Lytro light field: Už žádné problémy s ostřením - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Svět skrz objektiv

Lytro light field: Už žádné problémy s ostřením

7. února 2012, 00.00 | Již zhruba před čtvrt rokem představila americká společnost Lytro zbrusu nový koncept fotoaparátu, který nepotřebuje ke své práci žádný ostřící systém (jak automatický/AF, tak manuální/MF). Rovinu zaostření si každý uživatel jednoduše zvolí až na hotovém snímku. Že se to na první pohled jeví tak trochu jako sci-fi? S konvenčními postupy a vybavením samozřejmě ano! Když však někdo přijde s novým technologickým řešením...

Zapomeňte na doby, kdy bylo ve fotografii (ať již klasické či digitální) nutné exponovat scénu, zaostřit scénu, řešit hloubku ostrosti, zohlednit perspektivu atd... Nyní prostě stačí „cvaknout“ a je hotovo. Vše ostatní si pak již doladíte plně k obrazu svému v PC. Že to zní až příliš sladce, než aby to byla pravda? Ano i ne! Je to již pár měsíců, co představila firma Lytro inovativní způsob záznamu světla, ve kterém není (mimo jiné) potřeba žádný ostřící systém (AF senzor, servo-motorky). Rovinu zaostření (tzv. Focal Plane) si každý uživatel zvolí až na hotovém snímku. Spolu s tímto řešením je na spadnutí i první sériově vyráběný fotoaparát, vybavený technologií Lytro Light field. A o co že se tedy jedná?



Nové pojetí fotografie?
Do teď jsme byli zvyklí, že běžné (digitální) fotoaparáty pracovaly na základě digitálních senzorů, které zaznamenávaly jednotlivé fotony (částice světla) do pevně daných míst (obrazových bodů – pixelů) s tím, že konečná hodnota intenzity té které světelné částice byla daná a neměnná (vyjma samozřejmě následného zesílení signálu = zvýšení ISO/citlivosti). Ze všech vypočtených hodnot byl následně spočítán výsledný obraz a voila: fotografie byla na světě. Nové řešení „Lytro“ oproti tomu však zaznamenává obraz již jako celek s tím, že dokáže zachytávat paprsky, dopadající na plochu (snímač) pod různými úhly. Díky tomu pak lze s „uloženým“ snímkem dělat spousty úprav, vč. dodatečné volby roviny zaostření (což bylo u běžných fotoaparátů něco dosud nerealizovatelného).



Lytro Light field
Přirovnáme-li novou technologii k dobře známým fotoaparátům (a do teď používaného post-procesingu), s trochou nadsázky můžeme mluvit o určité variaci RAW formátu. Stejně jako u něj, ani zde se totiž nejedná o již hotové snímky (co by mohly rovnou jít do online galerie), ale o „obrovské množství jedniček a nul“, které je ještě nutno nějakým způsobem zpracovat!
Úpravám se zde meze opravdu nekladou a bezpochyby největším pokrokem oproti konvenčním RAWům je možnost přeostřovat a tím výrazně měnit kompoziční stránku scény. Největší inovací je právě fakt, že máme k dispozici údaje o světle dopadajícím pod různými úhly, z čehož následně můžeme vypočítat (resp. fotoaparát) roviny zaostření v různých místech fotografie. Finta spočívá v umístění „pole mikro-čoček“ těsně před snímač, což vede k rozptylu světla. Princip zaznamenání světla (dle oficiálních zdrojů) imituje situaci, jako by byl snímač blíže nebo dále od objektivu, a to v jeden moment (prostě běžné přeostřování). Celou technologii dobře vysvětluje například Martin Kozák na svém blogu.
Jednou z podstatných výhod daného řešení, která se přímo nabízí, je jasný 3D efekt (díky různě směrovanému světlu). Dle údajů výrobce „...Celý zázrak spočívá ve snímači, který nesnímá jas v jedné rovině (jako konvenční fotoaparáty), ale umí rozlišit, pod jakým úhlem na něj daný paprsek dopadl. Tím zachytí dostatek dat o třetím rozměru scény a dá vzniknout 3D obrazu... Jedním stiskem spouště je zachyceno dost informací k tomu, abychom dodatečně ve snímku mohli vybrat bod, na který má být zaostřeno...“.



Lytro fotoaparát
Spolu s novou technologií spatřil světlo světa i první fotoaparát, který nabídne 8x optický zoom (rozsah ohnisek 35-280 mm, ekvivalent 35mm kinofilmu) a konstantní světelnost f/2 v celém rozsahu zoomu (nicméně clona je zde fixní). Rozlišení snímače není udáváno tak, jak jsme zvyklí (v Mpix – milionech obrazových bodů), nýbrž v „MRay jednotkách“ - těch je zde 11. Znamená to, že snímač je schopen zachytit až 11 miliónů světelných paprsků. Je-li to moc či málo, netuším, nicméně vztáhneme-li to k pojetí, které je nám dobře známé (tedy k „MPix“) a zohledníme-li údaje od výrobce, novinka by měla vytvářet snímky v HD kvalitě (tedy cca 1 až 2 Mpix – což upřímně zase nic tak moc extra není).
Fotoaparát je jakýmsi „aluminiovým hranolem“ s hmotností něco přes 200 g a rozměry 11 x 4 cm. Vpředu je objektiv a vzadu dotykový displej (128 x 128 bodů). Nic dalšího již na aparátu nenajdete – vyjma spouště a tlačítka „On/Off“. K zoomování slouží dotyková část v místech gumového gripu. Data jsou ukládána do interní paměti, dostupné budou zatím dvě verze – 8 a 16 GB. Výdrž baterie udává výrobce až 700 snímků (což bude +/- i maximum uložitelných fotek – při té vyšší paměťové konfiguraci). Použitý akumulátor je lithium-iontový a bude také v přístroji „napevno“. Obrazové soubory budou ukládány ve formátu *.lfp a společně s fotoaparátem uživatel „vyfasuje“ též speciální SW pro úpravu snímku a následný převod do *.jpg (+ kompresi obrazu). V momentě uvedení bude dostupná podpora zatím jen pro OS Mac X (což potěší především nás - „macaře“ :-)), nicméně již je v plném běhu též práce na SW určeném pro Windows (dostupnost během roku 2012).



Není všechno zlato, co se třpytí!
Zatím se vyvarujme rychlých soudů – tím spíš, že nový typ fotoaparátu vlastně ještě vůbec není fyzicky k dispozici. Nicméně již teď zde máme pár podstatných „Ale“.

  • 1) Rozlišení je věcí minimálně značně diskutabilní. Výrobce uvádí zatím pouze „HD“, což je dosti neurčitý pojem. HD Ready nebo Full HD? Tedy 1280 x 720 (0,92 MPix) nebo 1920 x 1080 bodů (2 Mpix)? V obojím případě se jedná o rozlišení, které již z dnešního pohledu na plné čáře drtí i fotoaparáty v té nejnižší třídě mobilních telefonů.

  • 2) Změna roviny zaostření – dle dostupných informací to vypadá na jakýsi „Focus-bracketing“, neboli „ostřící analogii“ k expozičnímu či WB bracketingu. Fotoaparát zkrátka „pořídí sérii několika snímků“ s různými rovinami zaostření! Proč ne?! Ovšem dle logiky věci i ukázkových fotek (viz Galerie Lytro) bude sice možné „hýbat“ rovinou zaostření, ovšem možnosti hrátek s hloubkou ostrosti tak budou značně omezené (ne-li téměř nulové).

  • 3) Hloubka ostrosti – kvůli fixní cloně nebude možné pracovat s hloubkou ostrosti beze změny kompozice (což je možné jen a pouze právě díky změně clony). HO tak tedy bude možné ovládat pouze změnou ohniska (resp. snímací vzdáleností, která je však značně závislá právě na použitém ohnisku).

  • 4) Požadavky na "equipment" – vzhledem k potenciálně obrovským datovým souborům budeme potřebovat též vysoce výkonné snímače, velkou paměť, potažmo i vysoce sofistikované algoritmy a SW... Tím spíše, bude-li stoupat fyzické rozlišení snímků (což je vzhledem k dnešním trendům více než pravděpodobné).

  • 5) Uvedení do prodeje – další velkou neznámou je samotné uvedení produktu na trh. Od slavnostního představení (polovina října minulého roku) již uplynula spousta vody a výrobce v podstatě stále jen „mlží“ a posouvá datum uvedení na trh (poslední informace - 1. kvartál roku 2012).



Závěrem
Všechny výše uvedené neduhy však nepředstavují žádnou velkou technologickou překážku, jež by se v dnešní moderní době nedala pokořit (snad vyjma zákonů fyziky a optiky – viz problémy s hloubkou ostrosti), takže technologicky „vytuněný“ model je jen otázkou času. Lytro fotoaparát je principielně určen pro rychlé zachycování pomíjivých momentek (jak jej ostatně prezentuje i sám výrobce). Nicméně vhodné uplatnění může mít zejména na poli sportovní či wildlife fotografie, kde je naprosto klíčová rychlost. Už jen díky tomu, že se zde nemusí vůbec ostřit a není tu žádná závěrka, reakce spouště bude teoreticky de facto okamžitá. Dle posledních údajů kolujících internetem se Lytro chystá svou technologickou novinkou masově zaútočit na segment mobilních telefonů (což by byla – zvláště vzhledem k minimálnímu prodlení spouště – skutečná pecka!). Bohaté budoucí využití se však přímo nabízí též na poli 3D fotografie a momentální technické parametry Lytro fotoaparátů jsou k tomu jako stvořeny. Zatím poslední datum (jež výrobce stále odkládá) uvedení Lytro Light Field fotoaparátu na trh je v prvním čtvrtletí 2012 s tím, že doporučená koncová cena byla předběžně stanovena na 399 USD resp. 499 USD (pro 8GB/resp. 16GB verzi).


:: Oficiální web výrobce:
http://www.lytro.com/

:: Galerie Lytro:
http://www.lytro.com/living-pictures/2327

:: Video / představení technologie
    (zdroj: Youtube):


Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

změna HO

Autor: mk Muž

Založeno: 07.02.2012, 00:45
Odpovědí: 1

Podle mě jde hlavně o sw záležitost. Ostatně v jednom z prezentačních videí je zmíněno, že půjde dosáhnout ostrosti v celém snímku.

Odpovědět na příspěvek

RE: změna HO

Autor: Jenc Muž

Založeno: 07.02.2012, 12:36

To si taky myslím. Proto ta absence clony. Přece by nebyl problém ji tam namontovat, ale k čemu, když hloubku ostrosti je logicky možné dopočítat až při převodu v počítači stejně jako rovinu zaostření.

Odpovědět na příspěvek

Konečně někdo napsal i skutečný princip tohoto "fotoaparátu"

Autor: Stínodrak Muž

Založeno: 07.02.2012, 10:22
Odpovědí: 3

Když jsem pročítal článek, tak jsem si říkal, že je to zas jen další tisková zpráva a tak mě ke konci článku příjemně překvapilo, že autor článku napsal i svůj názor a vypíchl i negativní věci na tomto přístroji, který ve skutečnosti neudělá nic jinýho, než že vyfotí najednou několik snímků s různou rovinou zaostření - z toho vyplývají výhody i nevýhody.
A hlavní nevýhoda je, že přístroj má tolikrát menší rozlišení, podle toho kolik fotek s různou rovinou zaostření udělá. Tudíž na seriózní práci a na foťáky s velkým čipem (fotek by muselo být úměrně víc než na tom pidičipu, kteý je tam teď) to bude minimálně pár let nepoužitelný nebo spíš nikdy. Když si vemu, kolik fotek by musel vyfotit, aby na FF čipu vykreslil všechny roviny zaostření se světelným objektivem (85 f1,2, 200/F2), tak je to podle mě utopie.
Nicméně komu dneska stačí fotka z mobilu na facebook, tak tomu bude určitě stačit i tohle.

Odpovědět na příspěvek

RE: Konečně někdo napsal i skutečný princip tohoto

Autor: Jenc Muž

Založeno: 07.02.2012, 12:41

Tak to ale není, takhle bo to šlo fotit i s obyčejným foťákem. Tenhle ale vyfotí JEDEN snímek a rovinu zaostření a hloubku ostrosti si vyberete až při konverzi v počítači, v tom je právě ta revoluce.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Konečně někdo napsal i skutečný princip tohoto

Autor: Stínodrak Muž

Založeno: 07.02.2012, 13:08

No je to přesně tak jak píšu. s normálním foťákem by to šlo, ale trvalo by to tolikrát dýl, kolik snímků s různou rovinou zaostření by se fotilo a pro něco v pohybu by to nešlo. Kdežto tento foťák má v sobě speciální člen - na schématu to šedý -, který právě rozloží obraz do několika s různou rovinou ostrosti a tudíž vyfotí víc těch snímků najednou a je to použitelný i na pohybující se věci, ale strašně tím pádem utrpí rozlišení.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Konečně někdo napsal i skutečný princip tohoto

Autor: Stínodrak Muž

Založeno: 07.02.2012, 13:23

Kdybys nevěřil tak, jak vypadá obraz dopadající na senzor fotoaparátu, se můžeš kouknout na straně 30 tady: http://www.lytro.com/renn
g-thesis.pdf

Odpovědět na příspěvek

dejte tomu pár let

Autor: tromi Muž

Založeno: 10.02.2012, 14:11
Odpovědí: 0

a veškeré naše nádobíčko půjde do šrotu

Odpovědět na příspěvek

nepochopení principu

Autor: Martinikus Muž

Založeno: 21.03.2012, 14:33
Odpovědí: 1

Autor podle mě nepochopil princip, který je v článku dobře popsán. Podle mě aparát nedělá žádný bracketing - sérii snímků. Pro každý bod na snímači zachytí paprsky přicházející pod různým úhlem, a tak je později možné při zpracování počítačem vytvořit takový obraz, který by odpovídal zaostření na libovolnou vzdálenost.
Pokud je čočka skutečně zaostřena na určitou vzdálenost, sbíhají se dva různé paprsky z jediného bodu ležícího v rovině zaostření také v jediném místě na senzoru, zatímco paprsky vycházejícího z jiné roviny se sbíhají před nebo za senzorem a na senzoru tedy vytvoří rozostřenou oblast. Toto je možné matematicky popsat a nasimulovat v počítači, pokud víme, pod jakým úhlem paprsek dopadl (software se pak zřejmě musí snažit dohledávat paprsky přicházející ze stejného místa scény, i když dopadly na různé místo na senzoru, takže výpočetně to bude obrovsky náročné.)

Odpovědět na příspěvek

RE: nepochopení principu

Autor: Martinikus Muž

Založeno: 21.03.2012, 14:36

a ještě chci dodat, že pokud tento algoritmus takto pracuje, pak je triviální vyloučit z výsledného obrazu paprsky, které by přeťaly lamelu clony a tedy vytvořit zcela libovolnou hloubku ostrosti.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

Autor podle mě nepochopil princip, který je v článku dobře popsán. Podle mě aparát nedělá žádný bracketing - sérii snímků. Pro každý bod na snímači zachytí paprsky přicházející pod různým úhlem, a tak je později možné při zpracování počítačem vytvořit takový obraz, který by odpovídal zaostření na libovolnou vzdálenost.
Pokud je čočka skutečně zaostřena na určitou vzdálenost, sbíhají se dva různé paprsky z jediného bodu ležícího v rovině zaostření také v jediném místě na senzoru, zatímco paprsky vycházejícího z jiné roviny se sbíhají před nebo za senzorem a na senzoru tedy vytvoří rozostřenou oblast. Toto je možné matematicky popsat a nasimulovat v počítači, pokud víme, pod jakým úhlem paprsek dopadl (software se pak zřejmě musí snažit dohledávat paprsky přicházející ze stejného místa scény, i když dopadly na různé místo na senzoru, takže výpočetně to bude obrovsky náročné.)


Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: