Datacolor SpyderLensCal - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Recenze

Datacolor SpyderLensCal

spyderlenscal_100px

1. dubna 2011, 12.00 | Kalibrační nástroj pro pohotovou a poměrně přesnou kontrolu a kalibraci systému automatického zaostřování u vybraných digitálních zrcadlovek a výměnných objektivů. Umožňuje ověřit přesnost ostření používaných kombinací těl a objektivů a podle potřeby tento podstatný parametr optimalizovat.

Bylo by "nošením dříví do lesa" rozebírat zde rozdíly mezi systémy automatického zaostřování u zrcadlovek a kompaktních fotoaparátů. Nicméně pro představení tohoto kalibračního nástroje bude dobré, pokud si alespoň ve stručnosti připomeneme, že přesné zaostřování je u zrcadlovek náročnější než u kompaktů a proč. Obecně proto, že v případě kompaktů pracujeme s menší hloubkou ostrosti, a konkrétně u autofokusu zrcadlovek musíme vzít v úvahu několik faktorů, které přesnost zaostření ovlivňují.



Systém automatického zaostřování porovnává jasové rozdíly, detekuje největší kontrast, ovšem – u kompaktů pro tuto funkci slouží obrazový snímač, zatímco zrcadlovky mají samostatný snímač systému autofokusu. Senzor AF je ve spodní části těla pod sklopným zrcadlem, které je v určité části polopropustné. Světlo zde prochází k malému zrcátku a to ho odráží na snímač autofokusu. Ten je součástí systému, který vyhodnocuje získaná data a „komunikuje“ s ostřícím systémem v objektivech.

I když jsou to precizní a velice citlivé systémy, nejsou zcela dokonalé a i drobná nepřesnost mezi nastavením snímače a ostřícího systému způsobuje odchylku od dokonalého zaostření. Objektiv nemusí být přesně seřízen na AF systém konkrétního těla zrcadlovky. Systémy zaostří buďto lehce před, nebo mírně za místo (rovinu, bod), na které jsme ostřili (anglicky „frontfocus“ a „backfocus“). A přesnost zaostření ovlivňují také různé vnější vlivy.

Pro základní zjištění, jak přesně funguje automatické zaostřování našich sestav těla zrcadlovky a výměnných objektivů, můžeme použít různé jednoduché zkoušky. Testovací obrazec – měřítko si můžeme sami vyrobit, nebo si pořídíme či vytiskneme některý z řady nabízených (také na internetu). Anebo můžeme využít kontrolní a kalibrační nástroj jako je SpyderLensCal od DataLine Technology, případně i sofistikovanější.



SpyderLensCal

využívá toho, že řada nových zrcadlovek nabízí možnost korigovat nepřesné automatické zaostřování a uložit nastavená data pro korekci autofokusu ve svém menu s využitím funkce mikronastavení AF systému. Potřebná data můžeme uložit pro tělo a několik objektivů, které nejčastěji používáme. Výhoda je zřejmá: nejsme odkázáni na servisní centra, jejichž služby jsou finančně nákladné a časově náročné. A kontrolu a opětovné seřízení autofokusu můžeme provést kdykoli potřebujeme, třeba pokud jsme fotografovali v extrémních podmínkách, jako jsou mimořádné teploty (horko, zima) a vlhkost, ale také v situacích, kdy naše vybavení muselo snést „hrubší zacházení“. Ukládat korekce autofokusu umožňují kupříkladu digitální zrcadlovky Canon EOS-1Ds Mk. III, EOS-1D Mk. III a IV, EOS 5D Mk. II, EOS 7D a EOS 50D, Nikon D3, D3x, D3s, D700, D300 a D300s, Sony Alfa 900/850, Pentax K20D a K7 a Olympus E-30 a E-620.



SpyderLensCal je lehká a kompaktní pomůcka vyrobená z plastu. Kromě výklopného terče a měřítka je vybavena kruhovou vodováhou a mosazným závitem pro připevnění na stativ nebo studiový stojan. Terč je třeba vyklopit do pravého úhlu, ve kterém ho „zajistíme“ zarážkou šikmo směřujícího měřítka na pravé straně.



Pro test a následnou kalibraci je třeba, aby kalibrační nástroj byl na stativu umístěn ve vodorovné poloze, stejně tak fotoaparát na druhém stativu. Kdo musí improvizovat, což je v případě typických uživatelů alternativa s největší pravděpodobností pouze teoretická, případně vynucená okolnostmi na cestách, umístí jej na stůl nebo jinou vodorovnou podložku.



Fotoaparát musí směřovat kolmo na kalibrační tabulku. Ideální je využít studiovou testovací „lavici“, každopádně je dobře vzájemnému umístění věnovat pozornost. Výrobce neradí, jak dodržet přesně kolmou polohu fotoaparátu vůči terči, ani nerozebírá, do jaké míry ovlivňují přesnost měření určité úhlové odchylky. Uvedl však, že fotoaparát a LensCAL by měly být vůči sobě ideálně ve stejné výšce. Fotoaparát namíříme na střed zkušebního terče. Při použití stativů je tato podmínka splnitelná vcelku snadno a je splnitelná i na cestách, kdy kalibrátor položíme například na desku stolu. A dále je třeba nastavit fotoaparát a kalibrační terč na pevnou vzdálenost, kterou zachováme po celou dobu kalibrace.



Výrobce nedoporučuje určitou minimální, maximální, případně optimální vzdálenost fotoaparátu od terče pro konkrétní druhy objektivů. Vyjdeme tedy z minimálních zaostřovacích vzdáleností a vyhneme se zbytečným extrémům. U pankratických objektivů („zoomů“) výrobce doporučuje použít maximální zoom – nejdelší ohniskovou vzdálenost, díky které získáme mimo jiné detailní snímek jednotlivých dílků na stupnici.

Jaké osvětlení je dobré použít? Při využití stávajícího přirozeného světla je dobré vybrat místo s odpovídajícím osvětlením. Nemělo by být příliš slabé, ani příliš silné, zejména neřízené světlo přímo za fotoaparátem. Dobré je použít jeden nebo více zdrojů světla z jiného úhlu před snímaným objektem. Ideální je provádět kalibraci ve fotostudiu.

U testované sestavy fotoaparát + objektiv nastavíme automatické zaostřování. Pro test je třeba plně odclonit – použít základní clonové číslo, proto je nutné pracovat v režimu s ručním nastavením parametrů expozice, anebo využít program s prioritou clonového čísla.



Pořízený snímek terče s kalibračním „pravítkem“ můžeme vizuálně posoudit na obrazovce fotoaparátu, ale podle mě je lepší provést důkladnou kontrolu na připojeném velkém monitoru, anebo si kvůli této možnosti stáhnout zkušební snímek do počítače, a nespokojit se jen s malým displejem fotoaparátu, byť je sebekvalitnější a dobře nastavený.

Zkušební snímek ukáže, o kolik „čárek“ za, nebo před středovou „nulu“ systém automatického ostření zaostřil. Pro vyhodnocení výrobce uvádí, že tolerance (odchylka) systému autofokusu na fotoaparátu je považována za přijatelnou, pokud je v rozmezí ± 3 body (čárky), a to samé platí i pro objektivy. Je-li tedy tolerance našeho autofokusu na těle fotoaparátu -3, je to akceptovatelná hodnota pro vytvoření dostatečně ostrých snímků. Pokud s fotoaparátem použijeme objektiv, který má odchylku naopak na hodnotě +3, dostaneme mimořádně ostré snímky, protože odchylky přístroje a objektivu se vyruší: -3 a +3 = 0 a tedy snímky jsou „ostré jako břitva“. Ale je-li odchylka u objektivu také -3, pak budou snímky neostré, přestože jak fotoaparát, tak objektiv je na akceptovatelné úrovni tolerance (-3 body z fotoaparátu a další -3 z objektivu už v součtu dává nevyhovující hodnotu tolerance -6).

Ptáte se, proč je tolerance (odchylka) AF systému u fotoaparátu i objektivů "přijatelná" právě v rozmezí ± 3 body? Je to subjektivně posuzovaná "přijatelná" hodnota. Výrobce ji uvádí jako konkrétní příklad a hlavně mu jde o to, abychom si uvědomili i vztah mezi tělem a konkrétním použitým objektivem. Odchylka se při použití "vhodné kombinace" těla a objektivu sice může vyrušit (ideální případ), nebo snížit (lepší případ), ale také se může zdvojnásobit, což výrazně negativně ovlivní výsledek.



Tedy: ovlivnilo by, kdybychom nemohli podle svého vyhodnocení upravit mikronastavení ostření v menu našeho fotoaparátu. Já jsem pro tuto recenzi použil sestavu digitální zrcadlovky Canon EOS 7D a objektivu EF 17–40 mm 1:4L USM. Tento fotoaparát má systém automatického zaostřování na principu detekce kontrastu řízený vysokorychlostním mikropočítačem s pokročilými algoritmy a umožňuje mikronastavení autofokusu pomocí uživatelské funkce C.Fn III-5, a to v rozsahu ± 20 kroků. Použil jsem bodové ostření ve středu záběru.



Korigovat nastavení autofokusu můžeme pro tělo...



... i pro objektivy, a to až pro 20 různých objektivů.



Po uložení nastavených korekcí pořídíme kontrolní snímek, proto ponechme „testovací sestavu“ beze změn.

Sečteno, podtrženo

Jsou oblasti fotografie, u kterých je maximální ostrost a precizní prokreslení jemných detailů obrazu zásadní. Jako příklad lze uvést architekturu, detailní záběry zblízka a makrofotografii, ale také třeba produktovou fotografii. Ovšem faktem je, že v těchto případech většinou zaostřujeme ručně. Nicméně automatické zaostřování, a to přesné, jemné a rychlé, je potřebné a výhodné v mnoha dalších fotografických oblastech. Typickým příkladem může být fotografování divoce žijící zvěře a ptactva objektivy s dlouhými ohnisky, ale i různé druhy reportážní fotografie, anebo portréty z cest.

Mít možnost využít funkci mikronastavení systému automatického zaostřování je tedy pro mnoho fotografů velmi důležité. A co je podstatné: funguje. Díky kalibračním nástrojům jako je SpyderLensCal nemusíme improvizovat a vytvářet si testovací obrazce sami, i když i toto je možnost, přirozeně. Faktem je, že DataColor Spyder LensCal zakoupíte kupříkladu v pražském Centru FotoŠkoda za 1495 Kč s DPH. To může být pro někoho vysoká suma. Někdo ale zase naopak takto nízké částky neřeší a jiný bude tuto cenu považovat za přijatelnou investici.

Každopádně pokud chceme testovat a podle potřeby kalibrovat systém automatického zaostřování svého fotoaparátu a ukládat si potřebná nastavení i pro používané objektivy, představuje Spyder LensCal praktický a korektní nástroj, který můžeme používat opakovaně, a to jak v optimálních podmínkách svého ateliéru, tak i na cestách.

Někteří uživatelé mohou postrádat podrobnější návod pro použití. Ten přiložený je velice stručný a ponechává velkou volnost ohledně podmínek testování. Zástupce firmy DataLine Technology nás ale informoval, že již chystá podrobnější verzi příručky. Nejprve přirozeně v angličtině a následně bude přeložena i do češtiny. Na druhou stranu je ale třeba uvést, že můžeme vycházet i z obecně platných zásad a doporučení od výrobců fototechniky, a to nejen při nastavení a ukládání korekcí v menu fotoaparátu, ale i pro volbu vhodné vzdálenosti fotoaparátu od kalibračního terče s měřítkem podle toho kterého použitého objektivu a další testovací podmínky.

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Recenze  » Recenze - příslušenství  

 » Recenze  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

LensAlign Pro Plus

Autor: mk Muž

Založeno: 01.04.2011, 12:17
Odpovědí: 0

Pro fajnšmekry doporučuju LensAlign Pro Plus (LensAlign Pro, Enumerator a Long Ruler Kit) za lidových $250 ;)

Odpovědět na příspěvek

osvětlení

Autor: pepos Muž

Založeno: 01.04.2011, 15:22
Odpovědí: 1

Co se týká osvětlení, tak bych doporučil přirozené světlo. První pokus jsem prováděl večer pod zářivkou a druhý den ve dne bylo všechno jinak.

Odpovědět na příspěvek

RE: osvětlení

Autor: RUM Muž

Založeno: 02.04.2011, 01:07

A to je přece ten problém... žárovka, zářivka i denní světlo se chovají opticky různě. Ona je to vlastně podstata chromatické aberace. Pokud se AF systém nekoriguje automaticky podle aktuální vlnové délky světla vždy bude docházek k různým FF/BF posunům v různém osvětlení. Ovšem na korekci výrobních nepřesností to jistě může pomoci.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: