S jakými typy stabilizace obrazu se můžeme setkat? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Technologie

S jakými typy stabilizace obrazu se můžeme setkat?

Stabilizatoryn

21. prosince 2005, 00.00 | Stále se rozšiřující nová móda stabilizace obrazu zasahuje stále více modelů digitálních fotoaparátů. Je to velmi užitečná pomůcka, ale existuje několik variant jejího provedení. V tomto článku rozebereme zásadní rozdíly mezi jednotlivými typy stabilizace obrazu.

Stále se rozšiřující nová móda stabilizace obrazu zasahuje stále více modelů digitálních fotoaparátů. Je to velmi užitečná pomůcka, ale existuje několik variant jejího provedení. V tomto článku rozebereme zásadní rozdíly mezi jednotlivými typy stabilizace obrazu.
Stabilizace obrazu slouží pro redukování nechtěných pohybů fotoaparátu při fotografování. Při delších expozicích, nebo používání dlouhých ohnisek hrozí rozmazání snímku vlivem chvění rukou fotografa apod. Je tedy jakousi více mobilní náhražkou stativu. Digitální kompakty a EVF přístroje, které jsou stabilizací vybaveny, nabízejí dva režimy. V prvním pracuje stabilizace již při namáčknutí spouště, tzn. obraz máme klidnější již pro komponování snímku. Druhý režim stabilizuje až při domáčknutí spouště, tedy až při samotné expozici. Druhá metoda je logicky efektivnějším ovšem ta první o něco pohodlnější.

 
Ukázka stabilizace čipu typu Anti-Shake u Konica Minolta Dynax 7D s objektivem na 200 mm (ekvivalent kinofilmu je 300 mm). Snímek vlevo je exponován s expozičními hodnotami 1/30s, f/20, 100 ISO, +1EV a vypnutým stabilizátorem Anti-Shake
Snímek vpravo je exponován s expozičními hodnotami 1/30s, f/20, +1EV a zapnutým stabilizátorem Anti-Shake

Optická stabilizace v objektivu
Zřejmě nejčastěji používaná metoda využívá plovoucí čočky pro vyrovnání nežádoucího pohybu fotoaparátu. Informace o pohybu dostává od gyroskopických senzorů, které zaznamenávají sebemenší pohyby. Díky tomuto řešení mají fotoaparáty s optickou stabilizací o něco větší objektivy, kde místo zabírá právě mechanismus posuvu čočky. Tohoto principu využívají vybrané objektivy pro DSLR od nejrůznějších značek (Canon, Nikon, Sigma).


stabilizace Mega O.I.S. u Panasonic


průřez objektivem EVF přístroje Panasonic FZ-30

Stabilizace pomocí posuvu snímače
Ještě donedávna jediným výrobcem, který využíval stabilizaci pomocí posuvu snímače, byla Konica Minolta se svou technologií Anti-Shake. Nyní se přidal i Ricoh se svým modelem Caplio R3 a další zřejmě budou následovat. U tohoto řešení je princip podobný, pohyby se redukují pohybem nikoliv čočky (ušetří místo v objektivu), ale snímače. Ten je umístěný ve speciálním rámečku, kde se může pohybovat ve vertikálním a horizontálním směru. S okolím je pak spojen pružnou sběrnicí vodičů.
U digitálních DSLR zrcadlovek toto řešení navíc přináší obrovskou výhodu, oproti stabilizovaným objektivům jiných značek. Stačí si zakoupit tělo se stabilizovaným snímačem a můžete takto fotografovat s jakýmkoliv objektivem. U ostatních výrobců si musíte pořizovat poměrně nákladné objektivy.


Anti-Shake u Konica Minolta

Softwarová stabilizace
U digitálních fotoaparátů se s takzvanou digitální nebo softwarovou stabilizací setkáme pouze u natáčení videosekvencí. I když by se dalo využít i pro fotografování, tak bychom neměli k dispozici plné rozlišení. Proč? Softwarová stabilizace pracuje na jednoduchém principu, kdy je celá scéna promítnuta na snímač, ale používá se jen její výřez. Při pohybu fotoaparátu se posune i tento výřez příslušným směrem. Metoda není tak efektivní jako mechanická stabilizace čočky, nebo snímače a navíc znemožňuje využití plného rozlišení snímače. Pro natáčení video sekvencí ji mají jen některé modely digitálních fotoaparátů, ale velmi často se s ní můžeme setkat u digitálních videokamer, kde fungují jako levnější náhražka optické stabilizace.

Shrnutí
Marketing v DF pokročil tak daleko, že i některé speciální režimy na fotoaparátu si může uživatel lehce splést s optickou stabilizací. Režimy jako Anti Blur apod. však většinou rozmazání redukují jinak. Odstraňují její příčinu, delší čas expozice. Nastaví proto maximální citlivost, minimální clonové číslo a co nejvíce tak zkrátí čas expozice. Výsledkem však může být snímek s větší mírou digitálního šumu.
Stabilizace obrazu je velký pomocník, ovšem nezachrání nás vždy. Efektivně jeho služby využijeme pouze v určitém intervalu časů expozice (v závislosti na použitém ohnisku). Nemůžeme počítat s tím, že nás zachrání při několikasekundové expozici. V takovém případě již musíme sáhnout po stativu.

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Vybíráme  » Technologie  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Objektiv

Autor: Amos Muž

Založeno: 21.12.2005, 13:05
Odpovědí: 1

Mohli by ste prosim Vas este doplnit k ukazkovym fotografiam aj ohniskovu vzdialenost objektivu pri foteni?

Odpovědět na příspěvek

RE: Objektiv

Autor: David Filipi Muž

Založeno: 21.12.2005, 13:28

Fyzicka ohniskova vzdalenost byla 200 mm (ekvivalent kinofilmu je 300 mm).

Odpovědět na příspěvek

Praktické využití stabilizace

Autor: Tom B Muž

Založeno: 21.12.2005, 16:03
Odpovědí: 8

Stabilizace je skvělá věc, ale nezachrání vše. Výborná je pro statické motivy, ale pokud fotíte třeba osoby v pohybu, je k ničemu - stejně budou rozmazané. Mám Minoltu A2, při širším ohnisku není problém udržet 1/6 s, při ekviv. ohniska 180 mm třeba 1/20 s. U přístroje této třídy docela pomáhá v možnosti používat při špatném světle nižší ISO proti šumu.

Odpovědět na příspěvek

RE: Praktické využití stabilizace

Autor: Karel Kahovec Muž

Založeno: 21.12.2005, 20:00

Proč se tohle dočtu v každé diskusi o stabilizátorech? Doplním tedy také ještě něco:

1) Na focení pohyblivých objektů je k ničemu především stativ, který stabilizátorem nenahradíš. :-)

2) Existují stabilizátory, které mohou pomoci i na pohyblivé objekty - při panningu, tedy při sledování rovnoměrně se pohybujícího objektu objektivem během expozice. Ve vodorovném směru to umějí, pokud vím, Canon S2 IS, Panasonic FZ30 a nový objektiv 18-200MM F3.5-5.6G AF-S DX VR ZOOM-NIKKOR IF-ED od Nikonu. Prostě v tomto režimu stabilizují jen svisle. Ten objektiv to dokonce sám pozná a režim si sám nastaví.

Tak.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Praktické využití stabilizace

Autor: mk Muž

Založeno: 27.12.2005, 12:27

Všechny novější objektivy Canon se stabilizací 3. generace umějí stabilizovat jen jednu rovinu. Nikon je tedy dost pozadu ;)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Praktické využití stabilizace

Autor: Karel Kahovec Muž

Založeno: 01.01.2006, 09:43

Nezkoumal jsem, které objektivy to umějí, ale díky za informaci. No, s tím pozadu, Nikon u 18-200 udává účinnost 4 EV...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Praktické využití stabilizace

Autor: mk Muž

Založeno: 03.01.2006, 09:41

No jo, papírové informace jsou krásná věc...

Odpovědět na příspěvek

RE: Praktické využití stabilizace

Autor: Šlosar Muž

Založeno: 22.12.2005, 00:04

Samozrejme, stabilizacia umoznuje i nezvysovat citlivost... Casto pocuvam od majitelov, hlavne DSLR (tych bez stabilizacie), ze naco stabilizator, ved zvysia ISO a maju vybavene. Ovsem, zvacsa su to ludia, co so stabilizatorom nikdy nefotili, pripadne si to osahali len na par zaberoch niekde na vystave alebo na predajni, ale realnu skusenost nemaju...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Praktické využití stabilizace

Autor: mk Muž

Založeno: 27.12.2005, 12:28

Co je špatného na úvaze: "naco stabilizator, ved zvysia ISO a maju vybavene." Vždyť je to pravda ;)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Praktické využití stabilizace

Autor: Karel Kahovec Muž

Založeno: 01.01.2006, 09:47

Takhle to dělá Fujifilm, který pravou stabilizaci zatím neumí. Výsledky u jeho kompaktů jsou dost tristní - je to velmi slabá náhražka. Také se toho chytilo Casio, výsledky jsem neviděl.
U DSLR to bude mnohem lepší - ale mít možnost fotit na ISO 3200 a k tomu ještě stabilizovaně, to je zase jiná káva, že? To je jako fotit na ISO 12800-25600, pokud se objekt nemrská moc rychle...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Praktické využití stabilizace

Autor: Šlosar Muž

Založeno: 04.01.2006, 15:35

Co je špatného? ŠUM... A ver mi, je rozdiel vytunit DSLR na 3200 ISO (bez stabilizacie) alebo len na 800-1600 ISO (s aktivovanym stabilizatorom)

Odpovědět na příspěvek

Doplnenie typov stabilizatora

Autor: Šlosar Muž

Založeno: 21.12.2005, 23:53
Odpovědí: 0

K zakladnym dvom typom pridala KM vo svojej X1 este hybrid - stabilizacia optiky a snimaca ako jednoho celku...

Odpovědět na příspěvek

Clanok je dost povrchny

Autor: duski Muž

Založeno: 22.12.2005, 11:27
Odpovědí: 0

Skoda ze autor nesiel viac do hlbky problemu. Ide npr. o to ze ak sa pouzije stabilizacia az pri domacknuti spuste tak to logicky predlzi celkovy cas od domacknutia po expoziciu. Toto plati minimalne pre minoltu, u ostatnych neviem. Skoda ze sa na to autor nezameral. Mohol to byt technicky zaujimavy clanok.

Odpovědět na příspěvek

no moc jsme se toho z článku nedozvěděli...

Autor: jika Muž

Založeno: 29.12.2005, 15:07
Odpovědí: 1

Jak třeba fungují ty gyroskopické senzory? To se tam točí nějaké malinké servačníky? A není-li stabilizátor trvale zapnut, to se při stisknutí spouště musí honem roztočit? A proč toto má být "logicky efektivnějším" než když stabilizátor je již v chodu před stisknutím spouště?

Nedomyšlen
á mi připadá úvaha o výhodě zrcadlovky se stabilizovaným snímačem, že pak prý můžu fotit s jakýmkoli objektivem. Se širokým objektivem se při stejném chvění foťáku musí senzor mrcasit daleko mémě než s teletem (jestli ovšem se i tam chvění snímá těmi gyroskopy a ne nějak z pohybu obrazu na snímači). Existuje vůbec nějaká taková zrcadlovka se stabilizovaným snímačem, který může stabilizovat libovolný objektiv?

Softwarová stabilizace kamer, mám tedy dojem, je jen o navázání posloupnosti jednotlivých snímků, aby se obraz na výsledném filmu netřásl, a ne o ostrosti jednotlivých políček. Proto to u foťáků nejde použít. Nebo se mýlím?

Odpovědět na příspěvek

RE: no moc jsme se toho z článku nedozvěděli...

Autor: mk Muž

Založeno: 31.12.2005, 15:28

1. Nepoužívá se gyroskopický senzor, ale akcelerometr, což je prťavý šváb 4x5 mm. Jak přesně to funguje nevím, ale rozhodně se tam nic netočí. Co se týká druhé části, tak opravdu chvíli trvá, než se stabilizace "rozjede", což někdy může znamenat rozdíl mezi dobrým a špatným snímkem. V tomto případě je výhodnější, aby byla stabilizace zapnutá pořád

2. Stabilizaci snímače používá Minolta ve svých digitálních zrcadlovkách 5D a 7D. A funguje možná ne s jakýmkoli objektivem, ale s většinou určitě. Objektiv musí předat tělu informaci o ohniskové vzdálenosti. Nevýhodou tohoto systému je, že účinek není vidět v hledáčku.

3. Při sw stabilizace se pohybuje obraz po snímači a tento pohyb je kompenzován softwarově, přičemž plocha snímače je větší než plocha obrazu, aby se ten měl kam pohybovat. Co se týká ostrosti, tak u kamer při 800x600 a 1/25 s pohybová neostrost není skoro vidět, navíc u pohybujícího se obrazu ji člověk vnímá jinak.

Odpovědět na příspěvek

Optická vs. mechanická

Autor: Tomáš Muž

Založeno: 02.05.2012, 07:16
Odpovědí: 0

Dobrý den, která stabilizace obrazu u digitálních kompaktních ultrazoomů je lepší z pozice výsledného efektu pro fotky a videa - je lepší optická (např. Canon) či mechanická (např. Fujifilm) ?
Děkuji.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: