Lze s mobilem dělat umění? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



FotoReport

Lze s mobilem dělat umění?

3. října 2003, 00.00 | 2. září se uskutečnila tisková konference Českého mobilu a.s., při níž mobilní operátor Oskar poprvé představil svou MMS službu. Tato konference svým dílem přispěla do diskuse o tom, zda se s mobilními telefony, podporujícími multimediální služby, tedy vybavenými digitálním fotoaparátem, dá dělat umění. Odpověď? Tušíte správně: nedá. Fotoaparát s tak nízkým rozlišením (640x480 bodů) skutečně kvalitní fotografii v použitelné velikosti prostě neumí.

Na otázku, k čemu je tedy takový mobil profesionálnímu fotografovi, odpověděli postupně tři oslovení: Tomáš Beran, Roman Sejkot a Radovan Šubín. V prostorách Galerie kritiků v paláci Adria na pražském Jungmannově náměstí realizační tým mobilního operátora v čele s kurátorem Romanem Frkousem uspořádal výstavu jejich prací, která byla zahájena vernisáží během tiskové konference a téhož dne opět ukončena. Představeny byly nejen fotografie, pořízené skutečným fotoaparátem, nýbrž i kolekce momentek z aparátu mobilního telefonu.

Tyto snímky byly ve dvou velikostech - zhruba 12x16 a 5x4 cm - instalovány na jakýchsi tablech vždy pohromadě od jednoho autora. Přestože se každý z fotografů, který fotopřístroj mobilu testoval, zaměřil na jiné motivy, bylo i pouhým okem rozeznatelné, jak se záběry obou rozměrů liší v kvalitě. Zatímco menší snímky ještě celkem splňovaly kritéria použitelnosti fotografie, na větších už bylo zrnění jasně zřetelné, čímž se potvrdilo, že zvětšenina tohoto formátu je pro dané rozlišení nepoužitelná (viz detail fotografie Romana Sejkota).

Tomáš Beran se od samého začátku upsal portrétní a módní fotografii, od roku 1997 se zaměřuje především na reklamu pro kosmetické firmy a módní návrháře. V rámci své práce se rovněž podílí na tvorbě image známých českých interpretů, např. Heleny Vondráčkové. Publikace, vydaná k jednodenní výstavě, charakterizuje jeho tvůrčí styl jako kombinaci prvků módy, portrétu, aktu a dokumentu. Šest vystavených ukázek skutečně ze všeho nejvíc směřuje do komerčních sfér, ať už výběrem portrétovaných osob, jimiž jsou převážně teenagerky svůdně cool vzhledu, nebo situací, v nichž jsou zachyceny. Přítomným Tomáš Beran vysvětlil, že testování mobilního telefonu, podporujícího multimediální služby, bylo jeho prvním kontaktem s digitálním fotoaparátem vůbec, neboť sám není příznivcem digitální techniky. Testování pojal jako jakýsi deníček beze slov, mapující lidi a situace, kteří jej během čtrnácti dnů zaujali.

Roman Sejkot, absolvent matematicko-fyzikální fakulty, žurnalistiky a FAMU, se v současné době věnuje hlavně umělecké a reklamní fotografii, které se v jeho podání hodně prolínají. Za svou tvorbu obdržel již mnohá prestižní ocenění, např. třetí místo v soutěži World Press Photo 1994, cenu IG Media v Lipsku či Kodak European Panorama roku 1995. Je znám zejména svými mysticky působícími fotoobrazy, komponovanými z ženských aktů a opatřených fantaskními názvy. Šest těchto děl Sejkot představil i na výstavě v Galerii kritiků. Vedle nich si návštěvníci mohli prohlédnout i dvě tabla jeho fotografií, pořízených rovněž při testování mobilního telefonu. Umělec se zaměřil na opticky zajímavé detaily běžných věcí (pružina kontejneru, pojízdný schod v metru). S trochou nadsázky sobě vlastní předvedl „zoomování“ za použití lupy a „skenování“ diapozitivu.

Oficiální portrétista MMF v Karlových Varech Radovan Šubín, mezi jehož fotografické úlovky patří Jean-Paul Belmondo, Nastassja Kinski, Woody Harelson či Ben Kingsley, se prezentoval jak jinak než čtyřmi nápaditými portréty hvězd filmového plátna, včetně jedné české: Vlastimila Brodského. A dvěma tably ememeskových fotografií. Podle vlastních slov Šubín při své práci používá digitální fotoaparát, je ale zastáncem klasické techniky. Na přístroji mobilního telefonu ho nejvíce překvapila značná rychlost spoušti. Testování aparátu Šubín využil pro vytvoření dvou drobných sérií, spojených tématem Prahy a jejích různých podob. Zejména u těchto snímků jsem zalitovala, že nebyly zachyceny standardním fotoaparátem, neboť i při nezvykle malém rozměru poskytovaly nápaditou a esteticky přitažlivou podívanou.

Výsledek: ačkoli to nikdo z trojice fotografů přímo nevyslovil, fotoaparát mobilu, podporujícího MMS, je pro umělecké účely samozřejmě zcela nevhodný. Jedinou výjimkou je tvorba jakýchsi skic (Radovan Šubín), aby si autor připomněl nějaký svůj nezrealizovaný tvůrčí záměr. K uměleckému využití se blíží i zaslání podoby reklamního návrhu pomocí MMS kolegovi či zákazníkovi (Beran, Sejkot). Jinak umělci uvedli hlavně rozličné způsoby využití v soukromé oblasti – od zachycení stavu reklamovaného zboží (Roman Sejkot) přes aktuální dokumentaci automobilové zácpy, znemožňující včasný příchod na schůzku (Radovan Šubín), až po břicho budoucí maminky, vyfotografované podle sušehumorné verze Romana Sejkota ochotným sousedem.

Bez ohledu na zjištěný fakt byl nápad organizátorů akce, totiž nabídnout veřejnosti MMS v podobě reálných fotografií, dobrý a vtipný, stejně jako koncepce celé tiskové konference včetně tří historických MMS relikvií z dílny Járy da Cimrmana.

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoReport  

 » Novinky  » Výstavy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: