Olympus E-400 - DSLR trpaslík s rozlišením 10 MPix v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



FotoTechnika

Olympus E-400 - DSLR trpaslík s rozlišením 10 MPix v praxi

8. listopadu 2006, 00.00 | Nejmenší DSLR zrcadlovka od Olympusu konečně předvedla výhody systému 4/3. Díky svým velmi kompaktním rozměrům se chlubí titulem nejmenší a nejlehčí zrcadlovky na světě. Díky menšími snímači jsou i objektivy kompaktnější a celkově tak velikostí již může konkurovat i větším EVF kompaktům. Jak ale tento japonský prcek, prodávaný pouze v Evropě, fotí? To zjistíme v dnešním testu.

{Popis a konstrukce}

Nejmenší DSLR zrcadlovka od Olympusu konečně předvedla výhody systému 4/3. Díky svým velmi kompaktním rozměrům se chlubí titulem nejmenší a nejlehčí zrcadlovky na světě. Díky menšímu snímači jsou i objektivy kompaktnější a celkově tak velikostí již může konkurovat i větším EVF kompaktům. Jak ale tento japonský prcek, prodávaný pouze v Evropě, fotí? To zjistíme v dnešním testu.

Konstrukce a design
Právě provedení těla je jedna z hlavních výhod této DSLR zrcadlovky s výměnnými objektivy. Je překvapivé, že se (zatím) E-400 prodává pouze v Evropě. Logičtější úvaha by byla, že takto malý produkt si vyžádal spíše japonský trh než evropský. Tamější záliba v miniaturizaci je nepřehlédnutelná. Je ale možné, že platí nepsané pravidlo, že fotoaparát musí být vždy větší než Japonec…

Ať je to jakkoliv, do rukou se nám dostala velmi malá zrcadlovka, která kromě velkého rozlišení (10 MPix) a antiprachového filtru nabízí právě svou kompaktnost. Po malých zrcadlovkách touží zejména náročnější cestovatelé a horolezci, kterým nepostačuje kvalita kompaktů, ale jsou omezeni velikostí a hmotností profi výbavy. Díky standardu 4/3 jsou poměrně malé i objektivy. Nejzajímavější je pohled na Double Zoom kit s objektivy 14-42 mm a 40-150 mm (pokrývající 28 - 300 mm ekvivalentu kinofilmu).

Kdyby to bylo tak jednoduché, dělají to zřejmě všichni, ale samozřejmě toto řešení s sebou přináší i několik nevýhod. Někomu to vadit nemusí, ale grip u E-400 téměř chybí. Povrch těla je sice na patřičných místech zakřiven tak, aby se přístroj pohodlně držel, ale lidé s většíma rukama nebudou mít zcela pevný úchop. Nelze tedy o E-400 prohlásit, že je to ideální fotoaparát pro reportáž, nebo celodenní fotografování s nasazeným externím bleskem.

Kromě velikosti a gripu se jinak konstrukce E-400 příliš neliší od klasických DSLR. Na horní straně nalezneme výrazný výstupek optického SLR hledáčku s vyskakovacím bleskem. Hledáček má vyměnitelnou gumovou očnici a samozřejmostí je dioptrická korekce.

Plastové tělo s kvalitním povrchem, který nepůsobí tak "plastově" jako u Canonu 400D, má hmotnost pouhých 375 g (bez baterie a karty) a rozměry: 129,5 x 91 x 53 mm. S baterií, kartou a objektivem 14-42 mm má fotoaparát cca 632 g.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Fotoaparát je vybaven CCD snímače standardu 4/3 o velikosti 17,3 x 13 mm s efektivním rozlišením 10 MPix a poměrem stran 4:3. Citlivost lze nastavit od ISO 100 do ISO 1600 po 1/3 EV krocích. Obrazovému procesoru lze nastavit ostrost, saturaci a kontrast v 5 úrovních. Navíc je zde možnost nastavení gradace (high key, Normální, low key). Fotografovat můžeme i do černobílého režimu s různými barevnými filtry. Snímky můžeme ukládat v rozlišení 3 648 x 2 736, 3 200 x 2 400, 2 560 x 1 920, 1 600 x 1 200, 1 280 x 960, 1 024 x 768 a 640 x 480 bodů v formátu JPEG a RAW (lze i oba formáty najednou). Vybrat si můžeme z barevných prostorů sRGB a Adobe RGB. Před snímačem je speciální filtr, který ze sebe zachycený prach pomocí vibrací "sklepává" při každém zapnutí přístroje.

Bajonet podporuje objektivy standardu 4/3 (FourThirds). Pro získání ekvivalentu ohniskové vzdálenosti kinofilmu, musíme vynásobit fyzickou ohniskovou vzdálenost objektivu 2x. Tak získáme ohniskovou vzdálenost, kdy je na kinofilmu stejný úhel záběru. S objektivem 14-42 mm je tedy ekvivalent kinofilmu 28-84 mm. Stejně jako ostatní Olympusy, používá E-400 pouze tři zaostřovací body. Automatické TTL zaostřování pracuje na principu pasivního měření kontrastu. Jako přisvícení pro AF může posloužit vestavěný blesk. Zaostřování lze použít jednorázové, kontinuální nebo manuální. K automatickým režimům si můžeme také aktivovat možnost manuálního doladění. Optický SLR hledáček má pokrytí záběru cca 95% a zvětšení 0,92x (s 50 mm objektivem zaostřeným na nekonečno při dioptrii -1D). Náhled hloubky ostrosti se aktivuje tlačítkem Fn, pokud je mu tato funkce nastavena.

Čas expozice můžeme nastavit od 1/4 000 s do 60 s. Pro delší nebo specifické expozice je zde i režim Bulb. Měření expozice používá 49 zón, na kterých měří dopadající světlo. Vybrat si můžeme z celoplošného měření, celoplošného s důrazem na střed nebo bodového. Samotnou expozici může nastavit automatika, nebo uživatel pomocí poloautomatických režimů nebo zcela manuálně. V automatickém, nebo poloautomatickém režimu můžeme také použít korekci expozice o +- 5 EV po 1/3 EV krocích. Vzhledem k zaměření na méně náročné fotografy je zde i několik scénických režimů pro specifické situace. Sériové snímání pracuje rychlostí až 3 sn./s pro až 10 snímků v JPEG.

Vyvážení bílé barvy lze nastavit manuálně pomocí předvoleb, nastavení konkrétní teploty (3 000 - 7 500 K) nebo manuálního měření. Korekce je možná po dvou osách (R-B a G-M) v rozsahu +-7 kroků. Samozřejmě nechybí ani automatické měření. Vestavěný blesk má směrné číslo 10, což je poměrně málo. Pokud potřebujeme silnější záblesk, můžeme použít externí blesk, k čemuž je připravena Hot-Shoe patice.

LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 2,5" (6,4 cm) a rozlišení 215 000 bodů. Překvapivě je v přístroji pouze pomalejší USB 1.1, což může při kopírování snímků v plném rozlišení způsobit delší čekání. Na druhou stranu flexibilita fotoaparátu je vylepšena díky duálnímu slotu na paměťové karty, kde lze použít CF i xD karty. Videovýstup (společný konektor s USB) umí pracovat ve formátu PAL i NTSC.

Uložené snímky můžeme také editovat. Kromě automatické retuše červených očí lze aplikovat černobílý nebo sepiový filtr a upravovat saturaci. Fotografie ve formátu RAW můžeme konvertovat na JPEG. Při prohlížení snímků si můžeme zkontrolovat správnost expozice pomocí RGB i jasového histogramu. Pomoc nám může i zvýraznění stínů a přeexponovaných ploch.

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
Samotné ovládání fotoaparátu je velmi podobné tomu z E-500. Kromě snímače a velikosti těla se jedná o velmi podobné fotoaparáty. Na přední straně je pouze pojistka bajonetu pro výměnu objektivu. Nalevo od výstupku hledáčku na horní straně je dvojice tlačítek pro aktivaci blesku a pro nastavení sériového snímání. Napravo od výstupku je kruhový volič expozičních režimů s prstencovým vypínače fotoaparátu, multifunkční kolečko (přístroj má pouze jedno), tlačítko pro nastavení korekce expozice a spoušť. Multifunkčním kolečkem nastavujeme korekci expozice, čas závěrky a clonu. Jednu z hodnot nastavíme jednoduchým otáčením a druhou otáčením se současným stiskem tlačítka korekce expozice.

Zadní strana je poměrně jednoduše řešená. Nalevo od displeje je řada čtyř tlačítek, kde každé má svou jednu pevnou funkci (prohlížení snímků, mazání snímků, přístup do menu a zobrazování informací na displeji). K displeji je nutno říci, že neslouží pouze pro prohlížení snímků, ale také jako stavový displej. Zobrazené informace zde také můžeme pomocí křížového ovladače nastavovat. Nastavíme zde tak citlivost, vyvážení bílé, režim blesku, obrazový procesor, oblast měření expozice, bod zaostření, režim zaostřování, sériové snímání, použitou kartu (xD nebo CF) a rozlišení snímku. Přístup k těmto parametrům je tedy poměrně rychlý, i když nemají samostatná tlačítka.

Zbytek parametrů nastavíme pomocí menu (lze nastavit čeština bez nutnosti nahrávání nového firmware). Nastavíme zde některé výše zmíněné parametry a navíc například gradaci (high key, low key, normal), redukci šumu, korekci záblesku, bracketing, blokaci expozice a zaostření, tlačítko Fn (manuální měření vyvážení bílé, pořízení testovacího snímku bez uložení, náhled hloubky ostrosti, vypnuto), zvuky, scénické režimy, datum, jas displeje, jazyk menu, formát video výstupu, režim USB, šetření energií, barevný prostor (sRGB a Adobe RGB), pixel mapping (automatické odstranění vadných pixelů snímače z procesu tvorby obrazu), čištění snímače a zobrazení verze firmware.

 

 

 
[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Digitální šum je zanedbatelný až k citlivosti ISO 400. Okolo citlivosti ISO 800 je stále na velmi přijatelné úrovni a pozorovat lze pouze při přiblížení snímku 1:1. Nejvyšší citlivost ISO 1600 přináší již znatelně vyšší míru šumu a obraz je navíc degradován silnější softwarovou redukcí šumu. V porovnání s DSLR od Canonu je na tom o poznání hůře. Pokud srovnáváme s Nikonem D80, rozdíl již není tak zjevný. Malý snímač u standardu 4/3 je sice v tomto ohledu nevýhodou (na snímači je větší hustota buněk), ale šum má poměrně malé zrno a lze s ním pracovat. Nejvyšší citlivosti se zde tedy bát nemusíme, jen nesmíme počítat s tím, že takto pořízené snímky nebudou příliš vhodné pro tisk na A3.


Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800 a 1600), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče

Automatické vyvážení bílé barvy pracuje spolehlivě, pouze v žárovkovém osvětlení generuje výrazně teplé odstíny barev. Nemusíme se však spoléhat pouze na automatiku a lze využít několik předvoleb, manuální měření, nebo zadání konkrétní teploty barev v Kelvinech.

 
Porovnání vyvážení bílé (vlevo automatické, vpravo manuální měření)

Ostrost snímku je zcela závislá na použitém objektivu. My testovali takzvaný Double Zoom Kit, což je balení těla E-400 a dvojice objektivů Olympus, konkrétně 14-42 mm F3,5-5,6 a 40-150 mm F4-5,6. I přes své malé rozměry nabízí tyto objektivy slušné vlastnosti, které sice nedosahují kvality dražších objektivů, ale jako základní výbava jsou ideální. S těmito objektivy byla rozlišovací schopnost fotoaparátu velmi dobrá. Lehké znepokojení přineslo pouze lehké moiré (barevné přechody na rovnoběžných liniích), což je na druhou stranu jev, který v praxi potkáme zřídkakdy.


Porovnání optického zkreslení a rozlišení (objektiv Olympus 14-42 mm F3,5-5,6 s nastaveným clonovým číslem F9.0, ISO 100)

 

 


Porovnání šumu na denních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800 a 1600), výřezy 1:1

 

 


Porovnání šumu na nočních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800 a 1600), výřezy 1:1
[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Start fotoaparátu je zpomalen "čistící" procedurou, kdy filtr před snímačem sklepává prach. Od posunutí přepínače do pořízení prvního snímku uplyne cca 1 s. V porovnání s konkurencí tedy start není virtuálně okamžitý, ale má určité zpoždění. V praxi však toto zpoždění příliš nepocítíme. Spoušť není příliš hluboká, má poměrně krátký, ale čitelný chod. Ostatní tlačítka se používají velmi dobře. Jejich malý počet je nahrazen možností nastavení parametrů pomocí křížového ovladače a displeje na zadní straně. Stavový displej chybí, což nelze považovat za nevýhodu. Designéři tím ušetřili prostor.




Olympus E-400 s objektivem 40-150 mm

Optický průhledový SLR hledáček není z největších, ale je dobře použitelný, pokud v něm nehledáme i stavové informace. Ty jsou po pravé straně a často si je můžeme zakrýt očnicí hledáčku. Menší zklamání pro nás připravil displej, který na slunci nezobrazuje snímky příliš věrně, je nekontrastní a posunuje barvy do teplejších odstínů.




Olympus E-400 s objektivem 14-42 mm

U kompaktů Olympus byla ještě nedávno zvykem nahrávat nový firmware, pokud uživatel požadoval české menu. U E-400 je čeština již jako jedna z možností přímo ve fotoaparátu.


Vlevo Olympus E-500, vpravo E-400

Překvapení nás čekalo ve chvíli, kdy jsme chtěli manuálně změřit vyvážení bílé. Použití výsledků měření lze nastavit snadno, pouze zvolíme příslušnou předvolbu, ale jak vše změřit? Až po nahlédnutí do manuálu bylo jasné, že nejdříve se musí tlačítku Fn přiřadit funkce pořízení referenčního snímku. Praxe je většinou taková, že tlačítko Fn je doplňkové, tzn. funkce přes něj přístupné jsou dostupné i jinak. Tlačítko Fn zde slouží jako kompenzace menšího počtu tlačítek. Pro náhled hloubky ostrosti a pro pořízení referenčního snímku pro manuální WB je tedy nutno jít do menu a přednastavit funkci programovatelného tlačítka.


Vlevo Olympus E-500, vpravo E-400

Výhody
- antiprachový filtr
- malé kompaktní rozměry těla
- rozměry double zoom kitu a jeho dobrý poměr ceny a výkonu
- duální slot pro xD i CF karty
- české menu


Vlevo Olympus E-500, vpravo E-400

Nevýhody
- horší držení díky absenci gripu
- pomalá automatické ostření v horších podmínkách


Vlevo Nikon D70, vpravo Olympus E-400

Závěr
Olympus E-400 se překvapivě prodává zatím pouze v Evropě. Je zajímavé, že tento fotoaparát nabízející velmi malé rozměry a vysoké rozlišení není nabízen na japonském trhu. Doporučená maloobchodní cena samotného těla je 24 990 Kč včetně DPH. Zoom kit s objektivem 14-42 mm má doporučenou cenu 27 990 Kč včetně DPH a Double Zoom kit s objektivy 14-42 mm a 40-150 mm 31 990 Kč včetně daně.
Celkově lze hodnotit E-400 jako povedený fotoaparát zaměřený na uživatele, kteří mají rádi menší rozměry. Vysoké rozlišení dává prostor pro více úprav a tisk na větší formáty. Na rozdíl od EVF kompaktů ale nabízí výrazně vyšší kvalitu obrazu.

:: Technická specifikace Olympus E-400

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Recenze  

 » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: