13. června 2008, 00.00 | V lednu letošního roku Canon představil nástupce modelu EOS 400D, který nabídl několik zajímavých vylepšení. EOS 450D má větší rozlišení, větší displej, režim Live View se zaostřováním pomocí hlavního snímače, větší hledáček, podporu SDHC karet a jiné drobnosti. Dnes se tedy podívejme na to, jak se s ním pracuje.
{Konstrukce a design}
V lednu letošního roku Canon představil nástupce modelu EOS 400D, který nabídl několik zajímavých vylepšení. EOS 450D má větší rozlišení, větší displej, režim Live View se zaostřováním pomocí hlavního snímače, větší hledáček, podporu SDHC karet a jiné drobnosti. Dnes se tedy podívejme na to, jak se s ním pracuje.
Konstrukce a design
Rozměry plastového těla se oproti 400D změnily pouze minimálně. Ze 127 x 94 x 65 mm se nyní stalo 129 x 98 x 62 mm, což není příliš citelné. Zato hmotnost se kupodivu snížila, a to z 514 g na 475 g. Konstrukčně se na přední části příliš změn nestalo, snad jen v oblasti gripu. 450D má hrubší povrch pogumované části a jiné vykrojení v oblasti tlačítka spouště. Také výstupek hledáčku a blesku je více zakulacen než u 400D. Ten jej má opticky ostřeji oddělený od zbytku těla. Jinak zde nalezneme, nalevo od bajonetu pro objektivy, diodu signalizace práce samospouště a napravo pak pojistku pro uvolnění objektivu z bajonetu a tlačítko kontroly hloubky ostrosti.
Na levém boku jsou pod gumovou krytkou konektory pro A/V výstup, drátovou samospoušť a USB kabel. Na pravém boku jsou posuvná dvířka, která po odklopení odkryjí slot paměťové karty SD. Li-Ion akumulátor LP-E5 se zasouvá ze spodní strany, na které je také v ose objektivu umístěn kovový závit pro stativ.
Na horní straně nalezneme vyskakovací blesk, kruhový volič expozičních režimů s přepínačem pro zapnutí a vypnutí přístroje, tlačítko pro nastavení citlivosti, univerzální otočný volič a tlačítko spouště. Na výstupku hledáčku samozřejmě nechybí hot-shoe patice pro manuální i systémové blesky Speedlite.
Zatímco většina plochy těla zůstala podobná předchůdci, tak zadní strana se změnila k nepoznání. Za vše zřejmě může velký 3" displej, který odsunul tradičně umístěnou řadu tlačítek po levé straně. Nyní nalevo od displeje nejsou žádná tlačítka. Dvě nalezneme nad ním a zbytek pak po pravé straně. Celkem je zde tedy o dvě méně, ale samozřejmě zůstal zachován křížový volič. Více v sekci o ovládání. Nad displejem je optický TTL hledáček s možností dioptrické korekce a výměny očnice. Nechybí zde ani senzory přiblížení, které automaticky zhasnou displej, aby fotografa neoslňoval. Příjemností je také zvětšení plochy pogumování v místech, kde přístroj držíme palcem pravé ruky.
[-more-]{Technické parametry}
Technická specifikace
CMOS snímač s rozměry 22,2 x 14,8 mm má efektivní rozlišení 12,2 MPix. Je vybaven antistatickým povrchem, filtrem s možností sklepání prachu (při zapnutí přístroje, tuto funkci lze deaktivovat) a softwarovou detekcí prachu v obraze, resp. jeho softwarovým odstraňováním. Snímky můžeme ukládat v rozlišení 4272 x 2848, 3088 x 2056 a 2256 x 1504 bodů ve formátech JPEG i RAW (nově již 14 bitový) a citlivost lze při fotografování nastavit od ISO 100 do 1600. O zpracování dat se stará obrazový procesor DIGIC III. Fotografovat můžeme do barevného prostoru sRGB nebo Adobe RGB. Snímků můžeme nastavit parametry pro ostrost, kontrast, saturaci, odstín, nebo lze aplikovat černobílý filtr s různým nastavením.
Objektivy můžeme používat jak klasické EF, tak i speciální EF-S, které jsou určeny pro DSLR. Počítat musíme s ořezovým faktorem 1,6 x (pro získání ekvivalentního ohniska u kinofilmu, které poskytne stejný úhel záběru, musíme tímto číslem vynásobit fyzickou ohniskovou vzdálenost použitého objektivu). O zaostřování se stará 9 bodový autofokus. V režimu živého náhledu (Live View) pak fotoaparát umí zaostřovat jak speciálními snímači (přičemž je nutné sklopit zrcátko a živý náhled se přeruší), tak i hlavním snímačem (takzvané měření kontrastu). SLR hledáček je zrcadlového typu, s pokrytím cca 95% a možností dioptrické korekce (-3 až +1). Nabízí zvětšení 0,87 x (s nastavením -1 D s 50 mm objektivem zaostřeným na nekonečno). Senzory přiblížení automaticky zhasnou displej, když se chceme dívat do hledáčku.
TTL měření expozice probíhá na 35 zónách a může pracovat celoplošně, s důrazem na střed, nebo bodově (9% záběru uprostřed, nebo 4% záběru). Závěrka pracuje v rozmezí časů od 1/4000 s do 30 s. Synchronizace s bleskem je do 1/200 s. Samozřejmostí je možnost manuálního nastavení expozice, vyvážení bílé apod. Sériové snímání pracuje rychlostí až 3,5 sn./s pro až 53 snímků v JPEG, nebo 6 v RAW. Fotoaparát také nabízí možnost předsklopení zrcátka. Směrné číslo vestavěného blesku je 13. Externí systémové blesky Speedlite jsou podporovány v rámci standardu E-TTL II.
Zadní LCD displej s úhlopříčkou 3" a rozlišením 230 000 bodů má pozorovací úhel až 160°. Konektivitu zajišťuje USB 2.0 a video výstup. Jako záznamové médium se používají SD nebo SDHC karty. O napájení se stará Li-Ion akumulátor LP-E5. K fotoaparátu můžeme připojit také bateriový grip BG-E5.
[-more-]{Ovládání fotoaparátu}
Ovládání
Jediný problém ovládání fotoaparátu je ten, že se jej musíte naučit znovu, pokud již máte zkušenosti s předchozími modely 400D, 350D atd. Chybějící řada tlačítek po levé straně displeje dokáže ze začátku slušně zmást a tlačítka se musí hledat jinde. Pravdou ale, je, že jakmile si zvyknete, není ovládání problém. Tlačítka nejsou umístěna špatně, jen jsou prostě jinde, než jste zvyklí. Stále platí, že tato řada zrcadlovek Canonu má malý bateriový grip. Špatně se drží lidem s většíma rukama, kdy se malíček již na grip nevejde. Lze to brát ze dvou pohledů. Fotoaparát je díky tomu menší a skladnější, a pokud chcete jistý úchop, můžete si koupit přídavný vertikální bateriový grip.
Většina nastavení je snadno dostupná a setkáme se zde s typickým menu, které známe z kompaktů Canon, ovládané křížovým ovladačem (resp simulací ovladače formovanou pěticí tlačítek). První tlačítko zleva nad displejem slouží pro aktivaci menu, které je rozděleno do pěti záložek. Jednotlivé volby vybíráme stiskem tlačítka Set. V první záložce je nastavení kvality snímků, redukce červených očí, zvuku po zaostření, focení bez karty a doba zobrazení pořízeného snímku. Druhá záložka nabízí nastavení kroku bracketingu, kompenzace záblesku, nastavení manuálního měření vyvážení bílé, kroku WB bracketingu a korekci vyvážení bílé, volbu barevného prostoru, parametrů snímku (ostrost, kontrast, saturace) a dat pro softwarové odstranění nečistot ze snímku. Ve třetí záložce se nachází možnost zamknutí snímku, otáčení, tisku, režimu histogramu a automatického prohlížení. Další tři záložky slouží pro obecná nastavení fotoaparátu jako je automatické vypínání, číslování souborů, automatické otáčení snímků, formátování karty, jas LCD displeje, data, jazyku, formátu video výstupu (PAL a NTSC), čištění snímače, režimu živého náhledu, vlastních nastavení (funkce křížového ovladače a tlačítka Set, redukce šumu při dlouhých expozicích, pomocné světlo autofokusu, kroky nastavení EV, předsklopení zrcátka, synchronizace blesku na poslední lamelu apod.), resetování nastavení a zobrazení verze firmwaru.
Druhé tlačítko Disp. slouží pro sumární zobrazení nastavených parametrů na LCD displeji v režimu fotografování a pro zobrazení histogramu v režimu prohlížení snímků. Po pravé straně displeje je tlačítko AV+/- které slouží pro nastavení kompenzace expozice, nebo pro nastavení clony (čas se nastaví kolečkem, clona držením tlačítka a kolečkem). Pod ním je tlačítko pro nastavení vyvážení bílé barvy. Úplně dole pak nalezneme tlačítka pro prohlížení a mazání snímků. Tlačítky křížového ovladače pak nastavíme oblast měření expozice, samospoušť, režim autofokusu a zpracování snímků (Picture Style).
V pravém horním rohu jsou dvě tlačítka pro zvětšování a zmenšování prohlížených snímků, která zároveň slouží také pro aktivaci zaostření a výběr zaostřovacích bodů. A nechybí nám něco? Tlačítko pro nastavení citlivosti nyní nenajdeme na zadní straně, musíme pro něj sáhnout na horní stranu, mezi voličem expozičních režimů a spouští.
[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}
Kvalita snímků
Dle očekávání, digitální šum je na velmi nízké úrovni a záleží pouze na osobních preferencích jakou citlivost použít. Po lehkých úpravách (zmenšení, doostření) od sebe nejde rozeznat snímky pořízené na citlivost 100 ISO a 1600 ISO. Důležité je tedy, pro jaké účely bude snímek pořízen. Pro internetové použití lze zvolit jakoukoli citlivost. Při tisku na velké formáty se již šum může projevit a dodatečné úpravy lehce zasáhnou do detailů snímku. Bohužel stále Canon neumožnil použít vyšší citlivost, ISO 3200 by určitě uživatelé přivítali a na kvalitě by se to příliš neprojevilo.
Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800 a 1600), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče
Vyvážení bílé pracuje za běžných podmínek velmi dobře, selhává stejně jako ostatní fotoaparáty v žárovkovém osvětlení. Resp. snímky mají pak teplé odstíny barev, což lze chápat i jako záměr pro vytvoření "příjemné" nálady snímku. Kromě přednastavených hodnot a možnosti manuálního měření fotoaparát také nabízí detailní korekci vyvážení bílé. Manuální měření probíhá stejně jako u ostatních Canonů EOS. Nejdříve vyfotografujeme bílou nebo středně šedou plochu (nejlépe kalibrační terč s 18% šedou) a tento snímek pak zvolíme jako referenční.
Automatické vyvážení bílé barvy (vlevo automatické, vpravo manuální měření)
Rozlišení a ostrost jsou na velmi dobré úrovni, ale stejně jako u všech DSLR, je významně ovlivňuje použitý objektiv. My jsme netestovali 450D se setovým objektivem, ale s dodaným EF 17-40/4 L. Rozlišení je zde vynikající, ale ostrost byla ovlivněna nastavením parametru Sharpness na Low (nepozornost redaktora). Úroveň zachycených detailů je velmi dobrá a odpovídá 12 MPix. Uživatel má větší možnosti při úpravách snímků.
Porovnání optického zkreslení a rozlišení (objektiv EF 17-40/F4 L na 30 mm a F9)
[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}
Praktické zkušenosti
Start fotoaparátu je takřka okamžitý, není zde žádná citelná prodleva. Také proto se automatické čištění snímače provádí až při vypínání (tuto funkce lze deaktivovat). Fotografovat tedy můžeme takřka okamžitě. Stejně tak zpoždění expozice a rychlost pohybu zrcátka. Celkově je fotoaparát velmi rychlý, co se provozu týče.
Automatická expozice pracuje spolehlivě, stejně jako devítibodový autofokus, který spolehlivě pracuje i za horšího osvětlení. Vyvážení bílé má velmi dobré nastavení korekce, které je udělané formou dvou hlavních os (modrá/jantarová a purpurová/zelená), kde na každé je 19 poloh. To dohromady dělá 361 možností korekce vyvážení bílé.
Ovládání
Jak již bylo zmíněno v sekci o ovládání, uživatel si musí chvilku zvykat na netradiční rozložení tlačítek a hlavně na absenci řady tlačítek po levé straně displeje. Nejedná se ale o větší problém. Příjemnou novinkou je zobrazení nastavené citlivosti v hledáčku. Samozřejmostí je u Canonu již i české menu. Při prohlížení snímků máme možnost nechat si zobrazit jak klasický jasový histogram, tak i histogramy pro jednotlivé RGB kanály. Jedinou nevýhodou oproti Nikonu je snad to, že přepálená místa se zobrazují pouze ve zmenšeném náhledu a ne v náhledu přes celý displej. I tak je ale informovanost o přeexponování dostatečná. Pokud srovnáváme s konkurencí, jistě by této řadě slušelo i druhé multifunkční kolečko. Nyní se musí pro nastavení clony držet tlačítko navíc a stejně tak by to urychlilo i nastavení citlivosti. Poslední připomínkou k ovládání je malý grip, což může být pro někoho výhoda, pro jiného nevýhoda. Naštěstí lze dokoupit vertikální grip.
Live View
Režim Live View (živý náhled) je velmi užitečnou funkcí, díky které můžeme i se zrcadlovkou fotit pomocí displeje na zadní straně. Navíc s možností zaostřovat bez nutnosti sklápění zrcátka. Pokud chceme zaostřovat pomocí klasických AF senzorů, musí se zrcátko sklopit (aby světlo dopadalo na snímače), čímž se přeruší zobrazování scény na displeji. Tato metoda je sice většinou rychlejší a účinnější, ale nevýhodou je právě to zatmění. Druhá možnost, která pracuje na principu měření kontrastu hlavním snímačem (stejným způsobem zaostřují i kompakty), nabízí možnost vybrat si téměř libovolnou oblast na scéně, kde se bude zaostření měřit a také nehrozí výpadek zobrazování scény. Nevýhodou je delší práce (delší než u kompaktů), zvláště pokud je obraz ze začátku hodně rozostřen. Má to ale samozřejmě své výhody, nejen libovolné nastavení AF bodu. Při používání klasických AF senzorů je potřeba mít zapnutou zvukovou signalizaci zaostření, jinak nepoznáme, kdy proces skončil. Namáčknutím spouště totiž zrcátko držíme stále sklopené. Samo se automaticky po úspěšném zaostření nesklopí.
Hlavní rozdíly 400D vs 450D
- vyšší rozlišení (10 vs 12 MPix)
- podpora SD a SDHC karet (400D používá CF)
- větší hledáček
- Live View
- skutečné bodové měření expozice (400D umožnovala min 9% záběru, 450 až 4% záběru)
- větší displej (2,5" vs 3")
- Digic III a 14 bitový A/D převodník
- jiná baterie s větší kapacitou
- rychlejší sériové snímání (3 vs 3,5 sn/s.)
- zobrazení citlivosti v hledáčku
Závěr
Canon EOS 450D je zajímavý fotoaparát pro náročné začátečníky. Nabízí mnoho funkcí, které mají vyspělejší řady EOS, ovšem zabalené do menšího kompaktního a lehkého těla. Kvalita obrazu je vynikající a dojem kazí pouze drobnosti v ovládání a uživatelském komfortu. Rozlišení snímače je ideální, zejména i pro zachování velmi nízkého šumu. Cena se pohybuje okolo 16 500 Kč včetně DPH v maloobchodech bez objektivu. Se setovým objektivem o cca 2 000 dražší. Stále se však prodává i 400D a ohlášena je i nižší řada EOS 1000D, takže začátečníci rozhodnutí pro Canon mají z čeho vybírat. Velmi podobná situace je i u Nikonu, kde je v entry-level kategorii více modelů.
::Technická specifikace Canon EOS 450D
[-more-]{Živé fotografie}
Živé fotografie
Vložit nový příspěvek
