Hloubka ostrosti tajemství zbavená - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Vybíráme

Hloubka ostrosti tajemství zbavená

Clona

9. prosince 2004, 00.00 | Hloubka ostrosti (Depth of Field, DOF) je základním prvkem, který musí mít fotograf pod kontrolou. Malá hloubka ostrosti slouží k oddělení hlavního objektu od pozadí, zatímco velká hloubka ostrosti slouží k ostrému prokreslení celé scény (např. krajinářská fotografie). Ten kdo zvládne řízení hloubky ostrosti, tak zvedne kvalitu svých fotografií o 2 řády. Jaká je tedy definice hloubky ostrosti, co jí ovlivňuje a jak jí řídit?

Definice hloubky ostrosti
Obvykle se hloubka ostrosti definuje takto:

"Hloubka ostrosti je rozsah vzdáleností, uvnitř kterých jsou objekty přijatelně ostré".

Vzdáleností se u většiny fotoaparátů rozumí vzdálenost od senzoru (filmu) k objektu. Uvedená definice ale vede často k nedorozuměním, protože nezohledňuje některé podstatné prvky. Definujme tedy přesněji:

"Hloubka ostrosti je rozsah vzdáleností, uvnitř kterých jsou objekty při vytištění na fotopapír určité konkrétní velikosti přijatelně ostré."

Z této již přesnější definice vyplývají některá důležitá fakta:

  • Hloubka ostrosti není žádný technický parametr objektivu ani fotoaparátu a nemá žádné ostré hranice (neexistuje žádná zóna ostrosti a zóna neostrosti). Je to jenom dohoda mezi lidmi, co se ještě považuje za ostré!
  • Z technického pohledu jsou "dokonale ostré" jen objekty v jedné jediné vzdálenosti od filmu (rovina zaostření). Sebemenší odchýlení (byť i o 1 cm) od této vzdálenosti způsobí rozostření.
  • Čím je objekt blíž nebo dál vzhledem k rovině zaostření, jeho rozostření stoupá.
  • Hloubka ostrosti je subjektivní rozsah, kde se nám zdají objekty ostré pozorujeme-li fotografii určité velikosti. Hloubka ostrosti je tedy relativní a je vždy vztažena k velikosti fotky! Hloubka ostrosti na fotografii velikosti billboardu bude tedy výrazně menší než na pohlednici!

Kruh rozostření (Circle of confusion)
Je-li objektiv ideálně zaostřen, tak bodový zdroj světla umístěný v rovině zaostření se na senzor bude promítat opět jako bod.

Není-li ale objektiv ideálně zaostřen (respektive je zaostřen ale mimo rovinu senzoru), bodový zdroj světla se nebude promítat jako bod ale jako kruh. Čím větší bude průměr tohoto kruhu, tím více bude objektiv rozostřen. Kruhem rozostření se myslí maximální možné rozostření na filmu nebo senzoru, které po zvětšení na fotopapír formátu A4 vede na 0,25mm. Proč 0,25mm? To je totiž rozlišovací schopnost oka.

Je třeba si uvědomit jednu velmi důležitou skutečnost: Čím menší je senzor, tím více se obraz musí zvětšovat na formát A4 a tím povolený kruh rozostření (měří se na senzoru) klesá. Zvětšováním z malého senzoru se totiž zvětšuje i rozostření. Kruh rozostření tedy závisí na velikosti senzoru - jinými slovy - malé senzory mají menší hloubku ostrosti.

Úplná definice hloubky ostrosti
Výrobci fotoaparátů a objektivů se dohodli, že hloubku ostrosti budou udávat pro následující podmínky:

  • fotografie velikosti 8 x 12 palců = cca 20 x 30 cm (zhruba A4)
  • pozorovací vzdálenost 38 cm
  • rozlišovací schopnost oka 0,25mm

Jinak řečeno - pokud vyfotíme ideální bod, uděláme jeho fotografii o velikosti A4 a budeme jí normálně pozorovat (ze vzdálenosti 38 cm), rozostření ideálního bodu na kruh o průměru do 0,25mm budeme ignorovat (neuvidíme ho) a budeme ho tedy považovat za ostrý. Větší rozostření již ale nedovolíme, protože ho již naše oko odhalí.

Malé (a naštěstí jednoduché) cvičení s kruhem rozostření
Vezmeme-li kinofilm 24x36mm a budeme-li z něj chtít udělat fotku A4 (cca 200x300mm), musíme ho zvětšit asi 8,5x. Taktéž 8,5x ale zvětšujeme rozostření. Chceme-li, aby na fotce A4 bylo rozostření právě 0,25mm (rozlišovací schopnost oka), kruh rozostření na kinofilmu může maximálně být:

0,25 / 8,5 = 0,0295mm ≈ 0,03 mm

Senzory digitálních fotoaparátů ale bývají většinou menší než kinofilm. Proto se fotka musí na formát A4 více zvětšovat a tím klesá povolená velikost kruhu rozostření. Se zmenšujícím se senzorem tedy hloubka ostrosti klesá. V tabulce níže jsou uvedeny někteří zástupci digitálních fotoaparátů, velikosti jejich senzorů a tím povolené maximální rozostření na senzoru (kruh rozostření) jako limit pro hloubku ostrosti:

Fotoaparát Velikost
filmu/senzoru
Zvětšení nutné pro
foto velikosti ~A4
Povolený
kruh rozostření
Panasonic DMC-LC80 4,3 x 5,8 mm 52x 0,0048 mm
Sony DSC-828
Konica Minolta Dimage A2
Olympus C-8080 Wide Zoom
6,6 x 8,8 mm 34x 0,0072 mm
Canon EOS 10D/20D//300D 15 x 22,5 mm 13,5x 0,0185 mm
Nikon D70/D100 16 x 24 mm 12,5x 0,0197 mm
35 mm film 24 x 36 mm 8,5x 0,0295 mm

Poznámky k tabulce:

  • Nepsaný celosvětový standard pro stupnice hloubky ostrosti na objektivech vychází z kruhu rozostření 0,03mm pro 35 mm film
  • Kruh rozostření nemá žádný fyzikální význam, je to jen dohoda mezi lidmi
  • Kruh rozostření je vztažen ke "standardním pozorovacím podmínkám" (velikost cca A4, vzdálenost 38 cm). Pokud hodnotíte poštovní známku nebo billboard, je třeba udělal zcela odlišné kalkulace hloubky ostrosti.
  • Poměr kruhu rozostření u 35mm fotoaparátu a digitálního fotoaparátu s menším senzorem je stejný jako poměr úhlopříčky filmu a senzoru - tedy stejný jako koeficient jakým se násobí ohniskové vzdálenosti objektivů
  • Kruh rozostření nebere v úvahu vady objektivů jako třeba aberaci a difrakci a dále nerovnosti a zrnitost filmu (digitály naštěstí tento neduh nemají). Proto je reálná hloubka ostrosti vždy o něco nižší.

Absolutní kontra relativní hloubka ostrosti
Když nasadíte nějaký objektiv na libovolný fotoaparát tak tento objektiv "neví" (a je mu to jedno), jak velkou z jeho zobrazení uděláte následně tištěnou fotografii. Absolutní hloubkou ostrosti se tedy myslí maximální rozostření (maximální průměr kruhu rozostření), které povolíte na senzoru bez ohledu na následné zvětšování. V praxi má ale větší význam tzv. relativní hloubka ostrosti, která bere v úvahu i následné zvětšování na výslednou fotografii a vztahuje se tedy relativně k velikosti výsledné zvětšeniny. V tomto článku se výhradně zmiňujeme o relativní hloubce ostrosti.

Co ovlivňuje hloubku ostrosti
Hloubku ostrosti ovlivňují 3 faktory - nastavená clona, vzdálenost k objektu a použitá ohnisková vzdálenost objektivu (f).

Clona
Clona je jediným prvkem, který ovlivňuje hloubku ostrosti a neovlivňuje přitom kompozici obrazu. Snížení clonového čísla (otevření clony) snižuje hloubku ostrosti zatímco zvýšení clonového čísla (zavření clony) hloubku ostrosti zvyšuje. Při fotografování blízkých předmětů zhruba platí, že zvýšení clonového čísla o 2 EV zdvojnásobí hloubku ostrosti a naopak.

Příklad:
Má-li objektiv rozsah clonových čísel 2,8 až 16 je hloubka ostrosti při cloně f/2,8 minimální a při cloně f/16 maximální. Při fotografování blízkých předmětů zvýšení clony z f/2,8 na f/5,6 (změna o 2 EV) zdvojnásobí hloubku ostrosti.

Proč clona ovlivňuje hloubku ostrosti vysvětluje obrázek výše. Při vyšším clonovém čísle (zavřené cloně) prochází paprsky objektivem více "rovnoběžně" a proto stejná odchylka od roviny zaostření nezpůsobí v rovině filmu tak velké rozostření.

Vzdálenost k objektu
Čím jdete k objektu blíže, tím se objekt v hledáčku jeví větší (stoupá jeho zvětšení) a tím klesá hloubka ostrosti. Pro velmi vzdálené objekty (v nekonečnu) je tedy hloubka ostrosti největší, zatímco v makrofotografii je naopak nejmenší.

Ohnisková vzdálenost (zoom)
Čím objekt zoomem více přiblížíte (zvětšíte), tím je hloubka ostrosti nižší. Z toho logicky vyplývá, že širokoúhlé objektivy mají obecně velkou hloubku ostrosti, zatímco teleobjektivy mají malou hloubku ostrosti. Proto i nároky na ostřící systémy (přesnost, rychlost atp.) u teleobjektivů prudce stoupají.

Matematické vyjádření hloubky ostrosti (jen pro masochisty)
Plné matematické vyjádření hloubky ostrosti pro kterýkoliv objektiv je (převzato z dpFWIW):

Hloubka ostrosti (vzdálený nebo blízký limit) = c * N * (1+ M / p) / (M2 * (1 ± (N * c) / (f *M))

kde:

c = kruh rozostření
N = clonové číslo (např. 2,8)
M = zvětšení (kde M = d / s nebo M = f / (s - f), viz obrázek výše)
f = aktuální ohnisková vzdálenost
p = normálně 1, jen pro širokoúhlé objektivy > 1

Hyperfokální vzdálenost
Při fotografování krajin či architektury se často požaduje, aby na fotce bylo vše ostré, tj. hloubka ostrosti byla maximální. V takovém případě se volí vysoké clonové číslo (např. f/22) a zaostřuje se na tzv. hyperfokální vzdálenost - nikoliv na nekonečno! Jde o to, že zaostříte-li při f/22 na nekonečno, je hloubka ostrosti např. od 10m do nekonečna. Zaostříte-li ale na 13m, je hloubka ostrosti též do nekonečna ale už od třeba 3m! Zjištění hyperfokální vzdálenosti pro konkrétní objektiv je možné provést pomocí vzorce níže nebo ho zjistit z grafu či tabulky například zde www.dofmaster.com.

H = f2 / N / c

kde:

H = hyperfokální vzdálenost v mm
f = ohnisková vzdálenost použitého objektivu v mm
N = clonové číslo (např. 2,8)
c = kruh rozostření v mm (DSLR mají c = 0,02; 35mm film má c = 0,03)

Kalkulátory hloubky ostrosti (DOF calculators)
V praxi většinou stačí hloubku ostrosti na základě zkušeností odhadovat. Může se ale vyskytnout fotografické zadání, kde hloubka ostrosti hraje skutečně důležitou roli. Potom nezbude nic jiného, než jí exaktně počítat. K tomu slouží různé programy typu "Kalkulátory hloubky ostrosti". Najdete je česky jako webový skript například zde Český kalkulátor hloubky ostrosti. Program pod Windows společně s programem na výpočet hyperfokální vzdálenosti a grafy můžete nalézt zde www.dofmaster.com - program je zdarma ale anglicky.

Praktické závěry pro digitální fotoaparáty
Ponechme stranou únavnou matematiku a podívejme se na praktické závěry pro digitální zrcadlovky (DSLR) s přepočítacím koeficientem K (např. pro Canon EOS 10D/20D/300D je K=1,6; pro Nikon D70/D100 je K=1,5 atd.). Jak přepočítací koeficient K ovlivňuje hloubku ostrosti?

Srovnání relativní hloubky ostrosti pro 35mm SLR a DSLR pro stejný objektiv.

Pokud na 35mm SLR i na DSLR použijete stejný objektiv, objekt bude stejně daleko a 35mm negativ oříznete (např. nůžkami) tak, že obraz bude stejný jako na DSLR, bude hloubka ostrosti STEJNÁ! Ořezem negativu vlastně simulujete menší senzor a oba fotoaparáty budou mít zcela stejné vlastnosti.

Pokud na 35mm SLR i DSLR použijete stejný objektiv a objekt bude stejně daleko, hloubka ostrosti na DSLR bude K x MENŠÍ! 35mm SLR toho ale uvidí více (obrazy tedy nebudou stejné). Na DSLR je obraz K x více přiblížený (zvětšený - více "tele").

Pokud na 35mm SLR i na DSLR použijete stejný objektiv a u 35mm SLR bude objekt blíž tak, že v hledáčku uvidíte u obou fotoaparátů to samé, bude hloubka ostrosti na DSLR K x VĚTŠÍ!

Pozn.: Hloubka ostrosti je symbolizována žlutým polem. Čím širší žluté pole, tím větší hloubka ostrosti.

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Vybíráme  » Technologie  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

poznámka

Autor: mk Muž

Založeno: 09.12.2004, 09:25
Odpovědí: 2

Nepoužívá se místo podivného "kruhu rozostření" terminus technicus "rozptylový kroužek"?

Odpovědět na příspěvek

RE: poznámka

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 09.12.2004, 17:52

Máte pravdu. Díval jsem se po webu a termín rozptylový kroužek je skutečně běžnější. Já si nevím proč zvykl na kruh rozostření, možná i proto, že to přesněji vyjadřuje podstatu a i anglický název Circle of Confusion tomu napovídá. Díky za upozornění.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: poznámka

Autor: Pépe Muž

Založeno: 26.01.2009, 21:47

Pokud jsem ještě před 30lety fotografoval , tak se běžně používal název rozptylový kroužek . A užíval se termín předmětová a obrazová rovina. V podstatě je to jenom fyzikální záležitost a správně se používá dohodnutá veličina rozptylového kroužku O,25 mm . Starší literatura to uvádí krásně a přehledně. A pokud si dosadíme jinou velikost rozptylového kroužku tak nám vyjde i jiná hloubka ostrosti.Pro každou ohniskovou vzdálenost objektivu je rozsah HO jiný jak je výše uvedeno v diskusi. Pensista Pépe

Odpovědět na příspěvek

Zklamání

Autor: světluška Muž

Založeno: 09.12.2004, 20:02
Odpovědí: 10

Připadá mi, že tenhle text se moc nepovedl. Výhrad mám poměrně dost, sepsal jsem je na http://bsvetlo.bloguje.cz
/91147_item.php

Odpovědět na příspěvek

RE: Zklamání

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 10.12.2004, 10:17

Jestli se text líbí nebo ne je samozřejmě věcí každého a já s tím teď už nic neudělám. Tento článek ale neměl být matematickou učebnicí optiky ale populárním článkem pro veřejnost.
K základní rovnici objektivu - sice tam jednotky chybí, ale protože se jedná o relativní vztahy jsou jednotky lhostejné. Mohou to být metry i mm - jen musí být samozřejmě stejné.
Malé senzory mají skutečně menší hloubku ostrosti. Jak je to u kompaktů viz diskuze u téhož článku na www.grafika.cz.
V článku se nehovoří o zrnitosti ale plochosti filmu/snímače. Film nikdy nebude zcela plochý kdežto senzor tento problém skutečně nemá.
Poslední závorka ve vzorci skutečně chybí - omlouvám se.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Zklamání

Autor: světluška Muž

Založeno: 10.12.2004, 13:15

Jenže mně z té základní rovnice objektivu pro některé objektivy vychází záporné s - výpočet v komentářích u výše odkazovaného spotu. Možná by to stálo za samostatný vysvětlující článek.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Zklamání

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 10.12.2004, 18:11

Tak mi to nedalo a na webu amerického Canonu jsem našel možná lepší a stručnější vzorec na DOF. Zřejmě by se vzorec z článku dal na tento Canon vzorec matematicky převést, ale je to dost náročné a na webu stejně nepublikovatelné, tak jsem to ani nezkoušel. Vzorec je:
c * N * s * s / (f * f ± c * N * s)
význam písmen jako v článku.
Zdroj:
http:/
/www.usa.canon.com/html/e
flenses/lens101/glossary/
index_d.html

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Zklamání

Autor: Wikan Muž

Založeno: 11.12.2004, 17:46

Tenhle vzorec dava podobny i kdyz ne uplne stejny vysledky jako ten v clanku. Ale u obou mi vychazej nesmysly. Je mi jasny ze je asi chyba ve me ale nevim co s tim. Jaky cisla vyjdou vam kdyz pouzijete c=0,0048mm, N=2,8, s=10m, f=73,2mm?

Odpovědět na příspěvek

RE: Zklamání

Autor: Demeter Muž

Založeno: 10.12.2004, 12:44

Spokojenost s článkem je jistě věcí individuální, osobně vítám, že bylo jasně uvedeno, že různě velké čipy produkují za jinak shodných okolností různou HO, což do jisté míry sráží špice rozšířeným názorům, že s kompaktními DF nelze s HO vůbec pracovat.

Dokonalé články můžeme očekávat od toho, komu za to (my nebo někdo jiný) řádně zaplatíme.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Zklamání

Autor: David Filipi Muž

Založeno: 10.12.2004, 12:56

Myslim ze jste se lehce utnul. Roman je zcela urcite clovekem, ktery to nedela pro penize a ani to nema zapotrebi. Tim padem vyse odmeny neovlivnuje kvalitu jeho psani. Kdo zna jeho web (www.fotoroman.cz) a videl jeho rozsah, tak mu musi byt jasne, ze je to proste hobby a touha lidem neco sdelit.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Zklamání

Autor: Demeter Muž

Založeno: 10.12.2004, 16:39

ale tak jsem to nemyslel. Prostě když mi někdo zdarma naservíruje až pod nos prima článek, byť s nepodstatnými drobnými chybkami a možná nižším než největším rozsahem, tak jsem rád a nezačnu hned prudit.
Prudit mám právo, když si někoho platím (kupuju časopis) a dotyčný svoji práci fláká. To se ale naprosto netýká tohoto článku.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: Zklamání

Autor: světluška Muž

Založeno: 10.12.2004, 20:50

Takže podle Vaší logiky: Když jste mi za mou poznámku nic nezaplatil, nemáte co proti ní prudit.

Už si uvědomujete, jaké nesmysly tu píšete? Diskuse k článkům jsou snad od toho, aby se o nich diskutovalo. Odlišný názor jaksi do diskuse patří také.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: Zklamání

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 10.12.2004, 22:16

Vážený pane, já samozřejmě musím připustit, že se Vám článek nelíbí, že jsou údaje v něm vysvětleny špatně a že je matoucí. Nebyl to samozřejmě záměr, ale na takový názor máte právo. Ale ohrazuji se proti tomu, že v článku jsou nesmysly. Jsou tam pouze popsány fyzikální zákony optiky - nic víc, nic míň. A že Vám třeba vychází s záporné? Asi jste do rovnice dosadil rozptylnou čočku - ta má totiž záporné f. Podrobnější vysvětlení ale přesahuje rámec tohoto článku. Pokud máte zájem, mohu vás odkázat na spoustu anglických webů o hloubce ostrosti a objektivech, které káží stejná fakta a z kterých jsem se samozřejmě i inspiroval. Mějte se a pěkný den.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: Zklamání

Autor: světluška Muž

Založeno: 10.12.2004, 23:17

Tohle je ale naprosté nedorozumění. Reagoval jsem samozřejmě na příspěvek pana Demetera, že když jsem Vám osobně nezaplatil, nemám co mít proti textu výhrady. Tento názor považuji za nesmyslný, nikoli obsah článku. Domníval jsem se, že z kontextu je to jasné a omlouvám se, pokud jsem snad v někom vzbudil dojem, že prohlašuji obsah článku za nesmysly.

Odpovědět na příspěvek

Konkrétní ukázka výpočtu ostrosti vzorcem

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 11.12.2004, 20:32
Odpovědí: 0

Dobře, vyprovokovali jste mě :-) :
c=0,0048mm
N=2,8
s=1
0m=10000mm
f=73,2mm

e budeme zadávat v mm, takže nám hloubka ostrosti vyjde taky v mm.
Původní vzorec z článku s doplněnou závorkou na konci dá výsledky:
- vzdálený limit = 255mm
- blízky limit = 243mm
Z toho plyne, že hloubka ostrosti je od 10255mm (10,255m) do 9757mm (9,757m), celkový rozsah pole ostrosti je 0,498m.
Canon vzorec dá výsledky:
- vzdálený limit = 257mm
- blízky limit = 245mm
Zmíněný webový kalkulátor neumožňuje zadat přesnou hodnotu c, jen se volí zda ostrost má být vysoká, střední či nízká. Při volbě vysoká dává rozsah vzdáleností:
- ostrost od = 9,067m
- ostrost do = 11,147m
Vše tedy štimuje jak má. Mějte se a nezavařte kalkulačky!

Odpovědět na příspěvek

hyperfokalna vzdialenost

Autor: Peter Gersi Muž

Založeno: 10.12.2006, 12:31
Odpovědí: 1

Pekny den, no urcite patrim medzi tazko mysliacich a neviem ci som spravne pochopil tento clanok, tak by som sa chcel upresnit: otazka: aku clonu musim nastavit a kam zaostrit aby bolo vsetko ostre od 8 metrov? odpoved: musim nadstavit 11f!! je to spravne? dakujem za odpoved. Pan Pihan Vasu stranku nastevujem skoro kazdy den a je uplne dobra!!!:))

Odpovědět na příspěvek

RE: hyperfokalna vzdialenost

Autor: Martin22 Muž

Založeno: 10.12.2006, 14:23

Při ohnisku 18mm, cloně 11 a zaostření na 8 metrů je snímek ostrý od 1,25m do nekonečna. Při ohnisku 300mm je to pouze od 7,85m do 8,15m. Takže taky záleží na ohnisku objektivu!!!

Odpovědět na příspěvek

Může být hloubka ostrosti mělká?

Autor: marka Muž

Založeno: 10.04.2007, 21:49
Odpovědí: 2

to je jen dotaz

Odpovědět na příspěvek

RE: Může být hloubka ostrosti mělká?

Autor: Fotograf77 Muž

Založeno: 09.03.2008, 17:55

Hľbka ostrosti nemôže byť mäkká, ale može byť krezba objektívu mäkká a tým pádom je v DOF vidiet mäkkosť. . .

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Může být hloubka ostrosti mělká?

Autor: Dufi Muž

Založeno: 26.06.2009, 12:42

Myslim, ze otazka bola, ci moze byt hlbka ostrosti "plytka" (cz: mělká), nie "makka" :) ...plytka hlbka ostrosti = mala hlbka ostrosti, cize relativna hodnota kt. by bola lepsie vyjadritelna v pomere k inej hlbke ostrost ako "mensia" alebo "vacsia".

Odpovědět na příspěvek

chyba ve vzorci

Autor: martin stanek Muž

Založeno: 16.01.2011, 20:44
Odpovědí: 0

Prosím pozor, máte chybu ve vzorci pro hyperfokální vzdáelnost. Počítá se to: H = f na druhou / N * c

MS

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

Myslim ze jste se lehce utnul. Roman je zcela urcite clovekem, ktery to nedela pro penize a ani to nema zapotrebi. Tim padem vyse odmeny neovlivnuje kvalitu jeho psani. Kdo zna jeho web (www.fotoroman.cz) a videl jeho rozsah, tak mu musi byt jasne, ze je to proste hobby a touha lidem neco sdelit.


Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: