Sexuální turistika? To není celé Thajsko - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



FotoReport

Sexuální turistika? To není celé Thajsko

22. července 2003, 00.00 | Thajsko – už dávno ne vzdálená exotická země, dostupná jen vyvoleným. A možná právě proto, že se dnes jedná o oblíbený cíl dovolené tolika lidí, není snadné pořídit skutečně autentické záběry, snažící se dostat pod povrch lákavého turistického pozlátka. Jak se to zdařilo fotografu Martinu Klikovi, můžete posoudit při návštěvě jeho výstavy v klubu Koníček v Lucerně.

Expozice s názvem Pár tváří (z) Thajska přináší dvanáct černobílých fotografií rozměru zhruba 37 x 27 cm. Jedná se o většinou o momentky; skutečný portrét je mezi nimi pouze jeden. Lidé byli pro Martina Kliku (*1971) největším zážitkem jeho cesty po Thajsku: „Usměvaví, zdálo by se, že stále dobře naladění, stydliví, meditující, ale i prohnaní v obchodování, když s kalkulačkou v ruce zkouší, co všechno vydržíte.“ Portrét a dokument jsou ostatně oblíbenými tématy tohoto autora, který, ač nemá klasické fotografické vzdělání, dosáhl již řady uznání. Obsadil 1. místo v kategorii Makro a dále 2. místo v kategorii Reportáž a dokument v soutěži, vyhlašované časopisem Photolife. Rovněž se dvakrát umístil na třetí příčce československé soutěže Astrofoto časopisu Kozmos. Astrofotografii se začal věnovat už během středoškolského studia, později se stal zakládajícím členem fotoklubu Černá slunečnice.

Klikova fotografická série je založena na konfrontaci tradičního thajského života a nové globální kultury. Ačkoli se jedná o protikladné fenomény, dá se z fotografií spíše vypozorovat jakási koexistence obou, volné prolínání, případně pozvolný ústup tradic. Dramatický protiklad zde nenajdete. Nevím, dá-li se tato skutečnost vztáhnout i na jiné thajské reálie, avšak je-li tomu tak, vysvětluje to, proč – mimo jiné – je tato země tolik turisticky vyhledávána. Tradiční způsob života, přirozeně prolínající tolik odlišným současnem, ubírá moderní civilizaci na stresu i tím, že jí dopřává konejšivý pocit čehosi důvěrně známého.

Základem fotografického umění je zmáčknout spoušť v pravou chvíli. To Martin Klika dokáže velmi pohotově. Jeho snímky se vyznačují autentičností, dobrou čitelností, pointou a zejména skvěle zachycenou atmosférou. Jejich dokumentárnost nikdy není na úkor kultivované vizuální krásy a záběry mají až klasicky působící kompozici. Z celého výstavního souboru vane jakýsi klid a soulad, který je při bližším zkoumání právě výsledkem velmi citlivého a přitom nápaditého přístupu autora k zobrazované skutečnosti. K tomu přispívá i delikátní škála odstínů šedé a uměřený světelný kontrast.

Tzv. plovouci trhy jsou známou turistickou atrakcí. Čtyři záběry, které zde Klika pořídil , však náladu této typické thajské scenérie vystihují zcela střízlivými, intimními prostředky. I lidské typy zde zobrazené mají daleko do reklamních „domorodců“ z katalogů cestovních kanceláří. Oči starší ženy, převážející na lodi své zboží – ovoce, dávají tušit, že je fotografovým zájmem překvapena a to ne právě příjemně. Snímek bosého muže, sedícího v tureckém sedu vedle koryta s tekoucí vodou a nabírajícího ji do dlaní, patří barvitostí a autentičností atmosféry k vůbec nejzdařilejším dílům expozice.

Jakýmsi „chytákem“ lze nazvat záběr mladé ženy, modlící se před tabernáklem. Nabízí se množství představ, jak kýčovitě, povrchně či alespoň nevěrohodně by námět mohl vyjít z rukou nekvalitního fotografa, Klika se jej ale zhostil velmi dobře: civilním zpracováním, empatií a technicky třeba i kompozicí, která prvoplánově nesoustřeďuje divákův pohled na modlící se ženu, vytvořil atmosféru nefalšované intimity.

Zaujmou i fotografie, zachycující všednodennost současné thajské generace. Zmíněná mladá žena v chrámu je jakousi symbiózou tradičního a moderního, nenásilným přechodem z jednoho světa do druhého. Ráda bych sem vsunula poznámku, že Klikovým velkým kladem vůbec je jeho pozice nenápadného pozorovatele, bez dominantních sklonů, ale přesto s vlastním názorem. Proto nám dokáže zprostředkovat pokaždé originální pohled: na mladé dívky, prohlížející si zboží v obchodním domě, na personál, žertující ve chvilce volna v zákulisí restauračního podniku, na prodavače u stánku, vracejícího drobné turistce. Bez zbytečné ordinérnosti, spíše s pochopením a humorem však v podobě křehké asijské krásky, „shopující“ v doprovodu potetovaného drsňáka s rysy à la Bruce Willis nastiňuje i druhý, všeobecné známý pól thajské reality – sexuální turistiku.

Výstava „Pár tváří (z) Thajska“ Martina Kliky naplňuje svůj název, lépe řečeno respektuje význam onoho „z“ v závorce. Autor netvoří klasické portréty, na zobrazených lidech spíše demonstruje různorodost kultury a také ukazuje, že zajímaví a hodni pozornosti mohou být v turisticky atraktivní zemi i obyčejní lidé. Což ostatně vědí všichni, kdo v cizině místo přepychových restaurací v hotelových komplexech raději vymetají domorodé hospůdky.

(Martin Klika: NĚKOLIK TVÁŘÍ (Z) THAJSKA, klub Koníček restaurantu Černý kůň, pasáž Lucerna, Vodičkova 36, Praha 1)

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoReport  

 » Novinky  » Výstavy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: