Josef Sudek (Fotografie 1940-1970) -pozvánka na výstavu - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

Saal Digital

 

Jaký největší formát fotoknihy v řadě Professional Line ve formátu na šířku lze ve standardní nabídce Saal Digital Fotoservice objednat? Nápověda: Logo sponzora soutěže

V dnešní soutěži hrajeme o:



Výstavy

Josef Sudek (Fotografie 1940-1970) -pozvánka na výstavu

15. října 2001, 00.00 | Pokud pojedete do Brna na veletrh Invex, který se koná 15. 10. 2001, nezapomeňte se podívat na svět také z jeho protikladné stránky. Onen kontrast, kdy sloučíte poznatky o nejmodernějších IT technologiích s mystickou tvorbou Josefa Sudka, vás může posunout o kousek dál k vyšší celistvosti vaší osobnosti.

Pokud pojedete do Brna na veletrhInvex, který se koná 15. 10. 2001, nezapomeňte se podívat na svět také z jeho protikladné stránky. Onen kontrast, kdy sloučíte poznatky o nejmodernějších IT technologiích s mystickou tvorbou Josefa Sudka, vás může posunout o kousek dál k vyšší celistvosti vaší osobnosti.

Z fotografické sbírky Moravské galerie
5. 9. - 25. 11. 2001
Pražákův Palác, Husova 18, Brno (budova na obrázku)

Josef Sudek
Tento umělec patří samozřejmě k nejznámějším českým fotografům. Narodil se roku 1896 v Kolíně. Rodiče mu zemřeli poměrně brzy, a tak se časem přestěhoval do Prahy, kde také začal fotografovat nejprve aparátem ICA na formát 6 x 9 cm. V roce 1916 odjel jako voják na italskou frontu, kde byl zraněn a přišel o pravou ruku. Po návratu do Prahy začal fotografovat, seznámil se také s pracemi D. J. Růžičky a v roce 1922 byl přijat na Státní grafickou školu v Praze. Roku 1928 si koupil dřevěný fotografický ateliér na Malé Straně na Újezdě č. 434/32, kde pracoval až do své smrti roku 1976. Soubor fotografií, který je prezentován v Brně, pochází ze sbírek Moravské galerie v Brně.

Sudek fotografoval v Kolíně architekturu
Výstava začíná cyklem fotografií Okno mého ateliéru, který začal vznikat asi v roce 1940, tedy v období, kdy Sudek přestává chodit s aparátem ven a svoji pozornost soustřeďuje na své nejbližší okolí. Je to v podstatě zlom v Sudkově práci, neboť od tohoto období přestává sám zvětšovat a začíná pracovat s větším formátem negativu. Soubor Okno mého ateliéru má, jako všechny Sudkovy fotografie, vypovídací hodnotu. Zde zejména osamělost a hledání jejího smyslu, tedy prvky, které Sudka provázely celý život. Ne, že by snad byl nešťastný, ale obětoval fotografování vlastně celý život. Okno, jež v podstatě odděluje dva světy. Ten venku, a ten uvnitř. Okno, které je jakýmsi imaginárním vstupem na zahrádku a jež zobrazuje představy o celém světě, i když člověk nemusí nikam cestovat. Další série fotografií pocházející z let 1950 - 60 ukazují jednoduchá zátiší, ať už nalezená, či hlavně komponovaná v ateliéru a odkazují na jemnou poetiku Sudkovy tvorby. Pokračuje-li expozice sériemi fotografií Sudkovy zahrádky, obrazy pražských zahrad i centra Prahy, pak jen proto, že spolu tato témata souvisí a plynule přecházejí z čistě imaginativních celků zátiší do jemně realistických snových vizí.

Samostatně jsou prezentovány cykly Kouzelná zahrádka (zahrada architekta Rothmayera) 1948-1964 a cyklus imaginativní Vzpomínky, který vznikl ve stejné době a na stejném místě. Na těchto místech Sudek vlastně nalezl ucelený životní názor a výraz. Otto Rothmayer zde vlastně byl „Pan kouzelník“ a byl vždy přítomen na této zahrádce, kde se osamění spojovalo se staletími lidské kultury. Zvláštní kapitolou Sudkovy tvorby jsou panoramatické snímky zdevastovaného Mostecka (1958 - 1962). Je zde patrna přítomnost člověka, i když nevidíme postavy, ale vidíme výsledek působení lidského činitele. Krajina poznamenaná projevem lidského „génia“. To je pravý člověk na Sudkových fotografiích – opět prezentovaný ve smyslu své existence, jako všechno co Sudek svou fotografií interpretuje.


O tom, jakým způsobem Josef Sudek přemýšlel, vypovídá také tato fotografie

Závěr výstavy tvoří snímky pralesa Mionší v Beskydech (1946-1970), kde se objevují jakési vztahy mezi figurativností částí pralesa a imaginací autora, (Oživlé sochy) a pozdní zátiší spjatá se vzpomínkami a ukazují svět jako labyrint (cykly Labyrinty, Kontrasty, Velikonoční vzpomínky). Výstava je vlastně verzí souboru, který byl v letech 1998 -1999 uveden v muzeích a galeriích v Německu, Španělsku a Finsku. Tvoří ho 120 kontaktních pozitivů a pigmentových tisků nejlepší kvality ze sbírek Moravské galerie v Brně. Celek je trochu handicapovaný osvětlením, ale citlivé a vzácné kontakty vyžadují jemné a tmavší nasvětlení. Kurátorem je Antonín Dufek a výstava velmi kvalitně a explikativně ukazuje Sudkovu tvorbu.

Jiří Ernest


Znáte reklamní tvorbu Josefa Sudka?

Poznámka editora: (Vilém Mikyška)
Sudkova tvorba je nesmírně zajímavá nejen po stránce v oblasti tvorby inscenovaného zátiší - formou puristického piktorialismu, ale také pozdější navázání spolupráce s nakladatelstvím Družstevní práce. Oblast portrétní a reprodukční fotografie vymezuje také jeho důležitou součást životní kariéry zasvěceného fotografa, nehledě na jeho rozsáhlou reklamní tvorbu ovlivněnou funkcionalistickým směrem v umění. O Josefu Sudkovi se brzy na našem servru dočtete v článcích zaměřených na historický vývoj avantgardní fotografie.

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoReport  

 » Novinky  » Výstavy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: