Nikon D300 - povedený nástupce v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

4. ledna 2008, 00.00 | Na konci prázdnin oznámil Nikon své dvě nové profesionální zrcadlovky. Nástupcem modelu D200 se stal D300, který nabízí snímač s větším rozlišením (12 MPix) a citlivostí, větší displej s velmi jemným rozlišením, nový systém automatického ostření, rychlejší sériové snímání, možnost použití živého náhledu scény na displeji včetně zaostřování pomocí hlavního snímače a mimo jiné také systém pro čištění snímače od prachu.

Na konci prázdnin oznámil Nikon své dvě nové profesionální zrcadlovky. Nástupcem modelu D200 se stal D300, který nabízí snímač s větším rozlišením (12 MPix) a citlivostí, větší displej s velmi jemným rozlišením, nový systém automatického ostření, rychlejší sériové snímání, možnost použití živého náhledu scény na displeji včetně zaostřování pomocí hlavního snímače a mimo jiné také systém pro čištění snímače od prachu.

Konstrukce a design
Tělo zrcadlovky nedoznalo příliš změn. Koncepce a rozvržení ovládacích prvků zůstaly stejné. Na levém boku je navíc HDMI konektor a přesunul se konektor pro odpalování záblesků (z levého boku na přední stranu). Zadní strana se změnila pouze minimálně, největší změnou je použití většího displeje. Vše je tedy pří starém.

Konstrukce těla z hořčíkové slitiny obsahuje prvky izolace, které by měly zlepšit jeho odolnost vůči vlhkosti a prachu. Gumová izolace je nejen okolo tlačítek a voličů, ale také ve dvířkách slotu paměťové karty a prostoru pro baterii. Rozměry fotoaparátu jsou: 147 x 114 x 74 mm a hmotnost bez příslušenství (bez objektivu, karty a baterie) je cca 825 g. S paměťovou kartou, baterií a popruhem (bez objektivu) je to cca 963 g.

Na horní straně je nalevo od vestavěného blesku kruhový výstupek s třemi tlačítky pro nastavení rozlišení snímků, vyvážení bílé a citlivosti. Pod ním je kruhový volič s pojistkou, kterým nastavíme sériové snímání, samospoušť, předsklopení zrcátka, či nově přidanou funkci Live View. Na výstupku optického hledáčku je samozřejmě patice hot-shoe pro systémové blesky Nikon. Napravo od blesku je pak velký stavový displej, který zobrazuje všechny možné informace o nastavení fotoaparátu (více v sekci o ovládání). Horní část gripu je osazena klasicky otočným přepínačem pro zapnutí fotoaparátu, uprostřed kterého je i spoušť. Těsně pod spouští, prakticky již na přední straně přístroje je umístěno multifunkční kolečko. Mezi spouští a stavovým displejem jsou dvě tlačítka pro volbu režimu expozice a korekci automatické expozice.

Levý bok nabízí mnoho možností připojení. Gumovou krytkou jsou chráněny konektory pro videovýstup, HDMI výstup, napájení a USB. Pravý bok je využit pro slot paměťové karty, jehož plastová dvířka se otevírají pojistkou umístěnou na zadní straně přístroje.

Na přední straně poblíž levého boku, kde jsou ostatní konektory, je i 10 pinové připojení pro dálkové ovládání a synchronizační kontakt pro blesky. Oba jsou chráněny gumovou krytkou. Pod nimi je klasická pojistka pro uvolnění objektivu z bajonetu a přepínač režimů automatického zaostřování. Nalevo od bajonetu je tlačítko pro náhled hloubky ostrosti (horní) a programovatelné tlačítko (dolní). Na dolní straně nalezneme pouze prostor pro baterii a kovový závit stativu. Ten je umístěn v ose objektivu a jeho okolí je vybaveno gumovým povrchem, který chrání tělo fotoaparátu od poškrábání od stativu.

Zadní strana odpovídá klasické koncepci jakou známe z ostatních Nikonů. Nalevo od velkého displeje je řada tlačítek sloužících aktivaci menu, zvětšování zobrazených snímků apod. Nad displejem je optický SLR hledáček s možností dioptrické korekce a výměny očnice. Nalevo od hledáčku je dvojice tlačítek pro prohlížení a mazání snímků. Napravo od hledáčku nalezneme otočný volič oblastí měření expozice a dvě tlačítka pro blokaci expozice a zaostření. V pravém horním rohu je jedno ze dvou multifunkčních koleček sloužící pro nastavení parametrů. Napravo od displeje je křížový osmisměrný ovladač s možností stisknutí do hloubky, kterým se pohybujeme v menu a nastavujeme jím oblast zaostření. Právě volbu zaostřovacího bodu můžeme zablokovat prstencem, který je okolo voliče. Zda-li se bude jednat o jeden bod, oblast nebo volbu necháme na automatice, nastavíme přepínačem umístěným pod křížovým voličem. Posledním ovládacím prvkem na zadní straně je výše zmíněná pojistka dvířek slotu paměťové karty.

Technická specifikace
Ve fotoaparátu byl použit CMOS (model D200 používal CCD) snímač s efektivním rozlišením 12,3 MPix a rozměry 23,6 x 15,8 mm (APS-C). Snímky můžeme ukládat v rozlišení až 4 288 x 2 848 bodů ve formátech JPEG a RAW (samostatně, nebo do obou zároveň, přičemž u JPEG můžeme nastavit různé stupně komprese). Citlivost snímače lze nastavit mezi ISO 200 a 3200. Dále můžeme použít zvýšení citlivosti až na ISO 6400, nebo snížení na ISO 100. Systém EXPEED zahrnuje 14bitový A/D převodník a 16bitové zpracování obrazu. Snímač je nově vybaven systémem pro čištění od prachu pomocí vibrujícího filtru před snímačem.

Bajonet je klasický Nikon F Mount. Díky formátu snímače (DX) musíme počítat s ořezovým (prodlužovacím) faktorem 1,5x. To znamená, že fyzické ohnisko nasazeného objektivu musíme násobit 1,5x, abychom získali ohnisko, se kterým bychom měli stejný úhel záběru na kinofilmovém přístroji (nebo na DSLR se snímačem o velikosti kinofilmového políčka). Optický SLR hledáček samozřejmě umožňuje dioptrickou korekci, výměnu očnice a má zabudovanou matnici se zvýrazněním autofocusových bodů, možností zobrazení pomocné mřížky nebo upozorněním o fotografování bez paměťové karty a v černobílém režimu. Zvětšení hledáčku je 0,94x a pokrývá cca 100 % scény. Velkou změnou je použití 51 bodového (z toho 15 bodů je křížových) automatického TTL zaostřování Multi-CAM3500DX s fázovou detekcí, které umí pracovat v režimu jednorázového ostření, kontinuálního zaostřování nebo ho můžeme přepnout na manuální režim. Nechybí ani prediktivní zaostřování, které se v případě potřeby v kontinuálním režimu automaticky aktivuje. Právě díky velkému počtu bodů by nyní mělo být ještě kvalitnější. Pomocné světlo pro AF je samozřejmostí. V režimu Tripod u funkce Live View můžeme zaostřovat i pomocí hlavního obrazového snímače, podobně jako u kompaktů (pasivní měření kontrastu).

Velkou novinkou je právě možnost použití Live View, tedy živého náhledu scény na displeji DSLR. Fotografovat tedy můžeme stejně jako u kompaktu, pomocí displeje. Vše je dotaženo k dokonalosti tím, že nemusíme pro zaostřování sklápět zrcátko, ale fotoaparát v tomto režimu umí zaostřovat i pomocí hlavního snímače, tedy jako klasické kompakty. Je ale možno zvolit režim kdy fotoaparát používá zaostřovací senzory a sklápí před zaostřením zrcátko. Je zde však nevýhoda chvilkového zatemnění obrazu na displeji, ale na druhou stranu bude zaostření spolehlivější.

O měření expozice se stará 3D Color Matrix II, které měří celoplošně, celoplošně s důrazem na střed nebo bodově. K tomu využívá speciální 1005 pixelový RGB senzor. Měření s důrazem na střed dává 75 % váhy na 6, 8, 10, nebo 13mm kruh v hledáčku. Bodové měření pracuje pouze na 3 mm kruhu v hledáčku (cca 2 % plochy). Expozici nastavuje automatika nebo uživatel pomocí režimů s prioritou času a clony, či pomocí manuálního režimu. Multiexpozice je samozřejmostí. Automatiku lze regulovat pomocí kompenzace expozice v rozsahu +-5 EV po 1/3, 1/2, nebo 1 EV krocích. Závěrka pracuje v rozsahu od 1/8 000 s do 30 s. Využít můžeme i režim Bulb. Sériové snímání pracuje maximální rychlostí 6 sn./s a buffer by měl tuto rychlost udržet pro až 100 snímků ve formátu JPEG. Pokud ale připojíme DSLR k adaptéru (EH-5a/EH-5) nebo bateriovému gripu (MB-D10, kromě baterií EN-EL3e), zvýší se rychlost na úctyhodných 8 sn./s.

Vyvážení bílé barvy nabízí kromě automatického měření také možnost volby přednastavených hodnot s možností korekcí, nastavení číselné hodnoty teploty barev (od 2 500 K do 10 000 K) a samozřejmě také manuální měření s možností uložení až pěti měření. Vestavěný blesk má směrné číslo 12 (při ISO 100). Nabízí klasické režimy, včetně odpalování externích blesků, simulaci osvětlení (modelační světlo) a stroboskopického režimu. Synchronizace blesku pracuje až do 1/250 s. Pro TTL měření záblesku je nutno použít blesky podporující systém i-TTL.

Pro ukládání dat se používá paměťová karta Compact Flash typu I nebo II. TFT LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 3" a rozlišení 922 000 bodů (opravdu je rozlišení cca trojnásobné oproti konkurenci). Videovýstup podporuje formát HDMI. Pro přenos dat má přístroj zabudované vysokorychlostní USB 2.0. Pro napájení se používá Li-ion akumulátor EN-EL3e, přičemž je možné dokoupit i battery pack MB-D10 (vertikální grip) nebo externí adaptér pro napájení ze sítě. Opět si zde můžeme nechat zobrazit zbývající kapacitu baterie v jednotkách procent.

Ovládání
Jak jsme psali v úvodu, konstrukce těla i ovládání je takřka identické s předchozím modelem D200. Příjemná velká tlačítka se dobře používají, ovládání je intuitivní a nejen zkušený Nikonista rychle nalezne způsob, jak nastavit požadovaný parametr. Na těle jsou tlačítky nastavitelné přesně ty parametry, které potřebujeme. V menu tak strávíme nejvíce času po zakoupení fotoaparátu (lze nastavit mnoho parametrů ovlivňujících ovládání a používání fotoaparátu, které bude vyhovovat konkrétnímu uživateli) a pak již jen minimálně. Vzhledem k tomu, že takto pokročilý fotoaparát nabízí v menu několik desítek nejrůznějších nastavení, je zde i novinka. U D200 byla jedna ze záložek menu nazvána „Recent settings“ a ukládalo se zde posledních 14 změn, které jsme v menu provedli. U D300 je však poslední záložka použita pro vytvoření vlastního menu, tedy „My Menu“. Můžeme si zde vybrat nejčastěji měněné parametry, abychom k nim měli snadný přístup. Poslední nastavovaný parametr si menu pamatuje automaticky a po stisknutí tlačítka Menu se na něm kurzor sám objeví.

Co nám tedy samotné menu nabízí? Vezmeme to postupně. Záložka prohlížení snímků (Playback Menu) umožňuje mazat snímky, nastavit adresář přehrávání, pouštět slideshow, znepřístupnit snímek pro prohlížení, nastavit tisk, zvolit zobrazitelné informace o snímku (data, histogram, přeexponovaná místa, RGB histogram, použité zaostřovací body), zobrazení pořízeného snímku, rotaci snímků pořízených na výšku a nastavit směr posunu prohlížení po smazání snímku (přesun na předchozí, nebo následující). Záložka fotografování (Shooting Menu) nabízí nastavení adresářů, číslování souborů, parametrů snímků (ostrost, kontrast, barevný režim, saturace, odstín, černobílý režim), barevný prostor, rozlišení a komprese JPEG formátu, kompresi RAW souborů, vyvážení bílé, redukci šumu při dlouhých expozicích, redukci šumu na vysokých citlivostech, citlivost, D-Lighting (softwarové prosvětlování stínů), Live View (nastavení režimu „z ruky“ a „stativ“, lišící se způsobem zaostřování), nastavení vícenásobné expozice a intervalové. Třetí záložka Custom setting nabízí zřejmě nejvíce nastavitelných parametrů a proto byla rozdělena do podsložek Autofocus, Metering/Exposure, Timers/AE lock, Shooting/Display, Bracketing/Flash a Controls. Zde můžeme nastavit nejrůznější parametry jako je například podsvícení AF bodů, svázání bodů do skupin, pomocné světlo AF, krokování citlivosti, času a clony (1/3, 1/2, 1 EV), délku samospouště, zhasínání displeje, zobrazení pomocné mřížky, maximální rychlost sériového snímání, typ použitých baterií v battery packu, režim vestavěného blesku, funkci několika tlačítek, fotografování bez karty, velikost středové oblasti měření expozice apod. V záložce Set Up můžeme nastavit jas displeje, formát videovýstupu, čištění snímače, sklopení zrcátka pro čištění snímače uživatelem, jazyk menu (čeština stále není dostupná), otáčení snímků, mazání seznamu posledních nastavení, USB režim, HDMI režim, pořídit referenční snímek pro automatické odstraňování nečistot ze snímku, zobrazit informace o stavu baterie, verzi firmwaru, nastavení bezdrátového přenosu (pokud máme přídavný adaptér), nastavení zápisu GPS dat (pokud máme adaptér), fotografování s objektivy bez CPU, nebo resetovat nastavení. Ovládání D300 tak lze nastavit do nejrůznějších detailů. Nechybí také možnost autentizace snímků, tedy ověření původu.

Pomocí tlačítek na těle fotoaparátu můžeme rychle nastavit režim expozice, korekci automatického měření expozice, rozlišení snímků, vyvážení bílé, citlivost, sériové snímání, samospoušť, předsklopení zrcátka, bracketing, režim blesku, oblast měření expozice a zaostřovací body. Většinu z těchto parametrů nastavíme stisknutím příslušného tlačítka a otáčením multifunkčních koleček, přičemž každé kolečko má jinou úlohu. Například u vyvážení bílé kolečko na zadní straně vybírá režim WB a druhé, na přední straně nastavuje korekci, případně číselnou hodnotu. Stejně tak u rozlišení snímků jedno vybírá ukládaný formát a stupeň komprese a druhé velikost snímku.

 

 

 

 

Kvalita snímků
Od nasazení technologie CMOS se všeobecně u DSLR očekává snížení hladiny šumu. Nikon D200 byl vybaven 10 MPix CCD snímačem, zatímco D300 má 12 MPix CMOS snímač. Realita odpovídá očekávání a tak z hlediska šumu je na tom D300 citelně lépe. Hlavně na vysokých citlivostech je patrné, že na snímku zůstane více detailů a šum není tolik potlačován softwarovou redukcí. Díky tomu se nemusíme bát fotografování ani například na ISO 800. S rostoucí citlivostí samozřejmě klesá kvalita detailů, ale z pohledu vývoje se Nikon posunul o příjemný kus vpřed. Přechod na CMOS se zcela určitě vyplatil.

Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče

Automatické vyvážení barev je spolehlivé. Oproti D200 mají však barvy s automatikou o něco teplejší odstín v exteriéru. Samozřejmostí je kromě automatiky a předvoleb možnost manuálního měření.

 
Automatické vyvážení bílé barvy (vlevo výsledek automatického měření, vpravo manuální měření)

Rozlišení 12 MPix přináší větší možnosti při tisku nebo úpravě snímků. Změna oproti D200 je však zanedbatelná. Šířka snímku je větší pouze o 416 bodů (3 872 vs 4 288 bodů). Samotná kvalita obrazu je extrémně závislá na použitém objektivu. Nelze tedy obecně hodnotit ostrost, chromatickou aberaci, zkreslení a jiné parametry. Celý test proběhl s objektivem Nikkor AF-S 28-70 F2.8 D. Ostrost a kvalita snímků jsou s ním vynikající, což odpovídá i jeho ceně.

Snímek testovacího terče (objektiv Nikkor AF-S 28-70 F2.8 D s nastavenou clonou F8)

 

 

 


Porovnání šumu na denních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400), výřezy 1:1

 

 

 


Porovnání šumu na nočních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400), výřezy 1:1

Praktické zkušenosti
Zapnutí fotoaparátu je již tradičně okamžité. Žádné zdržování a můžeme ihned fotografovat. Vše urychluje zapínání pomocí prstence okolo spouště. Odezva na všechny ovládací prvky je také rychlá. Provozní odezvy jsou tedy zcela v pořádku. Tak tomu bylo i u D200. Výraznou změnou, z hlediska rychlosti je však sériové snímání. D200 uměla snímat rychlostí 5 snímků za sekundu, D300 dosáhne rychlosti 6 sn/s s klasickou baterií, nebo až 8 sn/s s battery gripem MB-D10. To jsou již velmi zajímavé hodnoty i pro reportážní fotografy.

Velkou konstrukční změnou je použití velkého 3“ displeje s nevídaně velkým rozlišením (podobně jako u vyššího modelu D3). Rozlišení 920 000 bodů dává displeji téměř trojnásobné rozlišení oproti konkurenci (i nejdražším Canonům) a změna je velmi citelná. Doufejme, že takto kvalitní displeje se budou objevovat stále častěji. Na displeji téměř není vidět rastr, který z LCD displejů známe. V režimu Live View tak téměř není problém zaostřovat ručně, protože velmi dobře rozpoznáme ideální stav zaostření. Výhodou je jemnější zobrazení snímků i menu. Displej je opět chráněn snímatelnou průhlednou plastovou krytkou.

Když je řeč o displeji a Live View, je dobré popsat jak přesně u Nikonu tento režim pracuje. Pokud si na otočném kolečku vlevo nahoře nastavíme piktogram „LV“, tak se po úplném stisknutí spouště (není nutné ji držet) sklopí zrcátko a na displej se promítá obraz, který vidí snímač. Samozřejmě můžeme objektivem zoomovat i zaostřovat. Odezva displeje není tak dobrá jako u nejlepších kompaktů, v tomto srovnání ji lze označit jako pomalou, ale pro svůj účel je dostačující. V režimu fotografování z ruky (nastavuje se v menu) se na displeji zobrazí to, co bychom viděli při pohledu do hledáčku, tedy obrys oblasti kde jsou zaostřovací body a dolní stavový řádek. Při namáčknutí spouště se zrcátko sklopí zpět (na displeji nic nevidíme, můžeme ale koukat přes hledáček) a aktivují se klasické AF senzory. Po domáčknutí dochází k expozici a vypnutí LV režimu. Pro zobrazení scény na displeji tedy musíme znovu stisknout spoušť. V režimu fotografování ze stativu se nám na displeji po prvním stisknutí spouště zobrazí obraz se stavovým řádkem, ovšem bez AF bodů jak je známe z hledáčku. V tomto režimu můžeme vybírat oblast zaostření z celé scény s velmi jemným posunem. Zaostřovacích bodů je zde tedy teoreticky několik stovek. Zaostřování probíhá po stisknutí tlačítka AF-ON a obrazový snímač porovnává kontrast. Práce AF je v tomto případě poměrně pomalá, ale vcelku spolehlivá. Dále vše probíhá jako u předchozího režimu. Nutno dodat, že názvy režimů (z ruky a ze stativu) jsou pouze orientační a můžeme je samozřejmě používat jak je libo, se stativem i bez něj.

 

Kapacita baterií je velmi dobrá. Během testu jsme na jedno nabití překročili 600 snímků. A to jsme hodně experimentovali s Live View, prohlíželi na displeji, hledali v menu apod. V praxi tedy lze pořídit ještě více snímků. Zbytek praktických poznatků je shodných s D200. Velmi dobrý hledáček s dostatkem informací zlepšuje komfort práce, stejně jako kvalitně provedené tělo fotoaparátu. K tělu zrcadlovky si můžeme přikoupit rozmanité příslušenství v podobě adaptéru pro bezdrátový přenos snímků, nebo GPS jednotka, která do EXIFu zapíše, kde byl snímek pořízen.

Nejvýznamnější rozdíly D200 vs D300
- Snímač (větší rozlišení, větší citlivost, technologie CMOS)
- AF systém s více zaostřovacími body
- HDMI výstup
- Systém čištění snímače
- Displej s vysokým rozlišením
- Režim „Live View“ pro sledování scény na displeji
- Rychlejší sériové snímání

Závěr
Nikon D300 je bezesporu povedený fotoaparát, který zaujme jak profesionály, poloprofesionály, tak i velmi náročné amatéry. Cena okolo 47 500 Kč včetně DPH je odpovídající. Zajímavostí je dostupnost modelu D200, který v doprodejích vyjde na cca 33 000 Kč včetně DPH.
Otázkou je však to, zda-li se vyplatí majitelům D200 měnit za D300. Mezi hlavní patří nový snímač s kvalitnějším obrazem a rychlejší sériové snímání. Dále pak potěší nový systém AF, kvalitnější displej, Live View a čištění snímače. Pokud tedy majitelům D200 něco z tohoto výrazněji nechybí, měnit nemusí. Majitelé D80 a slabších modelů však mohou o změně vážně přemýšlet, protože modely D300 a D3 jsou zcela nová generace zrcadlovek Nikon, i když se designem nijak nemění.

::Technická specifikace Nikon D300

Živé fotografie