lze najít spousty postupů, jak vyčistit senzor pomocí různých chemikálií či nástrojů (štětec, stlačený vzduch, tampóny atp.). Podle šikovnosti a vhodnosti použitých nástrojů nelze vyloučit úspěch, ale senzor je poměrně citlivé zařízení a doteky na jeho povrch není obecně možné doporučit. Rovněž tak různé čistící roztoky mohou být dobré pro skla objektivů, ale ne pro senzor. Čištění stlačeným vzduchem ve spreji má sice výhodu v tom, že vzduch by měl být zcela čistý, při rozepnutí stlačeného vzduchu ale hrozí jeho silné podchlazení (princip ledničky) a tím poškození senzoru mrazem. Proto je dobré foukat stlačený vzduch na senzor spíše z větší dálky cca 10cm. Pokud nepomůže výše uvedené čištění, nezbývá než svěřit fotoaparát na vyčištění do autorizovaného servisu.

A na závěr - nečistoty na senzoru jsou sice nepříjemné, ale ne fatální. Na mnoha snímcích je ani nenajdete, protože se zcela skryjí v kresbě. A pokud na snímku přeci ruší, nebývá velký problém je v PC jedním klepnutím razítka vyretušovat. Takže čištění nepřehánějte a spíše nepodceňujte prevenci - celkovou čistotu fotovýbavy a fotobrašny. Výměny objektivů také provádějte rychle a pokud možno v co nejméně prašném prostředí. Nepoužité objektivy vždy kryjte krytkou.


U podobných obrázků se není třeba nečistot tolik bát, protože je v obraze není možné reálně najít.

Automatické čištění senzoru (Supersonic Wave Filter)
Problémy s čištěním senzorů vedly výrobce k hledání metod automatického čištění senzoru. Supersonic Wave Filter firmy Olympus je metoda, kdy před senzorem je tenká průhledná fólie, která při každém zapnutí fotoaparátu či při pokynu z menu provede krátké vysokofrekvenční vibrace a tím odhodí ze svého povrchu všechny nečistoty na připravenou lepící pásku. Sony tento mechanismus ještě vylepšila tím, že senzor vybavila antistatickou vrstvou, která zabraňuje přilnutí prachu na senzor z důvodu statické elektřiny. Dále Sony prování vibrační čištění senzoru při vypnutí fotoaparátu a ne při zapnutí, čímž je rychlejší jeho start.

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Praxe  

 » Vybíráme  » Technologie  

 » Praxe  » Základní postupy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

super clanek

Autor: rejca Muž

Založeno: 16.08.2006, 12:11
Odpovědí: 0

Super clanek - diky za nej.

Odpovědět na příspěvek

Opet kvalita

Autor: Wikan Muž

Založeno: 16.08.2006, 12:34
Odpovědí: 1

Opet kvalitni clanek, ktery jsem si s chuti precetl, i kdyz nic zasadniho jsem se nedozvedel. Neco se da proste cist porad dokola :-)
Ale tentokrat to ze slohoveho hlediska obcas zaskripalo viz: \\\"...senzor je umístěn na pohyblivé podložce, která je schopná se pohybovat. A pohybuje se...\\\"

Odpovědět na příspěvek

RE: Opet kvalita

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 16.08.2006, 20:31

Jo, jo, máte pravdu. Ach ten sloh - asi jsem ve škole tehdy chyběl. Zkusím se polepšil, ale v mém věku už nečekejte s češtinou zázraky :-))

Odpovědět na příspěvek

Stabilizace-chyba?

Autor: kromec Muž

Založeno: 16.08.2006, 13:43
Odpovědí: 1

Cituji:
Od té doby používají stabilizaci přímo na senzoru i jiné firmy vyrábějící DSLR a sice Panasonic, Pentax a nově i Sony u Alpha A100.


Nechci se mylit ,ale nema panasonic nahodou stabilizaci v objektivu?
http://www.fo
toaparat.cz/article/10319
/1

Odpovědět na příspěvek

RE: Stabilizace-chyba?

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 16.08.2006, 20:28

Máte pravdu, omlouvám se za chybu. Panasonic opravdu používá stabilizaci v objektivu a ne na senzoru.

Odpovědět na příspěvek

perfekt

Autor: Honza Muž

Založeno: 16.08.2006, 14:58
Odpovědí: 0

pane Pihane, díky za perfektní a přehledný článek!!

Odpovědět na příspěvek

pentagonální hranol

Autor: rga Muž

Založeno: 16.08.2006, 15:10
Odpovědí: 2

Ten tvar toho hranolu "moc" neodpovídá ;-)
Tady je to "trošku" přesněji:
http://en.wi
kipedia.org/wiki/Pentapri
sm

Odpovědět na příspěvek

RE: pentagonální hranol

Autor: rga Muž

Založeno: 21.08.2006, 09:19

A ještě komentář sám k sobě:
Dnes se bohužel čím dál tím víc místo pentaprism hledáčku používá pentamirror.
Trpí tím pak světelnost hledáčku, což se projeví hlavně u manuálního ostření.
Ono dnes jde holt o cenu až na prvním místě...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: pentagonální hranol

Autor: Hladik M. Muž

Založeno: 21.08.2006, 11:39

Asi máte pravdu. Ale stejně mi to vrtá hlavou jak je to možné. Protože účinnost odrazu je vyšší než lom a průchod skleněným prostředím.

Odpovědět na příspěvek

Prima

Autor: Ketan Muž

Založeno: 16.08.2006, 16:39
Odpovědí: 0

Pekny clanek, diky.

Odpovědět na příspěvek

Vyhoda EVF

Autor: Ogřík Muž

Založeno: 16.08.2006, 21:57
Odpovědí: 11

Zdravim, jednu velkou vyhodu EVF vidim v tom, ze muze clovek fotit, aniz by riskoval poskozeni zraku... proste, kdyz se clovek zapomene a zamiri na zapad slunce a podiva se do objektivu tak si nevypali oko...

Skoda ze by zatím bylo drahé pouzívat různé prtave displeje se super rozlisením do hledacku.

DSLR jsem nezkousel, její nákup plánuji po prichodu nastupce 350D. Fotim krajinu, hodne makro, snazim se o foceni hodne kontrastnich veci svetlo/tma, ale rikam si co my krom tech vetsich dynamickych rozsahu, mene sumu pri vyssich ISO a RAW zrcadlovka prinese??

Clanek je super, ale opravdu nevim, mozna ze jsem amater a neco jsem prehlidl, v lese lezu po ctyrech pri foceni makra taky... ale rikam si ze krom toho ze nasroubuju 300 objektiv misto nejakeho zoomu 17-85... fakt nevim,... Kdyz se treba mrknu na Sony Cyber-shot R1 tak si rikam, co min vlastne ten fotak nabizi ve srovnani s Canon 350D krom vymeny objektivu...

PS: Ted vrcholi cestovni horecka, takze kdyz pozoruju zrcadlovkare se setovymi objektivy... nevim jestli je to moda, ale myslim ze moje Oly 765 s filtry udela lepsi foto...

Odpovědět na příspěvek

RE: Vyhoda EVF

Autor: Rada Muž

Založeno: 17.08.2006, 06:22

Prave, ze si to jen myslis. Mel jsem Olyho 740 a ted mam Nikon D50 + Nikkor 18-55 a rozdil je obrovsky jak v kvalite tak i v sirokem rozsahu tolik potrebnem na krajiny - po prepoctu od 27mm. Tech faktoru je mnohem vic nez jsi vyjmenoval a uz fotka na zakladni ISO je o neco jinem, nehlede na komfort a rychlost fotaku.

Oly C-740 byl prima fotak, ale uz bych se nevracel. Sni dal svuj sen o tom, ze tvuj fotak dela lepsi fota a kdyby jsi zapochyboval, zkusis si nikde pujcit Nikon D50 s "obycejnym" setakem a sam uvidis a nebudes ze sebe delat sasu.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: revell Muž

Založeno: 17.08.2006, 11:45

osobne si myslim, ze myslel setak od Canonu 18-55, podle me je ten od nikonu lespi. I mne se zda, ze se ze zrcadlovek zacina stavat moda, hlavne ze je to velke, velky pocet megapixelu a vypdat cool.

Kupovat eos se setakem, podle me nema cenu, protoze ho za chvili vymenite(viz plny bazar 18-55). Ja jsem setovy objektiv take preskocil a jsem spokojeny s tamronem 24-135 3,5-5,6 SP, i kdyz kratke ohnisko mi obcas chybi, uvazuji o Canonu 17-40 ale zkousel jsem i Sigmu 15-30 a ta je od dost levnejsi, dobre vypada i Tamron 17-35.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: filda Muž

Založeno: 17.08.2006, 16:38

nemyslím si, že je to jen móda. já sám jsem studen a koupil jsem si 350D jen se setem a to z jednoho prostého důvodu (využívám předností zrcadlovky už teď - rychlost, bez šumu) a neměl jsem hned peníze na nový objektiv. ale s objektivy do budoucna samozřejmě počítám.
rád bych investoval asi 25k do dvou objektivů. mám rád krajinky. myslíte, že je dobrá kombinace koupit něco s ohnisky tak 14-30 a pak druhý s 28(24)-něco na 100? občas se mi totiž hodí i tele. víc než dva objektivy opravdu nechci. děkuji za radu

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: revell Muž

Založeno: 18.08.2006, 00:17

od ohnisek 24 a 28 se pozvolna upousti, kvuli crop faktoru, takze zakladni objektivy zacinaji na 17,18mm(ca 28, drive hodne pouzivane - viz mnoho 28mm objektivu, ktere ted bohuzel ztraceji na atraktivnosti).

Na krajinu bych se tedy dival spise neco od 15mm a radeji snad 12mm.
V nabidce jsou napr. tamron 11-18, sigma 10-20, tokina 12-24mm dulezite je samozdrejme precist recenze a vzajemne srovnani dobra stranka je photozone. Cena techto objektivu je asi 400-450€.

Jako druhy objektiv by se pak hodil neco jako Canon 28-135, Sigma 18-125(myslim ale, ze mela problemy s eosem350 nebotreba ten muj tamron 24-135 (ale musim upozornit, ze to neni zadny rychlik, i kdyz jsem s nim velmi spokojen- uz vim co od nej muzu cekat a snazim se predvidat). Pokud si ale rad hrajete s hloubkou ostrosti chtelo by to nejaky svetelnejsi objektiv.

Jinak moje planovana sestava( take jsem chtel jenom 2, ale je to tezke to skloubit dohromady :-( )
Canon 17-40
Canon 24-105
Canon 70-200
ale to az nekdy casem. Jinak s tamronem jsem spokojen, ale sigmu nejak nemam rad, neprirostla mi k srdci :-(

mimochodem jsem taky student a nadsenec do vseho do ceho se dam :-). Pokud mate neco na doplneni, klidne se rad poucim.

K tomu jak jsem napsal, ze ze zrcadlovek se stava moda - mnoho z tech lidi foti se setakem a na automat, pak nepochopim proc si nekoupili nejaky super ultra zooom s 10 mpix. Ja jsem se rozhodl pro zrcadlovku ze dvou duvodu- pritelkyne ma kompakt ( na co dva?) a pak si rad hraju a zkousim neco noveho.

Dobre svetlo vsem :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: Ogřík Muž

Založeno: 19.08.2006, 09:54

Caute, v te kvalite bude rozdil, tomu verim a take to nevyvracim... Kazdopadne s tim ze rad fotim krajinu, tak proste ten UZ kompakt je fakt nedostacujici... Jinac si myslim ze hafo lidi jde dneska do DSLR jenom z duvodu mit lepsi nez soused.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: revell Muž

Založeno: 20.08.2006, 13:19

ja naopak nemam potrebu ukazovat, co jsem si koupil.
Za prve vysvetlovat proc jsem za to tolik dal a ze by stacil ten kompakt a pak z tech lidi vyleze, ze by si radsi za to koupili novy mobil...
Za to je neodsuzuji, kazdy investuje, co ma rad, nekdo auto, mobil, fotak...
Kdyz si nekdo koupi notebook za 60 tis ( i kdyz to treba taky nevyuzije), tak se nad tim nikdo nepozastavi, ale jakmile mate fotak jak kravu, tak si kazdy rekne, ze musite byt bohaty a za tu cenu notebooku byste si koupil (notebook+fotak, nebo 2 fotaky) :-(

Kdyz se me zepta nekdo na cenu, tak reknu skoro pulku a stejne si klepou na celo... Kdyz ma nekdo kompatk za 15 tis. tak se nad tim nikdo nepozastavi, ale zrcadlovka za 18 tis. uz je moc...

Jinak ja si fotakem nemam potrebu nic dokazovat, z toho uz jsem doufam vyrostl. Ono jak mnozi dosvedci nosit zrcadlovku je spise za trest :-), ale pak jste ale take za to odmeneni a to je, proc to clovek dela.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: =ms= Muž

Založeno: 03.06.2007, 18:25

uplne mi mluvis z duse, ti povim :)
svata pravda :)

Odpovědět na příspěvek

RE: Vyhoda EVF

Autor: Cronos Muž

Založeno: 18.08.2006, 11:51

Další výhodou EVF je široký rozsah ultrazoomu, naklápěcí display, možnost filmování (o tom se nikdo nezmiňuje), nízká hmotnost, nízká cena.
Zrcadlovky nemůžou filmovat, musíte stále měnit objektivy a čistit senzor od prachu, musíte všechny objektivy s sebou tahat v brašně, navíc to stojí strašný peníze, ale zase máte daleko kvalitnější obraz, to zase jo.
Záleží na každém co od fotek čeká a kolik je ochoten investovat

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: Hladik M. Muž

Založeno: 18.08.2006, 15:50

Ale pánové...každá koncepce (DSLR, EVF včetně kopaktů) má své výhody a nevýhody. Je to jako porovnávat osobní a nákladní auto. Nákladák (DSLR) je pro práci a osobák (EVF) naopak pro levnou a pohodlnou dopravu uživatele.
Mimochodem, tento článek je o SLR resp. DSLR a tedy poukazuje na důvody proč se tato koncepce používá. Až bude článek o kompaktech resp. EVF tak jistě budete mít dostatek prostoru pro doplnění výhod této koncepce.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: gras Muž

Založeno: 19.01.2007, 19:33

Kdybych chtěl filmovat, tak si koupim za 30 000 kameru. Já chci fotit, tak si koupim za 30 000 foťák.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Vyhoda EVF

Autor: Peter Muž

Založeno: 10.07.2010, 17:44

Tak v tomto sme sa za 3 roky už posunuli ďalej. Pravdepodobne žiadna kamera za 30000 nefilmuje tak dobre, ako súčasné zrkadlovky za 30000 ;-)

Odpovědět na příspěvek

Vadí DSLR \\

Autor: Martin Muž

Založeno: 17.08.2006, 16:43
Odpovědí: 2

Neškodí (vzhledem k vnitřní mechanice) zrcadlovce, když ji budu vozit na horském kole po polních cestách a horách? Přes kameny to někdy hrká dost - hlavně kvůli tomu zrcátku. Jde mi hlavně o D70 a D200. Vyšší třída D2X asi vydží více.

Odpovědět na příspěvek

RE: Vadí DSLR \\

Autor: Hladik M. Muž

Založeno: 18.08.2006, 06:55

Vzhledem k tomu, že při sklápění zrcátka dochazí k obrovským přetížením (kinetickým) a to je shopno bez problémů snášet, tak můžete být klidný, že těch pár "géček" které tlumí Váš hřbet nijak vážně zrcátko (zrcátka) nerozhodí.

Odpovědět na příspěvek

RE: Vadí DSLR \\

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 18.08.2006, 08:06

Já souhlasím. Nechci někoho nabádat a pak mu případně způsobit zklamání, ale dnešní DSLR již něco vydrží a tak není třeba se o ně úzkostlivě bát. Ty moje vydržely už i pády na sklálu z cca 1 metru. To ale radší nezkoušejte :-)

Odpovědět na příspěvek

dobrý článek

Autor: r u s s i a n b l u e Muž

Založeno: 18.08.2006, 12:34
Odpovědí: 2

zdravím autora a chválím jeho články!!

ještě bych k tomu čištění (dal by se o tom napsat celý článek) čipů.

NIKON zveřejnil http://www.nikon-foto.cz/
service_CCD.php
čiště
ní je tuším 10x zdarma.

osobně čistím stlačeným čistým vzduchem (2x filtrovaným bez vlhkosti) přijde mě silnější, než žabka a odfoukne i pyl. Zde je potřeba si zdůraznit, není "stlačený vzduch" jako "stlačený vzduch", držte lahev rovně, jinak vystříkne plyn v kapalné formě... hodně uživatelů si vychvaluje sadu na čiště ní ECLIPSE, ale mokrý čištění zatím nechávám servisu...

Odpovědět na příspěvek

RE: dobrý článek

Autor: Hladik M. Muž

Založeno: 18.08.2006, 15:39

Pozor ale na námrazu. Při rozpínání plynu (stlačeného) dochází k odebírání tepla z okolí a tím tedy dochází k ochlazování předmětů (princip kompresorové ledničky). Mohlo by tedy dojít k poškození čipu vlivem prudkého ochlazení.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: dobrý článek

Autor: russianblue Muž

Založeno: 18.08.2006, 15:49

díky za upozornění. Tohoto jevu jsem si nevšiml,
vždy ten sprej testuju, jen tak do dlaně, nebo na krytku, jestli tam nezůstal nějakej bordel...Na snímač foukám cca z 1,5-2cm.
používám tady tento:
http://www.cybex.
cz/Produkt.aspx?Shortcut=
ALS-29601036&Type=F&PrmaI
d=35
cybex ho dodal až na třetí pokus (2x bez hadičky).

Odpovědět na příspěvek

predsklopeni zrcatka

Autor: uff Muž

Založeno: 18.08.2006, 19:24
Odpovědí: 2

Opet vyborny clanek, dekuji....
Jen jsem se chtel jeste nekoho ze zkusenejsich zeptat, jak presne funguje predsklopeni zrcatka.
Vlastnim Minoltu 7D a priznam se, ze jsem mel za to, ze kdyz nastavim samospoust na 2s, tak se tim zrcatko presklopi pred samotnou expozici (soudim dle zvuku z pristroje).
V clanku je vsak uvedeno "Drátová spoušť je však podmínkou."
Z teto poznamky usuzuji, ze se pletu.

Odpovědět na příspěvek

RE: predsklopeni zrcatka

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 18.08.2006, 20:03

Nepletete se. Minolta nemá samostatnou funkci předsklopení zrcátka, ale pokud nastavíte samospoušť na 2 vteřiny, tak zrcátko sklopí již těsně po stisku spouště a tak vlastně simuluje 2 vteřinové předsklopení zrcátka. Pochopitelně v tomto případě se bez drátové spouště obejdete, pokud tedy 2 vteřiny stačí na uklidnění chvění fotoaparátu po stisku spouště rukou.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: predsklopeni zrcatka

Autor: uff Muž

Založeno: 19.08.2006, 12:54

Velice dekuji za odpoved.

Odpovědět na příspěvek

opotřebení senzoru

Autor: rosa Muž

Založeno: 20.08.2006, 11:50
Odpovědí: 2

Díky za přehledný článek. Mezi nevýhodami nepravých EVF zrcadlovek chybí větší opotřebení senzoru. Rád bych se zeptal, jestli jste to vynechal záměrně, protože opotřebení nemá moc velký význam nebo omylem. U EVF zrcadlovky totiž dopadá světlo na senzor, kdykoli je zapnutá.

Odpovědět na příspěvek

RE: opotřebení senzoru

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 20.08.2006, 14:43

Nikdy jsem neslyšel seriózní informaci o tom, že by se senzor nějak zásadně opotřebovával. Teoreticky to zcela vyloučit nelze, ale míra bude minimální. Takže jsem to neuvedl záměrně a nedomnívám se, že je třeba se tím zabývat.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: opotřebení senzoru

Autor: Peter Muž

Založeno: 10.07.2010, 17:37

Významnejší môže byť faktor prehrievania. Kým u klasickej zrkadlovky má senzor väčšinu času na to, aby sa ochladil a ustálil, tak u EVF je senzor stále v chode, čo môže prispievať ku zvýšenému šumu.

Odpovědět na příspěvek

fajne citanie

Autor: Roman Muž

Založeno: 21.08.2006, 03:19
Odpovědí: 0

vdaka za super clanok. som zase o nieco mudrejsi...

Odpovědět na příspěvek

Mirror lock-up u 7D

Autor: Kubista Muž

Založeno: 24.08.2006, 09:27
Odpovědí: 1

Dobrý den, pane Pihane,

Minolta 7D disponuje funkcí předsklopení zrcátka, v tomto se ve své reakci na dotaz čtenáře mýlíte.

Odpovědět na příspěvek

RE: Mirror lock-up u 7D

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 24.08.2006, 12:49

Já fotografuji Canonem, Minoltu jsem měl v ruce cca před rokem a tak si to samozřejmě nepamatuji. Mám ale od ní originální návod a tam jsem funkci nenašel. Můžete mě pomoct nasměrovat kde ta funkce v menu je?

Odpovědět na příspěvek

Čištění zrcátka

Autor: Rungy Muž

Založeno: 25.08.2006, 10:16
Odpovědí: 1

Dobrý článek a děkuji za něj. Uvítal bych, kdyby se v něm také hovořilo o čištění zrcátka. To se přece musí čistit také, nebo ne?

Odpovědět na příspěvek

RE: Čištění zrcátka

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 25.08.2006, 10:46

Samozřejmě. Naštěstí ale to není tak kritické - prach na zrcátku nebude vidět na fotce a moc ani v hledáčku (bude silně rozostřen). Takže stačí opět ofukovat jako senzor. I když na něj ale šáhnete nějakou čístící látkou, tak si případně poškrátete jen obraz v hledáčku, nikoliv na fotce. Každopádně ale opatrně! Je to velmi jemné mechanické zařízení!

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: