Polemika: Kdy má smysl použít telekonvertor? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Svět skrz objektiv

Polemika: Kdy má smysl použít telekonvertor?

polemika

13. května 2009, 00.00 | Telekonvertor je optický člen, který umožňuje prodloužit ohnisko objektivu a získat tak větší přiblížení s poměrně malými náklady. Daní za to je ztráta světelnosti spojená s prodloužení expozice, zhoršení kresby a dalších neduhy. Vyplatí se tedy telekonvertor vůbec pořídit a používat?

Telekonvertor s faktorem prodloužení ohniska 2x je nedílnou součástí mé fotografické výbavy již pěknou řádku let. Protože témata jako divoká zvířata, sport či reportáž na dálku nefotografuji příliš často, nikdy se mi nevyplatilo investovat do vlastního objektivu s ohniskem delším než 200mm a tyto objektivy jsem si vždy půjčoval. Telekonvertor je v kombinaci s běžným teleobjektivem docela cenově přijatelnou alternativou a tak jsem jej začal při svých cestách poměrně hojně používat asi před 4 lety. Nicméně když jsem probral snímky Kondorů, papoušků Ara a opic, které jsem pořídil před dvěma týdny na fotografcké expedici IDIFu do Peru, položil jsem si otázku, zda není čas telekonvertor přestat používat. Co se změnilo?

Co je to vlastně telekonvertor?
Při troše hledání po internetu toho jistě o telekonvertorech najdete opravdu hodně, takže si popišme pro úsporu času princip tohoto optického prvku velmi stručně. Telekonvertor se nasazuje mezi tělo digitální zrcadlovky a objektiv za účelem prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu. Jedná se o poměrně malé, lehké a skladné zařízení obsahující několik čoček a dále pak elektroniku umožňující přenos informací mezi fotoaparátem a tělem. Není to nic přehnaně složitého ani zcela triviálního, čemuž v podstatě odpovídá i cena pohybující se kolem deseti tisíců korun.

Telekonvertor lze použít pouze s některými objektivy, které nemají poslední čočku příliš blízko bajonetu. Nicméně na většinu teleobjektivů nasadit lze. Zároveň musí jít o objektiv světelný, aby cely systém neztratil schopnost automaticky zaostřovat. Vyrábějí se konvertory s prodloužením ohniska 1,4x, 2,0x a někteří výrobci dělají i TC 3,0x. První lze tedy použít bez omezení s objektivy se světelností f/4.0, druhý již pouze s objektivy f/2.8 jinak přijdete o automatické ostření.

Nevýhodou použití telekonvertoru je snížení světelnosti o jednu, dvě resp. až tři clony podle faktoru prodloužení. Navíc se dramaticky zhoršuje kresba celé optické soustavy po celé ploše snímku, zhoršují se všechny vady jako je třeba chromatické aberace, odlesky v protisvětle apod. Zároveň se zhoršuje a zpomaluje automatické zaostřování, kterému chybí dostatek světla.

Kde se telekonvertor nejčastěji používá?
Logicky všude tam, kde potřebujeme dosáhnout co nejdelšího ohniska, chcete-li nejmenšího zorného úhlu, neboli lidově přiblížení Nejčastěji se jedná o fotografie divokých zvířat a sportovní fotografii, kde prostě fotograf nemůže být tak blízko jak by si přál. Stejně tak se může telekonvertor hodit při reportáži.

Rozhodnutí sáhnout po telekonvertoru je většinou motivováno jednoduchou ekonomickou rovnicí. Ultra-teleobjektivy s ohniskem nad 300mm jsou buď neuvěřitelně nekvalitní (super-telezoomy typu 500 – 800mm) a nebo zcela neuvěřitelně drahé. Když si k tomu přidáme fakt, že se používají pouze v poměrně specifických situacích, je tudíž často ekonomicky mnohem rozumnější sáhnout po běžném teleobjektivu a přidat k němu telekonvertor. Výsledek je universálnější, levnější a navíc většinou i lehčí a menší.

Proč právě nyní telekonvertor ztrácí pro mne smysl
Z výše popsaného se jeví telekonvertor jako velmi rozumná volba a také jsem jej za ni dlouhá léta považoval. Nicméně tento pohled pro mě změnilo dramatické zvýšení rozlišení fotoaparátu. V Peru jsem testoval Sony Alfu 900 s rozlišením 24MPix, což kromě jiného znamená obrovský prostor pro ořez bez ztráty možnosti tisknout fotografie na velké formáty.

Přesněji řečeno toho vysoké rozlišení mění trochu více:

  1. Pokud mám vysoké rozlišení, mohu si dovolit z pořízené fotografie udělat poměrně radikální výřez, aniž bych ztratil možnost fotografii plnohodnotně prezentovat a tisknout Přitom ořez nijak neovlivňuje kvalitu fotografie na rozdíl od teleconvertoru.
  2. Čím vyšší je rozlišení snímače, tím vyšší jsou nároky na kresbu a obecnou kvalitu objektivu. Každý jeho neduh je nekompromisně a do posledního detailu přenesen na výslednou fotografii. Tudíž použití telekonvertoru je o to diskutabilnější, čím lepší a jemnější mám čip.
  3. Pokud si pořizuji fotoaparát s vysokým rozlišením, zřejmě od něj očekávám pěkné ostré fotografie bez viditelných vad. Tudíž moje subjektivní tolerance k nedostatkům klesá.



Foto s konvertorem VS bez něj

Praxe v terénu
K napsání této polemiky mě vedla následující praktická zkušenost. Jeli jsme fotografovat Kondory do Colca kaňonu v Peru a následně papoušky do Amazonie. Protože jsem se na speciálně tuto část expedice opravdu těšil, snažil jsem se přizpůsobit tomu svou výbavu. Vyrazil jsem tedy s fotoaparátem Sony Alfa 900 doplněným dvojicí „delších skel“. Prvním byl zoom objektiv Sony 70-200mm f/2.8 (SAL70200G) a druhým klasický Minolta objektiv 300mm f/2.8 APO. Protože jsem předpokládal, že ani jedno z uvedených ohnisek nebude dostatečně dlouhé, přibalil jsem i telekonvertor 2X od Sony, který není problém použít ani s jedním z uvedených objektivů. Bohužel jsem neměl možnost použít nějaký fixní 500 či 600mm objektiv, ale ruku na srdce – nevím, jestli bych byl vůbec ochoten jej 3 týdny nosit na zádech.

Po příjezdu na první místo jsem se rozhodl pro použití pevného 300mm objektivu a zcela automaticky jsem použil i telekonvertor. Na Kondory jsem tedy číhal s 600mm optickou soustavou a byla to opravdu slast. Po dlouhém čekání se objevila čtveřice Kondorů a rozehrála na obloze úžasné divadlo. Po prvních několika minutách jsem se rozhodl telekonvertor odložit. Jednak se Kondoři dostávali chvílemi opravdu hodně blízko a 600mm již bylo příliš, a hlavně jsem toužil po větší světelnosti, která by mi pomohla fotografovat s kratšími časy. Ve výsledku jsem cca polovinu snímků nafotografoval s konvertorem a druhou polovinu bez něj.

K mému velkému údivu jsem při zpracování snímků zcela bezvýhradně preferoval snímky bez telekonvertoru. Po výřezu byly díky obrovskému rozlišení Alfy 900 jednoznačně ostřejší a přitom stále dost dobré i pro velkoformátový tisk. Nemluvě o tom, že díky větší světelnosti jsem mohl využít kratších expozičních časů a výrazně tak stoupl poměr ostrých fotografií vůči neostrým.

Při fotografování papoušků Ara se situace v podstatě opakovala. Nemohli jsme se přiblížit tak blízko jak bychom chtěli a tak jsem intuitivně po telekonvertoru sáhl. Nicméně světla bylo po ránu opravdu málo a tak jsem jej po čase odložil. Pokud pominu fakt delších časů, při focení v přírodě a v protisvětle vycházeli ořezané fotografie bez telekonvertoru o řád lépe než ty s ním.



Snímky s konvertorem vypadají samozřejmě dobře, pokud se zpracují a zmenší na nízké rozlišení

Mini test v ateliéru
Fotografování letících Kondorů či papoušků Ara je fascinující, ale rozhodně nejde považovat za objektivní podmínky pro srovnávání optických soustav. Scéna není nikdy stejná a svou roli hraje měnící se světlo, pohyb ptáků, únava a řada dalších vlivů. A tak jsme se rozhodli pro malý test v ateliéru, který by nastolil sice odlišné, ale stabilní podmínky.

Fotoaparát jsme umístili na stativ do vzdálenosti 12,7metrů od kontrolního terče. Fotoaparát Alfa 900 byl doplněn objektivem SAL 70-200mm f/2.8 G. Fotografovali jsme na maximální ohnisko, tedy 200mm. Stabilní světelné podmínky zajistili studiové záblesky Profoto. Stativ eliminoval chvění, tudíž stabilizátor obrazu byl vypnut. Všechny parametry zpracování zůstali u všech snímků stejné a fotografovali jsme přímo do JPEGu. Abychom zajistili minimální chvění bylo využito předsklopení zrcátka. Pro testování jsme se rozhodli využít jednak nejnižší dostupnou clonu, tak i clonové číslo F8.0 jako etalon. S konvertorem objektiv nabízí nejnižší clonu f/5.6 bez něj příjemných f/2.8. Výsledky můžete porovnat na výřezech z fotografií 1:1 bez jakýchkoli úprav.

Z mého pohledu i studiový test ukazuje, o kolik dokáže telekonvertor připravit snímek A to si k tomu přidejte protisvětlo, 4x delší expoziční čas či 4x vyšší ISO pro pohyblivé scény a horší schopnost komponovat v reálné scéně.


f/5.6 - 200mm + TC 2X


f/8.0 - 200mm + TC 2X


f/2.8 - 200mm bez TC


f/8.0 - 200mm bez TC

Závěr
Je samozřejmě na zvážení každého, jakou fotografickou výbavu chce zaplatit a používat. Pokud máte fotoaparát s běžným rozlišením 6-8MPix, tak vám jistě telekonvertor bude neocenitelným pomocníkem. Nicméně fotografování s 24MPix DSLR ukázalo, že čím vyšší bude rozlišení fotoaparátu, tím méně smysluplná investice do telekonvertoru je. Samozřejmě záleží i na konkrétním typu scény a potřebách fotografa. A zde bych vás právě rád vyzval k polemice. Jaké máte s telekonvertory zkušenosti vy?

Za zapůjčení objektivu Minolta 300mm f/2.8 APO děkujeme Karlu Jeřábkovi al. Quibekovi.

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » Svět skrz objektiv  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Studiové testy?

Autor: Tuvy Muž

Založeno: 13.05.2009, 00:21
Odpovědí: 5

Proč jsou ty studiové fotky tak hnusně vybledlé? Mimoto na těch bez TC nejsou čárky už kolem 18tky vůbec vidět, zatímco ty s nasazeným TC je lehce rýsují.
T.

Odpovědět na příspěvek

RE: Studiové testy?

Autor: RUM Muž

Založeno: 13.05.2009, 12:46

Ty studiové testy sou provedeny tak blbě, že naprosto spolehlivě vyvracejí to co autor napsal výše, s čímž mimochodem souhlasím. Absolutně mu nesedí měřítko u porovnávaných vzorků. Aby čtenář dokázal posoudit rozdíl, musel by se na ukázku bez TC divat z 2metrove vzdalenosti a na ukazku s TC ze 4metrové... a to je přece blbost.


TC i výřez je vždy velká ztráta kvality, proto nehrozi, že by někdo dělal fotografie o strane půl metru (300dpi)... mimochodem na monitoru z rozlišením 75dpi se jedná o výřezy z 2m fotografie!!!

Spravny postup pro porovnani ma byt takovy:
1) Vybere vhodna velikost cilove fotografie napr. delsi strana 25cm
2) Poridi se fotky v plnem rozliseni
3) Tiskne se fotografie v pozadovanem rozliseni pripade TC 2x zmnsena, bez TC na polovicni rozliseni oriznuta.
4) Porovnava se ze stejne vzdalenosti.

Pokud to de na web, tak je vhodne opet u TC zmensit a beznej oriznout... Publikovat zasadne cele fotografie v polovicnim rozliseni fotoaparatu. Ctenar je pak nucen si je zmensit na velikost monitoru a pak je posouzeni priblizne odpovidajici tisku.

Pokud by se jednalo o porizeni zvetsenin odpovidajicich vyssimu, nez polovicnimu rozliseni fooaparatu (pri dane tiskove kvalite), pak jednoznacne uz nelze pouzit orez a musi se pouzit TC... (do urcite miry by pomohla snad fraktalove zvetseni, ale to uz jinde sme).

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Studiové testy?

Autor: mk Muž

Založeno: 13.05.2009, 13:36

A není to zbytečně složité? Já bych na to šel tak, jak je to v tomhle článku (cca upsotřed): http://www.fotografovani.
cz/art/forec_prislus/rom_
cansig70_200.html

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Studiové testy?

Autor: RUM Muž

Založeno: 13.05.2009, 13:59

doporucuju si "precist" muj komentar...

Ve vasem odkazu jde opet o to same, co je pod timto clankem... stejne velke vyrezy z 1:1 pri 75 dpi (metrova zvetsenina) obrazky nemaji stjene meritko...
Tyto obrazky ukazuji, co lze ziskat pouzitim TC, ale pro porovnani kvality TC a vyrezu nemaji zadnou vypovidaci hodnotu!

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Studiové testy?

Autor: dr. Avalanche Muž

Založeno: 13.05.2009, 14:04

Jestli ono to nebude tim, kdo tento clanek spachal. :-) Trosku mi pripada jak od pana Neffa. Jak pak by to asi napsal pan Pihan. :-D

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Studiové testy?

Autor: FOTOLÍN MATLÁK jr. Muž

Založeno: 13.05.2009, 14:51

Jo, souhlas. Článek je v rubrice POLEMIKA a nejpolemičtější je, že tam jsou nepřesnosti a navíc je vybaven příkladem poněkud tržně okrajové komory SONY. Mimochodem - na canonu podle mých zkušeností, i podle testů, nejedna kombinace konvertor-objektiv dává velmi slušné výsledky. Hmmm... Slovo Kondor netřeba písati s velkým Ká, holub se taky píše s malým há... A nakonec něco pozitivního, aby se na mě pan Březina pořád tolik nezlobil: Ta fotka tří papoušků A(a)ra se mi docela líbí :-)

Odpovědět na příspěvek

poznámky

Autor: mk Muž

Založeno: 13.05.2009, 08:38
Odpovědí: 13

1. Jsou i zrcadlovky, které bez problémů ostří při světelnosti soustavy horší jak f5.6 (třeba jedničková řada Canonu)
2. Hloubka ostrosti s telekonvertorem bude menší, tudíž pro některé situace výhoda
3. Sony 70-200 je na plnou díru pěkně hnusný
4. Zkoušel jsem si zvětšit ten studiový test 2x, aby odpovídal telekonvertoru. Asi nemusím říkat, že foto s konvertorem je výrazně ostřejší, jemnější a s větším rozlišením (ostatně to jde vidět i bez zvětšování)
5. Článek odsuzuje konvertory obecně, přitom máte zkušenost jen s TC 2x. Třeba 1.4x je dle mého výborná volba, zvláště v kombinaci s 300/2.8.

Odpovědět na příspěvek

RE: poznámky

Autor: David Muž

Založeno: 13.05.2009, 09:41

ad. 1) zas tak "bez problému" to úplně není. Ostří sice i rozsahu 5.6 < f <= 8, ale pouze na středový bod.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: poznámky

Autor: mk Muž

Založeno: 13.05.2009, 09:54

To je to poslední, co mi vadí.

Odpovědět na příspěvek

RE: poznámky

Autor: RUM Muž

Založeno: 13.05.2009, 14:06

Bod 4 je zcela spatne... spravne je zmensit 2x obrazek z TC a porovnavat s odpovidajici casti obrazku bez TC

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: poznámky

Autor: mk Muž

Založeno: 13.05.2009, 15:09

Výsledek je ale i tak stejný ve prospěch TC ;)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: poznámky

Autor: RUM Muž

Založeno: 13.05.2009, 17:30

Rozhodne je potreba take porovnavat variantu horsi u TC (clona 5,6 X2= cca 11,2) s variantou lepsi u orezu (clona 8)
... v tomto pripade si dovoluji tvrdit, ze pri stejnem zaclonenima varianta orez znatelne mene aberuje.
Potreba si take uvedomit, ze je to zase o tom, ze s TC se bude hure fotit a precejenom stoji bratru 5-10 tis...

Zalezi, jak velky z toho bude vystup, jestli z toho ma byt vystup na web, nebo na fotku do 25cm, tak na tom varianta orez bude do zvetseni 2X patrne lepe.

Podotknu jenom, ze u ASPC si nemuzeme dovolit tak rezat, protoze tam mame orez 1,5 v cene tela.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: poznámky

Autor: mk Muž

Založeno: 13.05.2009, 20:09

Proč bychom si nemohli dovolit řezat? Crop faktor je jen imaginární číslo, pro samotné focení v podstatě nedůležité. A dokud máme megapixely, můžeme řezat jak chceme.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: poznámky

Autor: RUM Muž

Založeno: 14.05.2009, 07:28

Protoze ti to nedovoli rozlisovaci schopnost obektivu... stejne sklo ti nakresli na FF stejne mnozstvi detailu (a stejne mnozstvi vad) jako na ASPC, Jenomze kdyz delas vyrez, u FF, tak to hned tak nepoznas, dostanes se na stav ASPC, porad dobry, ale kdyz rezes dal, tak se zacnou vady (aberace, neostrosti, flare) zvetsovat. Proste je to driv znat...

Proto muzes orezat FF fotku vic (pokud ma cip dostatecne rozliseni) nez ASPC... ve finale dostanef stjne velkou fotku...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: poznámky

Autor: mk Muž

Založeno: 14.05.2009, 08:37

To už jsou zase jen spekulace a technický fetiš. Věřím, že třeba 300/2.8 od Canonu vykreslí spolehlivě skoro cokoli.

Odpovědět na příspěvek

Sony 70-200

Autor: bobo01 Muž

Založeno: 13.05.2009, 16:18

mk: 3. Sony 70-200 je na plnou díru pěkně hnusný
mk - ak sa Ti Sony 70-200 na plnej diere zdá hnusný, tak by ma zaujimalo, ktorý z konkurentov je lepší.
Ja ho mám už dva roky, používam ho na fotenie wild life aj s TC 1,4x a ešte som ten hnus nespozoroval. Mám z neho fotky ja na plnú dieru, ktoré si zadajú s ktorýmkoľvek rovnakým objektívom od konkurencie. Používam ho na A900, A700 a KM D7D. Rád by som sa dozvedel pri akej príležitosti si na ten hnus prišiel.

Odpovědět na příspěvek

RE: Sony 70-200

Autor: mk Muž

Založeno: 13.05.2009, 16:42

V článku jsem na to přišel.

Odpovědět na příspěvek

RE: poznámky

Autor: quibek Muž

Založeno: 14.05.2009, 09:52

Souhlas , Min. 300/2,8 APO HS + TC 1,4 je v pohodě s TC 2 jí to trochu déle trvá ,když máš čas tak výsledek se dostaví . Jinak ta Sonka 70-200 SSM G je hnusná když si ji zaměníš s bílou klobásou a chceš ji nacpat do mikrovilnky , ona patří na A 900 .

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: poznámky

Autor: chuan Muž

Založeno: 18.05.2009, 23:23

jen do nej karosi... ;-) hold kdo nemel v ruce, neuveri... on to asi bude naky vecne nespokojeny prebeklik... :-D takove zname...

Odpovědět na příspěvek

RE: poznámky

Autor: chuan Muž

Založeno: 18.05.2009, 23:21

bod3. a to si mel to Gcko nekdy v ruce, ze takhle hodnotis???

Odpovědět na příspěvek

HS objektívy od Minolty a TC

Autor: bobo01 Muž

Založeno: 13.05.2009, 16:07
Odpovědí: 0

Použitie HS objektívov (všetkých) s TC na A900 (KM/sony) má svoje obmedzenia.
Donedávna som bol majiteľom objektívu Minolta AF 400/4,5 Apo HS G a samozrejma som skúšal aj TC 1,4x a TC 2x v kombinácií s A700 aj A900. Dôvod prečo výsledky s TC na tele s rozlíšením 24 Mpx nie sú úplne 100%, je jednoduchý. Je to čiste technická záležitosť. Ostrenie objektívov HS je poháňané krokovým motorčekom v tele fotoaparátu. Prevody v tele objektívu sú počítané tak, aby jeden krok motorčeka AF preostril optickú sústavu v objektíve tak, aby fotografovaný objekt bol vždy v hĺbke ostrosti aj pri najnižšom clonovom čísle. Takto to funguje pri kombinácií fotoaparát + objektív. Výsledok je 100% obrázok. Ak vložíme medzi fotoaparát a objektív TC, tak sa dĺžka kroku motorčeka AF v objektíve predĺži a vznikajú miesta, kde objekt je mimo hĺbku ostrosti a preto vznikajú fotky, ktoré su "akurát" neostré. Takéto "neostré" miesta sú pri TC 1,4x menšie ako pri TC 2x, čo je logiské. Ak vezmeme do úvahy, aká malá je húlbka ostrosti pri takýchto objektívoch, tak sa tento problém sa (žiaľ) nedá odstániť zvýšením clonového čísla.
Tento jav sa pri objektívoch s ostrením v tele objektívu (SSM, HSM, USM a pod) nevyskytuje a preto sa dá pri takýchto objektívoch bez problémov používať TC.

Odpovědět na příspěvek

TC2x vs TC1.4x

Autor: Mlhos Muž

Založeno: 13.05.2009, 16:34
Odpovědí: 2

Mám TC2x i TC1.4x a používám výhradně TC1.4, TC 2x je slabší.

Odpovědět na příspěvek

RE: TC2x vs TC1.4x

Autor: RR Muž

Založeno: 13.05.2009, 17:11

Nikon D700 + 70-200F2.8 + TC2x i na sportovni fotky s dostatkem svetla bez problemu, ostrost vyborna. 70-200F2.8 ma mekci okraje na FF, ale TC je orizne. Neni nutne ani priclonit (staci F5.6). Naopak u Oly E3 a 50-200F2.8-3.5 pokud neni pricloneno na F10, je to pod psa. Zaver - zalezi promarne na kvalite skla i TC. Spatny objektiv TC spolehlive dorazi... Nezatracuji TC, pouzivam casto i s Nikkor 105F2.8Micro. S 400mm na FF je clovek spise sportovec nez fotograf.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: TC2x vs TC1.4x

Autor: Karel Kahovec Muž

Založeno: 14.05.2009, 06:49

No, mám levný 70-210/2,8-4 Cosina a TC Kenko 1,4x nejen že ho nedorazí, ale zlepší mu chromatickou vadu... Opravdu asi záleží na konkrétní dvojici TC/objektiv.

Odpovědět na příspěvek

zbytečnost konvertoru při vysokém rozlišení

Autor: Lubos Servus Muž

Založeno: 14.05.2009, 20:51
Odpovědí: 2

Tak nevím. Fotím s rozlišením 33MPx, případně (a radši) na dia. Pracuji s Hasselblady a konvertor používám docela běžně a to na ohniskách 180 a 250mm. Fotím především krajinu a vzhledem k tomu, že mé fotografie nemívají kratší stranu menší než metr, tak nejsem zrovna příznivec dramatických ořezů, nahrazující dlouhé ohnisko. To ostatně nepoužívám kvůliva přiblížení, ale kvůli perspektivě a malé hloubce ostrosti, takže výřezem toho až tak moc nenahradím. Jinak nemá moc smysl testovat např 200mm a 200mm+2X ale chce to pevnou 400mm a 200mm+2x. Pak uvidíte poměr cena výkon a můžete se rozhodnout co si pořídíte. Ještě k testu - nedovedu si představit, že bych něco testoval a fotil do do JPEG. Dále z textu nevyplývá zcela jasně kolik autor vlastně clonil při použití konvertoru. Z praxe vím, že u kvalitního teleobjektivu se nejvyšší ostrost odehrává na prvních dvou clonách, pokud tedy nasadíte konvertor a pro jistotu nacloníte, pak kresba prostě být nemůže. U horších objektivů nemá konvertor vůbec smysl používat, nekreslí to nikde.
Já své Zeissy necloním s konvertorem vůbec, pokud musí, tak maximálně o clonu. Pokud srovnám 500mm versus 250mm+2X, pak je kupodivu rozdíl výstupu poměrně malý. Pokud se srovná 250 versus 250+2x, normální metodikou (popisoval RUM), je vidět, že sofistikované použití konvertoru (neclonit, použít dva stativy, atd.) prostě nese výsledky. Ale týká se to pouze kvalitních skel a spíše statických motivů.
Myslím, že to platí obecně, stejným způsobem konvertor používám s AP67 na film a s EOS 1DSMKII, kde jsou podmínkou pevné eLka. Na zoom bych asi konvertor nedával.
Tož to jsou mé zkušenosti s konvertory.

Hezký večer

Luboš

Odpovědět na příspěvek

RE: zbytečnost konvertoru při vysokém rozlišení

Autor: FOTOLÍN MATLÁK jr. Muž

Založeno: 14.05.2009, 22:02

To se skoro dá podepsat, snad až na tu ostrost při prvních dvou clonách. Na plnou díru je ostrost VŽDYCKY slabší. S hassim mám stejnou (dobrou) zkušenost, ale snad ve prospěch konvertorů ještě jednu poznámku - při jejich použití (např. 2x) zůstává nejmenší zaostřitelná vzdálenost stejná a díky dvojnásobnému zvětšení vlastně vzniká "makro" efekt. A to je docela fajn.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: zbytečnost konvertoru při vysokém rozlišení

Autor: Luboš Servus Muž

Založeno: 15.05.2009, 17:24

U zcela konkrétních skel na Hasselblad platí co jsem psal. Nejostřejší jsou odcloněná. Jde o objektivy 4/180CFE, 5,6/250 CFi, 5.6/250 CFE SA, 5.6/350 CFE SA, 8/500 CF a překvapivě o novou 4/40 CFE IF. Jsem ochoten to komukoli předvést. Pokud je objektiv skutečně nekompromisně spočítán a vyroben, pak už mu clonění opravdu neprospívá. S konvertorem tyto objektivy jsou opět nejostřejší odcloněné, ale konkrétně u 5.6/250 CFi je lepší o jednu clonu utáhnout, zhorší to kresbu, ale odstraní chromatickou vadu, která zde jako u jedinného ze zmíněných objektivů při použití konvertoru nastupuje.
U Canonu to mám vyzkoušené na eLkových 300 a 400mm. S konvertorem jsou nejostřejší na prvních dvou clonách.
Teleobjektivy na AP67jsou poněkud slabší a jakž takž beztrestně lze s konvertorem použít snad jen novější typ 200mm, přípaně 300 APO.
Osobně si myslím, že pokud teleobjektiv neumí dát špičku odcloněný, pak na něj konvertor prostě vůbec nepatří.

Hezký den

Luboš

Odpovědět na příspěvek

Nesouhlas

Autor: Frantysek Muž

Založeno: 18.05.2009, 00:38
Odpovědí: 0

Včera jsem si přečetl tento článek a dnes mi to nedalo a taky jsem si trochu "zazkoušel". Tady je souhrn toho co můžu k tomuto tématu říci já.
Předně - pro mě TC jednoznačně smysl má. Zkouška na text ( cca 2,5 mm při vzdálenosti asi 6m ) - tam, kde už nemám nejmenší šanci přečíst text při 200 mm, dostávám při použití 2Xtc text naprosto zřetelný a čitelný. To samé značky aut na parkovišti, rozeznatelnost postav. Mám 5D MKII ( tedy 21MPix ) a je dobré si uvědomit, že u tohoto FF je velikost jedné buňky čipu stejně velká, jako u staré 20D, takže prostor zde při dobré optice stále ještě je ( nevím ale, zda by rozdíly nebyly jiné třeba u "přehuštěné " 50D ). Pokud je dobrý konvertot a dobré sklo ( v mém případě Canon 70-200/2,8 IS + Canon 2x II ), pak mohu prohlásit, že slabá ztráta kontrastu a případné zvýšení šumu ( ISO ) je u většiny záběrů stále ještě značně vyvážena vyšší ostrostí.

Odpovědět na příspěvek

Příčestí minulé

Autor: Mike Muž

Založeno: 18.05.2009, 21:40
Odpovědí: 0

V příčestí minulém se v neživotném rodu píše YPSILON. Nejsem ani učitel češtiny, ani pedant, ale když záblesky něco "zajistili", tak to mi trhá ucho. A není to v článku jen jednou. To si to po sobě nemůžete alespoň jednou přečíst, nebo neumíte česky?

Odpovědět na příspěvek

Souhlas, ale ne úplný

Autor: michal Muž

Založeno: 18.05.2009, 22:01
Odpovědí: 0

Myslím, že je to úplně jasné. Řada konstruktérů dlouze počítá, aby zkonstruovala obzvláště kvalitní skla. Když se to opravdu povede, tak se o tom léta mluví (namátkou Petzl). No a teď nějaký Korejec - nebo třeba i pan Zeiss, ono je to jedno, vyrobí párčočkový konvertor a vy jej budete dávat na pracně vypočítaný a vyrobený luxusní objektiv. Dá selský rozum, že to bude mít horší kresbu.
Nevěřím tomu, že objektiv a telekonvertor stejného výrobce jsou nějak obzvláště sladěný. Spíš bych věřil tomu, že každou věc vyrábí někdo jiný, ale se stejným brandem. I takový Nikon, o němž se tvrdí, že má nejlepší optiku na světě, má ve svém portfoliu mizerný skla. Ono se totiž netvrdí, že má JENOM nejlepší optiku. Záklaďák můžete mít za 3 litry - nebo za padesát. U Pentaxe jsem měl ošahané, že některé objektivy pocházely od Tamronu. Akorát, že na ně napařily SMC vrstvy (tedy, psali to, že tam jsou).
Ovšem fotografování je věcí kompromisů. Málokdo máme špičkový objektiv, málokdo fotíme pořád na plnou díru (foglové ale jinak nejdou, zvláště pak když letí) - takže výsledný efekt je stejně takový všelijaký. Až mě bude živit dělání vícemetrových zvětšenin, asi budu mít jiný nádobíčko, než když na svých expedicích budu fotit fotky, které nazvětšuju maximálně na 18x24. A asi budu mít jiný názor na používání telekonvertoru. Pan Fotograf Heckel s sebou tahal 40 kg fototechniky. Skla byly skleněný, kompromisní zoomy tehdy nebyly. A kinofilm byl relativně mizerný. To byla, panečku, jiná práce!!!
A použít výřez místo delšího skla? Když budu mít kvalitní sklo, tak je to přece jedno, ne? Když mám na středoformátu záklaďák 75, tak na klasickym kinofilmu by mi sloužil jako už delší portréťák. A na formátu APS (běžný digi) už se to chová jako sklo, o kterém jsem kdysi na Praktice říkal, že mám teleobjektiv :-) Perspektiva je daná úhlem záběru, hloubka ostrosti vztahem mezi velikosti negativu, ohniskovou vzdáleností a clonou.
A propo, když budete opravdu hodně clonit, zmizí problémy s horší kvalitou skel, protože jí překryje rozmazání dané ohybem světla na štěrbině, tedy malé pupile clony...

Odpovědět na příspěvek

Canon 100 - 400

Autor: Vrkoslav Muž

Založeno: 30.06.2009, 22:01
Odpovědí: 0

Dobrý den
Mám CANON EOS 400D a CANON EF 100-400/4, 5-5,6 L IS USM a chtěl bych si na něj pořídit nějaký telekonvertor. Váhám mezi Sigmou, Kenko a origoš Canon. V tomto případě Kenko 1,5 Canonu 1,4 nebo Sigma 1,4 Chtěl bych se zeptat jaký je hlavně mezi Kenko Canonem a popřípadě Sigmou (neslyšl jsem moc chválu)rozdíl. Canon je cca 2X dražší tk tm asi bude rozdíl. Jediný rozdíl který sem našel byl že u Canon pokuď člověk nepřelepí určité kontakty nefunguje AF. A co kresba?Ta mě hlavně zajímá. V dalším případě rychlost ostření (ale ta asi bude stejná) .Za všechny rady připomínky postřehy atd mockrát děkuji.
Vrkoslav

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

mk: 3. Sony 70-200 je na plnou díru pěkně hnusný
mk - ak sa Ti Sony 70-200 na plnej diere zdá hnusný, tak by ma zaujimalo, ktorý z konkurentov je lepší.
Ja ho mám už dva roky, používam ho na fotenie wild life aj s TC 1,4x a ešte som ten hnus nespozoroval. Mám z neho fotky ja na plnú dieru, ktoré si zadajú s ktorýmkoľvek rovnakým objektívom od konkurencie. Používam ho na A900, A700 a KM D7D. Rád by som sa dozvedel pri akej príležitosti si na ten hnus prišiel.


Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: