Panasonic Lumix DMC-TZ1: slušně vybavený kompakt v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Ostatní  » FotoTechnika  

16. května 2006, 00.00 | Jednou z posledních novinek od Panasonicu je také neotřelý model kompaktu, nabízející velmi zajímavý design, rozlišení 5.0 MPix, 10x optický zoom a optickou stabilizaci obrazu. Jedná se o Lumix DMC-TZ1. A jak obstál v našem redakčním testu?

{Základní popis}

Panasonic představil na letošním americkém veletrhu PMA mimo jiné také kompaktní digitální fotoaparát Lumix DMC-TZ1, který se chlubí označením nejmenšího ultrazoomu. V současnosti poměrně masivní kampaň na tento fotoaparát téměř nelze přehlédnout. Novinka nabízí povedené provedení, rozlišení 5.0 MPix, 10x optický zoom, optickou stabilizaci obrazu MEGA O.I.S. nebo například také rozměrný 2.5" displej. Po podrobném prozkoumání zjistíte, že tento krasavec je kromě pěkného "oděvu" vybaven také řadou užitečných funkcí, které nadchnou začátečníky, ale zároveň neurazí ani pokročilejší uživatele. A jak se nový Panasonic choval v praxi a především jaké s ním můžete pořídit fotografie?

Konstrukce a design

Tělo přístroje tvoří slitina hliníku. Povrch je navíc nalakován speciálním odolným nátěrem, který jednak chrání tělo kompaktu proti poškrábání a zároveň umožňuje příjemnější držení přístroje (což přispívá skutečně k velmi pohodlnému fotografování). Přední straně dominuje objektiv LEICA, který lemuje masivní stříbrný prstenec. Nad objektivem leží z jedné strany pomocné světlo autofocusu a z druhé strany vestavěný interní blesk. Na levou stranu (z čelního pohledu) umístil výrobce okrasný stříbrný proužek s označením typu fotoaparátu "TZ1" a zároveň zde nepřehlédnete decentní úchopový grip, který dopomáhá k pohodlnějšímu držení přístroje. Na levé straně kompaktu se ukrývají dvířka, pod nimiž leží dvojice konektorů - AV výstup a vstup pro napájení (DC IN). Na opačné, tedy pravé straně je pouze očko pro uchycení řemínku na zápěstí. Dno tohoto Panasonicu obsahuje plastový stativový závit (který však leží mimo osu objektivu) a dvířka, chráněná pojistkou, kde je akumulátor a paměťová karta typu SD.

Horní stranu vyplňuje téměř beze zbytku kovový panel, na kterém naleznete část ovládacích prvků. V krajní - pravé části, můžeme spatřit dvoupolohový přepínač pro zapnutí / vypnutí a hned nad ním tlačítko pro manipulaci s optickým stabilizátorem obrazu. Vedle něj umístil výrobce spoušť, kterou lemuje prstenec pro ovládání optického zoomu (sloužící též pro zoomování v případě prohlížení snímků). Poslední ovládací prvek na horní liště představuje kruhový volič režimů. Zadní stranu vyplňuje z většiny rozměrný 2,5" LCD displej, který disponuje rozlišením 207 000 bodů. Vedle něj je jen dvojice kláves Display/LCD mode a Koš. Výčet ovládacích prvků zakončuje multifunkční čtyřsměrový ovladač s potvrzovacím tlačítkem "set" uprostřed. A co se týče fyzických proporcí, ty zde máme: 112 x 58 x 40 mm, hmotnost 250 g odpovídá celokovovému provedení a robustnosti přístroje.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace

Hlavním hnacím prvkem Lumixu DMC-TZ1 je snímač typu CCD efektivním rozlišením 4.9 MPix (fyzické rozlišení je 6.3 MPix) a úhlopříčkou 1/2,5". Fotografie lze ukládat v rozlišeních 2 560 x 1 920, 2 048 x 1 536, 1 600 x 1 200, 1 280 x 960 a 640 x 480 bodů ve formátu JPEG (celkem dvě úrovně komprese). Kromě toho můžete nastavit také poměr stran (formát ve kterém budou snímky uloženy) na tři typy: 4:3, 3:2 a 16:9. Citlivost můžeme nastavit na ISO 80, 100, 200, 400 a 800. Zajímavostí je (dnes však již nikoli ojedinělou), pokud zvolíte scénický režim "Vysoká citlivost" (High Sensitive), ISO může dosáhnout hodnoty až 1600. V tomto nastavení se citlivost pohybuje v rozmezí ISO 800 - 1600 a je řízena plně automaticky. Oproti konkurenčním aparátům, kde v těchto případech dochází ke značnému poklesu rozlišení snímků (mnohdy až na minimální hranici), TZ1 snímá i v případě ISO 1600 v plném rozlišení. Snímkům dále můžeme nastavit barvené filtry sepia, černobílý, teplé barvy, studené barvy a dále také lze nastavit saturaci snímků ve třech módech: Natural, Standard, Vivid. Ozvučené videosekvence se ukládají v rozlišení VGA 640 x 480, nebo QVGA 320 x 240 bodů s frekvencí 30 nebo 10 snímků za sekundu (formát MOV - QuickTime Motion JPEG) se zvukem ve WAVu.

Vestavěná optika je typu LEICA DC VARIO-ELMARIT a disponuje 10x optickým zoomem - ohniskový rozsah zde je od 5,2 mm do 52 mm (ekvivalent 35mm kinofilmu 35 - 350 mm), při světelnosti F2,8 - 4,2. Vzhledem k malým rozměrům aparátu zde výrobce použil tzv. periskopový objektiv, jenž je v těle přístroje uložen na plocho. Pokud máte slabší osvětlení, automaticky se vám aktivuje asistenční oranžové světlo AF (které lze v Menu také deaktivovat). Nedílnou součástí a jednu ze silných zbraní TZ1 představuje optická stabilizace obrazu - pro Panasonicy typická MEGA O.I.S. (funguje na principu "plovoucích" čoček), která již klasicky nabídne dva režimy stabilizace. Buďto funguje jen při expozici (MODE 2), nebo se snaží vyrovnávat obraz neustále (MODE 1). První režim, kdy stabilizátor funguje nepřetržitě, je zvlášť vhodný při fotografování na nejdelší ohnisko (ovšem nejspíše to také bude znát na spotřebě energie), kdy nám klidnější obraz na displeji dovolí lépe komponovat záběr. Druhý režim tento komfort neumožňuje, ale na druhou stranu je efektivnější. Minimální vzdálenost zaostření je v normálním režimu 40 cm na nejkratším ohnisku a 200 cm na nejdelším. Makro režim pracuje od 5 cm, resp. 100 cm. Automatické pasivní zaostřování pracuje na principu 9bodového měření. Pro rychlejší práci automatiky můžeme v menu aktivovat režimy 3bodového nebo pouze A-bodového autofocusu (se zaměřením na střed). Způsob ostření je k dispozici jednorázový nebo kontinuální.

Vzhledem k zaměření aparátu, zde nelze očekávat žádné kreativní režimy. Expozici můžeme nastavit pouze na plnou automatiku - tzv. Simple Mode (symbol srdce) bez možnosti jakéhokoli ovlivnění expozice, na automatický režim (označovaný často též jako Program) s možností změny vyvážení bílé barvy, nastavení citlivosti a podobně a nebo můžete volit některý z 18 předdefinovaných scénických režimů. Kompenzaci expozice lze korigovat v rozsahu +/- 2 EV po 1/3 EV krocích a při fotografování lze využít také expoziční bracketing, kterým můžete vyexponovat 3 snímky s rozdílnou kompenzací expozice (+/- 1/3 EV, +/- 2/3 EV, +/- 1 EV,) samotné měření expozice lze nastavit na celoplošné, celoplošné s důrazem na střed nebo bodové. K dispozici je také živý histogram. Čas expozice se pohybuje od 1/2 000 s do 8 s (v režimu "Starry Sky" 15, 30 nebo 60 s). Jako malou náplast za absenci manuálních režimů, máte přímo v Menu aparátu možnost nastavit pomalé časy závěrky (Slow Shutter) a to na hodnoty: 1/8, 1/4, 1/2 a 1 s, což je nedocenitelná vlastnost například při nočním fotografování (ovšem za současného použití stativu samozřejmě). Sériové snímání pracuje rychlostí 3 nebo 2 snímky za sekundu, pro až 5 snímků v plném rozlišení.

Vyvážení bílé barvy můžeme nastavit buďto jako plně automatické, zvolit jednu z předvoleb (slunečno, zataženo, žárovka), nebo využít manuální měření. Kromě automatiky lze u TZ1 navíc u každého nastavení korigovat teplotu světla +/- 1 500 K po 150 K krocích. Vestavěný blesk má udávaný pracovní dosah 0,3 - 3,7 m na nejkratším ohnisku a 1 - 2,4 m na nejdelším ohnisku. V režimu zvýšené citlivosti se dosah posunuje na 0,8 - 5,7 m, respektive na 1 - 3,7 m. TFT LCD displej s úhlopříčkou 2,5" má rozlišení 207 000 bodů. Pro ukládání dat slouží bu paměťová karta nebo vestavěná paměť 14 MB. Jako napájení slouží Lithium-Iontový akumulátor, který má udávanou výdrž až pro 250 snímků. K lepší výdrži a rychlejšímu zpracování dat napomáhá již třetí generace obrazového procesoru Venus Engine.

[-more-]{Menu a ovládání}

Ovládání a práce v menu

Ovládání je přehledné a intuitivní, s trochou cviku si na něj poměrně rychle zvyknete. Velkou výhodou je pro začátečníky i možnost aktivace českého menu. Téměř všechny základní změny a nastavení provádíte pomocí křížového multifunkčního ovladače, kterým se kromě pohybu v menu a prohlížení fotografií dále také aktivuje samospoušť (vlevo), nastavuje kompenzace expozice, kompenzace vyvážení bílé a expoziční bracketing (nahoru), ovládají funkce blesku (automatický blesk, s redukcí červených očí, zapnuto, pomalá synchronizace / redukce červených očí a vypnuto). Stiskem multifunkční klávesy směrem dolů se dostaneme do prohlížení fotografií. Další ovládací tlačítka na zadní straně aparátu jsou pak jen: klávesa s ikonkou Koše, sloužící k mazání v menu prohlížení nebo ke změně režimu snímání (single, kontinuální) a druhá klávesa je Displej, kterou nastavujete celkem čtyři režimy displeje (bez zobrazování informací, se zobrazením expozičních parametrů, s histogramem a mřížka).

Na horní straně fotoaparátu je kruhový ovladač kterým nastavujete režimy fotoaparátu. Vzhledem ke třídě přístroje se musíte spokojit jen s plně automatickým režimem nebo s automatickým režimem s možností změn některých parametrů (vyvážení bílé barvy, citlivost a podobně). Kromě toho lze zvolit na kruhovém ovladači mód kamery, režim makro, prohlížení snímků nebo SCN 1 a SCN 2, kde lze aktivovat některý z 18 předdefinovaných režimů (Portrét, Pleťové barvy, Krajina, Sport, Noční portrét, Noční krajina, Vlastní portrét, Jídlo, Párty, Svíčka, Ohňostroj, Hvězdná obloha, Pláž, Fotografování z letadla, Sníh, Vysoké rozlišení, Baby 1 a Baby 2). Scénické režimy 1 a 2 mají totožnou nabídku a umožňují pod každým z nich (SCN 1 a SCN 2) nadefinovat jiný režim, mezi kterými pak jen rychle přepínáte. Poslední ovladače představuje tlačítko spouště, lemované prstencovým ovladačem zoomu, dvoupolohový přepínač pro zapnutí / vypnutí a poslední klávesou aktivujete optický stabilizátor obrazu.

Menu je podobné ostatním modelům Panasonic, které je rozdělené na dvě části. První část umožňuje nastavení vlastností expozice nebo prohlížení, v druhé části měníte samotné nastavení přístroje. V režimu fotografování nastavujete vyvážení bílé barvy (auto, denní světlo, oblačno, žárovka, manuální nastavení), poměr stran (4:3, 3:2, 16:9), citlivost snímače (auto, 80, 100, 200, 400 a 800), komprese JPEGu (lepší, standard), aktivování mikrofonu, režim měření expozice (celoplošně, bodově, s důrazem na střed), režimu automatického ostření (9, 3, 1 a s prioritou středu), způsob zaostřování (single, průběžně), zapnutí asistenční lampy, nastavení delších časů závěrky (1/8, 1/4, 1/2, 1), aktivace digitálního zoomu, nastavení barevného efektu (vypnuto, teplý tón, studený tón, černobílý, sepia), vlastnosti snímku - barvy (přírodní, standard, živé) a režim snímání série obrázků do jednoho snímku.

Druhá část menu umožňuje nastavení hodin, světového času, světlost LCD (ztmavit, zesvětlit), cestovní datum, nastavení dobu automatického zobrazení snímku po exponování, dobu vypnutí přístroje při nečinnosti, zapnutí ekonomického režimu zobrazování, nastavení pípnutí, zvuk spouště, volume, vynulovat číslování snímků, resetovat nastavení přístroje do továrního nastavení, USB mód, vysoký kontrast, videovýstup, zapnutí Menu scény a zvolení jazyka. V režimu prohlížení se druhá záložka "Nastavení" shoduje s režimem fotografování a první část umožňuje úpravy fotografií: Slideshow, Oblíbené, Otočení, Tisk, Ochrana, Poznámky, Změny velikosti, Trimming (vystřihnutí části snímku), Poměr stran, Kopírování a Formátování.

[-more-]{Hodnocení kvality snímků}

Kvalita snímků

Lumix DMC-TZ1 fotografuje celkem na 5 různých citlivostí: ISO 80, 100, 200, 400 a 800. Nastavíme-li nejnižší citlivosti ISO 80 a 100, není zde žádný problém. Při citlivosti ISO 200 je již šum patrný, nicméně fotografie pořízené na tuto citlivost jsou stále dobře použitelné a to i v měřítku 1:1. Další citlivost ISO 400 již nese známky silnějšího šumu, který je patrný zvláště v tmavších oblastech snímku jako stíny a podobně. I takto pořízené snímky lze však v některých případech použít (minimálně například pro webové stránky). Při nastavení poslední citlivosti ISO 800 je šum na fotografii již značný a to jak v měřítku 1:1, tak i na zmenšeninách. Specifický režim "Vysoká citlivost" sice dokáže "vytáhnout" citlivost z ISO 800 až na ISO 1600, avšak takto použité snímky jsou pro praktické uplatnění nepoužitelné a lze tento režim použít spíše jen v nouzových případech. Díky silné softwarové redukci má však celkově šum jemné zrno a redukce nijak výrazně nenarušuje ostrost.

Fotografování na všechny citlivosti (zleva doprava, shora dolů): ISO 80, 100, 200, 400 a 800.

Vyvážení bílé pracuje velmi dobře a to i na automatický režim, což není pro tuto kategorii fotoaparátů typické. Ale pro co nejlepší výsledky je přeci jen lepší v případě umělého osvětlení použít některý ze tří předdefinovaných režimů (slunce, zataženo, žárovka). Nechybí zde ani možnost manuální kalibrace nastavení vyvážení bílé barvy. Kromě toho můžete ještě navíc pro každý režim WB (kromě automatického módu) využít možnost nastavení teploty světla v rozsahu +/- 1 500 K po 150 K krocích.

Vyvážení bílé (White balance) – vlevo: automatické, vpravo: manuální.

Ostrost a kresba snímku je celkově na standardní úrovni a nijak nevybočuje z průměru ani na jednu stranu (v daném segmentu fotoaparátů). Naproti tomu je na tom aparát velmi dobře v případě klasických vad objektivů, které se zde nijak výrazně neprojevují. Moiré je zde sice patrné, ale jen velmi slabě. Stejně tak tomu je i v případě chromatické aberace, která je také jen lehká. Vinětace je téměř neznatelná, soudkovité zkreslení velmi malé. Na nejdelším ohnisku mizí úplně. Stejně tak při nejvyšším přiblížení dochází k úbytku ostrosti - ale překvapivě nijak výraznému. Na druhou stranu dochází k silnému nárůstu chromatické aberace a zvětšuje se i moiré. Kvalitu snímků můžeme celkově hodnotit jako mírně nadstandardní - průměrná ostrost a kresba je vyvážena nadstandardními výkony použité optiky v případě účinného potlačení běžných vad objektivů.

Fotografování na nejkratším ohnisku (vlevo) a na nejdelším ohnisku (vpravo).

Fotografování na nejkratším ohnisku (vlevo) a na nejdelším ohnisku (vpravo).

Fotografování na všechny citlivosti přístroje (od shora dolů, z leva do prava): ISO 80, 100, 200, 400 a 800.

V režimu makro...

Fotografování v noci na všechny citlivosti přístroje (od shora dolů, z leva do prava): ISO 80, 100, 200, 400 a 800.

Videosekvence: 640 x 480 bodů…

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Panasonic Lumix DMC-TZ1 v praxi

Ovládání fotoaparátu je velmi příjemné a ovládací prvky reagují rychle a bezproblémově. S rychlostí je na tom TZ1 také velice dobře. Rychlost přístroje od zapnutí k exponování prvního snímku dělá 1,9 s. Při namáčknuté spoušti je prodleva prakticky nulová, tedy v našich podmínkách neměřitelná (pod 0,1 sekundy). K exponování bez namáčknuté spouště dochází za zhruba 1,1 sekundu. Takovými parametry se nemůže pochlubit příliš mnoho kompaktních aparátů, tudíž Lumix DMC-TZ1 dosahuje v tomto případě velmi nadstandardních výsledků. Také zoomování pracuje rychle. Ke změně ohniska z nejkratšího na nejdelší dojde za zhruba 2,6 sekundy. Vezmeme-li v úvahu, že optický zoom je zde 10násobný a že je rozdělen do cca 27 kroků, i v tomto případě jde o skutečně velice slušnou pracovní rychlost.

Fotoaparát nabízí přehledné uspořádání Menu, a logické ovládání, kde nejpoužívanější položky jsou k dispozici buďto rovnou pomocí křížového ovladače, nebo po vstupu do menu (klávesou "Set"). Možná by nebyl na škodu optický průhledový hledáček, ale vzhledem k velikosti displeje i samotného přístroje na něj už skutečně příliš místa nezbývá. Displej je dobře kontrastní, tudíž je bezproblémově čitelný i v přímém protisvětle. Automatická expozice funguje spolehlivě. Stejně tak i automatické ostření, kterému navíc při zhoršených světelných podmínkách asistuje silné pomocné světlo autofucusu. Při slabším osvětlení však má aparát tendenci fotografie podexponovávat, takže v takových případech je dle našich zkušeností lepší nastavovat kompenzaci expozice o +1/3 nebo +2/3 EV (nicméně tento neduh se dá poměrně snadno odstranit dodatečně v počítači). Zajímavost u tohoto přístroje představuje režim "Vysoká citlivost", při jeho zvolení nastavuje aparát ISO 800 až 1600. Tento režim je vhodný především v situacích, kdy nemůžete (nebo nechcete) použít blesk, zároveň však potřebujete používat co možná nejkratší možné časy (například pohyb lidí, zvířat, předmětů za slabšího světla a podobně). Potěší také dva režimy optického stabilizátoru, kde můžete zvolit neustálou stabilizaci, nebo stabilizovat jen při exponování (o čemž již byla řeč výše). Na druhou stranu samotná velikost ovládacích tlačítek není příliš velká a uživatelé s většími prsty mohou mít občas problémy při práci s fotoaparátem.

Shrnutí

Panasonic Lumix DMC-TZ1 představuje příjemný a elegantní digitální kompakt, který sice nemá žádné pokročilé polo-manuální či manuální funkce, ale ani nepostrádá nic z toho, co dnešní aparáty této kategorie nabízejí. Zajímavý je u tohoto modelu především 10násobný optický zoom (v kombinaci s velice kompaktním provedením) a samozřejmě též účinný a spolehlivě fungující optický stabilizátor obrazu. Tento model kompaktu zároveň představuje vůbec jeden z nejmenších ultrazoomu, které jsou momentálně na trhu. Dále potěší též relativně nízká hladina šumu, slušná kvalita snímků v dané kategorii, české menu a celkově velmi pružná operační rychlost přístroje. Kompakt již je na pultech prodejen a to za doporučenou koncovou cenu 12 495 Kč (včetně DPH). Jen pro zajímavost, vedle modelu Panasonic Lumix DMC-TZ1 uvedl na trh svůj "miniaturní" ultrazoom před nedávnem také Kodak. Jedná se o EasyShare V610 a disponuje duálním objektivem, který se může pochlubit také 10x zoomem.

:: Technická specifikace

[-more-]{Živé fotografie}