Objektivy, jak vybrat a používat - 3. Praxe s objektivy - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Jak vybrat

Objektivy, jak vybrat a používat - 3. Praxe s objektivy

26. ledna 2006, 00.00 | Mnoho fotografů v průběhu desítek let empiricky zjistilo, že respektování určitých pravidel vede k divácky atraktivním fotografiím. Proto i používání objektivů má svá pravidla a zásady, i když krása fotografie je mimo jiné v tom, že nic není zakázáno ani nařízeno! A tak se podívejme na pár "zásad" používání objektivů.

::Objektivy, jak vybrat a používat - 1. Parametry objektivů
::Objektivy, jak vybrat a používat - 2. Potíže objektivů
::Objektivy, jak vybrat a používat - 3. Praxe s objektivy
::Objektivy, jak vybrat a používat - 4. Příslušenství k objektivům
::Objektivy, jak vybrat a používat - 5. Rádce kupujícího


Právě objektiv je okem vašeho fotoaparátu! Senzor ve spolupráci s tělem DSLR "jen" lépe či hůře zaznamená to, co objektiv vidí. A zatímco senzor a tělo DSLR určí, zda fotografie bude technicky dobrá (rozlišení, šum, expozice, vyvážení bílé, parametry obrazu atp.), objektiv volbou výřezu, perspektivy, hloubky ostrosti atp. určí, zda fotografie bude dobrá obsahově.

Perspektiva
Perspektivou se rozumí vzájemné prostorové vztahy objektů na fotografii. Změnou ohniska (zoomem) - ač se to všeobecně mylně traduje - se perspektiva obrazu nijak nemění! Změna ohniska nedělá nic jiného, než výřez části scény. Představme si dokonalý svět, kde fotoaparáty dosahují rozlišení 1 000 megapixelů a objektivy jsou prosté jakýchkoliv optických vad. V takovém světě by bylo možné chodit se stále nasazeným superširokoúhlým objektivem třeba 12 mm a všechna delší ohniska realizovat pouze ořezem fotografie (hloubka ostrosti  je trochu složitější případ, od ní v tomto příkladu abstrahujme).

Důvod, proč v našem reálném světě nelze takto pracovat, je, že objektivy bohužel nejsou bez optických vad a rozlišení našich fotoaparátů neumožňuje masivní ořez. Proto když potřebujeme dosáhnout většího zvětšení (přiblížení) objektů, musíme nosit a používat různé objektivy, které se liší ohnisky = zornými úhly = zvětšením.


Pokud zachováte místo z kterého fotografujete a pořídíte-li 2 záběry s různým ohniskem, bude užší záběr (vlevo - ohnisko 100*1,6=160 mm) 100% obsažen v širším záběru (vpravo - ohnisko 19*1,6=30mm), což lze snadno ověřit složením obou fotografií.

Co tedy ovlivňuje perspektivu, když ne ohnisko objektivu? Jen a pouze vzdálenost od fotografovaných předmětů. Velikost objektů totiž oko vnímá na základě úhlové velikosti, pod jakou se mu jeví a téměř nezávisle na skutečné velikosti objektů. Proto se objekty v dálce zdají menší a např. Měsíc či Slunce se zdají být relativně malé i když víme, že jsou obrovské.

Perspektiva zdůrazněná či potlačená
Představme si dva podobně velké objekty vzdálené od sebe 10 metrů. Vy stojíte 30 metrů od bližšího objektu a pro rozumné zarámování scény potřebujete díky větší vzdálenosti objektiv s dlouhým ohniskem (teleobjektiv). Teleobjektiv má malý zorný úhel, čímž zvětšuje a opticky přibližuje. Vaše vzdálenost k prvnímu objektu je 30 metrů, k druhému 30+10=40 metrů. Podíl těchto čísel 40:30 je poměrně malý - perspektiva je potlačena:


Použitím dlouhého ohniska (zde 70*1,6=112mm) a odstupem od objektů se perspektiva potlačí, zploští.

Nyní přistupte k prvnímu objektu na vzdálenosti 1 metr. Chcete-li podobně zarámovat scénu, musíte nasadit širokoúhlý objektiv. Vaše vzdálenost k prvnímu objektu je 1 metr, k druhému 11 metrů. Podíl je 11:1 - perspektiva je zdůrazněna:


Použitím krátkého ohniska (zde 24*1,6=38 mm) a přiblížením k objektům se rozdíl ve vzdálenosti relativně zvětší a perspektiva zdůrazní.

Nicméně pohledem na fotografii je většinou obtížné odhadnout použité ohnisko. A tak volba ohniska nebývá kritickou záležitostí a spíše je podřízena reálným možnostem snímání a obsahu fotobrašny. Dále o perspektivě a volbě ohniska najdete v článku Zoom a perspektiva tajemství zbavené.

Zoom kontra pevné ohnisko
Řada fotografů řeší dilema, zda nakoupit objektivy s pevným ohniskem (tzv. pevná skla) či zoom objektivy. Není pochyb o tom, že výrazně menší počet pohyblivých optických členů v objektivu s pevnou ohniskovou vzdáleností jsou body pro kvalitu jeho kresby. Není ale též pochyb o tom, že reportážní pohotovost zoomu (možnost rychle měnit výřez scény beze změny polohy a tím beze změny perspektivy) je na scéně velmi užitečná. Co tedy s tím?

Při dnešní kvalitě návrhu a výroby není paradoxně impulsem pro nákup objektivů s pevným ohniskem kvalita kresby. Rozdíl logicky existuje, ale není do nebe volající a často je na reálném snímku 13 x 18 cm téměř nepostřehnutelný. Pro příklad uveďme srovnání kresby jednoho z nejlépe hodnocených pevných objektivů - Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM a levného zoomového teleobjektivu Sigma AF 70-300mm f/4-5.6 APO Macro Super II. Oba objektivy byly porovnány na stejném ohnisku 100 mm a při cloně f/5.6. Rozdíl v kresbě samozřejmě je - zejména na okraji obrazu, ale není nijak dramatický.

  Canon EF 100mm
f/2.8 Macro USM
Sigma AF 70-300mm f/4-5.6
APO Macro Super II
střed
okraj
Porovnání kresby pevného a zoom objektivu, oba nastaveny na ohnisko 100 mm
a clonu f/5.6.

Dominantním důvodem k nákupu není ani rychlost a kvalita ostření. Stejně jako zoom objektivy tak i pevné objektivy mají často běžné ostření - ultrazvukové zdaleka není pravidlem. Přesnost ostření je věcí soustavy tělo DSLR/objektiv, a proto ani pevným objektivům se problémy nemusí vyhýbat.

Proč tedy pevná skla? Důvody jsou tři - hloubka ostrosti, bokeh ale zejména světelnost. O zásadním vlivu světelnosti na praktické použití objektivu jsme již psali v prvním díle seriálu. A právě objektivy s pevným ohniskem jednoznačně vedou ve světelnosti. Zatímco zoom objektivy mají v nejlepším případě světelnost f/2.8 a spíše je pravidlem f/3.5 - f/4, u pevných ohnisek není výjimkou světelnost f/1.8 a existují i objektivy se světelností f/1.2! Přičemž zvýšení světelnosti z f/4 na f/1.4 znamená osminásobné množství dopraveného světla na senzor , a tudíž možnost osminásobného zkrácení expozičního času! Více viz článek Clona tajemství zbavená. A tak zatímco snímek se zoom objektivem se světelností f/4 by byl exponovaný časem 1/30 vteřiny a může být díky tomu nerealizovatelný, tak s pevným objektivem f/1.4 by expoziční doba vyšla 1/250 vteřiny. A to je rozdíl!

Fixní objektivy dosahují díky své světelnosti i mnohem menší hloubky ostrosti. Všude tam, kde je extrémně malá hloubka ostrosti žádoucí, je tedy pevné ohnisko nezbytné. A s malou hloubkou ostrosti se u pevných skel příjemně pojí i výrazně lepší bokeh. Vše ale, jak již bylo uvedeno, začíná a končí u světelnosti.


Minimální hloubka ostrosti a nádherný bokeh - produkt většiny objektivů s pevným ohniskem.
Zde objektiv Canon EF 50mm f/1.4 USM při cloně f/1.8.

Hloubka ostrosti versus volba objektivu
Hloubka ostrosti snímku je ovlivněna třemi veličinami - snímací vzdáleností od zaostřeného objektu, použitým ohniskem a clonou. Zvyšování clonového čísla hloubku ostrosti zvyšuje, prodlužování ohniska naopak snižuje (podrobnosti viz článek Hloubka ostrosti tajemství zbavená). Pokud tedy plánujete pracovat s hloubkou ostrosti, výběr objektivu - zejména jeho světelnost - je třeba podřídit tomuto požadavku. Při potřebě malé hloubky ostrosti (často se tím lze zbavit nevzhledného pozadí) je nutné maximálně otevřít clonu a volit delší ohniska - nad cca 70 mm při světelnosti f/2.8, u horších světelností ještě delší. Naopak při potřebě velké hloubky ostrosti se uplatní širokoúhlé objektivy (35 mm a méně) a vyšší clonová čísla, přičemž přiclonit třeba na f/11 umí každý objektiv.

Některé objektivy mají na svém těle stupnici hloubky ostrosti, kde lze pro nastavenou clonu, zaostřenou vzdálenost a ohnisko hrubě odečíst hloubku ostrosti. Pravdou ale je, že tento odečet je velmi nepřesný, a zejména u zoomů s větším rozsahem ohnisek téměř nerealizovatelný. Proto od těchto stupnic řada výrobců upouští, i když mohou pomoci se alespoň hrubě zorientovat.


Na objektivu Sigma AF 70-200mm f/2.8 EX APO IF HSM je uvedena stupnice hloubky ostrosti. Lze z ní např. vyčíst, že na 70mm (stupnice W) a při cloně f/11 bude hloubka ostrosti od 1.8 do 2.5 metru. Pro ohnisko 200 mm (stupnice T) je hloubka ostrosti již ale téměř nezjistitelná.

Nyní vyzbrojeni teorií o ohniscích, hloubce ostrosti a perspektivě, se podívejme na praktické rady, jaké objektivy nosit v brašně, při jakých příležitostech:

Rybí oko (Fish eye)
Rybí oka jsou speciální objektivy mající zorný úhel kolem 180° (na 35mm full frame fotoaparátu) a úmyslně se nebránící soudkovitému zkreslení. Produkují tak zajímavé okem neviditelné obrázky. Zatímco cirkulární rybí oko produkuje kruhový obraz ve středu snímku, diagonální rybí oko produkuje 180° zorný úhel na diagonále a tím plný běžný snímek.


San Francisco z vrcholku Twin Peaks, foto: Jan Březina
Canon EOS 1D Mark II N, Sigma Fisheye 180° 15mm f/2.8, clona f/16

Mít rybí oko v brašně se vyplatí, pokud chystáte netradiční pojetí snímků, hrátky s perspektivou či zkreslením linií a výsledkem má být kreativní či žertovné pojetí obrázků. Pro reportážní či dokumentační praxi se hodí jen výjimečně. S rybími oky je též problém používat filtry. Každý nasazený filtr na objektiv by byl vidět a tak rybí oka používají zadní želatinové filtry, což je v praxi velmi nepohodlné.


Netradiční perspektiva rybích ok je vděčným zdrojem zajímavých fotografií,
Nikon AF DX Fisheye Nikkor 10.5mm f/2.8G ED.

Širokoúhlé objektivy
Mezi širokoúhlé objektivy lze počítat všechny objektivy s ohniskem do cca 28 mm. Mezi jejich typické použití lze počítat architekturu, interiéry, krajinu, reportáž či skupiny osob. U interiérů a architektury je široké ohnisko většinou vynuceno omezenými prostorovými možnostmi. Při fotografování interiéru není možné odstoupit "za zeď" a při odstupu od architektury často začnou vstupovat do záběru jiné objekty. Nezbude než fotografovat zblízka a objekt dostat do záběru širokoúhlým objektivem.

Architektura
Zejména při fotografování architektury, kdy objektiv je silně nakloněný vzhůru, vzniká zkreslení typu sbíhání svislic. Je to logický důsledek perspektivy a pokud není záměrem, je možné ho korigovat v PC nebo použít speciální tilt-shift objektiv. Záměrné sbíhání svislic vytváří dojem přehnané výšky, náklon fotoaparátu či netradiční úhel může pomoci v situaci, kdy ani nejširší ohnisko z brašny nestačí na zachycení celého objektu.


Netradiční architektura, netradiční úhel, zastíněné slunce, ohnisko 24*1.6=38mm.

Interiéry
Při fotografování interiérů není potřeba silného náklonu fotoaparátu, a tak sbíhání svislic je přijatelné. Nejlepších výsledků lze dosáhnout pokud je fotoaparát umístěn rovnoběžně s podlahou. Potřeba vysoké hloubky ostrosti často vede k vyšším clonovým číslům (>f/8), a proto se prakticky nemusí zaostřovat. Stativ ale bývá i vzhledem k omezenému množství světla nutností. Nepříjemné je případné soudkovité či poduškovité zkreslení objektivů, které nepřirozeně prohýbá zdi a podlahy a na snímku ruší. I to je ale možné v PC korigovat.


Snímání interiérů se většinou potýká s omezeným prostorem a slabým světlem. Širokoúhlý objektiv a stativ je tedy nutností.

Krajina
Širokoúhlé objektivy překvapivě neslouží ke snímání širých lánů - takové fotografie jsou většinou nudné - ale hodí se v okamžiku, kdy najdete výrazné popředí v kombinaci se zajímavým pozadím, zajímavé linie či tvary. Vzájemnou kompozicí těchto prvků současně se zdůrazněnou perspektivou a vysokou hloubkou ostrosti, oboje poskytované širokoúhlým objektivem, lze dosáhnout atraktivních výsledků. Takové obrázky jsou dynamické a vytvářejí dojem hloubky a prostoru. Všude tam se hodí širokoúhlý objektiv.


Snímáno ohniskem 28*1,6=45 mm při cloně f/16. Největším problémem bylo přímé protisvětlo vytvářející odlesky na fotografii.

Reportáž
Širokoúhlý zoom objektiv nesmí chybět v brašně ani při jakékoliv reportáži (svatba, maturitní ples, cestopis, ...). Při jeho typickém použití je hlavní osoba či objekt umístěn jako dominantní popředí, které je ale zasazeno do širokého kontextu prostředí, v němž se nachází. Nízkou hloubkou ostrosti je možné ještě více soustředit pozornost na to, co je na snímku důležité. Znamená to ale jít blízko do děje, blízko míst, kde se něco odehrává, stát se součástí scény. U objektivů při reportáži oceníte zejména světelnost, široký rozsah zoomu a rychlé a přesné ostření. Na kvalitu kresby většinou nejsou kladeny nijak vysoké nároky.


Klasické použití širokoúhlých ohnisek (zde 17 mm) při reportáži. Odstup alespoň 1 metr zachová i přirozenou perspektivu tváří.
 

Opět širokoúhlé ohnisko 19*1,6=30 mm v praxi. Objekt je zasazen do prostředí a je jasný jeho vztah s okolím.

Normální objektivy
Fotografové často používají termín normální neboli základní objektiv. Je to objektiv, který zobrazuje předměty ve stejné velikosti jako lidské oko. Jinými slovy - zorný úhel tohoto objektivu je shodný se zorným úhlem lidského oka a je to tedy vysloveně subjektivní záležitost každého člověka. Za zorný úhel oka se považuje 45º (oblast ostrého vidění), 50 mm objektiv má zorný úhel 46º. Pro 35mm DSLR je tedy normální objektiv kolem 50 mm. Na DSLR s 1,6x menším senzorem je normální objektiv kolem 31mm (50/1,6=31 mm). Fixní objektivy 31 případně 50 mm jsou mezi fotografy velmi oblíbené kvůli svému přirozenému podání, vysoké světelnosti, kvalitní kresbě i příznivé ceně (není těžké vyrobit).


Normální ohniska (zde 38*1,6=61mm) mají pro oko přirozené podání perspektivy a hodí se mj. na snímání celé postavy z příjemné vzdálenosti kolem 4-5 metrů.

Většina universálních zoomů má rozsah právě v okolí 50 mm - typicky 24-70 mm nebo 28-105 mm atp. V tomto rozsahu se tedy objektivy dají považovat za normální a universální. Normální ohniska mají přirozené podání blízké lidskému oku, jinými slovy - při běžném zarámování snímku bude snímací vzdálenost přirozená pro člověka.

Takový universální zoom objektiv nechybí snad v žádné fotobrašně a měl by být na fotoaparátu nasazen vždy, když nevíte, co se bude dít a chcete mít možnost universální reakce.

Slabé teleobjektivy a portrétní objektivy
Za slabé teleobjektivy a portrétní objektivy lze označit objektivy s ohnisky kolem 100 mm. Portrétní objektivy mají své označení proto, že při snaze o běžný portrét vás objektiv s ohniskem 100 mm donutí odstoupit cca 2-3 metry od portrétované osoby. Perspektiva lidské tváře bude z této vzdálenosti nejpřirozenější, protože odpovídá běžné potkávací vzdálenosti mezi lidmi.


Lidské tváře vypadají nejlépe ze vzdálenosti alespoň jeden metr. Potřeba těsného ořezu a současně vhodné snímací vzdálenosti si vynutí ohniska kolem 80 mm a více. Zde snímáno ohniskem 105*1,6=168 mm ze vzdálenosti cca 2 metry.

Jak se prodlužuje ohnisko je stále těžší zachovat světelnost, a proto váha, rozměr i cena objektivů roste. Přitom jejich použití je opět universální - krajinný detail, architektonický detail, přírodovědná fotografie, portréty, reportáž atd. Výhodou teleobjektivů je, že je možné snímat detaily a přitom zachovat odstup od objektů. Objekty jsou vystřiženy z prostředí, z pozadí je díky úzkému zornému úhlu zobrazeno jen málo a navíc klesající hloubka ostrosti zajistí jeho rozmazání.


Použití teleobjektivů je typické pro krajinný či architektonický detail. Místo celé scény se zabere jen malá část, která často překvapivě dobře vyjádří dojem celku. Zde ohnisko 86*1,6=138 mm.

Teleobjektivy
Mezi teleobjektivy a silné teleobjektivy lze zařadit ohniska nad cca 200 mm. Jsou nezbytné pro sportovní fotografy a fotografy zvěře, často se uplatní i u portrétů, reportáže ve stylu paparazzi či snímání detailů z velké vzdálenosti.


Použití teleobjektivu (zde 300*1,6=480mm) zcela rozostřilo pozadí a umožnilo zachytit z dálky tento nerušený ptačí výraz.

Teleobjektivy jsou nejnáročnější kategorií objektivů a jen výjimečně se u nich nastavuje vyšší clonové číslo. Většinou se u nich využívá plné světelnosti, jednak kvůli potřebě krátkých snímacích časů (omezení rozhýbání snímku, zastavení pohybu objektů) a také kvůli potlačení pozadí. Bohužel právě u silných teleobjektivů je světelnost nejhůře konstrukčně dosahována. Aby 300mm teleobjektiv měl světelnost f/2.8, musí průměr jeho clony být 10,7 cm! Světelné teleobjektivy tak vycházejí velké, těžké a extrémně drahé. Často též vyžadují nějaký druh podpěry - stativ, monopod atd.


Excelentní Canon EF 600mm f/4L IS USM, ideální pro sport či zvířata ve volné přírodě. Váží ale přes 5 kg a stojí kolem čtvrt milionu Kč.
 

 V souladu s teorií použití teleobjektivu (zde 300*1,6=480 mm) zploští perspektivu a Slunce se zdá být větší. Těsný výřez současně umožní zbavit se  všudypřítomných známek civilizace (jiné lodě, bójky atp.).

Naklápěcí-posuvné objektivy (Tilt-Shift)
Tyto speciální druhy objektivů se používají zejména pro fotografování architektury. Jejich konstrukce umožňuje jednak naklápění (Tilt) optické osy objektivu proti ose senzoru, čímž se naklápí rovina zaostření a rozsah hloubky ostrosti. Jinými slovy, je možné ostře zobrazit i předměty v nestejné vzdálenosti. Druhou speciální možností je posun (Shift) optické osy objektivu proti ose senzoru, čímž se vyrovnává sbíhání (kácení) linií zejména u architektury. Zatímco shift efekt se dá v PC nahradit, tilt efekt není možné nijak jinak dosáhnout. Bohužel tilt-shift objektivy jsou drahé, a tak se vyplatí jen profesionálům pracujícím v této oblasti.


Ukázka možností Tilt-Shift objektivu. Obvyklý rozsah naklápění je až 8° a posun až 11 mm. Díky rotaci přední části objektivu bývá možné posouvat a naklápět přední část na všechny strany.

Makroobjektivy
Jak již bylo řečeno, makroobjektivy dosahují měřítka snímání 1:1 (life size, true macro). Liší se ohniskovou vzdáleností, která určí při jaké vzdálenosti od objektu bude maximální měřítko snímání 1:1 dosaženo. Čím delší ohnisková vzdálenost, tím dále je možné od snímaného objektu být. Snímání na kratší vzdálenosti je snazší, objektivy ale mohou clonit světlu a plachý hmyz může utéct. Snímání na delší vzdálenosti je obtížnější - objekt se hůře hledá a rámuje a citlivost na jakékoliv chvění (včetně chůze kolem stativu!) je vysoká. V současnosti jsou na trhu makroobjektivy v rozsahu 50 až 200 mm, vše objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností.


Ne v každé situaci je nutné snímat v měřítku 1:1. Často i snímání v menším měřítku vede k zajímavým makrozáběrům. Zde ohnisko 70*1,6=112 mm, vzdálenost snímání 41 cm.

Panorama a nodal point objektivu
Panorama použijeme všude tam, kde se záběr nevejde do snímku ani při nejkratší ohniskové vzdálenosti, nebo když předpokládáme velkoformátový tisk a potřebujeme zvýšit rozlišení fotografie. Nasnímat z ruky obrázky pro panorama není na první pohled velký problém. Řada kompaktních fotoaparátů přímo podporuje tento režim a někdy přímo na kartě obrázky složí (slepí, sešije - anglicky stitch). Výsledky jsou překvapivě dobré pro účely dokumentace či ukázky scény.


Povodně na Vltavě v Praze Modřanech v roce 2002. Panorama složeno ze 3 fotografií.

Při pokusu o opravdu perfektní panorama, kde ani pozorným okem nenajdete přechody mezi snímky, se ale objeví řada problémů. Pro jejich překonání je třeba dodržet několik zásad:

  1. Při expozici neměňte zoom.
  2. Exponujte v režimu "M" s ručně nastavenými hodnotami. Automatika často při posunu záběru mírně změní expozici a obrázky jsou potom expozičně rozházené. Exponujte podle nejsvětlejšího obrázku ze série.
  3. Nastavte ruční vyvážení bílé, automatické vyvážení může snímek od snímku mírně barevně "cestovat".
  4. Zaostřete ručně - automatické ostření může opět při změně záběru změnit celkové podání objektivu.
  5. Použijte objektiv s minimálním soudkovitým či poduškovitým zkreslením - vysloveně nevhodné jsou rybí oka.
  6. Vhodný překryv snímků je cca 20% - výrazné větve, okna, předměty atp. pomohou při otáčení fotoaparátu najít překryv.

Největším problémem je správná poloha fotoaparátu, který musí být otáčen po přísně vodorovné rovině, jinak panorama vytvoří "rohlík". Středová tyč stativu, kolem jejíž osy se hlava stativu otáčí, musí být svislá. V terénu to znamená vyrovnat středovou tyč do svislice pomocí různě povysunutých nohou stativu. Pomoci může staré dobré zednické olůvko - šroub či cokoliv těžkého na povázku.


Pokud je středová tyč stativu svislá, ale fotoaparát není vodorovný a je skloněn dolů, budete snímat kruh kolem stativu. To prohne přímky a z panoramatu zbude úzký pruh.

Když je středová tyč svislá, je možné vyrovnat do vodorovné polohy v obou na sebe kolmých směrech upínací destičku stativu s fotoaparátem. Tady pomůže malá fotografická vodováha, která se vkládá do sáněk blesku.


Pro kvalitní panorama je třeba zajistit kolmost středové tyče stativu a vodorovnost roviny otáčení fotoaparátu (modře) v obou směrech.
 

Pro splnění tohoto úkolu může pomoci malá fotografická vodováha určená do sáněk blesku.

Posledním úkolem na cestě k dokonalé panoramatické fotografii je zajistit, aby se fotoaparát otáčel kolem uzlového bodu objektivu (tzv. nodal point či principal point). Zjednodušeně řečeno nodal point je místo, kde se kříží světelné paprsky a kde je umístěna clona. Pokud zajistíte otáčení kolem nodal pointu objektivu, obrázky budou věrně navazovat a nebude docházet k deformacím či zdvojování kresby.

Čistění a údržba objektivů
Objektiv je zařízení, které žádnou údržbu nepotřebuje ani neumožňuje. Jediné, co potřebuje, je udržet v čistotě vstupní a výstupní čočku a zabránit masivnímu znečištění prachem, vlhkostí či vodou. Nejlepší je objektivy vůbec neznečistit, protože čištěním se mohou poškrábat či zcela odstranit jemné antireflexní vrstvy napařené na povrchu čoček.

Proto lze jen doporučit používání ochranného UV filtru na přední čočku. Samotný UV efekt je nepotřebný (každá DSLR má UV filtr v sobě), ale je to vynikající mechanická ochrana. UV filtr sice může zhoršit reflexe v protisvětle (ostatní optické efekty filtru jsou zcela zanedbatelné), ale v případě poškození lze filtr levně a snadno vyměnit.

Přední čočka/filtr je nejčastěji vystavena okolí, a tak nejvíce trpí. Naštěstí ale drobné předměty na čočce jsou natolik mimo hloubku ostrosti, že nejsou na fotografii vůbec vidět. Proto to s čištěním nijak nepřehánějte. Nejhorší jsou mastné fleky (opalovací krémy z rukou), které mají na kresbu silně změkčující efekt. Pokud jdou nečistoty odfouknout balónkem (neměl by chybět v žádné fotobrašně) není třeba dělat více. Fleky od prstů či jiné nečistoty lze nejsnáze očistit jednorázovými čistícími papírky, které na rozdíl od hadříků jsou vždy nové a čisté. Masivní znečištění pomůže odstranit čistící roztok na optiku, který je k dostání v každém fotoobchodě.


Universální a účinná sada na čištění fototechniky.

Tělo objektivu je nejlepší ofouknout, omést či otřít vlhkým hadříkem. Jedná se více méně jen o estetickou záležitost, masivní znečištění však může pohyblivými částmi (ostřící kroužek, zoom kroužek, přepínače atp.) vniknout do nitra objektivu. Znečištění je tedy lepší čas od času preventivně odstranit.

Zadní (výstupní) čočka objektivu a elektrické kontakty nemohou sice být chráněny filtrem, ale zase nemají žádný důvod se znečistit. Při rozumné a rychlé výměně objektivů a důsledném používání krytky hrozí maximálně prach, který lze snadno odfouknout. Při výjimečných případech je možné postupovat jako u přední čočky.

Dnešní moderní a léty prověřené objektivy nejsou žádné křehotinky. Při běžném zacházení nemají žádný důvod k poškození a čištění potřebují jen čas od času. Čeho je třeba se ale obávat, je slaná mořská voda či vodní tříšť (lodě, jachty, čluny, vlny, příboj atp.). Slaná voda je velmi agresivní a zejména vodní tříšť má schopnost prosolit vše. Braňte tedy nejen objektiv ale celou fotovýbavu proti mořské vodě jak jen to jde.


Další díly seriálu:
::Objektivy, jak vybrat a používat - 1. Parametry objektivů
::Objektivy, jak vybrat a používat - 2. Potíže objektivů
::Objektivy, jak vybrat a používat - 3. Praxe s objektivy
::Objektivy, jak vybrat a používat - 4. Příslušenství k objektivům

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Vybíráme  » Jak vybrat  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: