Fujifilm FinePix S5700 - levný EVF ultrazoom v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Ostatní  » FotoTechnika  

26. dubna 2007, 00.00 | Před necelými dvěma měsíci byla představena novinka Fujifilm FinePix S5700, která měla vyplnit mezeru za dvojicí EVF kompaktů s manuálním zoomem. Stává se tak následovníkem modelu S5600. Také se jedná o EVF kompakt s velkým rozsahem zoomu (10x), ale nedisponuje manuálním ovládáním objektivu. Snímač nabízí snímky s rozlišením 7 MPix a fotoaparátu nechybí manuální režimy ani velký displej. Fotoaparát jsme podrobili redakčnímu testu.

{Popis a konstrukce}

Před necelými dvěma měsíci byla představena novinka Fujifilm FinePix S5700, která měla vyplnit mezeru za dvojicí EVF kompaktů s manuálním zoomem. Stává se tak následovníkem modelu S5600. Také se jedná o EVF kompakt s velkým rozsahem zoomu (10x), ale nedisponuje manuálním ovládáním objektivu. Snímač nabízí snímky s rozlišením 7 MPix a fotoaparátu nechybí manuální režimy ani velký displej. Fotoaparát jsme podrobili redakčnímu testu.

Konstrukce a design
Klasická konstrukce EVF kompaktu vychází ze zaběhlého modelu, který má úspěch. Výrazný bateriový grip je velmi praktický a nabízí dostatek prostoru i uživatelům s větší rukou. Držení je velmi pohodlné i jednou rukou a díky rozmístění ovládacích prvků není problém ani fotografování jednou rukou, včetně zoomování. Nutno dodat, že přední čočka objektivu se nepohybuje, ani při zapnutí, ani při zoomování. Tubus objektivu tedy nemění své vnější rozměry.

Na přední straně je pouze přisvětlovací dioda sloužící jako pomocné světlo automatického zaostřování, nebo jako signalizace práce samospouště. Více věcí se ani na přední část nevejde, většinu zabírá objektiv a grip. Mikrofon je umístěn na horní straně, vedle vyskakovacího vestavěného blesku. Napravo od blesku je velký kruhový volič expozičních režimů, vedle kterého je tlačítko pro aktivaci sériového snímání. Na horní části gripu je pak posuvný přepínač pro zapnutí fotoaparátu a tlačítko spouště s prstencovým ovládáním zoomu.

Zadní části dominuje velký displej, nad kterým je umístěn elektronický (EVF) hledáček. Ten je bez možnosti dioptrické korekce. Vedle hledáčku je pak tlačítko, kterým přepínáme zobrazování scény mezi displejem a hledáčkem. V pravé části zadní strany je pak křížový ovladač s potvrzovacím tlačítkem obklopený čtveřicí tlačítek sloužících pro nastavení parametrů.

Slot paměťové karty (možno použít karty xD nebo SD) je umístěn na pravém boku, pod poměrně nešikovně řešenými plastovými dvířky, které po otevření působí poměrně nestabilně. Díky jejich šířce a nekvalitnímu uchycení "plavou" do všech stran a říkají si o ulomení. Při práci s fotoaparátem se nám ani jednou nezablokovaly, ani se neulomily, ale nepříjemné pocity při práci s nimi přetrvávaly. Na levém boku přístroje je reproduktor a konektory pro datový přenos a napájení (USB a A/V jsou sdruženy do jednoho konektoru). Prostor pro baterie a závit pro stativ jsou tradičně umístěny na dolní straně fotoaparátu.

Samotné tělo fotoaparátu je plastové, kovová je pouze koncová část tubusu objektivu, na kterou se šroubují předsádky a filtry (průměr 46 mm). Rozměry těla jsou 106,1 x 75,7 x 80,7 mm a hmotnost je cca 306 g bez baterie a karty.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Snímač CCD má efektivní rozlišení 7,1 MPix a úhlopříčku 1/2,5". Pořizovat můžeme snímky s rozlišením až 3072 x 2304 bodů s citlivostí ISO 64, 100, 200, 400, 800 a 1 600 ve formátu JPEG. Ozvučené videosekvence s rozlišením 640 x 480 bodů s frekvencí 30 snímků za sekundu se ukládají ve formátu AVI (s elektronickou stabilizací).

Objektiv nabízí 10x optický zoom, díky rozsahu ohniskové vzdálenosti od 6,33 mm do 63,3 mm (ekvivalent kinofilmu je 38-380 mm). Světelnost je F3,5-3,7 a maximální clonové číslo je F13,6. Objektiv není vybaven zoomovacím prstencem pro mechanické ovládání jako u S6500fd, zde se zoomuje pomocí prstence okolo spouště. Zůstává podobná koncepce jako u S5600, kde bylo nutno zoomovat pomocí tlačítek. Zaostřování může zajistit automatické pasivní TTL měření kontrastu, nebo sám uživatel manuálně. K dispozici je také možnost přisvícení pro lepší práci autofokusu ve zhoršených světelných podmínkách. Nejkratší zaostřitelná vzdálenost v klasickém režimu je 30 cm na nejkratším ohnisku a 1 m na nejdelším. Makrorežim umožňuje zaostřit již od 4 cm, resp. od 60 cm. Supermakro režim, ve kterém nelze zoomovat a objektiv je nastaven na nejkratší ohniskovou vzdálenost, lze zaostřit již od 1 cm.

Měření expozice lze nastavit celoplošné (256 zón), s důrazem na střed nebo bodově. K dispozici je kompenzace expozice v rozsahu +/-2EV po 1/3EV krocích. Čas závěrky se může nastavit od 1/1 000 s do 4 s. Kromě automatického režimu máme možnost expozici nastavit pomocí poloautomatických režimů s prioritou času a clony nebo pomocí manuálního režimu. Nechybí ani několik scénických režimů.

Vyvážení bílé barvy nabízí automatické měření, několik předvoleb a možnost manuálního změření. Vestavěný vyskakovací blesk má udávaný dosah od 0,5 m do 6,2 m, resp. 0,3 - 3 m v makrorežimu.

Displej v EVF hledáčku má úhlopříčku 0,24" (u lepších EVF bývá 0,33") a rozlišení 230 000 bodů, což je dobrá hodnota. TFT LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 2,5" a rozlišení 230 000 bodů. Konektivitu zajišťuje USB 1.1 a A/V výstup. Nechybí ani možnost přímého tisku pomocí PictBridge. Data se ukládají na paměťovou kartu xD nebo SD (obě max. 2 GB). K dispozici je také interní paměť s kapacitou 27 MB. Napájení zajišťují 4 tužkové AA baterie.

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
Fotoaparát je díky svým parametrům použitelný i pro pokročilé uživatele, ale díky poměrně jednoduchému ovládání, které na první pohled nevyděsí množstvím tlačítek, nebude působit problémy ani začátečníkům. Většinu parametrů nastavujeme přes menu, ale některé mají svá tlačítka, případně speciální menu. Na první pohled zmatečné, ale kdo již s kompaktem od Fujifilmu pracoval, ví, že má své praktické využití. Nejběžnější nastavení, jako je blesk, samospoušť a makro režim, provedeme směrovými tlačítky křížového ovladače. Citlivost, rozlišení a barevný filtr nastavíme speciálním tlačítkem F, které aktivuje příslušné jednoduché menu. Korekce expozice a sériové snímání mají samostatná tlačítka. Zbytek nastavíme v menu, které se zobrazí po stisknutí středového tlačítka křížového voliče.

Celkově jsou tlačítka přístroje velmi dobrá. Spoušť má sice krátký, ale čitelný chod s rychle rozpoznatelnou polohou namáčknutí. Jediný detail, který kazí dojem, je nutnost delšího stisknutí tlačítka F. Stačí i necelá sekunda, ale na rychlé stisknutí bohužel nereaguje. To bychom čekali spíše u tlačítka pro prohlížení snímků.

V Menu nalezneme nastavení oblasti měření expozice, vyvážení bílé barvy, oblasti ostření, režimu ostření, softwarového doostřování, korekce intenzity záblesku, bracketing a přístup do setupu. V něm nastavíme zobrazení snímku po jeho pořízení, číslování souborů, pomocnou lampu AF, digitální zoom, režim displeje (rychlost zobrazování), datum, čas, zvuky, jas displeje, formátování karty, jazyk (je zde i čeština), automatické vypnutí, barvu menu, vybití baterie, formát video výstupu (PAL, NTSC) a resetování nastavení.

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Digitální šum zde není na tak dobré úrovni jako u Fujifilmů se Super CCD snímačem. Zde byl použit klasický CCD snímač. Snímky pořízené s citlivostí ISO 64 a 100 jsou bezproblémové. Na snímcích pořízených s citlivostí ISO 200 již můžeme při zvětšení 1:1 pozorovat zvýšený šum, ale pokud jej nebudeme hledat, tak nás příliš rušit nebude. Na citlivosti ISO 400 již začíná více zasahovat softwarová redukce šumu. Ten tedy není tak silný, ale snímkům lehce klesá kvalita kvůli ztrátě jemných detailů. Situace se zhoršuje na citlivosti ISO 800, kdy jsou zásahy citelnější. Cenou je ztráta detailů, ale na snímku není žádný silný a rušivý šum. Na zmenšeninách tedy není na první pohled nic poznat. Citlivost ISO 1600 je pak spíše nouzová, protože zásahy redukce šumu jsou velmi citelné.

Automatika podává při vyvažování bílé barvy velmi slušné výkony. Kromě několika předvoleb máme k dispozici i manuální měření.

Kvalitu obrazu můžeme celkově označit jako průměrnou. Žádné zázraky se nedějí. Optika platí daň za svůj velký rozsah, a tak můžeme i přes poměrně dlouhé počáteční ohnisko počítat s decentním soudkovitým zkreslením na počátku rozsahu. Zřejmě nejnepříjemnější je chromatická aberace, tedy fialové kontury na kontrastních přechodech, která je zejména v okrajích snímků poměrně citelná, ovšem nejde o nijak rekordní úkazy, kterými by netrpěly i jiné fotoaparáty. Ostrost snímků ve středu obrazu je velmi dobrá. Stejně jako u všech ostatních kompaktů, musíme na konci rozsahu zoomu počítat s poklesem ostrosti. Pokud nebudeme po snímku detailně pátrat ve zvětšení 1:1, je celkový dojem poměrně dobrý.

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Od posunutí přepínače Power do pořízení prvního snímku uplynou necelé 2 s, což je dobrá hodnota. Zpoždění závěrky od stisknutí namáčknuté spouště je v našich podmínkách neměřitelné, tzn. pod 0,1 s. Zpoždění bez namáčknutí je cca 0,5 s. Přezoomování z nejkratšího ohniska na nejdelší zabere necelé dvě sekundy, je tedy poměrně rychlé. Ovládání zoomu je rozděleno na cca 45 kroků, což nabízí velmi jemné ovládání a přesné komponování záběru. Kombinace takto jemného, ale přesto rychlého zoomování je velmi příjemná. Zpoždění displeje je pouze minimální.
Automatické měření expozice je spolehlivé, ovšem nebojí se lehkého přeexponování. Spíše se tedy dočkáme světlých snímků než tmavých a podexponovaných. Vše je možno regulovat korekcí expozice, nebo pomocí manuálního nastavení expozice, ale záměr je zřejmě takový, aby amatéři nebyli nuceni své snímky zesvětlovat v počítači. Poměrně malý, ale přesto detailní histogram zobrazíme tlačítkem +/- (tím, kterým nastavujeme korekci automatické expozice, nebo manuální expozici). Stejným tlačítkem vyvoláme histogram i u prohlížených snímků. Výsledné fotografie jsou poměrně kontrastní s vysokou saturací barev, což opět zjednodušuje život začátečníkům. Fotoaparát bohužel nenabízí volbu změny úrovně kontrastu a saturace, ale změnit můžeme pouze úroveň ostrosti.
Amatéry potěší také české menu s jednoduchou nápovědou během práce s fotoaparátem. Při nastavení supermakro režimu nás fotoaparát informuje o nejkratší zaostřitelné vzdálenosti, nebo u různých režimů blesku nepíše pouze krátký název režimu, ale snaží se napovědět, co může uživatel očekávat (např. že pomalé synchro je pro delší expozice atd).
Model S5700 má dva příjemné konstrukční detaily. Za prvé, objektiv se při zapnutí, ani při práci nijak nevysunuje a vše se odehrává uvnitř tubusu. Za druhé, Fujifilm si zjevně uvědomil, že paměťové karty xD jsou minoritním médiem a použil duální slot, kde lze použít i SD karty. Právě SD karty se staly masovou záležitostí, kterou používají takřka všichni výrobci digitálních fotoaparátů.

Závěr
Vzhledem k ceně, za kterou se Fujifilm FinePix S5700 prodává v maloobchodech (okolo 6500 Kč včetně DPH), se jedná o velmi dobrou koupi. Kvalita obrazu je sice průměrná, ale množství funkcí a příjemných vlastností je mnoho. Solidní konstrukce, rychlé a jemné ovládání zoomu, velký a kvalitní displej, české menu nebo manuální režimy… to vše zpříjemňuje práci s fotoaparátem. Nevýhodou je ovšem poměrně malá možnost ovlivnění zpracování snímků. To může vyhovovat začátečníkům, kteří nechtějí zpracovávat snímky v počítači.

::Technická specifikace Fujifilm FinePix S5700

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie