Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Jak vybrat
Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 4. díl - DSLR zrcadlovky
DF Praxe rezimy
5. prosince 2007, 00.00 | V předchozích dílech jsme se věnovali výběru kompaktů a EVF elektronických zrcadlovek. Dnes si nastíníme základní kritéria pro výběr digitální DSLR zrcadlovky. Zde je problém o to složitější, že si nevybíráme pouze jeden model fotoaparátu, ale také budoucí dokoupitelné příslušenství, jako jsou objektivy nebo externí blesky.
::Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 1. díl
::Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 2. díl - Kompakty
::Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 3. díl - EVF fotoaparáty
::Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 4. díl - DSLR zrcadlovky
V předchozích dílech jsme se věnovali výběru kompaktů a EVF elektronických zrcadlovek. Dnes si nastíníme základní kritéria pro výběr digitální DSLR zrcadlovky. Zde je problém o to složitější, že si nevybíráme pouze jeden model fotoaparátu, ale také budoucí dokoupitelné příslušenství, jako jsou objektivy nebo externí blesky.
Funkční výbava
Digitální jednookou zrcadlovku (DSLR) bychom si měli vybírat v případě, že chceme mít maximální kontrolu nad kvalitou výstupu. S tím souvisí i to, že je úplnou samozřejmostí, že každá zrcadlovka má možnost manuálního nastavení téměř jakýchkoliv parametrů. Od expozice přes vyvážení bílé, zaostřování nebo parametry snímku. Zpravidla si také můžeme vybrat barevný prostor sRGB (běžné monitory) nebo Adobe RGB (rozšiřený gamut, zejména v oblasti zelené barvy, pouze pro spec. monitory). Většina přístrojů také nabízí možnost nahrání vlastní tonální křivky, čímž můžeme sami velmi přesně řídit kontrast, jas a dynamický rozsah snímku. Obrazový procesor u digitální zrcadlovky nás nechá nastavit mnohem více parametrů, než jak je tomu u kompaktů. I jeho základní nastavení je zpravidla mnohem méně agresivní a počítá se s tím, že uživatel sám si nastaví hodnoty podle své potřeby a snímky případně upraví na počítači.
Úplný začátečník by tedy po prvním použití zrcadlovky mohl být i zklamaný, že jsou snímky nekontrastní, podexponované apod. S tím souvisí i další vlastnost většiny zrcadlovek, kdy se snaží při měření expozice scény potlačit veškeré přepaly. Výjimku automatika udělá většinou v případě, kdy jasný bod či oblast vyhodnotí jako zdroj světla. Snímky tedy mohou občas vyjít lehce podexponované. Má to svou logiku. Tmavé partie snímku se dají poměrně úspěšně zesvětlit, kdežto z přeexponovaných míst získáme informaci velmi těžko (spíše vůbec).
snímač po sklopení zrcátka
Kvalita obrazu
Pokud nebudeme fotit zcela profesionálně, pak opět můžeme slevit z požadavků na maximální rozlišení. V současné době je nabízené rozlišení nejlevnějších zrcadlovek mezi 6 a 10 MPix. I rozlišení 6 MPix je dostatečné pro tisk kvalitního snímku na formát A4. Větší rozlišení nám dává pouze větší svobodu při úpravách snímků (ořezávání, redukce šumu, doostření, zmenšení atd.). Rozlišení 12 MPix a více nabízejí profesionálnější modely s cenou v řádech desetitisíců.
Velmi sledovaným parametrem je tedy úroveň digitálního šumu, která je dána hustotou snímacích buněk na snímači. Nejběžněji používané snímače jsou velikosti APS (cca 23,6 x 15,8 mm). V nabídce Canonu pak u pokročilejších modelů nalezneme i tzv. full-size snímače, jejich velikost odpovídá kinofilmovému políčku. Horkou novinkou je Nikon D3, který také nabídne full-size snímač, ale na předvánočním trhu bude zřejmě problém s jeho dostupností. Olympus naopak vsadil na menší snímače (18,00 x 13,50 mm), díky kterým je možné použít menší objektivy, ale na druhou stranu trpí o něco větším digitálním šumem na vysokých citlivostech než konkurence. Snímače se používají CCD (Nikon, Pentax, Samsung, Sony, Olympus), CMOS (Canon, Nikon, Sony), SuperCCD (Fujifilm) a Foveon (Sigma). Svou variantu CMOSu používá i Olympus a Panasonic.
Dalším faktorem, který ovlivňuje kvalitu snímku, jsou objektivy. Nabízejí se i výhodné sety, kde máme k tělu DSLR přidán i jednoduchý objektiv, ovšem kvalita není nijak oslňující. Objektiv nám zcela zásadně určuje nejen ostrost snímku, ale i jeho kontrast. Horší objektivy nám pak snímek zkreslují například soudkovitým zkreslením, projevuje se u nich větší vinětce (ztráta světla v rozích) a jiné neduhy. Navíc nemají příliš dobrou světelnost. Objektivy se světelností F2,8 jsou o poznání dražší. Opět tedy musíme zvážit účel našeho fotografování, a zda-li nám stačí základní setový objektiv. Dalším faktorem je také omezená nabídka v rozsahu ohniskových vzdáleností setových objektivů. Nutno také dodat, že při použití objektivu na DSLR se snímačem menším než je políčko kinofilmu se musí počítat s ořezovým faktorem. To znamená, že se obraz z objektivu ořezává, a tím se zmenšuje zorný úhel. Pro širokoúhlé fotografování tak potřebujeme objektivy s výrazně menší fyzickou ohniskovou vzdáleností, ale na druhou stranu násobí tento jev efekt teleobjektivů.
konstrukce DSLR
Ovladatelnost
Ovládání zrcadlovek je zpravidla velmi dobré. Záleží na konkrétním modelu. Na těle nalezneme mnoho tlačítek pro nastavení nejrůznějších parametrů a mnoho z nich si můžeme i sami "naprogramovat" a přiřadit jim jiné funkce. Na rozdíl od kompaktů a většiny EVF přístrojů mají DSLR zrcadlovky dobře provedené gripy, díky kterým se mnohem lépe drží. Nemusí to však platit u nejlevnějších modelů, které se zároveň snaží být co nejmenší, aby uspokojily nároky amatérských fotografů. K většině modelů si také můžeme zakoupit přídavné vertikální gripy, díky kterým se lépe fotoaparát drží při vertikálním fotografování, například portrétů. Některé profesionální modely je mají již integrované.
integrovaný vertikální grip
Speciální požadavky
DSLR zrcadlovky jsou rovněž velmi oblíbené pro svou univerzálnost použití. Mohou sloužit jak v ateliérech, tak i v extrémnějších venkovních podmínkách. Můžeme tedy hledat i modely, které jsou voděodolné (mají gumovou izolaci krytek paměťové karty a napájení apod.), nebo jsou vybaveny antiprachovým filtrem před snímačem, který při každém zapnutí prach ze snímače sklepe. Výjimkou není ani stabilizace obrazu pomocí posuvu snímače.
K vybraným modelům si můžeme dokoupit i Wi-Fi adaptéry, díky kterým můžeme snímky ihned přenášet bezdrátově do počítače, nebo GPS moduly, které nám zaznamenají polohu místa, kde jsme snímek pořídili. Tyto možnosti však nalezneme spíše u dražších modelů.
Dříve bylo pravidlem, že s DSLR šlo fotografovat pouze pomocí hledáčku. Nyní však stále více přístrojů nabízí i režim Live View. Převládá řešení, kdy se sklopí zrcátko a obraz na displeji zprostředkovává hlavní obrazový snímač.
konstrukce E-330, kde lze fotografovat přes displej díky pomocnému snímači v hledáčku, nebo při sklopení zrcátka
Příslušenství
Výběr digitální DSLR zrcadlovky je běh na delší trať. Nevybíráme si pouze jeden fotoaparát, ale více či méně také budoucnost – jaké vybavení si budeme moci kupovat. Pokud máme již zakoupeno několik objektivů a externí blesk, tak je poměrně nákladné přecházet na jinou značku výrobce. Problém je v tom, že se objektivy liší zejména v bajonetu, kterým se upevňují k fotoaparátu. Odlišností je samozřejmě více, ale to je téma na zcela jiný článek.
I když existují i výrobci objektivů pro více značek (Sigma, Tamron, Tokina atd.) a můžeme si vybrat stejný objektiv pro různé výrobce (všechny DSLR od stejného výrobce mají stejný bajonet objektivu), tak jej nemůžeme použít nikde jinde.
Stejná situace je i u externích zábleskových zařízení, protože každý výrobce má svůj unikátní systém a také jiné rozložení kontaktů. Stejný je pouze odpalovací kontakt, díky kterému můžeme použít konkurenční blesk pouze v manuálním režimu. Výjimkou je pouze Sony, která má patici převzatou z přístrojů Konica Minolta. Ostatní vycházejí z takzvané Hot-Shoe patice.
Téměř jako samozřejmost je pak zakoupení filtrů pro naše objektivy (objektivy mají různý průmět závitů), mezi které by měl patřit alespoň jeden UV pro mechanickou ochranu objektivu a polarizační filtr.
Shrnutí
Jak bylo řečeno, s DSLR dosáhneme nejlepších výsledků, ovšem za vyšší cenu. Tím není myšlena pouze cena pořizovací, ale musíme mít také určité znalosti. DSLR nepřináší pouze výhody. Jsou zpravidla mnohem větší než kompakty a EVF, musíme s sebou nosit náhradní objektivy a při jejich výměně hrozí vniknutí prachu na snímač. Nemalým problémem je také výběr správného objektivu.
Diskuse k článku
Vložit nový příspěvek Sbalit příspěvky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
2. února 2012
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
15. prosince 2014
Konica Minolta pomůže živnostenským úřadům s digitalizací dokumentů
-
11. května 2014
-
26. listopadu 2014
Canon Junior Awards již posedmé ocení mladé fotografy v rámci Czech Press Photo
-
21. srpna 2014