Panasonic Lumix FZ18 - univerzální kompakt v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



FotoTechnika

Panasonic Lumix FZ18 - univerzální kompakt v praxi

16. listopadu 2007, 00.00 | Prázdninová novinka Panasonic Lumix FZ18 navazuje na model FZ8. Hlavní změnou je objektiv, který prodloužil svůj zoom z 12x na 18x. Dohnalo se tak prvenství Olympusu, který s modelem SP-550 UZ nabídl takto velký rozsah jako první. Dále můžeme od FZ18 očekávat rozlišení 8 MPix, stabilizaci obrazu, vysokou citlivost a velký 2,5“ displej. Vše odpovídá posledním trendům. Jaké jsou výsledky?

{Popis a konstrukce}

Prázdninová novinka Panasonic Lumix FZ18 navazuje na model FZ8. Hlavní změnou je objektiv, který prodloužil svůj zoom z 12x na 18x. Dohnalo se tak prvenství Olympusu, který s modelem SP-550 UZ nabídl takto velký rozsah jako první. Dále můžeme od FZ18 očekávat rozlišení 8 MPix, stabilizaci obrazu, vysokou citlivost a velký 2,5" displej. Vše odpovídá posledním trendům. Jaké jsou výsledky?

Konstrukce a design
Konstrukce fotoaparátu zůstala koncepčně velmi podobná jako u FZ8. není překvapením, že se trochu zvětšil tubus objektivu, kam se musela "poskládat" složitější optika. Na první pohled bychom však fotoaparáty od sebe jen velmi těžko rozeznávali. Kromě výrazného tubusu objektivu k řadě FZ patří také příjemně velký bateriový grip, díky čemuž fotoaparát pevně sedí v ruce. Tělo je velmi dobře konstruováno a pocit "plastovosti" napravuje příjemné zpracování povrchu gripu. Jinak ale vnější plášť fotoaparátu z plastu vyroben je, což je v této kategorii standardem.

Rozmístění tlačítek je střízlivé. Uživatel se nemusí děsit těla fotoaparátu obsypaného různými přepínači a tlačítky. Není to ale na úkor ovladatelnosti. Kromě křížového ovladače je na zadní straně i joystick, který slouží pro pohodlnější ovládání. Na bocích, ani na tubusu objektivu ovládací prvky nejsou. Na levém boku jsou pouze plastová dvířka skrývající kontakty pro USB a napájení.

Zadní strana má klasické uspořádání, na které jsme zvyklí i od jiných kompaktů. Displej, který svou velikostí zabírá velkou plochu zadní strany, nad ním elektronický hledáček s možností dioptrické korekce, pojistka vestavěného blesku, několik funkčních tlačítek, joystick a křížový ovladač, který se skládá ze skupiny pěti tlačítek. Ještě si na zadní straně můžeme všimnout chytrého pogumovaného výstupku v levém horním rohu, který usnadňuje držení fotoaparátu. Zajišťuje lépe polohu palce pravé ruky. Překvapení nás nečeká ani na horní straně, kde je kruhový volič expozičních režimů, přepínač pro zapnutí fotoaparátu, dvě funkční tlačítka a prstencový ovladač zoomu, uprostřed kterého je tlačítko spouště.

Prostor pro baterii a paměťovou kartu se nachází na spodní straně pod plastovou krytkou. Je zde také kovový závit pro stativ, ovšem není umístěn v ose objektivu. Šířka těla je 117,6 mm, výška 75,3 mm, hloubka 88,2 mm a hmotnost 360 g bez výbavy.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Největší změnou oproti FZ8 je kromě objektivu také snímač, který nabízí efektivní rozlišení 8,1 MPix. Úhlopříčka snímače zůstala stejná: 1/2,5". Snímky mohou mít maximální rozlišení až 3264 x 2448 bodů ve formátu JPEG a RAW. Citlivost můžeme nastavit na ISO 100, 200, 400, 800, 1250 a 1600. V režimu vysoké citlivosti můžeme fotografovat až na ISO 6400, ale bohužel ne v plném rozlišení. Ozvučené video sekvence lze pořizovat v rozlišení až 848 x 480 bodů (16:9) nebo 640 x 480 bodů (4:3) s frekvencí 30 sn./s ve formátu QuickTime Motion JPEG. Délka je omezena pouze kapacitou použité paměťové karty a vybrat si můžeme i nižší rozlišení s pomalejší frekvencí.

Objektiv Leica DC Vario-Elmarit nabízí rozsah ohniskové vzdálenosti od 4,6 do 82,8 mm (ekvivalent kinofilmu je 28-504 mm). Světelnost je F2,8-4,2 a maximální clonové číslo nastavíme F8. V normálním režimu zaostříme na nejkratším ohnisku od 30 cm a na nejdelším od 200 cm. Makro režimy pak umožňují tyto vzdálenosti zkrátit na 1 cm na nejkratším ohnisku, resp. 100 cm na nejdelším ohnisku. Automatické zaostřování pracuje i v kontinuálním režimu. V případě potřeby můžeme pohodlně manuálně zaostřit pomocí joysticku na zadní straně přístroje. AF je vybaven i přisvětlovací diodou. Objektiv je vybaven optickou stabilizací MEGA O.I.S., která kompenzuje vliv otřesů fotoaparátu pomocí plovoucí čočky.

K dispozici je kromě automatických režimů i možnost plně manuálního nastavení expozice, případně využití jednoho z poloautomatických režimů. Kompenzace automatické expozice pracuje v rozsahu +-2 EV po 1/3 EV krocích. Měření expozice probíhá celoplošně, celoplošně s důrazem na střed nebo bodově. V automatických a poloautomatických režimech se čas závěrky pohybuje od 1/2 000 s do 1 s, resp. 8 s, v režimu Starry Sky 15, 30 a 60 s a v manuálním režimu můžeme nastavit čas od 1/2 000 s do 60 s. Sériové snímání umí pracovat rychlostí až 3 sn./s pro až 7 snímků ve standardní kvalitě.

Vyvážení bílé barvy nabízí automatické měření, přednastavené hodnoty s možností korekce a samozřejmě také manuální měření. Vestavěný blesk má pracovní rozsah od 0,3 m do 6 m.

Elektronický EVF hledáček má displej s úhlopříčkou 0,44" a rozlišením 188 000 bodů. Na zadní straně přístroje nalezneme 2,5" LCD TFT displej s rozlišením 207 000 bodů. Pro záznam dat se používá paměťová karta SD, SDHC nebo MMC. V případě nouze lze použít i vestavěnou paměť s kapacitou 27 MB. O napájení se stará speciální Li-Ion akumulátor.

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
Koncepce ovládání se od modelu FZ7, kdy se objevil na těle i joystick, již příliš nemění. lehce změněna díky novému joysticku a jinému křížovému ovladači. Ovládání je poměrně jednoduché. Uživatelé jiných fotoaparátů od Panasonic budou jako doma a noví uživatelé se také neztratí. Tlačítka se dobře používají. S výjimkou dvojice funkčních tlačítek na horní straně. Tato dvojice tlačítek je o něco více zapuštěná a nemá tak čitelný chod, což znamená, že musíme kontrolovat na displeji, zda-li jsme je opravdu správně domáčkli. Spoušť má sice krátký chod, ale je čitelná a snadno se na ní zvyká.

Joystickem nastavujeme hodnoty expozice a ovládáme manuální zaostřování. Při jeho delším stisknutí se nám zobrazí menu s rychlým nastavením vyvážení bílé, citlivosti, rozlišení a komprese snímků. Nemusíme tak pro nastavení těchto hodnot chodit do menu, ale máme je takto šikovně "po ruce". Pod joystickem je tlačítko ovládající zobrazování na displeji, kde si můžeme nechat zobrazovat informace o nastavení fotoaparátu, pomocnou mřížku rozdělující scénu na třetiny, nebo živý histogram. Informace si můžeme nechat také zobrazit v simulaci pohledu do hledáčku DSLR, kdy jsou nastavené hodnoty v dolním stavovém řádku a pravém sloupci. Delším stisknutím získáme silnější podsvícení displeje, nebo speciální podsvícení, které pomáhá lépe pozorovat displej při fotografování nad hlavou.

Křížovým ovladačem, který je řešen seskupením pětice tlačítek, můžeme nastavovat samospoušť, režim vestavěného blesku, zobrazovat poslední pořízený snímek a horním tlačítkem postupně nastavit korekci expozice, bracketingu, vyvážení bílé a intenzitu blesku. Sériové snímání se nyní aktivuje tlačítkem pro mazání snímků, které je umístěno v dolní části zadní strany. Střední tlačítkem aktivujeme menu.

 

 

Zde se pohybujeme klasicky pomocí křížového ovladače. Jednotlivé parametry nastavujeme tlačítkem uprostřed. Zde můžeme nastavit vyvážení bílé, citlivost, poměr stran snímku, rozlišení a kompresi snímků, audio komentáře, režimy měření expozice, režimy zaostřování, stabilizaci obrazu, kontinuální ostření, pomocnou diodu AF, digitální zoom, barevné efekty, parametry snímku (kontrast, ostrost, saturace, redukce šumu), animaci ze statických snímků, použití předsádek a hodiny. V setupu, což je druhá záložka menu, nastavíme čas, jas displeje, zobrazování pořízených snímků, šetření energie, zvuky, režim USB, zobrazení přepalů, jednotky (m/ft), jazyk menu (k dispozici i čeština) a můžeme zde i resetovat nastavení a číslování souborů.

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Úroveň digitálního šumu je na úrovni, kterou lze očekávat od malého snímače s vysokým rozlišením. I na nejnižší citlivosti ISO 100 lze rozpoznat stopy po šumu, ovšem pouze v tmavších partiích snímků a pouze při maximálním zvětšení. Snímky jsou však plně použitelné a těchto vad si všimneme pouze v případě, že je budeme cíleně hledat. Ani na výtiscích formátu A4 by nic nemělo být vidět. Pro ISO 200 platí to samé, i když jsou stopy šumu o něco citelnější. Na citlivosti ISO 400 jsou již jednobarevné tmavší plochy šumem postiženy citelněji. Šum pak lze pozorovat například na obloze. Vyšší citlivosti trpí ještě silnějším šumem a navíc ztrácí detaily díky agresivnějším algoritmům zpracování obrazu. Celkově lze označit snímky za velmi dobré a použitelné. Od kompaktního fotoaparátu se snímačem 1/2,5" nelze čekat výsledky srovnatelné se zrcadlovkou.


Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800, 1250 a 1600), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče

Automatické vyvážení bílé pracuje ve standardních podmínkách spolehlivě. V žárovkovém osvětlení automatika produkuje teplejší odstíny barev. Není ale problém vše napravit pomocí zvolení jedné z předvoleb, nebo pomocí manuálního měření (na bílou, nebo středně šedou plochu).

 
Automatické vyvážení bílé barvy (vlevo výsledek automatického měření, vpravo manuální měření)

Kvalita obrazu z hlediska kvality objektivu je lepší než bychom čekali u objektivu s takto velkým rozsahem. Na nejkratším ohnisku jsou ostrost i rozlišení detailů velmi dobré. Soudkovité zkreslení je přijatelně malé a obraz netrpí chromatickou aberací. Ve srovnání s Olympusem SP-550UZ je zde obraz lepší. Pokud se přesuneme na nejdelší ohnisko, ostrost poklesne, což je ale u všech kompaktů běžné. Objeví se také chromatická aberace.

 
Porovnání optického zkreslení a rozlišení (vlevo ohnisko 28 mm, vpravo 504 mm)

 
Porovnání optického přiblížení (vlevo ohnisko 28 mm, vpravo 504 mm), výřezy 1:1

 

 

 
Porovnání šumu na denních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800, 1250 a 1600), výřezy 1:1

 

 

 
Porovnání šumu na nočních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800, 1250 a 1600), výřezy 1:1
[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Od posunutí přepínače na polohu ON, do pořízení prvního snímku uplyne cca 2,1 s. Tento čas je poměrně dobrý, některé konkurenční fotoaparáty překračují i 3 s. V zapnutém stavu, po stisknutí nenamáčknuté spouště pořídí snímek po cca 0,2 s. To je opět velmi dobrá hodnota. Fotoaparát je tedy velmi pohotový. Zpoždění při namáčknuté spoušti (kdy má fotoaparát zaostřeno) je minimální a v našich podmínkách neměřitelné, tzn. pod 0,1 s. Při zobrazování scény na displeji i v hledáčku je pouze minimální zpoždění. Z nejkratšího ohniska na nejdelší přezoomujeme za cca 2 s. Přesun je to poměrně rychlý. Prstencový ovladač zoomu má více poloh. Pokud jej posuneme málo, zoomování je pomalé a plynulé. Pokud jej posuneme "na doraz", zoomování je velmi rychlé. Celý rozsah zoomu je rozdělen na několik desítek kroků, cca 70. Krokování je tedy velmi jemné.

Řada FZ má u Panasonic dlouhou tradici a konstrukčně se toho již od modelu FZ7 příliš nezměnilo a ovládání je velmi dobře vyřešené. Největší změnou byl tedy u FZ18 objektiv, který dal modelu i název. 18x zoom se poprvé u digitálního kompaktu objevil u Olympusu SP-550 UZ. V současnosti kromě této dvojice nabízí 18x zoom také Fujifilm S8000fd.

Kromě prodloužení maximálního ohniska, kde se změna projevila zcela minimálně (v úhlu záběru 432 mm a 504 mm není tak velký rozdíl), zato citelný posun je u nejkratšího ohniska. U FZ8 byl ekvivalent 36 mm, kdežto u FZ18 máme ekvivalent 28 mm. To se pomalu stává standardem u digitálních kompaktů.

Po zapnutí se objektiv z fotoaparátu již příliš nevysunuje. Je to způsobeno také díky velkoryse velkému tubusu objektivu, který je sám o sobě poměrně velký, díky čemuž fotoaparát rozhodně není předurčen pro přenášení v kapse. Dokonce ani při samotném zoomování se délka objektivu o tolik neprodlouží, jak by se dalo čekat.

Stabilizace MEGA O.I.S. je již u kompaktů Panasonic standardem. Optická stabilizace obrazu nám pomáhá exponovat snímky i s delšími časy expozice, aniž by hrozilo jejich rozmazání. Její výsledky záleží na více parametrech, stejně jako na tom, jak "pevné" máme ruce. Kromě toho umí fotoaparát pracovat také s SDHC kartami a v nabídce menu lze zvolit o češtinu.

Závěr
Panasonic Lumix FZ18 je povedenou evolucí modelu FZ8. Trend vývoje donutil výrobce použít objektiv s počátečním ohniskem 28 mm (ekv. kinofilmu) a 18x zoomem. Z hlediska univerzálnosti se jedná o správný krok. Kvalita obrazu tyto kroky ustála a je stále dobře použitelná. Pro ty, kdo s sebou nechtějí nosit zrcadlovku s několika objektivy, aby pokryli stejný rozsah ohnisek, a spokojí se s kompromisy kompaktního přístroje, je tento model vhodný. Oficiální doporučená koncová cena je stanovena na 12 495 Kč včetně DPH. Cena v maloobchodech se může pohybovat okolo 11 000 Kč včetně DPH.

::Technická specifikace Panasonic Lumix FZ18

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Recenze  

 » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: