Správné použití interního blesku - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Praxe

Správné použití interního blesku

Focení s interním bleskem

19. května 2004, 00.00 | V dnešním článku jsme pro vás připravili souhrn základních poznatků o blescích digitálních fotoaparátů, které mohou být ku prospěchu řadě začínajících fotografů. Článek popisuje jejich režimy a vysvětluje základní principy.

Ačkoliv jsou návody dodávané k digitálním fotoaparátům psány čím dál názorněji, dá se říci až populární formou, stále se setkáváme s nesprávným ovládáním těchto přístrojů. Důvodem je možná nepozornost při čtení, případně nepochopení důležitosti jednotlivých nastavení. Pokud však chcete svůj přístroj využívat co nejefektivněji, je potřeba tato základní pravidla dodržovat. A právě o nich a jejich zákonitostech pojednává dnešní článek.


Interní blesk zabudovaný v těle fotoaparátu

Výkon blesku a jeho mechanické provedení
Interním bleskem je dnes vybaven každý kompaktní digitální fotoaparát. U jednodušších a rozměrově menších přístrojů bývá umístěn přímo v přední části těla fotoaparátu, u složitějších a dražších modelů se pak můžeme setkat s výklopným či vyskakovacím bleskem. Tyto blesky mívají větší výkon, lepší rozptyl a hlavně jsou více vzdáleny od osy objektivu, čímž se snižuje vznikající nepříjemný jev "červených očí". Pokud je navíc k aktivaci těchto blesků potřeba mechanické uvolnění závlačky, odpadá starost s nechtěným odpálením blesku.


Vyskakovací blesk

Výkon interních blesků je většinou u kompaktních přístrojů uváděn v metrech a pohybuje se typicky od nejkratší zaostřitelné vzdálenosti (kromě makro režimu) až do několika metrů (2 až 5). Tento údaj však může být zavádějící, protože někdy výrobce neuvádí, při jaké citlivosti je vzdálenost měřena, případně údaj bere při nejvyšší možné citlivosti. Často se také udává hodnota citlivosti AUTO. To také nepřináší příliš jasno, protože každý přístroj si při expozici s bleskem může nastavit jinou citlivost. Jak je vidět, objektivní porovnání výkonu blesku není jednoduché, a proto je u nich zaveden pojem Směrné číslo. To vyjadřuje vztah mezi clonou a vzdáleností (směrné č. = clona * vzdálenost), na kterou je fotoaparát ještě schopen správně exponovat při nastavené citlivosti 100 ISO (pokud bychom citlivost zdvojnásobili, směrné číslo se zvětší o odmocninu z dvou, tedy přibližně 1,4krát). Tento údaj se bohužel ve specifikacích většiny kompaktních přístrojů neuvádí, a tak se musíme smířit s tím, co je zveřejněno.


Výklopný blesk

Pracovní režimy blesku
Další údaje, které jsou u blesku uváděny, jsou jeho pracovní režimy. Mezi základní patří automatický režim (tzv. doplňkový blesk), pracující bez fotografova zásahu. Usoudí-li tedy přístroj, že má nedostatek světla, sám si scénu přisvítí zábleskem. Druhý nejrozšířenější režim je takzvaná redukce červených očí. Výrobci digitálních fotoaparátů hledají možnosti, jak omezit tvorbu tohoto jevu, když už ji z konstrukčních důvodů neovlivní vzdáleností výbojky od osy objektivu (jev červených očí vzniká prosvícením duhovky oka a odražením o jeho sítnici, která je prokrvována a tudíž červená). Principem redukce tohoto jevu je stažení rohovky lidského oka před vlastní expozicí, a to pomocí světla nutícího oko přimhouřit. Jedná se buď o jeden slabší předzáblesk či celou jejich sérii před expozicí, případně pak (např. u některých fotoaparátů Canon či Sony) fotoaparát "oslňuje" svitem pomocné LED. Účinek této redukce je závislý na řadě parametrů i konkrétních podmínek a nikdy není zcela dokonalý. Nevýhodou je potřeba spolupráce s foceným člověkem, který by se měl dívat na fotoaparát. Z toho důvodu vyplývá nemožnost použití tohoto režimu v okamžiku, kdy na sebe nechce fotograf zbytečné upozorňovat.
Mezi poslední běžné režimy patří trvale zapnutý a trvale vypnutý blesk, které přichází na řadu v okamžiku, kdy má fotograf jiný záměr, než který nabízí automatická logika přístroje. Tímto způsobem lze v jisté míře ovlivnit i dobu expozice, kterou pochopitelně musí přístroj při vypnutém blesku nastavit delší. Chceme-li však získat raději tmavší než rozmazaný snímek a nemáme-li možnost dobu expozice ovlivnit, může být nápomocná funkce kompenzace expozice. Pokud ji nastavíme například do krajní polohy - 2 EV, přístroj při nedostatečném osvětlení nebude volit tak dlouhý čas. Této možnosti lze s výhodou využít například na koncertě, kdy expoziční logika často selhává vzhledem k velkému kontrastu mezi osvětleným pódiem a tmavým okolím.


Nastavování režimů blesku a jeho intenzity

K rozšířeným funkcím blesku patří i tzv. pomalá synchronizace - tedy synchronizace s delšími časy, která je vhodná při focení nočních portrétů, u kterých chceme mít prokreslenu jak blízkou postavu (tu osvítí blesk), tak například svítící pozadí velkoměsta. Pro zachycení jeho světel je potřeba delší doby expozice, proto se při pořizování těchto záběrů musí fotoaparát umístit na pevný podklad. U lépe vybavených přístrojů je navíc možná synchronizace na tzv. přední nebo zadní lamelu, což určuje, v kterém okamžiku expozice bude blesk odpálen - na začátku či na jejím konci. Tím se dociluje různých efektů u pohybujících se objektů - buď bude objekt rozmazaný ve směru či v protisměru svého pohybu. Dále se můžeme u fotoaparátu setkat s kombinací zde popsaných režimů (tedy například s pomalou synchronizací se současnou redukcí červených očí) a také s možností kompenzace výkonu blesku, která rozšiřuje možnosti jeho práce. Fotíme-li například blízký předmět, který by mohl automaticky odpálený blesk přesvítit (tzv. přepálit), nastavíme na fotoaparátu nižší intenzitu záblesku. Jestliže tuto možnost fotoaparát nenabízí, můžeme si pomoci klasickou kompenzací expozice, která však nemusí mít takové účinky.


Efekt vzniklý při expozici dlouhým časem s pomalou synchronizací na zadní závěrku

Co je potřeba mít na paměti při focení s bleskem
Při focení s bleskem je potřeba kromě správného nastavení jeho režimu provést i odpovídající vyvážení bílé barvy. Je si třeba uvědomit, že světelný výkon záblesku je mnohonásobně vyšší než úroveň umělého osvětlení pomocí žárovky či zářivky, a proto teplota barvy záblesku "přebije" teplotu barev tohoto osvětlení. Z tohoto důvodu se při fotografování s bleskem nenastaví režim vyvážení barev na Žárovkové osvětlení (i když se v místnosti žárovkami svítí), ale na vyvážení barev se symbolem blesku. Pokud jím fotoaparát nedisponuje, tak se nastaví režim denní světlo (slunečno). Případně je možno vše ponechat na automatice, která často pracuje s informací o tom že je blesk aktivní, a této skutečnosti se přizpůsobí i vyvážení bílé.


Špatně nastavené vyvážení bílé barvy

Další varování patří mimo technickou oblast fotografování, ale i to je třeba mít na paměti. Ačkoliv výrobci varují před velkou světelnou intenzitou záblesku, často se setkáváme s nezodpovědným používáním blesku, které může vážně poškodit zrak foceného. Velký pozor je třeba věnovat především při focení zvířat a malých dětí (novorozeňat), u nichž je riziko poškození zraku obzvláště vysoké!

Závěr
Jak sami vidíte, naučte se správně využívat režimy blesku není až tak složité. Pouze si je třeba uvědomit, k čemu je daný režim vhodný a také to, že interní blesky mají omezený dosah. V opačném případě může působit komicky, pokud bude někdo fotit vzdálené budovy na náměstí se zapnutým bleskem, a k tomu ještě s aktivovanou redukcí červených očí.
A ještě jedna rada - fotíte-li například na koncertě či na sportovním utkání řekněme z dvacáté řady za pomoci interního blesku, již předem se připravujete o kvalitní snímek. Co se totiž stane? Logika přístroje bude předpokládat, že si scénu osvítí, a proto v lepším případě budou správně exponováni diváci okolo, zatímco vlastní aktéři se budou utápět ve tmě. V horším případě bude celý snímek podexponovaný. Dále pokud bude logika přístroje dostatečně inteligentní, nastaví si vyvážení barev pro osvětlení s bleskem, jehož teplota se může výrazně lišit od toho skutečného, čímž získáte barevně "ujeté" snímky. K tomu všemu na sebe budete zbytečně upozorňovat a v neposlední řadě i zbytečně plýtvat drahocennou energií akumulátoru. Vypnout blesk fotoaparátu se v některých situacích prostě vyplatí.

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 » Praxe  » Základní postupy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: