Polemika: Kdy má smysl použít telekonvertor? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

polemika

polemika

13. května 2009, 00.00 | Telekonvertor je optický člen, který umožňuje prodloužit ohnisko objektivu a získat tak větší přiblížení s poměrně malými náklady. Daní za to je ztráta světelnosti spojená s prodloužení expozice, zhoršení kresby a dalších neduhy. Vyplatí se tedy telekonvertor vůbec pořídit a používat?

Telekonvertor s faktorem prodloužení ohniska 2x je nedílnou součástí mé fotografické výbavy již pěknou řádku let. Protože témata jako divoká zvířata, sport či reportáž na dálku nefotografuji příliš často, nikdy se mi nevyplatilo investovat do vlastního objektivu s ohniskem delším než 200mm a tyto objektivy jsem si vždy půjčoval. Telekonvertor je v kombinaci s běžným teleobjektivem docela cenově přijatelnou alternativou a tak jsem jej začal při svých cestách poměrně hojně používat asi před 4 lety. Nicméně když jsem probral snímky Kondorů, papoušků Ara a opic, které jsem pořídil před dvěma týdny na fotografcké expedici IDIFu do Peru, položil jsem si otázku, zda není čas telekonvertor přestat používat. Co se změnilo?

Co je to vlastně telekonvertor?
Při troše hledání po internetu toho jistě o telekonvertorech najdete opravdu hodně, takže si popišme pro úsporu času princip tohoto optického prvku velmi stručně. Telekonvertor se nasazuje mezi tělo digitální zrcadlovky a objektiv za účelem prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu. Jedná se o poměrně malé, lehké a skladné zařízení obsahující několik čoček a dále pak elektroniku umožňující přenos informací mezi fotoaparátem a tělem. Není to nic přehnaně složitého ani zcela triviálního, čemuž v podstatě odpovídá i cena pohybující se kolem deseti tisíců korun.

Telekonvertor lze použít pouze s některými objektivy, které nemají poslední čočku příliš blízko bajonetu. Nicméně na většinu teleobjektivů nasadit lze. Zároveň musí jít o objektiv světelný, aby cely systém neztratil schopnost automaticky zaostřovat. Vyrábějí se konvertory s prodloužením ohniska 1,4x, 2,0x a někteří výrobci dělají i TC 3,0x. První lze tedy použít bez omezení s objektivy se světelností f/4.0, druhý již pouze s objektivy f/2.8 jinak přijdete o automatické ostření.

Nevýhodou použití telekonvertoru je snížení světelnosti o jednu, dvě resp. až tři clony podle faktoru prodloužení. Navíc se dramaticky zhoršuje kresba celé optické soustavy po celé ploše snímku, zhoršují se všechny vady jako je třeba chromatické aberace, odlesky v protisvětle apod. Zároveň se zhoršuje a zpomaluje automatické zaostřování, kterému chybí dostatek světla.

Kde se telekonvertor nejčastěji používá?
Logicky všude tam, kde potřebujeme dosáhnout co nejdelšího ohniska, chcete-li nejmenšího zorného úhlu, neboli lidově přiblížení Nejčastěji se jedná o fotografie divokých zvířat a sportovní fotografii, kde prostě fotograf nemůže být tak blízko jak by si přál. Stejně tak se může telekonvertor hodit při reportáži.

Rozhodnutí sáhnout po telekonvertoru je většinou motivováno jednoduchou ekonomickou rovnicí. Ultra-teleobjektivy s ohniskem nad 300mm jsou buď neuvěřitelně nekvalitní (super-telezoomy typu 500 – 800mm) a nebo zcela neuvěřitelně drahé. Když si k tomu přidáme fakt, že se používají pouze v poměrně specifických situacích, je tudíž často ekonomicky mnohem rozumnější sáhnout po běžném teleobjektivu a přidat k němu telekonvertor. Výsledek je universálnější, levnější a navíc většinou i lehčí a menší.

Proč právě nyní telekonvertor ztrácí pro mne smysl
Z výše popsaného se jeví telekonvertor jako velmi rozumná volba a také jsem jej za ni dlouhá léta považoval. Nicméně tento pohled pro mě změnilo dramatické zvýšení rozlišení fotoaparátu. V Peru jsem testoval Sony Alfu 900 s rozlišením 24MPix, což kromě jiného znamená obrovský prostor pro ořez bez ztráty možnosti tisknout fotografie na velké formáty.

Přesněji řečeno toho vysoké rozlišení mění trochu více:

1. Pokud mám vysoké rozlišení, mohu si dovolit z pořízené fotografie udělat poměrně radikální výřez, aniž bych ztratil možnost fotografii plnohodnotně prezentovat a tisknout Přitom ořez nijak neovlivňuje kvalitu fotografie na rozdíl od teleconvertoru.
2. Čím vyšší je rozlišení snímače, tím vyšší jsou nároky na kresbu a obecnou kvalitu objektivu. Každý jeho neduh je nekompromisně a do posledního detailu přenesen na výslednou fotografii. Tudíž použití telekonvertoru je o to diskutabilnější, čím lepší a jemnější mám čip.
3. Pokud si pořizuji fotoaparát s vysokým rozlišením, zřejmě od něj očekávám pěkné ostré fotografie bez viditelných vad. Tudíž moje subjektivní tolerance k nedostatkům klesá.

Foto s konvertorem VS bez něj

Praxe v terénu
K napsání této polemiky mě vedla následující praktická zkušenost. Jeli jsme fotografovat Kondory do Colca kaňonu v Peru a následně papoušky do Amazonie. Protože jsem se na speciálně tuto část expedice opravdu těšil, snažil jsem se přizpůsobit tomu svou výbavu. Vyrazil jsem tedy s fotoaparátem Sony Alfa 900 doplněným dvojicí „delších skel“. Prvním byl zoom objektiv Sony 70-200mm f/2.8 (SAL70200G) a druhým klasický Minolta objektiv 300mm f/2.8 APO. Protože jsem předpokládal, že ani jedno z uvedených ohnisek nebude dostatečně dlouhé, přibalil jsem i telekonvertor 2X od Sony, který není problém použít ani s jedním z uvedených objektivů. Bohužel jsem neměl možnost použít nějaký fixní 500 či 600mm objektiv, ale ruku na srdce – nevím, jestli bych byl vůbec ochoten jej 3 týdny nosit na zádech.

Po příjezdu na první místo jsem se rozhodl pro použití pevného 300mm objektivu a zcela automaticky jsem použil i telekonvertor. Na Kondory jsem tedy číhal s 600mm optickou soustavou a byla to opravdu slast. Po dlouhém čekání se objevila čtveřice Kondorů a rozehrála na obloze úžasné divadlo. Po prvních několika minutách jsem se rozhodl telekonvertor odložit. Jednak se Kondoři dostávali chvílemi opravdu hodně blízko a 600mm již bylo příliš, a hlavně jsem toužil po větší světelnosti, která by mi pomohla fotografovat s kratšími časy. Ve výsledku jsem cca polovinu snímků nafotografoval s konvertorem a druhou polovinu bez něj.

K mému velkému údivu jsem při zpracování snímků zcela bezvýhradně preferoval snímky bez telekonvertoru. Po výřezu byly díky obrovskému rozlišení Alfy 900 jednoznačně ostřejší a přitom stále dost dobré i pro velkoformátový tisk. Nemluvě o tom, že díky větší světelnosti jsem mohl využít kratších expozičních časů a výrazně tak stoupl poměr ostrých fotografií vůči neostrým.

Při fotografování papoušků Ara se situace v podstatě opakovala. Nemohli jsme se přiblížit tak blízko jak bychom chtěli a tak jsem intuitivně po telekonvertoru sáhl. Nicméně světla bylo po ránu opravdu málo a tak jsem jej po čase odložil. Pokud pominu fakt delších časů, při focení v přírodě a v protisvětle vycházeli ořezané fotografie bez telekonvertoru o řád lépe než ty s ním.

Snímky s konvertorem vypadají samozřejmě dobře, pokud se zpracují a zmenší na nízké rozlišení

Mini test v ateliéru
Fotografování letících Kondorů či papoušků Ara je fascinující, ale rozhodně nejde považovat za objektivní podmínky pro srovnávání optických soustav. Scéna není nikdy stejná a svou roli hraje měnící se světlo, pohyb ptáků, únava a řada dalších vlivů. A tak jsme se rozhodli pro malý test v ateliéru, který by nastolil sice odlišné, ale stabilní podmínky.

Fotoaparát jsme umístili na stativ do vzdálenosti 12,7metrů od kontrolního terče. Fotoaparát Alfa 900 byl doplněn objektivem SAL 70-200mm f/2.8 G. Fotografovali jsme na maximální ohnisko, tedy 200mm. Stabilní světelné podmínky zajistili studiové záblesky Profoto. Stativ eliminoval chvění, tudíž stabilizátor obrazu byl vypnut. Všechny parametry zpracování zůstali u všech snímků stejné a fotografovali jsme přímo do JPEGu. Abychom zajistili minimální chvění bylo využito předsklopení zrcátka. Pro testování jsme se rozhodli využít jednak nejnižší dostupnou clonu, tak i clonové číslo F8.0 jako etalon. S konvertorem objektiv nabízí nejnižší clonu f/5.6 bez něj příjemných f/2.8. Výsledky můžete porovnat na výřezech z fotografií 1:1 bez jakýchkoli úprav.

Z mého pohledu i studiový test ukazuje, o kolik dokáže telekonvertor připravit snímek A to si k tomu přidejte protisvětlo, 4x delší expoziční čas či 4x vyšší ISO pro pohyblivé scény a horší schopnost komponovat v reálné scéně.

f/5.6 - 200mm + TC 2X


f/8.0 - 200mm + TC 2X


f/2.8 - 200mm bez TC


f/8.0 - 200mm bez TC

Závěr
Je samozřejmě na zvážení každého, jakou fotografickou výbavu chce zaplatit a používat. Pokud máte fotoaparát s běžným rozlišením 6-8MPix, tak vám jistě telekonvertor bude neocenitelným pomocníkem. Nicméně fotografování s 24MPix DSLR ukázalo, že čím vyšší bude rozlišení fotoaparátu, tím méně smysluplná investice do telekonvertoru je. Samozřejmě záleží i na konkrétním typu scény a potřebách fotografa. A zde bych vás právě rád vyzval k polemice. Jaké máte s telekonvertory zkušenosti vy?

Za zapůjčení objektivu Minolta 300mm f/2.8 APO děkujeme Karlu Jeřábkovi al. Quibekovi.