National Geographic - příliš vad na kráse - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

Saal Digital

 

Jaký největší formát fotoknihy v řadě Professional Line ve formátu na šířku lze ve standardní nabídce Saal Digital Fotoservice objednat? Nápověda: Logo sponzora soutěže

V dnešní soutěži hrajeme o:



Výstavy

National Geographic - příliš vad na kráse

29. srpna 2002, 00.00 | Král pouště s vlající hřívou, interiér mešity v Edirne s unikátním osvětlením, lední medvěd pod vodou, miss Oregonu i rozpadající se prastaré mumie - to vše obsahuje kolekce fotografií renomovaného časopisu National Geographic v pražském Karolinu. Podle organizátorů výstavy je zcela nová a nemá v Evropě obdoby. Jaká je však odvrácená tvář dokonalé reklamy?

Jen málokdo od 1. srpna, kdy byla zahájena, nenavštívil výstavu fotografií časopisu National Geographic v pražském Karolinu, anebo o ní přinejmenším neslyšel. Není divu, jedná se o jedno z nejstarších a nejznámějších periodik svého druhu na světě, které ve značné konkurenci musí přinášet svým čtenářům snímky, provokující jejich zvědavost. Jistě není náhoda, že akce těsně předchází prvnímu číslu české verze časopisu, které má vyjít v září. Její komerční význam ostatně potvrzují i stojánky s formuláři na předplatné, které jsou umístěny u vstupu do expozice.

Ta je vskutku ohromující: snímky zvířat, leckdy pořízené s nasazením fotografova života, se tu snoubí s divukrásnými scenériemi exotických krajin, malebné portréty „divochů“ se střídají se scénami ze života dalších obyvatel naší planety. Převahu samozřejmě mají fotografie z přírody. Jistě uchvátí zvětšená hlava tesaříka z francouzské Guyany, nevšední pohled na plující filipínské buvoly, unikátní podmořské záběry. Snímek kamenů na mořském pobřeží, „okupovaných“ množstvím leguánů, připomene spíše Gaudího ornamentální plastiky či ilustrace knihy o pravěku. Jedním z nejzajímavějších exponátů v této kategorii je fotografie Chrise Johnse, která z ptačí perspektivy sleduje karavanu velbloudů dvouhrbých na sotva rozeznatelné stezce v džibutské poušti. Ti jsou pro divákovo oko na rozpraskaném okrovém povrchu rozeznatelní jen díky stínům, které vrhají.

Velmi působivý je Kittnerův záběr z Louisiany, na němž se na pozadí naschvál kýčovitě krásného západu slunce mezi těžními věžemi rafinerie tyčí důstojná silueta hřbitovního kříže, zvláštní poetikou na diváka dýchne snímek dvouplošníku, vznášejícího se v ranním oparu nad dvěma ze tří slavných egyptských pyramid. Pokud bych však měla upozornit na skutečně nejsilnější práce, asi bych se neshodla s většinou návštěvníků. Jedná se totiž o snímky poměrně nenápadné. Například fotografie s názvem Patnáctiletá nevěsta s matkou není žádným selankovitým výjevem z rodinného alba, nýbrž sociálně laděným, silně emotivním obrazem nelehkého údělu, z něhož až člověka zamrazí. Církevní svátek je svěží, téměř groteskní výjev, jehož prostřednictvím autoři John Eastcott a Yva Momatink lehce shazují známou polskou náboženskou bigotnost: pod barvotiskovým obrazem Panny Marie vystavené v okně a ozdobené květy pobíhá jako smyslů zbavený kur domácí. Snímek Joanny Pinneo, zachycující ženu se dvěma dětmi různého věku při odpoledním spánku na prosté rohoži, položené pouze na písčité zemi, evokuje svým pojetím i barvami malířská díla manýrismu, je však i bez drásající syrovosti jasnou výpovědí o světě, jehož hodnoty jsou poskládány ve zcela jiném pořadí než ty naše.

Popsaná různorodost témat, která by měla být plusem expozice, se však ukázala kontraproduktivní. Kolekce vystavovaných fotografií, která je údajně největší a v Evropě nemá obdobu, bohužel nemá ani koncepci. Přestože se podle organizátorů jedná o soubor „zcela nový“, narazíme v expozici náhle třeba na dva historické snímky (z roku 1914, resp. 1944) bez vysvětlujícího komentáře, jak se sem dostaly. Vedle snímků s vysokou výpovědní hodnotou jsou zde zastoupeny i fotografie pouze líbivé: pohlednicovitý Jasperský národní park, navíc se spornou technickou kvalitou, vysloveně fádní Stádo bizonů, jehož odbytou kompozici nevyvážila ani atraktivita snímaných objektů, apod. Z nepochopitelných důvodů je v expozici také dvakrát zastoupen (opřen o stěnu) Brimbergův snímek „Petrohrad“.

Mé nadšení dále zchladily popisky s někdy velmi skoupými informacemi, jindy s nechtěným humorem. Například v případě Stanfieldova trochu vyumělkovaného Hřbitova se dočteme, že místo sloužilo jako útočiště (sic!) prvním mongolským nájezdníkům, z čehož je zřejmé, že překladatel nezná pravý význam tohoto slova. I exponáty jiných kultur, zapůjčené Náprstkovým muzeem a umístěné ve vitrínách, nedávají bez popisků ten správný smysl. Vysloveně nevhodným komerčním zásahem je pak umístění poutače firmy, která pořídila zvětšeniny, a to doprostřed expozice mezi fotografie.

Stále je co objevovat. Naštěstí. Děti, které s sebou na výstavu vezmete, budou nadšeny krásně barevnými zvětšeninami zvířat, stejně jako běžní konzumenti kultury, pro které je výstava s tolika superlativy další akcí, kterou „je třeba“ vidět. Ani nároční milovníci fotografického umění by neměli být zcela zklamáni – zachovají-li si chladnou hlavu a nepodlehnou mámení reklamy, a zejména, vyberou-li si z expozice skutečně to kvalitní.

(STÁLE JE CO OBJEVOVAT, výstava fotografií časopisu National Geographic, Karolinum, Ovocný trh 3, Praha 1, vstup 70/45, po-ne 10 - 19, do 15. 9.)

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoReport  

 » Novinky  » Výstavy  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: