Fotografické filtry v digitální praxi I. - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Vybíráme

Fotografické filtry v digitální praxi I.

Filtr

16. března 2005, 00.00 | Filtry patří k fotografii od jejich samotných počátků. Fotografové se vždy museli vyrovnávat s limity záznamového média a hledali nové způsoby vyjádření. S nástupem digitální fotografie se začalo o další budoucnosti filtrů poměrně hojně diskutovat, protože počítačové zpracování v mnoha ohledech změnilo přístup k fotografii. Jaký je reálný stav?

::Fotografické filtry v digitální praxi II. - ND filtry
::Fotografické filtry v digitální praxi III. - Polarizační
::Fotografické filtry v digitální praxi IV. - Skylight a barevné
::Fotografické filtry v digitální praxi V. - Infračervený filtr

Filtry patří k fotografii od jejich samotných počátků. Fotografové se vždy museli vyrovnávat s limity záznamového média a hledali nové způsoby vyjádření. Postupem času se na trhu objevily stovky různých typů a variant filtrů od optických, přes barevné, až po kreativní. S nástupem digitální fotografie se začalo o další budoucnosti filtrů poměrně hojně diskutovat, protože počítačové zpracování v mnoha ohledech změnilo přístup k fotografii. Nicméně některé filtry zůstávají i dnes zcela nenahraditelné.

Filtr nebo počítač?
Kombinace digitálního fotoaparátu s grafickým editorem otevírá fotografii zcela nové možnosti a do značné míry eliminuje potřebu použití fotografických filtrů. Přesto nesmíme zapomínat na to, že počítačové zpracování přichází až po expozici a nikdy nedokáže do fotografie přidat obrazovou informaci-detaily, které jsme při expozici samotné nezaznamenali. Proto i dnes platí, že ve fotobrašně profesionála některé filtry chybět nemohou. S jejich pomocí lze totiž řešit zejména problémy s příliš kontrastní scénou, zbavovat se nežádoucích odlesků či naopak přidat do scény kontrast, který jí chybí.

Rozčlenění podle efektivity
Pokud se tedy pokusíme si na úvod všechny filtry rozdělit podle jejich nepostradatelnosti v kombinaci s digitálním fotoaparátem, můžeme získat následující tři skupiny. Nepostradatelné jsou filtry, které nám pomáhají se zbavit části světla, které nám znemožňuje zaznamenat potřebné detaily ve scéně. Může jít například o polarizační filtr, se kterým se můžeme zbavit odlesků, ND filtr snižující plošně jas scény či například neutrální přechodový filtr, kterým krajináři snižují kontrast mezi oblohou a krajinou. Tyto filtry umožňují snímači fotoaparátu zaznamenat tu obrazovou informaci, kterou fotograf preferuje a kterou by jinak snímač nebyl schopen rozlišit.
Druhou skupinu tvoří filtry, které je možné bez problémů s digitálním fotoaparátem použít, i když jejich význam je výrazně nižší než u klasické fotografie. Typickým příkladem může být UV filtr, který v kombinaci s digitálním fotoaparátem slouží v podstatě pouze jako mechanická ochrana objektivu, protože na většině snímačů je již jeden UV filtr napařen u výroby.
Třetí skupinu pak tvoří zbývající filtry jejich použití sice přináší stejný efekt jako v klasické fotografii, ale tento efekt je velmi snadno napodobitelný v grafickém editoru. Sem patří většina barevných a efektových filtrů. Z hlediska funkčnosti nic nebrání jejich použití, ale pokud se rozhodnete pro cestu počítačového zpracování, máte lepší kontrolu a navíc v záloze syrová data pro případ špatné volby efektu.

Jak vybrat správný filtr?
Rozdíly mezi filtry nejsou jen ve funkčnosti. To, že je nutné zvolit správný průměr filtru, je věc poměrně zřejmá. Bohužel pokud používáte několik objektivů v kombinaci s DSLR, může se vám snadno stát, že budete potřebovat ne jeden filtr konkrétního typu, ale několik různých průměrů pro jednotlivé objektivy. Proto někteří výrobci nabízejí systémy, ve kterých je samotný filtr (například barevný) oddělen od uchycení. Fotograf pak může kombinovat filtry a uchycení dle své aktuální potřeby a poměrně výrazně ušetřit.
Velký pozor je potřeba si dávat i na výšku a provedení filtru. Řada objektivů, zejména širokoúhlé, může v kombinaci s nevhodným filtrem trpět výraznou vinětací. Proto je vždy lepší volit slim verzi filtrů, která má minimální výšku.
A třetím důležitým faktorem je kvalita použitých materiálů a zpracování. Digitální fotoaparáty mají velmi vysoké nároky na kresebnost a přesnost optické soustavy, a tudíž i na použité filtry. Nekvalitní filtr tak může výrazně zhoršit kvalitu fotografií. Stejně tak filtr bez kvalitní antireflexní vrstvy může v protisvětle způsobit řadu nepříjemných odlesků uvnitř objektivu. Obecně se dá říct, že se rozhodně při nákupu filtrů šetřit nevyplatí.

Běžná fotka
čas 1/20s, ISO100, clona f/16
S ND8 filtrem Cokin P154
čas 0.7s, ISO100, clona f/22
= rozmazaná voda
S ND8 filtrem Cokin P154,
zlatým filtrem Cokin gold P047
čas 2s, ISO100, clona f/22
S ND8 filtrem Cokin P154,
zlatým filtrem Cokin gold P047,
přechodovým filtrem Cokin P121
čas 1s, ISO100, clona f/22
 
Finální úprava v PC
(jedna z možných)
 

Foto: Roman Pihan

UV a ochranné filtry
Jak jméno samotné napovídá, UV filtry propouští viditelnou část spektra bez zkreslení a filtrují ultrafialové záření. Nicméně většina digitálních fotoaparátů již UV filtrem je vybavena z výroby (na čipu), tudíž prakticky se funkce těchto filtrů omezuje pouze na mechanickou ochranu objektivu. Přesto právě jako ochrana před poškozením optiky jsou hojně užívány, protože nezhoršují světelnost objektivu, způsobují minimální zkreslení a jsou poměrně levné. Důležité je pouze volit takový UV či ochranný filtr, který bude mít velmi kvalitní antireflexní vrstvu a co nejnižší profil.

Polarizační filtr
Zcela nenahraditelným pomocníkem zůstává i v době digitální fotografie filtr polarizační. Ten filtruje pouze polarizované světlo s daným úhlem natočení, který se volí pootočením filtru vůči objektivu. Nejčastěji se používá pro odstranění nežádoucích odlesků, ale může se používat i při fotografii krajin pro lepší prokreslení detailů. Jedinou drobnou nevýhodou polarizačního filtru je omezení množství viditelného světla dopadajícího na snímač, a tudíž snížení zisku energie na snímači. Proto je dobré polarizační filtr používat pouze v případech, kdy je nezbytným. Zároveň je potřeba si dávat velký pozor u levnějších objektivů, u kterých se otáčí při zoomování či zaostření přední člen optiky, protože každé takové pootočení mění filtrovaný úhel polarizovaného světla.

Neutrální filtry
Neutrální neboli ND filtry slouží k snížení množství světla procházejícího objektivem bez změny jeho zabarvení. Filtrují tedy rovnoměrně celé viditelné spektrum barev a svým způsobem nahrazují použití vyššího clonového čísla. ND filtr pochopitelně nezvětší hloubku ostrosti fotografií (jako větší zaclonění), ale umožňuje fotografování s delšími časy při konstantní citlivosti. To ocení zejména majitelé kompaktních digitálních fotoaparátů a elektronických zrcadlovek při nadbytku světla.
Kromě ND filtrů (plošně rovnoměrných) se vyrábějí různé přechodové filtry, které kombinují přechod od čirého do filtrovaného povrchu. Jejich užití je zcela nenahraditelné u scén, kde je příliš vysoký kontrast, který by snímač již nedokázal zachytit a zároveň má scéna takové rozložení, že jde filtrem odstínit příliš exponované pasáže. Asi nejtypičtější je tedy použití přechodového filtru pro ztmavení oblohy v krajinářské fotografii, ale různé přechodové filtry lze používat i v některých scénách s protisvětlem apod.

Barevné filtry
Počítačovým zpracováním poměrně snadno nahraditelné jsou naopak filtry barevné, které filtrují určitou část viditelného světla a posunují celé barevné podání fotografie. K dispozici jsou jak filtry plošné, tak i přechodové, takže fotograf získává možnost kombinace různých kreativních efektů, nicméně stejného výsledku lze dosáhnout u následnou počítačovou úpravou. Jedinou výjimkou je situace, kdy bychom v určité části barevného spektra ztráceli kresbu pro přílišnou intenzitu světla. Zde pochopitelně volba správného barevného filtru může výrazně zlepšit kresbu, což je postup dobře známý z klasické černobílé fotografie.

Infračervený
Zcela specifickým kreativním nástrojem je infračervený filtr, který filtruje viditelné světlo a propouští infračervenou část spektra. Jeho použití s digitálním fotoaparátem je trochu komplikováno tím, že snímače digitálních fotoaparátů na sobě mají z výroby většinou neodstranitelný hot-mirror filtr filtrující většinu infračerveného záření, přesto je IR filtr možné použít. Pouze je potřeba počítat s dlouhou expozicí či užitím vysoké citlivosti. Odměnou je však zcela neotřelý pohled na svět. Takto získané snímky se často dodatečně kolorují či kombinují s fotografiemi viditelné části spektra při dalším zpracování.

Efektové filtry
Asi nejméně často používanými filtry v digitální fotografii jsou ty efektové. V době klasické fotografie, kdy byly dodatečné úpravy snímků poměrně pracné a náročné, dávaly efektové filtry možnost fotografovy zatraktivnit snímek. Nejrůznější hvězdičkové, zrcadlové či vzorkované filtry umožňovaly do snímků přidávat světelné a barevné efekty, kterých by se jinou cestou dosahovalo příliš komplikovaně. Dnes je však situace zcela obrácená. Digitální efekty zabudované do grafických editorů jsou velice snadno aplikovatelné, nevyžadují nákup drahého příslušenství a hlavně nejsou tak jednoúčelové jako efektové filtry. Proto je dnes mnohem efektivnější vyhnout se použití efektových filtrů a případnou potřebu efektů řešit až při zpracování snímků.

Filtry v počítači
V podstatě každý grafický editor včetně těch nejjednodušších nabízí alespoň základní sadu filtrů, které simulují použití klasických fotografických filtrů. Jde o nástroje pro práci s jasem a kontrastem, s tonálním zabarvením snímku a nechybí ani digitální efekty. Navíc na rozdíl od filtrů optických, ty počítačové je možno přesně ovládat a velmi jemně měnit jejich vlastnosti. Proto pokud není fotografický filtr nutný k zlepšení záznamu a k získání většího množství detailů ze scény, je efektivnější a často i pohodlnější provádět úpravy snímků až při počítačovém zpracování. Případně místo kombinování několika optických filtrů fotograf použije například pouze polarizační filtr a další úpravy provede až na počítači.

Závěrem
Fotografické filtry s nástupem digitální techniky možná trochu ztratily na své nenahraditelnosti, přesto minimálně některé z nich zůstávají i nadále velmi dobrými pomocníky. Neměli bychom na ně proto zapomínat a jednotlivým typům se na našem serveru budeme věnovat v samostatných článcích.

::Fotografické filtry v digitální praxi II. - ND filtry
::Fotografické filtry v digitální praxi III. - Polarizační
::Fotografické filtry v digitální praxi IV. - Skylight a barevné
::Fotografické filtry v digitální praxi V. - Infračervený filtr

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Vybíráme  » Technologie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: