Jak vybrat správný objektiv pro svou DSLR? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kdo je autorem výstavy obrazových fotografií „Očima Hanse Christiana Andersena“?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Jak vybrat

Jak vybrat správný objektiv pro svou DSLR?

2. února 2012, 00.00 | Otázka výběru toho "správného" objektivu je jedním z nejfrekventovanějších dotazů, směřujících ať už na naší redakci tak i v rámci kurzů IDIFu. Jaký objektiv koupit? Nebo naopak - na co si u objektivů dávat pozor a proč? Stejně tak je dnes již téměř klišé dotaz: je vůbec k něčemu základní (setový) objektiv? Odpovědět na tyto otázky není snadné a už vůbec ne jednoznačné. Správný výběr objektivu je indivuduální záležitostí a závisí na mnoha faktorech! My jsme se zaměřili na ty nejdůležitější.

Výběr toho „správného“ objektivu je jednou z nejfrekventovanějších otázek, směřujících ať už na naší redakci tak i v rámci kurzů IDIFu. Jaký objektiv tedy zvolit? Případně na co si dávat pozor? Stejně tak je dnes již téměř klišé dotaz: je vůbec k něčemu základní (setový) objektiv? Odpovědět na tyto otázky není snadné a už vůbec ne jednoznačné. Správný výběr objektivu je individuální záležitostí a závisí na mnoha faktorech! Prvním a nejdůležitějším krokem je, dobře si rozmyslet, co vlastně od budoucího objektivu (objektivů) očekáváme a jaké jsou naše možnosti (včetně těch finančních). Nejlepší začátek je, zodpovědět si 5 základních otázek:
Co?... Jak?... Kdy?... Kde?... (budu fotografovat)? A kolik do toho jsem schopen/ochoten investovat? Úplně jiné budou nároky při focení na výstavu fotografií  (o velikosti 3 x 2 m)... jiné při focení na obálku časopisu A4... a jiné při focení do rodinného alba 10 x 15 cm nebo dokonce při prohlížení na VGA monitoru 900 x 600 bodů! Reportážní fotograf ocení rychlý autofocus a široký rozsah zoomu... Sportovní fotograf bude preferovat ultrasvětelné dlouhé teleobjektivy... Horolezec naopak vysokou odolnost a nízkou váhu. Každý preferuje něco jiného, každý má zcela jiné požadavky.
Hned zkraje si tedy udělejme jasno v jedné věci - ideální objektiv neexistuje. Vždy je to otázka kompromisu, kde nás limitují jak fyzikální zákony, tak samotné rozměry skla a samozřejmě v neposlední řadě i cena. Každopádně však stále mějme na paměti, že právě objektiv je okem fotoaparátu a jako takový převážně určuje limity fotografových výsledků. Jedním ze základních předpokladů výběru správného skla je, s čím jej budete používat. Čím kvalitnější tělo DSLR (a čím vyšší rozlišení), tím větší nároky na objektiv. Nasazením setového skla za pár tisíc Kč na DSLR za cca 50 000 Kč logicky znehodnotíte investici do těla DSLR! Obecně lze říci, že cena rozumného objektivu by měla být zhruba stejná (nebo vyšší) jako cena za samotné tělo DSLR.



Vybrat z široké nabídky objektivů, se ze začátku může zdát úkolem takřka nemožným!
Skutečnost však zas tak hrozná není.

(foto: Martin Hájek)

1. Bajonet objektivu
Prvním bodem je zvolit takový objektiv, který si bude „rozumnět“ s vaší DSLR (předně na ní půjde vůbec nasadit a zároveň spolu dokáží komunikovat). To určuje bajonet objektivu. Základním úkolem bajonetu je zabezpečit pevné a prachotěsné spojení objektiv-tělo DSLR (a naopak - snadnou a rychlou demontáž). Každý moderní objektiv dnes již obsahuje mikroprocesor, a tak vedle mechanického propojení realizuje bajonet i propojení elektronické, tělo DSLR daný objektiv jednak napájí (např. ostřící motorky) a druhak probíhá neustálá komunikace tělo-objektiv (např. informace o momentálním ohnisku – viz údaje z EXIFu). Problémem neznačkových skel (ale i různých generací objektivů) tak může celkem běžně být práve nekompatibilita tělo DSLR vs. Objektiv, která se projevuje právě omezenou nebo chybnou komunikací mezi tělem fotoaparátu a nasazeným sklem. Proto lze jen doporučit, kupovat značková a ověřená skla (ať již přímo od výrobce i samotné DSLR nebo od alternativních, ale léty prověřených značek): Canon, Nikon, Sony (dříve Konica Minolta), Olympus, Pentax a Sigma, popř. alternativní výrobci: Sigma, Tokina, Tamron či Voigtländer.
Pozn.: Někteří výrobci fotoaparátů používají objektivy/bajonety konkurence (např. Fuji či Kodak používají bajonety Nikon nebo Canon).



Detail bajonetu objektivu:
Sigma DG 120-400 F4.5-5.6 APO HSM (pro Canon)

(foto: Martin Hájek)

2. Full-frame, APS-C, kinofilm
S masovým rozšířením DSLR fotoaparátu se na trh trhu objevily také menší digitální senzory - tzv. APS-C (Canon, Sony) / DX (Nikon), mající rozměry kolem 24 x 16 mm. Jejich oblíbenost a stále častější výskyt (zejména u DSLR základní a střední třídy) logicky vedla řadu výrobců ke konstrukci speciálních skel, určených výhradně a jen pro DSLR s takovými (menšími) snímači. Tyto objektivy sice často lze nasadit na filmovou SLR/DSLR se snímačem velikosti 35mm kinofilmového políčka (zpravidla okolo 36 x 24 mm), ale obraz bude silně vinětovat. V horším případě objektiv pro menší snímače na „plnoformátovou“ DLSR/SLR vůbec nenasadíte nebo nebude s tělem správně (či spíše vůbec) komunikovat. Obráceně je situace přívětivější. Objektivy určené pro DSLR/SLR s velkým snímačem (odpovídajícím 35mm kinofilmu) lze použít s DSLR APS-C (DX) snímači, nicméně fakt, že je daný objektiv konstruován pro větší snímač, se vám ihned projeví ořezem, odpovídajícím tzv.: crop faktoru – viz níže. V principu není mezi objektivy pro DSLR a pro filmovou SLR žádný zásadní rozdíl. Hlavní problém je v případě vyššího lesku senzoru (oproti filmu) a z toho plynoucí vyšší náchylnosti DSLR k reflexi (odrazu světla od senzoru zpět na zadní čočku objektivu). Toto však řeší výrobci jednoduchou metodou spočívající v doplněním (inovaci) antireflexní vrstvy vnitřní čočky u původních skel. Takové objektivy jsou pak bez problému použitelné jak pro filmové SLR, tak i pro DSLR.
Pozn.: Někteří výrobci používají kromě "full-frame" (36 x 24mm) a APS-C (24 x 16mm) ještě další - alternativní velikost snímačů (viz. Canon a jeho APS-H - 28 x 19mm, např. EOS 1D MarkIII.). Jiní výrobci mají naopak svůj zcela vlastní systém/rozměr snímačů (Olympus, Panasonic - 4/3 system, velikost snímače cca 17 x 13mm)...



Detail bajonetu DSLR:
potažmo detail snímače (Canon EOS 1Ds Mark II)

(foto: Martin Hájek)

3. Crop faktor
Ořezový (crop) faktor není přímo vlastností objektivu, ale jeho důsledkem při nasazení na DSLR s menším snímačem (APS-C / DX). V takovém případě mluvíme o ořezu, který se rovná rozdílu ve velikosti (úhlopříčky) mezi „plnoformátem“ a APS-C snímačem. Tento rozdíl je cca 1,5x (Nikon, Fuji, Pentax), 1,6x (Canon), 1,7x (Sigma) a 2x (Olympus/Panasonic - formát 4/3 „Four/Thirds“). Pokud v praxi nasadíme objektiv konstruovaný na klasický kinofilm na DSLR s menším snímačem, obraz bude cca 1,5x zvětšený (v praxi se používá souhrnně toto zaokrouhlení, kvůli snazším přepočtům) - zkrátka jako bychom lehce „zazoomovali“. Koeficient přepočtu ohniskové vzdálenosti (Crop Faktor, Magnification Factor, Focal Length Multiplier atd.) má přitom stejnou hodnotu, jako poměr úhlopříčky filmu k úhlopříčce menšího senzoru DSLR. Samozřejmě, že svou roli zde hrají i faktory jako je rozostření nebo přirozené optické vady objektivů (např. vinětace – ztráta světla v rozích), proto je nejlepší použít vždy ten správný objektiv k dané DSLR (resp. velikosti snímače).



Crop faktor:
srovnání velikosti záznamu „full-frame“ snímač (36 x 24mm)
vs. APS-C snímač (24 x 16mm).

4. Pevná skla vs. zoomy
Objektivy jsou rozděleny do dvou základních skupin - s proměnným ohniskem (zoomy) a s pevným ohniskem. Nejkvalitnější a nejsvětelnější jsou samozřejmě objektivy z druhé skupiny (pevná skla), protože jejich konstrukce a počet optických členů i samotných čoček je vždy nižší než u zoom-objektivů. Daní za vyšší kvalitu je však omezení v podobě nemožnosti zoomování (zoom tak zde mohou nahradit pouze fotografovy nohy). Naopak zoomovací objektivy poskytnou komfort bleskové a pohodlné změny ohniska, daní ovšem je o něco horší kresba. Čím větší rozsah zoomu, tím je to horší. Kvalitativně dobře jsou na tom ještě zoomy s krátkým rozsahem (cca 3-5x zoom), u zoom-objektivů s velkým rozsahem (5x a více) už kvalita výstupů opět klesá. Nicméně v současnosti už jsou běžně na trhu i kvalitní (dražší) skla, která přestože nabízejí široké rozsahy zoomu, jejich výstupy (kresba) bez problémů vyhovuje i náročné profesionální tvorbě. Jako základní objektiv je považováno 50mm. To odpovídá zornému úhlu lidského oka, proto takto pořízené fotografie jsou pro pozorovatele naprosto přirozené. Drtivá většina běžných fotografií je pořízena na ohniska 28 až 135 mm. Proto objektivy s podobnými rozsahy jsou na trhu zastoupeny jednoznačně nejvíce a jsou mezi fotografy stále velmi oblíbené.



Stabilizovaný zoom objektiv Canon EF 28-135 F3.5-5.6 IS
(foto: Martin Hájek)

5. Ohnisko a zorný úhel
Ohnisko objektivu definuje zorný úhel, který objektiv promítne na senzor. Ohnisko nám určuje výřez scény, kterou vidíme v hledáčku a kterou zároveň zaznamenáváme na snímač (kinofilm). Zatímco širokoúhlá skla mají zorný úhel velký, teleobjektivy mají naopak zorný úhel velice malý. Čím delší ohnisko máme, tím menší úhel zaznamenáme. Zorný úhel (resp. ohnisko) však není až tak zásadní, nicméně významně ovlivní dva (pro fotografa velice významné) výrazové prostředky! Tím prvním je perspektiva a tím druhým hloubka ostrosti. Perspektiva nám udává, jak moc musíme od fotografované scény odstoupit (což ne vždy lze), hloubka ostrosti nám udává, co všechno bude na fotografii ostré. Obecně platí, že dlouhá ohniska / malé zorné úhly perspektivu potlačují. Nutí nás hodně odstoupit, fotografie poté působí "ploše" (dvou-rozměrně). Naopak širokoúhlé objektivy perspektivu zdůrazní, dodávají snímku iluzi prostoru (třetí rozměr). Významnou roli zde hraje i hloubka ostrosti, která vnímání prostoru může také buďto podpořit nebo naopak. Hloubka ostrosti s delšími ohnisky (menšími zornými úhly) rapidně klesá, naopak při širokoúhlých ohniscích roste.



Vztah ohniskové vzdálenosti vs. zorný úhel objektivu.

6. Světelnost
Jeden z hlavních parametrů objektivů. Čím je světelnost větší, tím lépe. Čím menší hodnota clonového čísla „F“, tím bude daný objektiv za horších světelných podmínek lépe pracovat. Světelnost (minimální clonové číslo / maximálně otevřená clona) je hlavní parametr každého objektivu a udává, kolik světla umí objektiv poslat na snímač (film) v jeden okamžik. Z fyzikálního hlediska je světelnost poměr ohniskové vzdálenosti ku průměru nejvíce otevřené clony. Velký průměr vnitřní čočky = velká světelnost - také proto jsou teleobjektivy tak rozměrné (fyzikální zákony obejít nelze). Mají-li zoom objektivy dvě hodnoty (např. F4-5.6), udává nám tím světelnost na nejkratším vs. nejdelším ohnisku. Kvalitní (dražší) světelná skla mívají konstantní světelnost v celém rozsahu zoomu. Levné zoom objektivy mají světelnost zpravidla okolo f/4-5.6, kvalitnější zoom objektivy nabídnou světelnost f/2.8. Pevná skla dosahují světelnosti například i F1.4.
Díky vysoce světelným objektivům tedy lze fotografovat i za slabých světelných podmínek, aniž bychom zároveň museli ihned zvyšovat ISO (hrozba vysokého šumu) nebo prodlužovat čas (a riskovat „rozhýbání“ snímku). Snížením clonového čísla o řád výše (např. z F4 na F2.8) máme 2x více světla dopadajícího na senzor (lze tedy zároveň zkrátit exp. čas na polovinu).
Clona je silným výrazovým prostředkem, kterým můžeme ovlivnit hloubku ostrosti (aneb co na snímku bude ostré). Na rozdíl od ohniska a snímací vzdálenosti je clona zároveň i jediným parametrem, který nám HO ovlivní a to bez sebemenší změny samotné kompozice snímku. Proto se vysoce světelné objektivy (F1.4, F1.8, F2, F2.8) ideálně hodí pro portrétní fotografii, kde potřebujeme zdůraznit snímaný subjekt (zatímco vše „za“ a „před“ bude díky nízké HO rozostřeno). Na vysokou světelnost dále navazují i další – pro fotografování velmi praktické věci: DSLR lépe „vidí“, tudíž i AF senzory ostří rychleji a přesněji, také obraz v hledáčku bude sám o sobě jasnější.



Vysoce světelný teleobjektiv:
Nikon AF-S 200mm F2 G

7. Stabilizátor obrazu
Obrazový stabilizátor – výborný to pomocník do světelně horších podmínek. Je zde proto, aby potlačil (jen v jistých mezích, samozřejmě) rozhýbání snímku vlivem chvění fotografovy ruky. Současné stabilizátory mají zisk 1,5 až 3EV, což znamená, že s jeho použitím můžete z ruky fotit na 4x až 8x delší expoziční čas (než bez stabilizátoru). Pravidlo tzv. „bezpečného času“ nám říká, že z ruky udržíme přibližně takový čas, který se rovná převrácené hodnotě aktuální ohniskové vzdálenosti (např. 50mm objektiv = 1/50s, 500mm objektiv = 1/500s atd.). Tento čas tak můžeme díky stabilizátoru významně prodloužit, aniž bychom snímanou scénu zároveň rozmazali (přesněji „rozhýbali“). V případě DSLR s menším snímačem bychom (pro přesnější výsledek) ještě měli ohnisko vynásobit crop faktorem (1,5x, 1,6x, 2x), nicméně berme v úvahu, že jde jen o velice obecné pravidlo, neboť každý fotograf má jinak „pevnou ruku“. Mnohem důležitější je, soustředit se na správné držení fotoaparátu při kompozici a správné (ne)dýchání během samotné expozice. Stabilizované objektivy jsou tedy výbornou, leč opět o něco dražší volbou. Použití stabilizátoru lze obejít např. použitím stativu, ten však snižuje mobilitu fotografa i jeho pohotovost. Stabilizátor ani stativ však nic nezmůžou s "rozhýbáním" snímku způsobeným pohybem fotografovaného subjektu!


 
Ukázka vlivu stabilizátoru (vlevo - bez, vpravo - se stabilizací):
režim M, čas 1/4 sek, clona F4, ISO 200, ohnisko 55mm

(foto: Martin Hájek)

8. Ostřící systém (AF)
Při snímání statických scény (krajinná fotografie) není rychlost ostření až tak rozhodující, při snímaní jakýchkoli akčních scén však má rychlost AF vliv naprosto zásadní. Pokud je fotografovaný subjekt v pohybu, je logicky naprosto klíčové mít dobře a rychle zaostřeno. Ocení jej tedy reportážní, sportovní fotografové, popř. „widlife“ fotografové. Rozostřená fotografie, byť by byla sebelepší, je špatná (s výjimkou cíleného rozostření - viz obrázek). Samotný ostřící systém objektivů se rozděluje na dva základní typy: klasické a ultrazvukové.
Ostření klasickými motory je levnější, ale pomalé a hlučné. Často se při něm pohybuje ostřící kroužek objektivu, což znepříjemňuje držení objektivu a je zde problém s použitím filtrů (např. přechodového nebo polarizačního). Ultrazvukové ostření disponuje vysokou rychlostí, přesností i nízkým hlukem při pohybu a rychlým zastavením. K pohonu se využívá ultrazvukových vibrací statoru, které otáčí rotorem. Ultrazvukové ostření se značí USM (Canon), SWM (Nikon), SSM (Sony/Konica Minolta), HSM (Sigma). V současnosti zatím nejlepší způsob ostření, který je ale také dražší. Rozhodně se však vyplatí a lze jej jen doporučit. Kvalitu a přesnost ostřících motorků doceníme (podobně jako optickou stabilizaci) zejména při fotografování na delších ohniscích (100mm a více).



V situacích jako tato skutečně doceníte rychlost autofocusu
režim M, čas 1/25s, F5.6, ISO 400, ohn. 120mm

(foto: Martin Hájek)

9. Zvětšení objektivu (magnification)
Magnification neboli zvětšení nám udává poměr skutečného obrazu oproti poměru obrazu na snímači. Tento parametr je tedy důležitý především pro makro fotografii kde pravý makroobjektiv by měl mít zvětšení 1:1. To znamená, že 1cm ve skutečnosti = 1cm plochy snímače. Zjednodušeně řečeno, vše co vidíme v hledáčku je ohromné – se spoustou detailů. Jen pro srovnání, běžná skla mají zvětšení okolo 1:4 (vše co vidíme v hledáčku je tedy 4x zmenšené). Zvětšení lze opět „posílit“ použitím mezikroužků či předsádkových čoček, ovšem daní za to bude horší kvalita obrazu a také nižší světelnost (v případě mezikroužků).



Tamron SP Di 90mm f/2.8 MACRO AF
(skvělý objektiv pro fotografování makra)

10. Minimální zaostřitelná vzdálenost (MFD)
Udává nám na jak blízko je dané sklo ještě schopno zaostřit. Parametr je to důležitý opět pro fotografování makra, kde většinou potřebujeme ostřit řádově v jednotkách cm, proto čím je tato vzdálenost kratší, tím lépe. U DSLR se min. ostřící vzdálenost udává vždy od senzoru (u kompaktních fotoaparátů a nepravých zrcadlovek od přední čočky objektivu). Běžné objektivy ostří většinou řádově od desítek cm (35-50cm), naopak u teleobjektivů s dlouhými ohnisky (300-800mm) se minimální ostřící vzdálenost pohybuje již v řádech metrů.



Makro

11. Fyzické vlastnosti objektivu
Jedná se ryze o mechanické chování objektivu, nicméně vzhledem k použití i to může hrát významnou roli. V první řadě je důležité zkontrolovat, otáčí-li se přední člen při ostření. Pokud ano, dochází logicky i k otáčení případných filtrů či jiného příslušenství nasazených na objektiv. Tato skutečnost je v případě použití polarizačních nebo přechodových filtrů naprosto nepřípustná. Proto jsou objektivy vyšší i střední třídy vždy konstruovány tak, aby k rotaci předního členu nedocházelo.
Další podstatná věc: Vysouvá / nevysouvá objektiv při změně ohniska? Není to až takový problém, nedochází-li současně též k rotaci onoho předního členu. Nicméně jsou případy, kdy to problém představovat může – například budete-li fotografovat na krátké vzdálenosti (typicky makro). Faktem zůstává, že jakékoli mechanické pohyby vždy zvyšují riziko poruchy (opotřebení, zejména nebezpečí vniku prachu či vlhka do objektivu). V neposlední řadě je otravné, nosíte-li DSLR s objektivem na krku/rameni a obtěžuje vás „neustálé“ vysouvání objektivu (tato skla někdy mívají zámek - „lock“ oproti tomuto neblahému jevu).


 
Objektiv Olympus Zuiko-digital 40-150mm F3.5-4.5
(ukázka vysunutí tubusu objektivu při zoomování)

(foto: Martin Hájek)

12. Rozměry a tělo
Pro mnohé fotografy (a hlavně situace) hraje vliv i hmotnost a rozměr. Je velký rozdíl vozit si pohodlně v autě 2 kg teleobjektiv (např.: Sigma 150-500mm)... nebo ho mít na zádech v batohu/fotobrašně na cyklo-tůře nebo při lezení po skalách (kde je zatraceně znát každý gram hmotnosti navíc). Stejně tak záleží i na dílenském zpracování, resp. použitých materiálech. Běžné plastové tělo se nikdy nemůže rovnat – co do odolnosti, objektivům z pevných hořčíkových slitin. Stejně tak pro reporážní fotografii, fotografování sportu či divoké přírody nemohou „běžná“ skla konkurovat vodě a prachu odolným objektivům. Zkrátka, nároky na používání objektivu (potažmo DSLR) jen příležitostně a většinou v interiérech budou úplně jinde než nároky na objektiv s kterým hodláte často cestovat, fotografovat v prašnu a vlhku, lézt po horách atd. V druhém případě mají rozhodně smysl otázky typu: Plast nebo hořčík? Je objektiv prachu a vlhku odolný? Kolik je tam pohyblivých dílů? Jaká je vůle při zoomu nebo u ovladacích prvků objektivu? Nevysouvá se samovolně objektiv ve svislé poloze?



Sigma DG 120-400 F4.5-5.6 APO HSM
(s Canonem EOS 1Ds Mark II)

(foto: Martin Hájek)

13. Průměr závitu vs. filtry
U objektivů se lze setkat s nejrůznějšími průměry předních závitů určených pro montáž fotografických filtrů a dalšího příslušenství. Zatímco u malých, setových (plastových) skel s horší světelností je průměr závitu např. 43mm, u špičkových světelných objektivů je průměr více než 2x takový – např. 95mm. Čím menší průměr skel v objektivu, tím je sice příslušenství levnější ale současně tím klesá i světelnost. Proto s růstem světelnosti objektivů roste většinou i jejich cena a nutně i přední průměr čočky (potažmo i velikost a cena filtrů). Existuje však v tomto směru řešení v podobě redukce (tzv.: step-up ring), které vám ušetří peníze za nákupy drahých filtrů na velké průměry skel. Jiné řešení nabízí společnost Cokin, která má ve svém portfoliu redukci s držákem, kterou nasadíte na objektiv a do držáku poté jen zasouváte potřebné filtry. Použít lze také například „želatinové filtry“, které se nasazují na vnitřní čočku objektivu (jsou tedy přímo mezi objektivem a snímačem). Jejich využití je zřejmé např. u extrémně širokoúhlých skel (typu „fish-eye“), kde je zorný úhel tak velký (a čočka natolik vypouklá), že se klasický filtr (umístěný na přední čočky) prostě použít nedá.



Rybí oko (Fish-eye) Sigma 8mm F3.5 EX DG:
Způsobuje silnou deformaci perspektivy...
Vzhledem k hodně vypouklé čočce je problém s nasazením filtrů
(nutno použít redukční nástavec)

(foto: Martin Hájek)

14. Setové (levné) objektivy
Otázka, která se často přímo nabízí, je: Jaký objektiv mám zvolit? Levný, setový? Nebo si raději připlatit a koupit kvalitnější sklo? Tímto se opět dostáváme na začátek našeho povídání a sice: Objektiv je okem vašeho fotoaparátu! Běžným setovým sklem (cenově velmi dostupným, pohybujícím se řádově jen v pár tisících Kč) můžete pohodlně fotografovat běžné každodenní nebo dokumentární snímky, přičemž kvalita jejich výstupů je dnes již na relativně vysoké úrovni. Samozřejmě že ona nízká cena se musí někde odrazit a to především v případě použitých materiálů (převážně plast), světelnosti, rychlosti ostření a dalších – převážně mechanických vlastností (vysouvání předního členu při zoomování, otáčení přední čočky během ostření). Na limity této skupiny objektivů tedy narazíte při fotografování v „nestandardních“ podmínkách – tedy obecně za obtížnějších světelných podmínek. Navíc jejich konstrukce a použití (levné a křehké materiály) je téměř vylučuje ze všech případů náročnějšího fotografování, kde jsou kladeny zvýšené nároky na odolnost a výdrž (prašná, vlhká, horká, mrazivá prostředí apod.).



Canon 1000D se setovým sklem EF-S 18-55 F3.5-5.6 IS


15. Objektivy – jejich ohniska a použití

  • Extémně širokoúhlé objektivy (rybí oka/fish-eye) 8 mm: širokoúhlé objektivy s úmyslnou silnou deformací perspektivy.
    Používají se spíše výjimečně – mají naprosto specifickou charakteristiku (silné soudkovité zkreslení).

  • Širokoúhlá skla 10-30 mm: ideální pro všechny fotografie, kde je třeba co nejširší úhel záběru.
    Použití: interiéry, architektura, krajina, reportáž.

  • Střední ohniska (běžně označována též jako základní) 30-100 mm: základní objektivy, jejichž rozsah pokrývá drtivou většinu fotografických situaci. Mají vůči lidskému oku přirozené zobrazení.
    Použití: běžné každodenní snímky, portrétní fotografie.

  • Základní objektiv 50 mm: odpovídá zornému úhlu lidského oka.

  • Teleobjektivy 100-300 mm: velké přiblížení, používají se všude, kde potřebujeme/musíme fotografovat z velké vzdálenosti.
    Použití: Sport, reportáž, portrét, wildlife.

  • Super teleobjektivy (více než 300 mm): ad předchozí bod, ale přiblížení je ještě větší.

  • Makroobjektivy: tzv „True macro“, „Life size“: měřítko 1:1. co nejkratší zaostřitelná vzdálenost.
    Ideální pro snímky makra, lze použít též jako portrétní či produktový objektiv (pravé makro skla mívají vynikající kresbu).

  • Speciální objektivy
         - Tilt-Shift: pro fotografování architektury, lze na nich korigovat sbíhání linií.
         - Lensbabies: objektivy s úmyslně deformovanou rovinou zaostření.

  • Super teleobjektivy 800mm a více: stejný princip jako hvězdářské dalekohledy.



Super teleobjektiv Sigma APO 200-500mm F2.8 EX DG
Pomocí konvertoru s 2x zvětšením (dodávaným výrobcem)
lze daná ohniska prodloužit na úctyhodných 400-1000mm!
(spolu s tím ovšem klesá i světelnost, konkrétně 4x - tedy na F5.6)



Lensbaby - speciální objektivy s možností volby bodu zaostření
(bez nutnosti změny kompozice)

Závěr

Samozřejmě zde neobjevujeme žádnou ameriku. Vše, co jsme si řekli, jsou vcelku známá, obecně platná, fakta. Na druhou stranu opakování je matka moudrosti a problematika výběru správného objektivu není zas tak úplně triviální záležitostí a i ostřílení nadšení foto-amatéři zažili v tomto směru nejednu horkou chvilku. Je třeba hlídat spoustu věcí: parametry počínaje, přes vlastnosti, zaměření... a konstrukčním provedením objektivu konče. Nicméně není třeba hned házet flintu do žita, výběr správného objektivu není kvantová fyzika a s trochou znalostí a obyčejného selského rozumu se dá bez problému zvládnout. Základem je, dobře vědět co vlastně chceme a pak se jen trochu v dané problematice zorientovat. A hlavně mít stále na paměti, že každý fotograf má odlišné požadavky a jiné fotografické vize, každý preferuje něco jiného a na každou fotografickou disciplínu se hodí jiný objektiv. Konečné zvážení je tedy vždy individuální a rozhodnutí, co použít/nepoužít si tedy musí ve finále udělat stejně každý sám.

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » Svět skrz objektiv  

 » Vybíráme  

 » Praxe  

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Praxe  » Vzdělání  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 » Vybíráme  » Jak vybrat  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Nepravé zrcadlovky

Autor: pepe Muž

Založeno: 19.02.2010, 01:51
Odpovědí: 4

U Minolty A1 se udávala nejm. zaostř.vzdálenost od čipu (25cm).

Odpovědět na příspěvek

RE: Nepravé zrcadlovky

Autor: Karel Kahovec Muž

Založeno: 19.02.2010, 07:24

Minolty řady A byly bílými vránami - měly tuto nejmenší zaostřitelnou vzdálenost i na nejdelším ohnisku. No a protože to recenzenti nevěděli a nepředpokládali (každý jiný kompakt a ultrazoom ostřil nablízko jen na širokém ohnisku), měli pro jejiích makroschopnosti jen slova pohrdání - vždyť jiné přístroje ostřily už od 6 cm! (v té době). Přitom na makro byly tehdy z ultrazoomů nejlepší právě tyhle opovrhované Minolty...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Nepravé zrcadlovky

Autor: pepe Muž

Založeno: 19.02.2010, 09:41

Jj, přesně na to si vzpomínám. Já to jen píšu, jelikož jsem ji kdysi míval a teď znovu pořídil na kolo a tak (1600kč z USA díky vadnému čipu, jehož bezplatná výměna ale už skončila).

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Nepravé zrcadlovky

Autor: Doktor Trychtýř Muž

Založeno: 19.02.2010, 11:00

Trochu off-topic, ale jaké máš s ní zkušenosti s ostřením? Před lety jsem si koupil jetou A2 protože je to celkem odolný kousek se slušnou optikou ideální na cesty. Ale když pominu 8 megový relativně malý čip a s ním spojený šum řekněme od ISO 400 (to jsem věděl a byl jsem s tím v poho), tak mne celkem zklamalo ostření. Musím dávat bacha na zaostření u každé třeba i nedůležité fotky za dobrého světla. Mám pocit, že to lépe funguje při ostření pomocí pohyblivého bodu než u zonálního ostření, kde to zjevně preferuje ostření na něco jiného než já. Trochu mne to štve, že se na autofokus mohu spolehnout mnohem méně než u třeba u laciného kompaktu. Možná ale něco dělám blbě.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Nepravé zrcadlovky

Autor: pepe Muž

Založeno: 20.02.2010, 13:58

Tak při zkoušení mně to přišlo v pohodě, ale já normálně u všech foťáků radši používám středový bod.

Odpovědět na příspěvek

Komentář k obrázkům

Autor: Pitrs Muž

Založeno: 19.02.2010, 09:22
Odpovědí: 7

- ukázka vlivu stabilizátoru: škoda, že ani jedna z fotek není ostrá
- ukázka rychlosti AF: při tomhle záběru se AF docela hodně flákal, relativní rychlost přibližování/oddalov
ní objektu od foťáku je malá
- ukázka makra: tohle s makrem nemá nic společného

Odpovědět na příspěvek

RE: Komentář k obrázkům

Autor: Jan Brezina Muž

Založeno: 19.02.2010, 09:32

komentar ke komentari:

- on stabilizator preci neznamena nutne ostre fotky. Takze ukazka myslim trefne ukazuje prinos v podobe zlepseni ostrosti a zaroven ukazuje, ze stabilizator neni vselek, coz je jedine dobre.

- rychlost AF neni zdaleka jen o trackingu (sledovani), ale i o rychlosti zaostreni. bezny amater nebude prilis casto sledovat objekt, ale o to casteji si nepredostri a bude chtit rychlou reakci AF u rychle sceny

- souhlasim, ze MAKRO s velkym M vypada jinak. Ale opet se obavam, ze pro bezneho fotoamatera tohle presne makro je

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Komentář k obrázkům

Autor: Pitrs Muž

Založeno: 19.02.2010, 09:47

Jen se usmívám, nebudu vám nic vyvracet, protože vaše schopnost do mdla obhajovat evidentní excesy typu pravopisných chyb na úrovni ZŠ, fatálních neznalostí techniky atd. je už všeobecně známá.

Logika typu "běžný fotoamatér neví, co je makro, takže nevadí, že makrem nazveme i to, co s ním nemá nic společného a jeho zmatení tím prohloubíme namísto abychom jej zmenšovali" je u serveru, který si hraje na odborný a kvalitní docela alarmující.

Určitě teď ale opět najdete pádný argument, proč je matení čtenářů správné. Směle do toho.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Komentář k obrázkům

Autor: Jan Brezina Muž

Založeno: 19.02.2010, 10:09

Dobra, tak abych "do mdla neobhajoval excesy" muzete nam vysvetlit proc uvedeny obrazek nema s makrem nic spolecneho? Ja tvrdim, ze tohle je bezna amaterska makro fotografie vychazejic z definice ze makro snimek je zaber detailu zhruba od meritka 1:2. Poctive makro 1:1 a lepe ...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Komentář k obrázkům

Autor: R. Muž

Založeno: 19.02.2010, 10:14

Na kazdem najdete neco, jednou jsem dostal sanci napsat 1/4 strany pro papirove periodikum Cpressu a psal jsem to 14 dnu dve hodiny denne a pak me tretinu v redakci prepsali a stejne to nebylo ono. A to jsem "aktivni" kritik ;-)
Ukazaka stabilizace je prave dobra, varianta "hodne mazle" "min mazle" je pro laika vhodnejsi, uvedomi si, ze to neni samospasitelne.
K AF se neumim moc vyjadrit, snad nikdy jsem nepouzil AF-C, pro laika zrejme informace navic, fakt nevim co s tim.
Makro - tady mate pravdu, to je opravdu velmi laicky makro/nemakro, takto vypada prvni fotka, kdyz to nekdo zkousi.
Myslim, ze zbytecne prudite protoze mate s redakci "historii"...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Komentář k obrázkům

Autor: pepe Muž

Založeno: 20.02.2010, 14:04

Tak ho nechte, když nic jiného neumí, tak prudí, takových lidí je víc, poutá pozornost aspoň takto.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: Komentář k obrázkům

Autor: Fergusson Muž

Založeno: 20.02.2010, 14:21

Přesně!Darmo mluvit.Pítrs je evidentně chronickej prudič a děda vševěda,kterýmu neni nic dost dobrý a co bude psát ty svoje cinty už jenom z principu

Odpovědět na příspěvek

RE: Komentář k obrázkům

Autor: Ganec Muž

Založeno: 19.02.2010, 14:29

> při tomhle záběru se AF docela hodně flákal

tak je .. toto nie je zaber kedy je nutny rychly AF .. kedze kon moze skakat len tu, tak by som pouzil MF, zaostril a pockal si na spravnu chvilu .. a odfotil to kludne aj s PEN-om

Odpovědět na příspěvek

zavázanie

Autor: klingo Muž

Založeno: 19.02.2010, 09:25
Odpovědí: 13

Ako obvykle sa v článku tendenčne zameriavate na Canon a absolútne ignorujete ostatné značky.Zabudli ste totiž uviesť že výber bajonetu značne ovplyvňuje následné možnosti pri výbere skiel,takisto tu nespomínate spätnú kompatibilitu objektívov.Uvediem príklad-V sekcií o stabilizácií sa anilen nespomína možnosť kúpy APSC aparátu so stabilizáciou v tele a tým aj možnosti kúpy lacnejších nestabilizovaných ale špičkových skiel.A značiek je dosť:Sony,Pentax,Olympus
.
Druhá vec je že za etalón setových objektívov tu znovu beriete canoní veľmi nepodarený objektív ktorý má všetky chyby spomínané v članku,aj tie ktoré nespomínate.Nie všetky značky ale majú tak špatné sety,napr.Pentax sa pri ostrení predný člen neotáča,nová verzia je pracho a vodeodolná,kombinácia kov s plastom,kresba je výborná(prenos kontrastu,odlesky,ostros
)a po miernom priclonení nepoznáš rozdiel oproti niekoľkonásobne drahším objektívom.A dlhší 55-200 je ešte lepší.A to sú tu také vychytávky ako odnímateľné okienko pre otáčanie pol filtrom pri nasadenej slnečnej clone.Veľmi slušné obj.má aj Olympus.
Aj toto môže zohrať rolu,kvalitné setové objektívy veľa ľudom stačia.U Canonu je priam nutnosť investície do lepších skiel.

Odpovědět na příspěvek

RE: zavázanie

Autor: Jan Brezina Muž

Založeno: 19.02.2010, 09:37

Nezlobte se, ale clanek nijak tendencni neni. Nenavadi ani ke koupi konkretni znacky, ani zadnou konkretni znacku nijak nenznevyhodnuje. V podstate pro vsechny bajonety dnes existuje vyber objektivu od rady vyrobcu.

A tvrdit na zaklade jednotlivych modelu setovych objektivu Pentax, ze neni pravda to co obecne uvadi clanek je usmevne. Jak mam Pentax rad, tak si uvedomme jeho trzni podil. A jak Olympus pouzivam, tak bych rozhodne netvrdil, ze jeho setove objektivy jsou jakkoli zazracne...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: zavázanie

Autor: klingo Muž

Založeno: 19.02.2010, 13:09

Milý pán Brezina
V prvom rade si prečítajte nadpis váško článku.Je pravda že nikde netvrdíte že si musím kúpiť canon,lenže...
Nikde ani neuvádzate iné dôvody výberu objektívu,napríklad podľa značky.Píšete len že sa môžme orientovať aj cenou ktorú chceme investovať ale nikde už nieje zmienka že cena nemusí vždy odpovedať kvalite a aj za málo penazí sa dá kúpiť výborný objektív,len si treba vybrať typ a značku aparátu.To si myslím je dosť závažný dôvod na kritiku článku.Čo sa týka Oly,mal som len krátku možnosť odskúšať a aj keď setový nebol bohviečo,vždy bol lepší ako canon.Ostatné značky som v ruke nemal,nemôžem porovnávať.No a nehnevajte sa ale prečo si myslíte že pentax má malý podiel na trhu?Možno v čechách kde masírujete mozgy v prospech canonu,napriek tomu má pentax úspech a aparáty sa predávajú dobre.Navyše ponukou pevných ohnísk na APSC mo nemôže nikto ani zďaleka konkurovať

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: zavázanie

Autor: a4 Muž

Založeno: 19.02.2010, 14:27

...hezká - a pro majitele této značky velmi typická - Pentaxonanie ;)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: zavázanie

Autor: pavel Muž

Založeno: 19.02.2010, 14:58

"Ostatné značky som v ruke nemal,nemôžem porovnávať"
taky typické :)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: zavázanie

Autor: Jan Brezina Muž

Založeno: 19.02.2010, 19:27

Proc neuvadime vyber podle znacky? Protoze jsme presvedceni, ze nejde vybirat objektiv podle znacky. Objektiv si vybirate podle bajonetu a parametru, ktere uvadime v clanku. Jestli vam vyjde stejna znacka jako vyrobce tela nebo treba Sigma, Tamron, Tokina ci kdokoli jiny je snad jedno ne? Psat do clanku, ze cena se nutne nerovna kvalita snad nemusime. Tak nejak predpokladame, ze ctenar je inteligentni a vi, ze u niceho na svete nutne cena neodrazi 100% kvalitu...

Mel jsem za poslednich 10 let moznost testovat vsechny znacky DF dostupne na trhu a drzel stovky objektivu. A proto si dovolim tvrdit, ze to co kolega napsal o setovych objektivech je v drtive vetsine pripadu pravda.

A proc pisi ze ma Pentax maly podil na ceskem trhu? Inu protoze ho opravdu ma. To neni muj vymysl, to je realita trhu jak podle agenturnich statistyk typu GfK, tak podle informaci od zastoupeni i podle informaci od prodejcu. Tim nerikam, ze je spatny, jen rikam ze jeho podil na trhu je dnes zanedbatelny. ( A Aby nedoslo k nejake dezinformaci - mam Pentax rad, pouzivam K-20 s uzasnym 40mm /2.8 objektivem)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: zavázanie

Autor: Ganec Muž

Založeno: 19.02.2010, 14:51

tak je .. pisete to akoby len z pohladu Canonu:
- nadpis: objektiv pre DSLR .. pre EVIL (teda mikro 4/3 fotaky .. teda bez zrkadla) to vari neplati?
- ak nechcete mat problemy s kompatibilitou, kupte si objektiv od vyrobcu fotaka .. nemaju s tymto problemy len Canony? (aspon z diskusii mam ten pocit)
- v horsich podmienkach su stabilizovane objektivy vybornou volbou .. akoby stabilizovane telo nebolo to iste
- ked uz maju pevne skla najlepsiu svetelnost a kvalitu, preco nespomeniete ze zvycajne nemaju stabilizaciu?
- FF, APS-C, kinofilm .. aspon trojbodka keby tam bola
Aky je roozdiel medzi kinofilmom a FF?
A 4/3 .. to vyznieva akoby to bolo nieco nekompatibilne, narozdiel od APS-C ktory sa da pouzivat aj na Sony aj na Canone (tak to z toho textu naozaj vyznieva).
- spomenuli ste adaptery na bajonety/objektivy inych vyrobcov?
- Leica nie je znackovy vyrobca? Ci ked nevyraba objektivy pre C/N, tak sa to nerata?

Ale inak celkom OK

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: zavázanie

Autor: Jan Brezina Muž

Založeno: 19.02.2010, 18:42

Ale clanek neni psan jen z pohledu Canonu...

- To ze nadpis nevyjmenovava mikro 4/3 prece neznamena, ze clanek je psan z pohledu Canonu, Nikonu, Sony, Olympusu, Pentaxu, Panasonicu, Samsungu atd.

- problemy s kompatibilitou jsem zazil i u Nikonu (BF), Sony (problemy s AF) ci treba i u kombinace Sigma/Pentax (FF)
- ona neni stabilizace v tele "to iste" pokud se bavime o DSLR. Ma sve vyhody i nevyhody a clanek je o objektivech, nikoli o stabilizaci v tele. O te jsme napsali radu jinych clanku

- a stejne tak, ze vam chybi nekde tri tecky nebo mate pocit ze jsme meli vzpomenout jeste adaptery.. to znamena, ze je clanek zavadejici? Neni, jen hledate problem kde neni

Leica je bezesporu dobry vyrobce objektivu, ale dokazal bych vyjmenovat dalsich 5. Proc se chytat za slovicka?

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: zavázanie

Autor: Ganec Muž

Založeno: 20.02.2010, 13:03

Tykaju sa vsetky vase odstavce aj Canonu?
-> Ano.

Je mozne pisat este o inych dovodoch vyberu .. ktore sa netykaju Canonu?
-> Ano, napr. pouzitie objektivu pre iny bajonet cez redukciu

Je nieco co funguje napr. na Nikone, no na Canone nie a nie je to spomenute?
-> Ano. Na FF zrkadlovke sa da pouzivat APS-C objektiv. U Canonu nie.

Su opisane "kvalitnejsie opticke cleny" (napr. ED skla) v nazvoch objektivov, ktore by mali teoreticky znamenat vyssiu kvalitu?
-> nie, lebo Canon ich nepouziva

Je spominana len stabilizacia objektivu .. okrem Canonu ju vylucne pouziva len Panasonic a Samsung (Nikon ma v kompaktoch aj stabilizaciu na chipe)

-> su spomenute bazarove objektivy?
Nie

===> vypada to potom trochu ako press release predajcu Canonovskych objektivov
(akoby bolo naschval vynechane to co sa Canonu netyka .. urcite nechtiac)

V sucastnosti vazne rozmyslam ci si na PEN kupim redukciu a 4/3 objektiv .. co tu nie je ani len naznacene .. preto z mojho pohladu je clanok neuplny :-(

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: zavázanie

Autor: EF mount Muž

Založeno: 21.02.2010, 01:32

Canon nepouziva specialni skla? Hm, UD cleny, Ca2F cleny, DO cleny, aspherical cleny, muzu pokracovat...

Opravdu si zjistete nejake informace, nez zacnete rikat nepravdy...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: zavázanie

Autor: Ganec Muž

Založeno: 21.02.2010, 16:57

mal som tym na mysli nazov objektivu...

Pozrel som si na ich stranke .. jedien rozlisovanie je IS (ci tam je stabilizacia) a USM (aky jemotorcek), a L (ze profi?), inak len I, II, III .. ale je pravda ze na jednom objektive je DO...

skratka predtym ked som pozeral tak ma zarazilo ze ostatni vyrobcovia maju dlhe nazvy, no Canon v nazve nezobrazuje z coho su objektivy zlozene...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: zavázanie

Autor: EF mount Muž

Založeno: 21.02.2010, 17:20

Toho, koho to zajiima, ten si to stejne zjisti v recenzich, specifikacich a jinde a bezneho amatera technicke aspekty zase tolik netrapi jako spise rozsah ohnisek a pritomost stabilizatoru.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: zavázanie

Autor: Jaryn Muž

Založeno: 27.05.2010, 00:19

Pane Březino, nenechte se zviklat. Myslím, že článek je napsán velmi dobře. Hlavně bychom se měli podívat, kdo ho bude číst. Amatér, který má "novou" zrcadlovku a potřebuje navést, co sledovat při koupi objektivu. A v článku se dozví mnoho potřebných informací. Znalí čtenáři, soudě podle odborných vyjádření, pravděpodobně tyto rady nepotřebují. Prosím, dejte šanci amatérům, kteří potřebuji věci popsat jednoduše, než si všechny znalosti osvojí. A nějaké značky mě vůbec nezajímají. To by pak v důsledku nešlo psát o ničem!

Odpovědět na příspěvek

RE: zavázanie

Autor: baba Jaga Muž

Založeno: 22.02.2010, 14:23

Ale nehledej všude chyby. Jsi jako slovenští novináři. Ti umí také jen kritizovat. Kdyby Březina uvedl jako příklad Nikon, křičí jiní. Je to článek pro orientaci t%ech méně znalých.
Já takové problémy nemám. Orientuji se na nejlepší značku (Canon) a koupila jsem preventivně většinu lepších objektivú této značky. Tož tak je to...

Odpovědět na příspěvek

MFD

Autor: honza Muž

Založeno: 19.02.2010, 09:26
Odpovědí: 3

Myslím, že u makro objektivu poskytujícího zvětšení 1:1 neplatí, že "čím kratší MFD, tím lépe". Naopak pro makro focení hmyzu a podobné malé "havěti" (velmi častý námět) je určitě lepší mít objektiv 1:1 s poněkud delší MFD, protože který živočich by Vás nechal jen tak přiblížit se na vzdálenost 20-25cm(typická zaostřovací vzdálenost makro objektivů s ohniskem 50mm)...

Odpovědět na příspěvek

RE: MFD

Autor: Michal Kubeček Muž

Založeno: 21.02.2010, 01:16

Řekl bych, že to heslo "čím kratší MFD, tím lépe" nebylo myšleno při daném (pevném) poměru zvětšení, ale při dané (pevné) ohniskové vzdálenosti. Při pevné ohniskové vzdálenosti totiž platí, že čím kratší je vzdálenost objektu, tím větší je poměr zvětšení. Naopak, při pevném poměru zvětšení, platí, že vzdálenost objektu odpovídá poměru zvětšení (čím větší, tím větší).

Takže budu-li vybírat z několika objektivů se stejným (maximálním) poměrem zvětšení, pak nejmenší (minimální) ostřící vzdálenost vlastně jen odpovídá nejkratší ohniskové vzdálenosti a naopak (což jste měl na mysli vy). Pokud ale budu vybírat z několika objektivů se stejnou ohniskovou vzdáleností (což měl asi na mysli autor), pak největší (maximální) poměr zvětšení bude mít ten, který má nejkratší (minimální) ostřící vzdálenost.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: MFD

Autor: Matěj Muž

Založeno: 21.02.2010, 18:02

No, běžný pro většinu makroobjektivů, snad kromě mpe od canonu je poměr 1:1, takže stejná ohnisková vzdálenost = stejná operační vzdálenost.. není z čeho vybírat.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: MFD

Autor: Michal Kubeček Muž

Založeno: 22.02.2010, 19:01

Objektivy speciálně konstruované pro makro ano. Ale výrobci běžně dávají označení "macro" do názvu i objektivům s poměrem zvětšení 1:2, nezřídka i 1:3.

Odpovědět na příspěvek

pěkný článek

Autor: ethan Muž

Založeno: 19.02.2010, 11:21
Odpovědí: 0

děkuji za přehledný a čtivý článek, jkterý pojednává o tématu uceleně a odborně

Odpovědět na příspěvek

rozlišovací schopnost

Autor: Roman Muž

Založeno: 19.02.2010, 12:34
Odpovědí: 1

Vše co tu bylo napsáno je v podstatě pravda a souhrn obecných pravidel, ale prakticky se obešel parametr hovořící o kvalitě objektivu - rozlišovací schopnot. Žasnu jak na Canon 7D (18Mpix) se v setu dodává objektiv, který svým rozlišením degraduje schopnosti snímače (Canon 18-135IS). Uvítal bych samostatný článek na téma rozlišovací schopnost objektivů a vad objektivů (vinětace, chromatická aberace) případné vliv doplňků (filtry, mezikroužky, ...) .

Odpovědět na příspěvek

RE: rozlišovací schopnost

Autor: ivo Muž

Založeno: 20.02.2010, 13:15

To by mě taky zajímalo.

Odpovědět na příspěvek

otáčející se přední člen při ostření

Autor: Zdenda Muž

Založeno: 20.02.2010, 13:22
Odpovědí: 3

Předně bych chtěl poděkovat za pěkný a přehledný článek. Jen mě zaráží, jak drtivá většina foto-novinářů (týká se to všech serverů obecně) poměrně kategoricky kritizuje, pokud se u objektivu otáčí přední člen. .... viz. " ... Tato skutečnost je v případě použití polarizačních nebo přechodových filtrů naprosto nepřípustná. ..."

Jistě, použití polarizáku či přechoďáku je obtížnější, to nepopírám, ale že by bylo nepřípustné? Osobně používám polarizák na svém EF-S 18-55 (tedy mnohými zatracovaný "seťáček") a otáčející člen mi nečiní velkých obtíží.
- Zaostřím => přední člen se natočí
- pootočím polarizákem do požadované polohy
- pro jistotu znovu zaostřím, kdybych si při otáčení polarizákem pohnul přední přírubou a "přetlačil" tak autofokus .. jelikož už bylo předem zaostřeno, tak přední člen se při druhém přeostření už nijak výrazně neotočí => polarizák zůstane natočen tak, jak ho chci mít
- vyfotím :-)

Ale jak píšete dále v článku, vše je o penězích. Možná až si jednou koupím lepší sklo, budu také tvrdit, že otáčející se přední člen bych již nikdy nechtěl :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: otáčející se přední člen při ostření

Autor: baba Jaga Muž

Založeno: 22.02.2010, 14:17

Je to věc komfortu. Víš, co je to komfort?

Odpovědět na příspěvek

RE: otáčející se přední člen při ostření

Autor: a4 Muž

Založeno: 23.02.2010, 05:34

...a teď zkus totéž při manuálním ostření, kdy máš ostřící kroužek a přední člen "na volno" ;)

Odpovědět na příspěvek

RE: otáčející se přední člen při ostření

Autor: cinco Muž

Založeno: 29.03.2010, 23:29

No podla mna, ked raz vyskusas objektiv kde sa predny clen neotaca tak uz ti to vadit bude asi...

Odpovědět na příspěvek

to Martin Hájek

Autor: miland Muž

Založeno: 22.02.2010, 20:19
Odpovědí: 1

Předně bych chtěl poděkovat za dobrý a přehledný článek. Pro laika plně postačující, aby se dostal rámcově do obrazu a pochopil problém se skly. Profík má ve sklech stejně jasno.
A co se týká hádek o značku DSLR, tak z velkou nadsázkou, jediná pravá DSLR je CANON, ostatní jsou pouze BetaCanon zapůjčené do krimiseriálů jako je C.I.S. Miami, tad. :-D (ten závěr je žert na odlehčení reakcí pod článkem)

Odpovědět na příspěvek

RE: to Martin Hájek

Autor: miland Muž

Založeno: 22.02.2010, 20:26

opr: ...s velkou nadsázkou... ...C.I.S. Miami, atd... (prsty byly rychlejší než myšlenky) :-D

Odpovědět na příspěvek

Děkuji

Autor: Henry Muž

Založeno: 17.07.2010, 17:08
Odpovědí: 0

Přátelé, děkuji Vám za Vaše připomínky a rady, které jsem měl možnost v této diskuzi přečíst. Předně ale děkuji autorovi za článek. Byl pro amatéra zcela vyčerpávající. Akorát nepochopím jedno. Proč na článek psaný pro amatéry tak zaníceně reagují "profesionálové" a jsou se chopni pro svou značku fotoaparátu či objektivu hádat do krve. Zcela zbytečně. Ať si sami napíšou něco, čím rozšíří obzory amatérům. Možná že to už nebude tak jednoduché, jako kritika.

Odpovědět na příspěvek

Objektivy z filmovych SLR

Autor: Josef Muž

Založeno: 01.03.2012, 23:07
Odpovědí: 0

V clanku je nekolikrat zminena moznost vyuziti starych filmovych objektivu na DSLR, ale co jsem slysel, tak takovych tel DSLR ktere je prijmou, je zalostne malo. Vyrabeji se pry ale adaptory, ktere to umoznuji. Cela tato praxe neni nejak moc rozsirena. . . .Ja osobne se jiz nemohu dockat az nekdo zacne vyrabet velke digitalni snimace 35mm, ktere bych mohl vlepit do stareho filmoveho aparatu. Neco takoveho se jiz vyrabi pro Hasselbladt, je to ale strasne drahe !

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: