Několik tipů pro fotografování s teleobjektivy - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Praxe

Několik tipů pro fotografování s teleobjektivy

10. prosince 2009, 00.00 | Dnešní článek je určen pro začínající fotografy, kteří vlastní teleobjektiv, ale ještě nemají dostatek zkušeností pro vhodné používání v praxi. Přinášíme vám tedy několik rad a zásad, které se vyplatí při fotografování s teleobjektivy respektovat. Více viz náš článek.

Za teleobjektivy jsou obvykle označovány objektivy, které jsou schopné „přiblížit" i velmi vzdálené předměty. Díky této vlastnosti jsou teleobjektivy široce používány například při fotografování sportu, divoce žijících zvířat, detailů a podobně. Teleobjektivy jsou také oblíbeným artiklem fotografů při kupříkladu portrétní ateliérové fotografii, neboť nabízejí práci s nízkou hloubkou ostrosti a opticky nedeformují tvář portrétované osoby.

Teleobjektivy se vyrábějí buď s proměnlivou ohniskovou vzdáleností (tzv. „zoomovací“) anebo s pevně daným ohniskem. Ohnisková vzdálenost objektivů se obvykle pohybuje v rozpětí 70 – 400 mm, nicméně některé drahé teleobjektivy mají ohniskovou vzdálenost mnohem vyšší (např. „monstrózní“ teleobjektiv Carl Zeiss STL Sonnar T* 1 700 mm f4,0).

Mezi výkonné a světelné teleobjektivy můžeme zařadit například skla Canon EF 70-200mm f/2.8L IS USM (vlevo) a Sigma 70-200mm f/2.8 APO EX HSM

Pokud jste si například teprve nedávno pořídili teleobjektiv, tak je pravděpodobné, že se při jeho používání můžete dopustit určitých chyb. Tyto chyby většinou vyplývají z nerespektování určitých pravidel, které zkušení fotografové v praxi při fotografování s teleobjektivy dodržují. Výsledkem těchto pochybení může být pokažený či ne úplně optimální snímek.

Běžné teleobjektiv mívají rozsah ohniskových vzdáleností mezi 70 – 300 mm. Nicméně existují i extrémně výkonné (a drahé) teleobjektivy, jakým je například sklo Canon 1200 mm f5.6 L USM (cena cca 99 000 USD)Foto: via the-digital-picture.com

Nejčastější problémy, které začínající uživatele teleobjektivů obvykle potkávají, je produkce rozmazaných snímků, špatně zaostřený hlavní objekt či nezvládnutí práce se sníženou hloubkou ostrosti, jež je pro daný typ objektivů charakteristická. V našem článku se vám pokusíme vyjmenovat ty nejčastější rady a doporučení, které vám mohou pomoci se vyvarovat vzniku pokaženého snímku.

Asi největším teleobjektivem na světe, který je určen pro (D)SLR fotoaparát, je 100 kg těžký „kolos“ Canon 5 200mm f14 (pozn. Červeně zakroužkovaný detail na obrázku je tělo vlastního fotoaparátuFoto: via forums.vr-zone.com

Používejte větší hodnoty citlivosti ISO
Pokud fotografujete s teleobjektivy bez stativu a nemáte přitom k dispozici stabilizační systém, tak je třeba si velice pečlivě hlídat, jak dlouhý expoziční čas nastavujeme. Obecně se říká, že člověk je schopen bezpečně „udržet“ čas, jehož výši získáme z podílu 1/hodnota použité ohniskové vzdálenosti objektivu (např. používáme-li ohniskovou vzdálenost 400 mm, tak bychom neměli volit delší expoziční čas, než je 1/400 s.). Samozřejmě je možné, že máte natolik klidné ruce, že dokážete udržet časy i o něco delší, ale pokud si zakládáte na bezpečném pořizování ostrých snímků, tak je to více méně riskantní záležitost.

Proto je v praxi nutné nastavovat vyšší hodnoty ISO (400 ISO a výše), aby bylo možné při uvedených „bezpečných“ časech pořizovat správně naexponované snímky. Se zvýšením ISO sice degradujete vyšším šumem obrazovou kvalitu svých snímků, ale stále je lepší pořídit v nouzi ostrou a zašuměnou fotografii, než mít nezašuměný snímek, který je ale rozmazaný.

Používejte stativ pro zajištění precizní ostrosti snímku
Při používání větších ohniskových vzdáleností (např. 200 mm a více) nám při fotografování z ruky dramaticky vzrůstá riziko rozmazání snímků i při malém chvění teleobjektivu. Je to dané tím, že teleobjektiv při použití velkých ohniskových vzdáleností zobrazuje pouze zúžený úsek fotografované scény. Díky velkému zvětšení teleobjektivu je pak násoben i sebemenší pohyb fotoaparátu s nasazeným objektivem.

Z tohoto důvodu je třeba používat kvalitní stativ (tripod), jehož hlava dokáže unést danou váhu objektivu (tzn., že stativ se pod váhou fotoaparátu a nasazeného objektivu nesmí chvět či vibrovat).

Pokud nemáte po ruce tripod, tak byste měli alespoň zvážit použití monopodu, který dokáže s uvedeným problémem částečně pomoci. Další výhodou používání tripodu či monopodu je to, že si nemusíte při držení fotoaparátu s těžkým teleobjektivem namáhat své ruce.

V nouzi mohou dobře pomoci některé alternativní druhy stativu, se kterými můžete například fotografovat z auta apod. (více informací o alternativních stativech můžete naleznout například ZDE).

Používejte při exponování snímku dálkovou spoušť
I když se to příliš nezdá, tak i při obyčejném stisku spouště fotoaparátu dochází k určitému roztřesení fotoaparátu, které může mít při fotografování dlouhými teleohnisky za následek vznik neostrého snímku. Pomocí bezdrátové či kabelové spouště můžeme tento problém výrazně minimalizovat.

Důležitost používání dálkové spouště dramaticky vzrůstá například při fotografování s velkými ohniskovými vzdálenostmi (od 200 mm a výše). Při exponování za zhoršených světelných podmínek (například v noci) a následném používání delších expozičních časů (tzn. při použití časů, které jsou delší než 1/hodnota zvolené ohniskové vzdálenosti) vám dálková spoušť pomůže se vyvarovat nežádoucímu rozpohybování fotoaparátu, které může mít za následek vznik fatálně rozostřené fotografie.

Jako určitou alternativu k použití dálkové spouště můžete používat při fotografování statické scény režim samospouště, kterým rovněž minimalizujete nežádoucí záchvěvy fotoaparátu (pozn.: zpoždění samospouště nastavte minimálně na 10 s, aby se vibrace fotoaparátu, vzniklé stiskem spouště, stihly ustálit).

Pro maximální eliminaci vibrací fotoaparátu je rovněž vhodné zkombinovat použití dálkové spouště s funkcí předsklopení zrcátka, pokud ji vaše DSLR umožňuje. Tato funkce dovolí před vlastním exponováním snímku sklopit zrcátko hledáčkového systému DSLR tak, aby při pořízení snímku svým chodem nezpůsobilo rozvibrování fotoaparátu. V tomto případě je nutné spoušť zmáčknout dvakrát - první stisk spouště slouží pro sklopení zrcátka, zatímco druhým stiskem spouště se provede vlastní naexponování snímku.

Při použití režimu předsklopeného zrcátka je třeba počítat s tím, že vám dočasně zmizí obraz z matnice hledáčku. Proto je nutné před použitím funkce předsklopení zrcátka provést vlastní kompozici záběru a zaostřit na fotografovaný objekt.

Kabelová spoušť MC-DC1 pro Nikon DSLR

Kabelová spoušť RS-80 N3 pro Canon DSLR

Zapomeňte na systém optické stabilizace teleobjektivu, pokud používáte stativ
Většina kvalitních a dražších teleobjektivů dnes již bývá vybavena systémem optické stabilizace. Stabilizační systém nemusí být prováděn pouze přes optickou soustavu objektivu. Někteří výrobci fotoaparátů totiž nabízejí DSLR, které jsou vybaveny systémem mechanické stabilizace senzoru (např. některé DSLR značky Olympus, Sony či Pentax).

Obecně lze říci, že při fotografování tzv. „z ruky“ vám stabilizační systém poskytne velmi hodnotnou výhodu 2 až 4 expozičních stupňů. Nicméně jsou i situace, kdy používání stabilizačního systému může vést přesně k opačnému výsledku – tzn. že vznikne „máznutá“ fotografie. Takovému riziku se vystavujeme, pokud necháme stabilizační systém zapnutý i při nasazení fotoaparátu s teleobjektivem na stativ. Pohyblivé elementy stabilizačního systému mají totiž tendenci být neustále v pohybu i v situaci, kdy je s pomocí stativu fotoaparát s objektivem plně znehybněn. Zbytečné pohyby stabilizačních čoček pak v konečném výsledku mohou vést ke vzniku neostrého snímku.

Proto nezapomeňte deaktivovat stabilizační systém na objektivu či fotoaparátu pokaždé, když budete při fotografování používat stativ. Minimalizujeme tak riziko „samovolného“ vzniku neostrého snímku.

Pokud používáme teleobjektiv s optickou stabilizací na stativu, tak je vhodné režim stabilizace deaktivovat příslušným tlačítkem, jež nalezneme na těle objektivu (na ilustračním obrázku je výřez z produktového snímku objektivu Nikon 70-200 mm f2.8 VR)

Snažte se vyplnit s fotografovaným objektem co největší plochu na záběru
Při používání výkonných teleobjektivů je možné, díky jejich velkému zvětšení scény, fotografovat vzdálené objekty tak, že to může budit zdání, jako bychom od těchto objektů byli vzdáleni jen kousek. Proto se teleobjektivy velmi často používají například v oblasti fotografování divokých zvířat, které není možné snímat zblízka.

Pokud fotografujete objekt, u kterého není pochyb, že je tím hlavním objektem na snímku, tak je žádoucí, abyste se s ním snažili vyplnit co největší plochu záběru. Taková kompozice nejen že dobře vizuálně vypadá, ale zároveň tak můžete na snímku zachytit u hlavního objektu maximální množství detailů.

Využijte „zplošťovacího“ efektu teleobjektivů ve svůj prospěch
Jedna z charakteristických vlastností teleobjektivů je znatelná ztráta plasticity fotografované scény. Vzniká tak vizuální klam, že na snímku jsou objekty v popředí a pozadí u sebe velmi blízko, i když tomu tak ve skutečnosti není. Je třeba tedy s tímto efektem zhuštěné perspektivy fotografované scény počítat již při samotném komponování záběru a využít této vlastnosti teleobjektivů ve svůj prospěch.

Pokud naopak chcete pořídit s teleobjektivem snímek, ze kterého bude vyzařovat dojem prostorovosti, tak je k tomu nutné uzpůsobit i obrazovou skladbu obrazu. Zdání plasticity fotografované scény například umocní kompoziční technika rámování, kdy rozostřené popředí orámuje hlavní objekt v pozadí. Je vhodné rovněž do záběru zakomponovat nějaký předmět v popředí, který pomůže divákovi si uvědomit, že mezi popředím a pozadím je určitý prostor. Další dobrou pomůckou pro zdůraznění prostorovosti je využít v kompozici snímku motiv výraznou linií, které povedou pohled diváka směrem od popředí k pozadí záběru.

Teleobjektivy jsou ideální pro fotografování portrétů
Není žádným tajemstvím, že v portrétní fotografii jsou teleobjektivy velmi používaným artiklem. Je to především z důvodu toho, že dovolují fotografům si udržet dostatečný odstup od portrétované osoby. Navíc díky úzkému zornému úhlu teleobjektivů nejsou v záběru snímku vidět např. odrazné desky či jiné části používaného fotopříslušenství, což se v praxi velmi hodí.

Další výhodou teleobjektivů je minimální výskyt perspektivního zkreslení, které produkují například širokoúhlé objektivy. Teleobjektivy lze tak použít k potlačení některých rysů fotografované osoby, například velkého nosu apod. Díky práci s malou hloubkou ostrosti dovolují teleobjektivy zachytit portrétovanou osobu bez přítomnosti rušivého pozadí.

Využijte teleobjektiv k odstranění rušících elementů v kompozici snímků
Zoomovací teleobjektivy dávají fotografovi velkou výhodu při komponování záběru. Z jednoho místa se s pomocí teleobjektivu můžeme přibližovat a či naopak vzdalovat od fotografovaného objektu. Můžeme tak snadno ze záběru snímku vyloučit rušící prvky, které by jinak kontraproduktivně odváděly pozornost diváka jiným směrem, než je náš tvůrčí záběr. V tomto smyslu mají teleobjektivy nespornou výhodu v tom, že nám pomáhají zdůraznit na snímku objekt, který by se jinak na záběru, pořízeným například širokoúhlým objektivem, ztrácel mezi ostatními elementy.

Pozor na zmenšenou hloubku ostrosti
Při fotografování s dlouhými teleohnisky je dobré mít na zřeteli fakt, že se nám výrazně snižuje hloubka ostrosti. Dokonce i při vyšších hodnotách zaclonění je obtížné mít celý snímek úplně proostřený (například při fotografování krajiny). Tento jev ale můžeme také použít ve svůj prospěch, neboť díky jemu lze hlavní objekt lépe izolovat od pozadí. Separačního efektu je možné rovněž docílit i při použití méně světelných teleobjektivů (pozn.: platí to v zejména situacích, kdy mezi hlavním objektem a pozadím je větší vzdálenost; v tomto případě splní dostatečně svou funkci i clona F5,6).

Snímek, který byl pořízen s teleobjektivem při ohniskové vzdálenosti 90 mm a cloně F11, stále není kvůli snížené hloubce ostrosti celý proostřený

Dejte si pozor na přesné zaostření
V souvislosti se zmenšováním hloubky ostrosti je nutné při fotografování s teleobjektivy dbát zvýšenou pozornost přesnému zaostření, aby byly ostré všechny podstatné elementy na vašem záběru. Pokud tedy např. fotografujeme teleobjektivem portrét osoby či dravou zvěř, tak je vždy žádoucí, abychom měli zaostřené oči. Pokud bychom například ostřili na ramena člověka, tak jeho oči už mohou být mimo hloubku ostrosti a portrét tak bude znehodnocen.

Pro jistotu co nejpřesnějšího zaostření doporučujeme používat na fotoaparátu autofokus, protože ne vždy může být dostatek času pro každý záběr provádět ruční ostření.

Teleobjektiv jako alternativa k makroobjektivům
Teleobjektiv můžeme efektně použít při fotografování blízkých objektů (například květin), aniž bychom se museli „plazit“ s fotoaparátem po zemi. Nedosáhneme sice takové kvality zvětšení jako u makroobjektivů s poměrem zvětšení 1:1, ale i tak můžeme s teleobjektivy pořídit zajímavé snímky.

Další z benefitů, které skýtají teleobjektivy ve srovnání se širokoúhlými skly, je konzistentnější podání perspektivy, které je obdobné jako u makroobjektivů. Proto na místo naříkání v terénu nad absenci makroobjektivu, se pokuste s teleobjektivem fotografovat scénu stejně, jako kdyby to byl váš makroobjektiv. Výsledek vás může příjemně překvapit.

Zkuste používat telekonvertory
Používání telekonvertorů dovoluje u teleobjektivu významně zvětšit ohniskovou vzdálenost a díky tomu se může fotograf ještě více přiblížit k fotografovanému objektu (telekonvertor se nasazuje mezi tělo digitální zrcadlovky a objektiv). Nejčastěji se vyrábějí telekovektory v násobcích 1,4x a 2,0x. Pokud tedy použijeme telekonvetor 2,0x u objektivu s ohniskovou vzdáleností 400 mm, tak v praxi dostaneme stejný obrazový záběr jako u objektivu s ohniskem 800 mm.

Samozřejmě používání telekonvertorů má svoji odvrácenou tvář, neboť dochází k degradaci obrazové kvality snímku (úbytek kresby, nárůst chromatické aberace apod.). Další nevýhodou telekonvertorů je snížení světelnosti (v rozsahu 1 až 2 EV), které rovněž zpomaluje chod autofokusu a nutí fotografa přikročit ke zvyšování citlivosti ISO. Je proto vhodné telekonvertor, v případě, že chcete mít funkční autofokus, používat pouze na světelnějších objektivech (f2,8, popřípadě f4).

Celkově však telekonvertor, přes všechny jeho uvedené nevýhody, představuje jednu z cenově přijatelných alternativ, díky které je možné fotografovat s větší ohniskovou vzdáleností, než je koncové ohnisko použitého objektivu.

Teleobjektiv Canon EF 70-200mm f/2.8L IS USM a telekonvertor Canon 2x


Snímek, který byl pořízený objektivem Canon EF 70-200mm f/2.8L IS USM spolu s telekonvertorem - 2x200mm, f/5.6.; Foto: Roman Pihan

Využívejte s teleobjektivy „Panning“ techniku
Teleobjektivy jsou rovněž ideálními prostředky pro využití tzv. „Panning“ techniky, která se používá pro izolování pohybujících se objektů od pozadí snímku. V zásadě tato technika funguje tak, že fotograf na aparátu zvolí delší čas a sleduje teleobjektivem pohybující se objekt. Díky pohybové neostrosti tak dochází k efektnímu rozostření pozadí, zatímco hlavní objekt, jehož pohyb jsme předtím s teleobjektivem sledovali, zůstává dostatečně ostrý.

Celkově snímky, které byly vytvořeny technikou „Panning“, působí velmi dynamicky, protože je na nich dobře vyjádřen pohyb daného objektu. Nejlepších výsledků v „Panningu“ dosáhneme při použití monopodu či tripodu s kulovou hlavou, protože je nutné eliminovat pohyb fotoaparátu v jiném směru, než ve kterém se pohybuje sledovaný objekt.

Pokud při uvedené technice máte fotoaparát či teleobjektiv vybaven stabilizačním systémem, tak je vhodné nastavit příslušný stabilizační mód, který je určen pro eliminování záchvěvu fotoaparátu pouze v jednom směru (jinými slovy: stabilizační systém se pak nesnaží kontraproduktivně potlačovat vznik žádoucí neostrosti v okolí pohybujícího se objektu).

Závěr:

Tento článek si neklade za cíl podat vyčerpávající exkurs o správném používání teleobjektivů, neboť tato problematika je natolik široká, že ji nelze celou pojmout v jediném článku. Přesto doufáme, že uvedený výčet zásad pro fotografování s teleobjektivy dokáže pomoci především začínajícím fotografům, kteří zatím nemají s používáním teleobjektivu dostatek zkušeností.

Pokud vás po přečtení našeho článku napadají některé další rady a tipy pro fotografování s teleobjektivy, tak neváhejte a přispějte s nimi do diskusního fóra pod článkem. Děkujeme.

Další zajímavé zdroje:
Outdoorphoto.com
Scrapjazz.com
Digitalphotographyschool.com
Slrphotographyguide.com
Articlesbase.com
Ehow.com
Encyclopedia.com

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Tipy & triky  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

good

Autor: RUM Muž

Založeno: 10.12.2009, 01:03
Odpovědí: 0

Nadprumerny a uzcitecny clanek... po dlouhe dobe...

Odpovědět na příspěvek

eqv ohnisko?

Autor: Ondra Muž

Založeno: 10.12.2009, 22:25
Odpovědí: 10

Zdravím.
Článek se mi líbí a mám jeden dotaz. Je psáno, že pokud má fotograf objektiv 400mm, nemá nastavovat vyšší čas než je 1/400. Corp faktor v téhle situaci nehraje roli, pravda?

Odpovědět na příspěvek

RE: eqv ohnisko?

Autor: JD Muž

Založeno: 10.12.2009, 23:13

hraje. pravda

Odpovědět na příspěvek

RE: eqv ohnisko?

Autor: Petr Muž

Založeno: 11.12.2009, 06:31

Platí to (přibližně) pro ohnisko, přepočtené na kinofim - tedy přepočtené crop faktorem.

Odpovědět na příspěvek

RE: eqv ohnisko?

Autor: klingo Muž

Založeno: 11.12.2009, 09:24

krop v tomto prípade nehrá rolu,ohnisko 400 mm je stále rovnaké či na analogu alebo dslr,mení sa len zobrazovací uhol-aj stabilizácia v objektíve by potom predsa musela rozpoznávať či je nasadená na dslr alebo analogu čo je úplný nezmysel.
Mimochodom,po dlhom čase zmysluplný článok.Mohol by byť aj trochu obšírnejší,nepíše sa tu napríklad o zrkadlových objektívoch.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: eqv ohnisko?

Autor: Michal Kubeček Muž

Založeno: 11.12.2009, 10:14

To, jestli jde o analog nebo DSLR, skutečně roli nehraje, ale crop factor ano, protože při "rozklepání" jde právě o ten úhel. Stabilizátoru v objektivu je samozřejmě jedno, jaký je crop factor, protože ten se snaží vykompenzovat úhlové výchylky objektivu, takže je mu jedno, jaké je na něm tělo a na co by se ty výchylky (které vyrovnal) promítaly.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: eqv ohnisko?

Autor: klingo Muž

Založeno: 11.12.2009, 16:34

Píšeš nezmysly-krop na digitále pri stabilizácií nehrá a ani nemôže hrať rolu pretože ohnisko objektívu zostalo rovnaké-zdôrazňujem-RO
VNAKÉ.Ty len vidíš výrez toho čo na by si videl na FF.Naštuduj si literatúru skôr než napíšeš nejakú blbinu.Preto platí stále poučka spomenutá v článku.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: eqv ohnisko?

Autor: Michal Kubeček Muž

Založeno: 14.12.2009, 02:10

Tím, že prohlásíte příspěvek za "nesmysly", "blbiny" apod., ničeho nedocílíte. Chcete-li ukázat, že nemám pravdu, zkuste raději místo urážek použít argumenty. Ohnisková vzdálenost (ne ohnisko, když už si chcete hrát na přesnost) sice stejná zůstane, ale úhel záběru už ne. A stejně tak se změní i vztah mezi úhlovou velikostí předmětů a jejich velikostí na výsledné fotografii - a právě o ten tu jde.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: eqv ohnisko?

Autor: PR Muž

Založeno: 24.12.2009, 16:10

Samozřejmě, že se jedná o úhel. Klingo kecá nesmysly na Pentaxfriends a jak je vidět, plácá je i jinde na webu...

Odpovědět na příspěvek

RE: eqv ohnisko?

Autor: Martin Hájek Muž

Založeno: 11.12.2009, 10:51

Dobry den,

crop faktor samozrejme roli hraje a kdyz jej bereme v uvahu, vysledek tzv. "bezpecneho casu" je presnejsi.
Priklad: 400mm ohn. na FF = 1/400s... ale 400mm ohn. na APS-C/DX cipu --> 400 x 1,5x crop = cca 1/600s...
Nicmene zalezi i na dalsich faktorech, jako je stabilizator (prodlouzi "bezpecny cas" az 8x) a predevsim "pevna ruka" fotografa...
Takze uvedena poucka je opravdu jen orientacni a znacne individualni.

S pozdravem
M.H.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: eqv ohnisko?

Autor: ondra Muž

Založeno: 11.12.2009, 20:42

No právě...ale ono je to tedy pak tak, že na fulfreéjm je možno držet delší čas...při stejném objektivu? když objektiv kreslí obrázek na čip...malej nebo menší (takže obrázek je pak kreslen i v prostoru \"mimo čip\") ale např chvění rukou působí stejně...bych čekal.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: eqv ohnisko?

Autor: Michal Kubeček Muž

Založeno: 14.12.2009, 02:14

Chvění rukou způsobí sice stejný úhlový náklon přístroje a ten se promítne stejným (absolutním) posunem obrazu na snímači. Když z toho ale uděláme stejně velkou fotku, musíme obraz z menšího snímače zvětšit víc než z většího, takže se stejný náklon přístroje projeví větším rozmazáním na stejně velké fotce.

Odpovědět na příspěvek

Vrátit školné

Autor: zoran svetlovic Muž

Založeno: 10.12.2009, 22:37
Odpovědí: 5

"Teleobjektivy jsou také oblíbeným artiklem fotografů při kupříkladu portrétní ateliérové fotografii, neboť nabízejí práci s nízkou hloubkou ostrosti ..."
Spojení slov :
- oblíbeným artiklem fotografů - to znamená, že fotografové prodávají teleobjektivy ?

... svědčí nejen o jazykovém, ale i logickém deficitu ve vzdělání autora.

Odpovědět na příspěvek

RE: Vrátit školné

Autor: Dominik Muž

Založeno: 11.12.2009, 00:00

Jesus, zas jeden rejpal.... Tahnete s tim uz vsici do rite, to snad kazdy pochopi ne? Nebo ty ustavicne hadky o hardwaru apod. nekdy me to docela pobavi, ale ted uz mi to zacina lezt fakt na nervy, clovek si chce precist nejaky nazor a misto toho tam nejake sr****... Jak priznacne pro mistni mentalitu....

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Vrátit školné

Autor: TomasP Muž

Založeno: 11.12.2009, 00:42

Souhlas. Pokud by snad autor napsal něco jako "bívalo" s měkým "i" tak prosím, ale v tomto případě....

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Vrátit školné

Autor: jbcb Muž

Založeno: 11.12.2009, 10:33

Překlep, který nemění význam slova se snáze pochopí (ad "bívalo"), než použití slova s jiným významem. Informace od "rýpalů" by měla být cenná zpětná vazba pro autora nebo redakci.

Odpovědět na příspěvek

RE: Vrátit školné

Autor: Petr Louženský Muž

Založeno: 17.12.2009, 14:31

Když už tedy přistoupím na to nesmyslné slovíčkaření, proč "vrátit školné"? Když už, tak bych psal "vrátit diplom", případně "vrátit vysvědčení". Školné, pokud se nemýlím, je jistý obnos peněz zaplacený za vzdělání, který ale vůbec nesouvisí s jeho kvalitou. Takže v tomto případě bych doporučil zejména zamést si před vlastním prahem ;-).

Odpovědět na příspěvek

RE: Vrátit školné

Autor: Ludo Muž

Založeno: 03.01.2010, 02:22

A chcete za zdokonalovat v materskom jazyku, alebo vo fotografovaní?

Odpovědět na příspěvek

chyba linku

Autor: zdenekh Muž

Založeno: 11.12.2009, 09:20
Odpovědí: 1

(více informací o alternativních stativech můžete naleznout například ZDE). - link není funkční...... ;-)

Odpovědět na příspěvek

RE: chyba linku

Autor: Daniel Poláček Muž

Založeno: 11.12.2009, 10:09

Dobrý den,
děkujeme Vám za upozornění. Daný odkaz již funguje.

S pozdravem
Daniel Poláček

Odpovědět na příspěvek

CROP FAKTOR vs. bezpecny cas

Autor: Jan Brezina Muž

Založeno: 11.12.2009, 11:24
Odpovědí: 6

Vzhledek k tomu, kolik subjektivnich faktoru hraje v cele zalezitosti roli, je diskuze o tom zda crop faktor zohlednit ci nikoli prakticky zbytecna, ale pokud chcete technicky pohled, je to pomerne jednoduche:

1) Ohnisko jakozto vlastnost objektivu se nijak nemeni v zavislosti na pouzitem cipu.
2) Pokud si rekneme, ze fotografii prezentujeme v konkretnim rozmeru (fyzicky napr. 20x30cm), pak mensi cip znamena vetsi zvetseni, tudiz vyraznejsi rozostreni a tudiz ma smysl crop faktor v uvaze o bezpecnem casu zohlednit.
3) Pokud bychom sli do takoveto hloubky, meli bychom zohlednit i hustotu cipu (jeho fyzickou rozlisovaci schopnost), protoze cim vyssi bude hustota, tim opet kratsi bude bezpecny cas.
4) A nezapominejme, ze vse vychazi z toho, ze bude existovat nejaka "dohoda" o tom, co je to jeste prijatelne rozostreni. Viz rozptylovy krouzek

Pokud toto vsechno shrnu, myslim si, ze je zcela legitimni zjednoduseni pouzivat jako pravidlo 1/ohnisko bez ohledu na pouzity cip a spis se soustredit na spravne drzeni fotoaparatu, spravne dychani, oporu. To jsou veci, ktere ostrost snimku prakticky ovlivni vic nez crop faktor cipu.

Odpovědět na příspěvek

RE: CROP FAKTOR vs. bezpecny cas

Autor: klingo Muž

Založeno: 11.12.2009, 16:45

bod 1)nezostáva iné len súhlasiť
bod 2)podľa tejto teórie by som pri fotografovaní na kinofilm musel čas skracovať ak by som urobil výrez z políčka-to je vlastne krop u digi.To je ale holý nezmysel a špekulácia.
Bod 3)neviem ako ste dospeli k presvedčeniu že hustota čipu hrá pri stabilizácií rolu-poučte ma.Ide tu predsa o posun obrazu v dĺžkovej miere-povedzme že pri posune o 0,1mm je to 10 pixelov pri 10megapix. a 15 pix.pri 15 megovom rozlíšení.Uhol pohybu sa však nemení a preto čip alebo objektív koriguje pohyb vždy o 0,1mm.
Bod 4)vporiadku

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: CROP FAKTOR vs. bezpecny cas

Autor: mk Muž

Založeno: 11.12.2009, 17:04

bod 2) Nejlepší je si to ukázat na extrémním případu. Ultrazoomový kompakt má crop faktor třeba 6 a při ekvivalentní ohniskové vzdálenosti 400 mm bude fyzická 66 mm. Podle vás by tudíž stačila na udržení 1/60 sekundy, což je evidentně nesmysl. Crop faktor je prostě třeba započítat.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: CROP FAKTOR vs. bezpecny cas

Autor: Jan Brezina Muž

Založeno: 11.12.2009, 17:54

k bodu 2 a 3 je stejna odpoved. Bezpecnym casem se mysli cas, pri kterem povazujeme ziskanou fotografii z ruky za ostrou. Ostrost je definovana jako prijatelne rozostreni a tudiz pri zachovani vystupu (fyzickeho) bezesporu orez i rozliseni zaznamu hraji svou podstatnou roli.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: CROP FAKTOR vs. bezpecny cas

Autor: klingo Muž

Založeno: 11.12.2009, 19:11

miešajú sa tu hrušky z jablkami.Ja píšem o použití ff skla na dslr,tak ako sa hovorí v článku.V tomto prípad je rovnaké ohnisko,rovnaká vzdialenosť objektívu od čipu-filmu.Mení sa len výrez,ktorý je schopný zaznamenať čip,nie uhol ktorý zaznamená objektív.Iný prípad je ak zmeníme vzdialenosť objektívu od čipu,napríkad pomocou medzikrúžkov alebo telekonvertoru.To isté je kompakt,tam sú parametry úplne iné a nemôžeme ich porovnávať so zrkadlovkou.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: CROP FAKTOR vs. bezpecny cas

Autor: R. Muž

Založeno: 11.12.2009, 18:50

Co ma spolecne spravna expozice s bodem 2 pana Breziny?

Odpovědět na příspěvek

RE: CROP FAKTOR vs. bezpecny cas

Autor: TT Muž

Založeno: 18.12.2009, 09:27

Kdybychom měli jít do důsledků, tak především záleží na kriteriích, podle kterých neostrost či spíše "rozmazanost"posuzujeme.


Bude-li naším cílem "prohlížení pixelů" (lokální neostrost na výsledném tisku stejném ppi), pak se nám na čase podepíše všechno: ohnisko, crop, rozlišení, ale především kvalita objektivu, množství vody ve vzduchu a jánevímcoještě. Pokud nám jde o "pocitovou" neostrost na foto ve stejném výsledném formátu (A3), pak už pixely nemají vliv, ale crop stále ano (u většího cropu je foto vlastně zvětšený výřez FF, není-liž?). A pokud nám jde o dojem z fotky, a o ten by nám myslím mělo jít především, pak je tahle diskuse skoro celá zbytečná a 1/ohnisko je univerzálně platný přibližný údaj.

Odpovědět na příspěvek

Pro pochopení principu...

Autor: myšák Muž

Založeno: 29.12.2009, 14:27
Odpovědí: 0

..je myslím článek velmi dobrý.Jsem profesionál a domnívám se, že drobné, čistě formální nepřesnosti nijak nesnižují jeho hodnotu, i když by klidně mohly být vynechány.Rozhodně ale nehrají takovou zásadní roli, jakou se jim někteří
"teoretici" snaží přisoudit. A abych jen nechválil,
onen "mezikus mezi objektivem a tělem nemá nic společného s konvekcí, ale konvertuje ohniskovou vzdálenost objektivu. Tedy konveRtor, nikoliv konveKtor.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

Dobrý den,
děkujeme Vám za upozornění. Daný odkaz již funguje.

S pozdravem
Daniel Poláček


Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: