Pojďme fotografovat Měsíc - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Svět skrz objektiv

Pojďme fotografovat Měsíc

28. března 2011, 00.00 | Třetí březnovou sobotu jsme měli jedinečnou příležitost k fotografování Měsíce, který byl v tu dobu největší za posledních cca 18 let. Nejednalo se přitom o žádnou zdánlivou iluzi, ale o reálnou astronomickou událost. Pokud jste to nestihli, nezoufejte, příležitostí ještě bude dost. Pokud se na to teprve chytáte, přinášíme několik rad a tipů, jak vlastně takový Měsíc fotografovat...

Měsíc je jediný přirozený satelit naší planety. Jeho oficiální název zní jednoduše „Měsíc“ (jak odborně, tak laicky). Občas bývá básnicky nazýván též Luna, což není nic jiného než latinský výraz pro Měsíc. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km a jeho rovníkový měsíční průměr činí 3 476 km. Jeden oběh Měsíce okolo naší Země činí zhruba 1 kalendářní měsíc (přesně 29,530588 dne - tzv.: syndonický měsíc), odtud také označení kalendářního „měsíce“. Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o vzdálenost, která je rovna přibližně jeho úhlovému průměru – což je 0,5°. Toliko oficiální údaje (zdroj: Wikipedia).

Měsíc zároveň představuje i vděčné fotografické téma. Ač jej vídáme téměř denně (přesněji „nočně“), stále je obestřen rouškou tajemství a mystična a též ovlivňuje náš život na Zemi - jak prokazatelnými a vědecky podloženými vlivy (viz mořský příliv a odliv), tak i těmi údajnými, domnělými (jeho působení na lidskou i zvířecí psychiku – viz „Náměsíčnost“ či „vytí na Měsíc“). Všichni, kdo měli v sobotu večer 19. 3. čas a fotoaparát při ruce, pravděpodobně nepropásli tu jedinečnou příležitost vyfotografování Měsíce, který byl v tento „výjimečný“ den největší za posledních cca 18 let. Měsíc byl v inkriminovanou noc nejblíže k Zemi, což mělo za následek 15% nárůst jeho relativní velikosti (z hlediska pozorovatele ze Země), a také jeho „svítivost“ stoupla o 30 % (oproti běžnému úplňku).



Úplné zatmění Slunce
Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Měsíc z „fotografického“ pohledu
Klíčová otázka samozřejmě zní: „Kdy je vlastně nejlepší Měsíc fotit?“ Jeho tvar i celkový „výraz“ se totiž během lunárního cyklu (necelého kalendářního měsíce) dramaticky mění, což je dáno jak samotnou měsíční fází, tak i jeho nasvícením.
Je-li Měsíc v Novu, Slunce svíti na odvrácenou stranu (ze zadu) a Měsíc tak není většinou téměř vůbec vidět. Výjimku tvoří úplné zatmění Slunce, které se v takový moment nachází v úplném zákrytu Měsíce (a v určité vzdálenosti). Jedná se však o výjimečný úkaz, který je možné pozorovat ze Země jen párkrát ročně, pro jedno konkrétní místo dokonce jen jednou za cca 360 let. Zatmění trvá jen pár minut a oblast pozorování pokrývá velmi malou část zemského povrchu. Tento fascinující úkaz ovšem slibuje zvlášť působivé a jedinečné snímky. Z pohledu „svícení“ jde o bodové zadní nasvícení, vedoucí k silnému zvýraznění linií.
První nebo Poslední čtvrť jsou fáze Měsíce, kdy tzv.: „dorůstá“ (fáze před úplňkem – Měsíc má tvar písmene "D"), nebo naopak „couvá“ (fáze po úplňku – Měsíc má "srpovitý" tvar). V obou případech Slunce svítí „z boku“, čemuž také odpovídá boční nasvícení, produkující silné stíny, které krásně zvýrazňují reliéf (plasticitu, tvárnost) a celkově členitost povrchu jako takového.
Úplněk neboli plný Měsíc je taková fáze, kdy se Měsíc nachází přímo proti Slunci, je tedy osvícen celý a na obloze se nám ukáže v celé své kráse – jako velký jasně svítící kotouč. Vypadá působivě, jasně i tajemně (zároveň je úplněk odnepaměti živnou půdou pro vznik různých mýtů a legend – viz např. Vlkodlaci). Na druhou stranu čelní, přímé nasvícení má tu „nevýhodu“, že snižuje plasticitu a předměty takto nasvícené pak vypadají „ploše“, nevýrazně (což však může být někdy i žádoucí).



Měsíční krátery
Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Jak fotit měsíc
Znát „chování“ Měsíce (a jeho fáze) se tedy i z praktického hlediska rozhodně vyplatí. A na toto povědomí přímo navazuje následující logický fakt, a sice - Měsíc samotný musí být vůbec vidět! To se povede pouze při splnění 3 základních podmínek:

  • 1. Měsíc nesmí být v Novu
  • 2. Potřebujeme přímý výhled (tedy jasnou oblohu)
  • 3. Musí být noc (tma).

Jistě, občas lze Měsíc pozorovat (vyfotografovat) i přes den, ale v takovém případě je velice nízký kontrast (vzhledem k denní jasně modré obloze).



A jdeme na to!
Měsíc naštěstí není vůbec daleko od nás (těch necelých 400 tisíc km od Země je z pohledu kosmických měřítek „za rohem“), takže jej lze bez větších problémů vyfotografovat běžně dostupnou fotografickou technikou. Nicméně platí, že čím delší ohnisko (čím více „tele“ objektiv) vlastníte, tím jste na tom lépe. V případě kompaktů tedy tzv. „ultrazoomy“, u DSLR to chce sklo s alespoň 200mm ohniskem (čím delší, tím lepší). Výhodu zde mají zrcadlovky s menším (APS-C/DX) čipem, kde vlivem crop faktoru dojde ještě k relativnímu „prodloužení“ ohniska (přesněji zúžení úhlu záběru) cca 1,5x.

Stativ: Dobrý a bytelný nelze než doporučit. To samé platí i pro stabilizátor obrazu (pozor, pouze optický nebo mechanický - NE digitální!). Sice fotografujeme silně nasvícený objekt, tudíž expoziční časy budou relativně krátké (v řádech desetin až setin sek.), s rostoucími ohnisky se nám však nároky na krátké expoziční časy (a z toho plynoucí rizika rozhýbání snímku) rapidně zvyšují! Vyplatí se také aktivovat funkci „předsklopení zrcátka“ (u DSLR) v kombinaci s dálkovou spouští nebo samospouští. Obojím opět výrazně snížíte riziko „stržení“ snímku.

Ostření: AF (autofocus) by si měl s danou situací hravě poradit. Pouze je třeba aktivovat zónu ostření na jeden bod (ať už středový, levý či pravý) a na ten se zaměřit. Chcete-li měnit kompozici, stačí použít jednoduchou metodu „point-recompose-shot“ (tj.: zaostřit - namáčknout spoušť - držet a překomponovat – domáčknout/exponovat).

Expoziční režim: Na automatiku můžete zapomenout! Například režim Program v kombinaci s poměrovým měřením expozice bude vždy hledat průměr mezi „bílou koulí v popředí a černým pozadím“ (což je sice – vzhledem k logice „uvažování“ fotoaparátu správně, ale ve výsledku zcela špatně). Správnou volbou je buď režim Manual, nebo režim Av (priorita clony), popř. P (Program) v kombinaci s bodovým měřením expozice. Tehdy měří fotoaparát expozici pouze v malé oblasti (cca 2–5 %) okolo středu snímku, a to je přesně to, co potřebujeme (exponujeme na Měsíc, nikoli na okolí).

Clona: Je dobré nastavovat vyšší hodnoty clonových čísel - ovšem s ohledem na expoziční časy. A to jednak kvůli vyšší hloubce ostrosti, a též pro celkově lepší kresbu (většina objektivů dosahuje nejlepší kresby při clonách cca F8-11).

Expoziční kompenzace: V režimech P nebo Av nic nezkazíte, přidáte-li ještě lehce kompenzaci expozice do plusových hodnot (+1/3 až 1EV). Měsíc je šedý (byl by příliš tmavý), tudíž jej můžeme trochu „zvýraznit“ - zesvětlit. Ovšem pozor na přepaly a neustále kontrolovat výsledky na histogramu.

ISO a WB: V prvním případě platí stejné pravidlo jako při jakémkoli jiném focení – tj. snažíme se nastavovat co nejnižší hodnoty (jak kvůli kresbě, tak i nežádoucímu digitálnímu šumu). ISO zvyšujeme (a s mírou) pouze tehdy, hrozí-li rozhýbání snímku vlivem delších expozičních časů.
Vyvážení bílé barvy je v tomto případě nerelevantní a na výsledném snímku (který je v podstatě převážně „black & white“) se nijak výrazně neprojeví. Můj tip je, nechat WB na „Slunce“ (ač to zní jako paradox, vždyť je noc?!), neboť v tomto režimu zaznamenáváme „pravdu“, tj. fotíme to tak, jak to je.



Manual, Čas 1/100s, F11, ISO200, ohn. 400mm (APS-C čip: ekv. 35mm cca 600mm)
Foto: Martin Hájek

Závěrem
Fotografování Měsíce není zdaleka tak složité, jak se na první pohled může zdát. Nejdůležitější je příprava, delší sklo a trocha toho štěstíčka (resp. přející počasí). Rozhodně není vůbec na škodu nebát se experimentovat a scénu trochu kompozičně „oživit“ a využít i dalších prvků jako siluet budov, komínů, stromů atd. Fantazii se meze nekladou, ba naopak! Takže hurá na to a dobré světlo všem (ačkoli v tomto případě tak trochu i té „dobré tmy“)!

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » Svět skrz objektiv  

 » Praxe  

 » Praxe  » Vzdělání  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 » Praxe  » Základní postupy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

clona

Autor: chytrak Muž

Založeno: 29.03.2011, 01:32
Odpovědí: 5

Opravdu je pro foceni Mesice lepsi vysoka clona kvuli hloubce ostrosti? Clovek by si skoro myslel, ze pri foceni tak vzdaleneho objektu to je blbost.

Odpovědět na příspěvek

RE: clona

Autor: Martin Muž

Založeno: 29.03.2011, 08:07

Je to určitě lepší, protože zaostřit úplně přesně, aby byl Měsíc a jeho krátery i po zhotovení výřezu ostré je velmi obtížné. zkuste to někdy s manuálním ostřením a zvětšeným živým náhledem - je to velice jemná práce. No a automatika to sice ke své spokojenosti zaostří, ale záleží na přesnosti objektivu a ostřících senzorů, jak bude zvětšenina vypadat. Takže vyšší clonové číslo to jistí, navíc většina objektivů má při středně zavřené cloně nejostřejší kresbu, takže výsledek se středně zavřenou clonou je vždycky mnohem lepší.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: clona

Autor: Pavel Muž

Založeno: 29.03.2011, 09:37

A neostříte náhodou už na hyperfokální vzdálenost, tj. na hloubce ostrosti vůbec nezáleží?

Zkuste si spočítat rozdíl mezi clonou 2.8 a 11 na vzdálenosti 384403000 metrů :-)

http://www.dofmast
er.com/dofjs.html

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: clona

Autor: Petr Muž

Založeno: 29.03.2011, 10:43

Na hloubce ostrosti nezáleží v případě, že objektiv zaostří přesně na nekonečno. Ale když se "sekne", tak ta hloubka ostrosti může mít na výslednou ostrost Měsíce dost vliv... například když zaostří na 100 metrů při cloně 2.8, tak bude Měsíc neostrý, protože hloubka ostrosti nedosáhne od 100 metrů do nekonečna. Ale při cloně 11 ta hloubka ostrosti už do nekonečna dosáhne, takže fotka bude ok (na hodnoty clon a metrů nekoukejte, jsou vycucané z prstu, jde mi o princip).

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: clona

Autor: Martin Muž

Založeno: 29.03.2011, 11:06

Asi jste ještě nezkoušel fotit Měsíc se setovým teleobjektivem, kde není vyznačena zaostřovací vzdálenost a při namíření objektivu na takto vzdálený objekt a zvětšení obrazu živého náhledu je třeba doladit ostřící kroužek pootáčením o desetiny mm, aby byl obraz ostrý. Hyperfokální vzdálenost bude při ohnisku 500mm a cloně 2,8 jen okolo 17,8 km, ale představte si, jaký je na ostřícím kroužku objektivu rozdíl 17,8 km a nekonečnem - téměř žádný, přesně nastavit to prostě nelze ale při cloně 2,8 to potřebujete mít nastaveno přesně v tomto intervalu, jinak bude zvětšenina Měsíce rozmazaná. Pokud ale použijete třeba clonu 11, zmenší se hyperfokální vzdálenost na asi 4,5 km a tím i zvýší šance zaostřit přesně. Takže možná by to chtělo méně teorie a vzít foťák, stativ a vyrazit do terénu, zítra ráno třeba bude krásný srpek Měsíce svítit nízko nad východním obzorem.

Odpovědět na příspěvek

RE: clona

Autor: Ganec Muž

Založeno: 29.03.2011, 12:19

nie koli hlbke ostrosti, ale koli presnosti zaostrenia: zrkadlovky z principu viac ci menej trpia front-focusom alebo back-focusom a to sa prejavuje najma na nizsej clone

Pri zaostrovani cez liveview (kde sa zaostruje inym principom - tym istym senzorom co sa foti) je jedno aka clona sa zvoli .. a kedze pri foteni mesiaca je dostatok svetla tak je vhodne pouzit clonu na ktorej ma objektiv najostrejsiu kresbu

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

nie koli hlbke ostrosti, ale koli presnosti zaostrenia: zrkadlovky z principu viac ci menej trpia front-focusom alebo back-focusom a to sa prejavuje najma na nizsej clone

Pri zaostrovani cez liveview (kde sa zaostruje inym principom - tym istym senzorom co sa foti) je jedno aka clona sa zvoli .. a kedze pri foteni mesiaca je dostatok svetla tak je vhodne pouzit clonu na ktorej ma objektiv najostrejsiu kresbu


Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: