7. února 2006, 00.00 | Uvedení nástupce poloprofesionální DSLR zrcadlovky D100 oddaloval Nikon možná až příliš dlouho, ale čekání stálo za to. Nejde o žádné vylepšení existujícího modelu, ale o povedenou kombinaci nového snímače s rozlišením cca 10 MPix a solidního těla s povedeným ovládáním z profi D2X, pokud si odmyslíme vertikální grip. Tyto vlastnosti velmi rychle vytvořily seznam čekatelů, protože jak bývá u Nikonu zvykem, prvních vyrobených kusů nebylo mnoho. Jak dopadla D200 v testu?
{Popis a konstrukce}
Uvedení nástupce poloprofesionální DSLR zrcadlovky D100 oddaloval Nikon možná až příliš dlouho, ale čekání stálo za to. Nejde o žádné vylepšení existujícího modelu, ale o povedenou kombinaci nového snímače s rozlišením cca 10 MPix a solidního těla s povedeným ovládáním z profi D2X, pokud si odmyslíme vertikální grip. Tyto vlastnosti velmi rychle vytvořily seznam čekatelů, protože jak bývá u Nikonu zvykem, prvních vyrobených kusů nebylo mnoho. Jak dopadla D200 v testu?
Konstrukce a design
Tělo z hořčíkové slitiny je prakticky stejné jako u D2X, stačí si pouze odmyslet vertikální grip, který D200 nemá. Ne každý cítí potřebu jej využívat, a tak lze říci, že je to u D200 výhoda, která umožňuje ušetřit desítky gramů na hmotnosti. Grip samozřejmě lze dokoupit, ale nenabídne druhý stavový displej, jako u D2X. Konstrukce těla obsahuje prvky izolace, které by měly zlepšit jeho odolnost vůči vlhkosti a prachu. Gumová izolace je nejen okolo tlačítek a voličů, ale také ve dvířkách slotu paměťové karty a prostoru pro baterii. I když je D200 o něco málo vyšší, než D70, tak má citelně kratší grip. I když je grip D200 masivnější, tak lidé s většíma rukama budou cítit, že pro malíček již nezbývá příliš místa. Na druhou stranu oproti D70 je na vnitřní straně gripu mělké vyhloubení pro lepší zafixování prstů. Také tlačítko náhledu hloubky ostrosti ubírá kousek z prostoru, který je mezi gripem a bajonetem objektivu. Změnou oproti D70 je mechanická pojistka blesku, která byla u D70 elektronická. Nyní tedy u D200 uvolníme blesk i při vypnutém fotoaparátu. Rozměry fotoaparátu jsou: 147 x 113 x 74 mm a hmotnost bez příslušenství (bez objektivu, karty a baterie) je cca 830 g. S paměťovou kartou, baterií a popruhem (bez objektivu) je to cca 968 g.
Na horní straně je nalevo od vestavěného blesku kruhový výstupek s třemi tlačítky pro nastavení rozlišení snímků, vyvážení bílé a citlivosti. Pod ním je kruhový volič s pojistkou, kterým nastavíme sériové snímání, samospoušť, či předsklopení zrcátka. Na výstupku optického hledáčku je samozřejmě patice hot-shoe pro systémové blesky Nikon. Napravo od blesku je pak velký stavový displej, který zobrazuje všechny možné informace o nastavení fotoaparátu (více v sekci o ovládání). Horní část gripu je osazena klasicky otočným přepínačem pro zapnutí fotoaparátu, uprostřed kterého je i spoušť. Těsně pod spouští, prakticky již na přední straně přístroje je umístěno multifunkční kolečko. Mezi spouští a stavovým displejem jsou dvě tlačítka pro volbu režimu expozice a korekci automatické expozice.
Levý bok nabízí mnoho možností připojení. Šroubovací plastovou záslepkou je chráněn synchronizační kontakt pro blesky a gumovými krytkami jsou chráněny konektory pro videovýstup, napájení a USB. Pravý bok je využit pro slot paměťové karty, jehož plastová dvířka se otevírají pojistkou umístěnou na zadní straně přístroje.
Jediný konektor umístěný na přední straně poblíž levého boku, kde jsou ostatní konektory, je 10 pinové připojení pro dálkové ovládání, taktéž chráněný šroubovací záslepkou. Pod ním je klasická pojistka pro uvolnění objektivu z bajonetu a přepínač režimů automatického zaostřování. Nalevo od bajonetu je tlačítko pro náhled hloubky ostrosti (horní) a programovatelné tlačítko (dolní). Na dolní straně nalezneme pouze prostor pro baterii (NELZE zde použít baterie EN-EL3 a EN-EL3a z D70 a D100) a kovový závit stativu. Ten je umístěn v ose objektivu a jeho okolí je vybaveno gumovým povrchem, který chrání tělo fotoaparátu od poškrábání od stativu.
Zadní strana využívá stejně jako zbytek těla ovládání z D2X, ale ani uživatelé D70 a D100 se zde neztratí. Nalevo od velkého displeje je řada tlačítek sloužících pro zobrazování snímků, aktivaci menu, apod. Nad displejem je optický SLR hledáček s možností dioptrické korekce a výměny očnice. Nalevo od hledáčku je dvojice tlačítek pro aktivaci bracketingu a mazání snímků. Napravo od hledáčku nalezneme otočný volič oblastí měření expozice a dvě tlačítka pro blokaci expozice a zaostření. V pravém horním rohu je jedno ze dvou multifunkčních koleček sloužící pro nastavení parametrů. Napravo od displeje je křížový osmisměrný ovladač s možností stisknutí do hloubky, kterým se pohybujeme v menu a nastavujeme jím oblast zaostření. Právě volbu zaostřovacího bodu můžeme zablokovat prstencem, který je okolo voliče. Zda-li se bude jednat o jeden bod, oblast nebo volbu necháme na automatice, nastavíme přepínačem umístěným pod křížovým voličem. Posledním ovládacím prvkem na zadní straně je výše zmíněná pojistka dvířek slotu paměťové karty.
[-more-]{Technické parametry}
Technická specifikace
Ve fotoaparátu byl použit snímač s efektivním rozlišením 10,2 Mpix a rozměry 23,6 x 15,8 mm (APS-C). Snímky můžeme ukládat v rozlišení 3 872 x 2 592, 2 896 x 1 944 a 1 936 x 1 296 bodů ve formátech JPEG a RAW (samostatně, nebo do obou zároveň, přičemž u JPEG můžeme nastavit různé stupně komprese). Citlivost snímače můžeme nastavit na ISO 100, 125, 160, 200, 250, 320, 400, 500, 640, 800, 1000, 1250 a 1600. Dále můžeme použít zvýšení citlivosti na ISO 2000, 2500 a 3200. Snímkům můžeme nastavit stupeň ostrosti, kontrastu, saturace, barevný režim a nahrát vlastní tonální křivku. K dispozici je také černobílý režim.
Bajonet Nikon F Mount podporuje i objektivy DX, které jsou určené pro digitální DSLR zrcadlovky se snímačem o velikosti APS-C. Díky této velikosti snímače také musíme počítat s ořezovým (prodlužovacím) faktorem 1,5x. To znamená, že fyzické ohnisko nasazeného objektivu musíme násobit 1,5x abychom získali ohnisko, se kterým bychom měli stejný úhel záběru na kinofilmovém přístroji (nebo na DSLR se snímačem o velikosti kinofilmového políčka). Optický SLR hledáček je oproti D70 a D100 velký. Samozřejmě umožňuje dioptrickou korekci, výměnu očnice a má zabudovanou matnici se zvýrazněním autofocusových bodů, možností zobrazení pomocné mřížky, nebo upozorněním o fotografování bez paměťové karty a v černobílém režimu. Zvětšení hledáčku je 0,94x a pokrývá cca 95% scény. 11bodové automatické TTL zaostřování Multi-CAM1000 umí pracovat v režimu jednorázového ostření, kontinuálního zaostřování, nebo ho můžeme přepnout na manuální režim. Nechybí ani prediktivní zaostřování, které se v případě potřeby v kontinuálním režimu automaticky aktivuje. Oblast zaostření můžeme nastavit na jeden bod (libovolný ze všech 11) nebo skupinu bodů. Automatika umí i sledovat pohyb objektu a přepínat jednotlivé body. K dispozici je také celoplošné měření s prioritou ostření na nejbližší objekt.
O měření expozice se stará 3D color matrix metering II, které měří celoplošně, celoplošně s důrazem na střed nebo bodově. K tomu využívá speciální 10005 segmentový RGB senzor (stejný jako u D2X). Měření s důrazem na střed dává 75% váhy na 6, 8, 10, nebo 13 mm kruh v hledáčku. Bodové měření pracuje pouze na 3 mm kruhu v hledáčku (cca 2% plochy). Expozici nastavuje automatika nebo uživatel pomocí režimů s prioritou času a clony, nebo pomocí manuálního režimu. Automatiku lze regulovat pomocí kompenzace expozice v rozsahu +-5 EV po 1/3, 1/2, nebo 1 EV krocích. Závěrka pracuje v rozsahu od 1/8 000 s do 30 s. Využít můžeme i režim Bulb. Využít můžeme také vícenásobnou expozici (2 až 10 snímků) nebo funkci Overlay, kdy můžeme překrýt dva RAW snímky, nastavit míru prolnutí a výsledek uložit. Sériové snímání pracuje maximální rychlostí 5 sn./s a buffer by měl tuto rychlost udržet pro až 25 snímků ve formátu JPEG.
Vyvážení bílé barvy nabízí kromě automatického měření také možnost volby přednastavených hodnot s možností korekcí, nastavení číselné hodnoty teploty barev (od 2 500 K do 10 000 K) a samozřejmě také manuální měření s možností uložení až pěti měření. Vestavěný blesk má směrné číslo 12. Nabízí klasické režimy, včetně odpalování externích blesků, simulaci osvětlení (modelační světlo) a stroboskopického režimu. Synchronizace blesku pracuje až do 1/250 s. Pro TTL měření záblesku je nutno použít blesky podporující systém i-TTL. Kromě již existujících SB-800 a SB-600 se do této skupiny nově zařazuje i novinka SB-R200, což je bezdrátově řízený záblesk, který lze seskupovat pomocí speciálních kroužků až do skupin čítající 8 záblesků. Můžeme je používat jako klasické záblesky, nebo jako makro blesky.
Pro ukládání dat se používá paměťová karta Compact Flash typu I nebo II. TFT LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 2.5" a rozlišení 230 000 bodů. Videovýstup podporuje formáty PAL i NTSC. Pro přenos dat má přístroj zabudované vysokorychlostní USB 2.0. Pro napájení se používá Li-ion akumulátor EN-EL3e, přičemž je možné dokoupit i battery pack MB-D200 (vertikální grip), nebo externí adaptér pro napájení ze sítě. Akumulátory EN-EL3e se dají použít zpětně v D70 i D100, ale naopak to nefunguje. Majitelé těchto fotoaparátů tedy své staré akumulátory v D200 nevyužijí. Zbývající kapacita baterie se velmi lehce zjistí v menu fotoaparátu, kde se zobrazí s přesností na jednotky procent.
[-more-]{Ovládání fotoaparátu}
Ovládání
Jak jsme psali v úvodu, konstrukce těla i ovládání bylo převzato z vyššího modelu D2X. Příjemná velká tlačítka se dobře používají, ovládání je intuitivní a nejen zkušený Nikonista rychle nalezne způsob, jak nastavit požadovaný parametr. Na těle jsou tlačítky nastavitelné přesně ty parametry, které potřebujeme. V menu tak strávíme nejvíce času po zakoupení fotoaparátu a pak již jen minimálně. Vzhledem k tomu, že takto pokročilý fotoaparát nabízí v menu několik desítek nejrůznějších nastavení, je zde i novinka. Poslední záložka menu je nazvána Recent settings a ukládá posledních 14 změn, které jsme v menu provedli. Díky tomu nemusíme znovu listovat podzáložkami a hledat parametr, který chceme vrátit zpět, ale stačí tuto změnu nalézt v Recent settings. Přičemž poslední nastavovaný parametr si menu pamatuje automaticky a po stisknutí tlačítka Menu se na něm kurzor sám objeví. To je ale běžné i u konkurence.
Co nám tedy menu nabízí? Vezmeme to postupně. Záložka prohlížení snímků umožňuje mazat snímky, nastavit adresář přehrávání, pouštět slideshow, znepřístupnit snímek pro prohlížení, nastavit tisk, zvolit zobrazitelné informace o snímku (data, histogram, přeexponovaná místa, RGB histogram, použité zaostřovací body), zobrazení pořízeného snímku, rotaci snímků pořízených na výšku a nastavit směr posunu prohlížení po smazání snímku (přesun na předchozí, nebo následující). Záložka fotografování nabízí nastavení adresářů, číslování souborů, parametrů snímků (ostrost, kontrast, barevný režim, saturace, odstín, černobílý režim), barevný prostor, rozlišení a komprese JPEG formátu, kompresi RAW souborů, vyvážení bílé, redukci šumu při dlouhých expozicích, redukci šumu na vysokých citlivostech, citlivost, skládání RAW snímků (overlay), nastavení vícenásobné expozice (od 2 do 10 snímků), intervalové snímání a fotografování s objektivem bez CPU. Třetí záložka Custom setting nabízí zřejmě nejvíce nastavitelných parametrů a proto byla rozdělena do podsložek Autofocus, Metering/Exposure, Timers/AE&AF lock, Shooting/Display, Bracketing/Flash a Controls. Zde můžeem nastavit nejrůznější parametry jako je například podsvícení AF bodů, svázání bodů do skupin, pomocné světlo AF, krokování citlivosti, času a clony (1/3, 1/2, 1 EV), délku samospouště, zhasínání displeje, zobrazení pomocné mřížky, rychlost sériového snímání, typ použitých baterií v battery packu, režim vestavěného blesku, funkci několika tlačítek, fotografování bez karty apod. V záložce Set Up můžeme nastavit jas displeje, formát videovýstupu, jazyk menu, otáčení snímků, mazání seznamu posledních nastavení, USB režim, pořídit referenční snímek pro automatické odstraňování nečistot ze snímku, zobrazit informace o stavu baterie, verzi firmwaru, nebo resetovat nastavení. Ovládání D200 tak lze nastavit do nejrůznějších detailů.
Pomocí tlačítek na těle fotoaparátu můžeme rychle nastavit režim expozice, korekci automatického měření expozice, rozlišení snímků, vyvážení bílé, citlivost, sériové snímání, samospoušť, předsklopení zrcátka, bracketing, režim blesku, oblast měření expozice a zaostřovací body. Většina těchto parametrů nastavíme stisknutím příslušného tlačítka a otáčením multifunkčních koleček, přičemž každé kolečko má jinou úlohu. Například u vyvážení bílé kolečko na zadní straně vybírá režim WB a druhé, na přední straně nastavuje korekci, případně číselnou hodnotu. Stejně tak u rozlišení snímků jedno vybírá ukládaný formát a stupeň komprese a druhé velikost snímku.
[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}
Kvalita snímků
Úroveň digitálního šumu je jeden z nejvíce sledovaných parametrů. Vzhledem k použití nového snímače bylo mnoho potenciálních zájemců na úroveň šumu u D200 zvědavých. Na rozdíl od D70 a D100 přináší stejně jako D2X možnost použití citlivosti ISO 100, což přináší téměř nulový šum na denních snímcích a zanedbatelné stopy po šumu na nočních snímcích. Na první pohled se zdá, že se D200 se šumem vypořádala velmi dobře, ovšem při druhém pohledu zjistíme, že používá citelnou softwarovou redukci šumu. Tu lze také vypnout, nebo nastavit na různé tři úrovně. I když se na běžných snímcích zdá, že má menší šum na citlivosti ISO 1600 než D70, tak po zmenšení snímku pro web zjistíme, že na snímcích z D200 jsou patrnější stopy po barevném šumu. Vzhledem k rozlišení, je míra šumu odpovídající a je srovnatelná s konkurencí ve stejné kategorii.
Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800, 1600 a 3200), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče
Automatické vyvážení bílé je oproti modelům D70 a D100 lepší. V zářivkovém osvětlení podává lepší výkon a snímky nemají nazelenalý nádech. V žárovkovém osvětlení se však stále dočkáme teplejších odstínů barev. Kromě manuálního měření máme k dispozici také číselné nastavení teploty barev od 2 500 K do 10 000 K. K dispozici je i černobílý režim.
Porovnání vyvážení bílé (vlevo automatické, uprostřed ruční nastavení, vpravo černobílý režim)
Rozlišení 10 MPix přináší větší možnosti při tisku nebo úpravě snímků, ale nesmíme zapomenout, že rozlišení roste s druhou mocninou, a tak pokrok od 6 MPix, resp 8 MPix není tak velký. U Nikonu D70 byla u rozlišení 6 MPix šířka snímku 3 008 bodů a u D200 si polepšíme o 864 bodů na 3 872 bodů, což není nijak radikální, i když psychologická hranice 10 MPix by napovídala více. Takto vysoké rozlišení využijí hlavně fotografové, kteří potřebují často tisknout velmi kvalitní výstupy větší než A4. Pokud ale nebudeme trvat na kvalitě tisku 300 dpi, tak můžeme pohodlně tisknout i kvalitní výstupy větší než A3.
Snímek testovacího terče pro rozlišení
[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}
Praktické zkušenosti
Start fotoaparátu je takřka okamžitý a nijak nemůže ohrozit flexibilitu reportážního fotografa, protože více času vynaložíme na nahmatání přepínače a správného uchopení přístroje. Reportážního fotografa také potěší sekvenční snímání, které pracuje rychlostí až 5 sn./s. Není to samozřejmě taková rychlost, jaké dosahují špičkové reportážní přístroje, ale na druhou stranu Canon 1D Mark II nemá tak vysoké rozlišení a Nikon D2X ve vysokorychlostním režimu ze svých 12 MPix notně ořezává a v plném rozlišení zvládá také 5 sn./s.
Příjemné používání fotoaparátu podporuje velký displej s velkým rozlišením, který je opatřen plastovou krytkou. Tak jako jsme zvyklí i u ostatních DSLR Nikonu. Displej je kvalitní, ovšem na denním světle zobrazuje snímky s o něco teplejšími barvami, než jaké nalezneme při prohlížení na počítači. Zprvu se můžeme mylně domnívat, že jsme nastavili špatně vyvážení bílé, ale jedná se o malou odchylku, na kterou si lze zvyknout.
Pokud se stávající majitelé D70 nebo D100 rozhodnou přejít na D200, tak bohužel nebudou moci použít své staré akumulátory, které do D200 nepasují díky jinému výlisku v baterii. EN-EL3e z D200 však lze úspěšně použít v D70 nebo D100. Velkým pokrokem oproti D100 je u D200 způsob zobrazování zbývající kapacity baterie, jak to umí již D2X. Kapacita se nám v menu zobrazí s přesností na jednotky procent, počítadlo ukáže kolik snímků jsme již od nabití pořídily a ukazatel v dolní části nám zobrazuje celkovou životnost baterie a upozorní nás, kdy se jí máme zbavit a zakoupit novou (to bude potřeba až po měsících, spíše letech).
Oproti D2X nemá D200 vertikální grip a ve srovnání s D100 má navíc tlačítko mezi bajonetem a gripem. Výsledkem je, že mezi gripem a bajonetem je dvojice tlačítek, které budou některým uživatelům překážet. Pro majitele urostlejších rukou není držení fotoaparátu zcela ideální, ale rozhodně se nejedná o větší problém. V ruce každopádně působí velmi solidně a rozhodně se nemusíme bát prohýbání plastových částí, i když ne celý povrch přístroje je kovový.
Slušná základna dokoupitelného příslušenství dělá z D200 poměrně univerzální přístroj. GPS modul zapíše do EXIFu polohu, kde byl snímek pořízen a Wi-Fi adaptér odešle snímek bezdrátově do počítače. Novinkou je řada záblesků SB-R200, které jsou řízeny bezdrátově a lze je seskupovat na speciální kruhový držák, který pojme až 8 záblesků. Takovou skupinu by šlo použít i jako záblesk pro bezstínový portrét na větší vzdálenosti, než jaké dovolují kruhové makro blesky. Možnost použití intervalového snímání, vícenásobné expozice, nebo překrývání snímků jsou dalšími bonusy pro kreativní fotografy.
Mezi další lahůdky patří hledáček, který je nejen vzhledem k posledním DSLR od Nikonu (kromě D2X) nezvykle velký, ale také užitečný. Přímo v zorném poli se nám může zobrazovat upozornění o vybité baterii, nepřítomnosti paměťové karty, nebo aktivaci černobílého režimu. Samozřejmostí je pak již zobrazitelná pomocná mřížka, která hledáček rozdělí na čtvrtiny. Ve stavovém řádku v hledáčku se pak konečně také dočkáme zobrazení nastavené citlivosti.
Závěr
Nikon D200 nezklamal a jedná se o více než povedeného nástupce již poměrně starého přístroje D100. Do velké míry také konkuruje vlajkové lodi Nikonu, modelu D2X, oproti kterému má o něco menší rozlišení, chybí integrovaný vertikální grip, neumožňuje vysokorychlostní snímání 8 sn./s a jistě bychom našli dalších pár detailů. Vzhledem k ceně se ale tyto parametry dají oželet. Ve srovnání s konkurenční značkou Canon zde vlastně příliš konkurence nemá. Canon 20D nenabízí tolik funkcí a Canon 5D má zcela jiný formát snímače, což lze těžko srovnávat.
D200 je vhodným nástrojem jak pro reklamní, tak i reportážní fotografy, kteří potřebují přístroj vytáhnout do terénu. Solidní odolné tělo s prachuvzdornou úpravou něco vydrží a obrazová kvalita je odpovídající kategorii i ceně. Maloobchodní doporučená cena je 52 990 Kč včetně DPH.
[-more-]{Živé fotografie}
Živé fotografie
Vložit nový příspěvek
