Blesk - 5. Vykrývací blesk v exteriéru

::Blesk - 1. Základní charakteristika
::Blesk - 2. Technické parametry a funkce
::Blesk - 3. Stanovení expozice bleskem
::Blesk - 4. Použití v exteriéru a ve tmě
::Blesk - 5. Vykrývací blesk v exteriéru
::Blesk - 6. Použití v interiéru
::Blesk - 7. Příslušenství a makro blesky
::Blesk - 8. Dálkové řízení

Fotografujete-li v běžném denním světle (často i velmi silném), fotoaparát nemá žádné problémy s expozicí. Vycházejí dostatečně krátké expoziční časy i při běžném zaclonění a použití nízkých ISO hodnot zajišťujících nízký šum. Použití blesku by se tak mohlo zdát zbytečné.

Všechny fotoaparáty dokáží realizovat strategii vykrývacího blesku zcela automaticky. Automatika ale poskytne jen průměrné výsledky a pro ty profesionální je třeba jí trochu pomoci.
1/200 sec, f/2.8, ISO 200, externí blesk, vyvážení bílé .

Opak je ale pravdou, protože důvod jeho použití není jen nízká hladina osvětlení, ale i vysoký kontrast mezi popředím a pozadím, jinými slovy situace, kdy hlavní objekt v popředí se nalézá ve stínu a je tedy relativně k pozadí příliš tmavý. Je tedy nevhodné rozložení světla, nikoliv absolutní úroveň. Blesk potom dodá na toto popředí potřebné množství světla, které ho lépe prokreslí a současně sníží kontrast k pozadí. Tomuto použití blesku, které je ve výsledku podobné použití odrazné desky, se říká vykrývací fill-in blesk.

Bez použití blesku dopadne snímek takto (nepovedený záběr, kdy neodpálil blesk). I když snímek je jako celek dobře exponován a neobsahuje přepaly (viz pravý histogram), tvář a celé tělo je podexponované a bez jiskry. Histogram části obličeje (žlutě) vidíte vlevo, kde je vidět podexpozice. Světla bylo tedy dost, ale je nevhodně rozloženo po scéně.
1/90 sec, f/2.5, ISO 200, ohnisko 50 mm, bez blesku, vyvážení bílé .

I když jsme v minulém díle popisovali použití blesku za tmy a nyní fill-in blesku jako dvě zcela různé situace, tak praxe je plynulá. Jak se zvyšuje množství světla na pozadí, tak se použití blesku plynule mění z režimu jediného dominantního světla na režim vykrývací blesk a oba režimy tak prorůstají jeden do druhého, přičemž klíčový je vzájemný poměr stálého světla a světla blesku. Vhodným ovládáním fotoaparátu je navíc možné tento poměr rozsáhle měnit.

A takto je to správně s bleskem (v tomto případě dálkově odpáleným přes fotografický deštník pro zlepšení kvality světla). Obličej i postava má jiskru a je světelně oddělená od pozadí. I když se celkový histogram příliš nezměnil, na expozici obličeje (žlutě) je vidět dramatická změna.
1/90 sec, f/2.5, ISO 200, ohnisko 50 mm, externí blesku přes difuzér, vyvážení bílé .

Barva blesku a vyvážení bílé
Protože je barva blesku podobná barvě denního světla, nebývají s vyvážením bílé problémy. Navíc blesk vzhledem ke svému dosahu osvětluje vždy jen popředí kde se předpokládá hlavní objekt, a proto je opět vhodné vyvážit bílou na (blesk, flash). Podobnou strategii zvolí i automatika a tak jakmile v automatickém režimu použije blesk nastaví na i vyvážení bílé.

Fill-in blesk se používá většinou za dne a tak vzhledem k barvě blesku blízké dennímu světlu nejsou problémy. Všechny volby vyvážení bílé , i jsou velmi blízko sebe a tak výsledky budou podobné a všechny uspokojivé. Konkrétní použití je věcí vkusu případně nutnosti o vysokou technickou věrnost.
1/200 sec, f/4, ISO 200, blesk s kompenzací -1 EV, vyvážení bílé .

Vykrývací (fill-in) blesk
Vše co bylo minule řečeno o použití blesku v nočním exteriéru, tedy:

• nemožnost fotografovat odrazem
• nutnost používat blesk namířený přímo vpřed
• nízká kvalita světla blesku způsobující odlesky, stíny a potlačení struktury předmětu
• limitovaný dosah blesku

platí beze zbytku i v režimu fill-in. Některé specifické problémy se však objevují nově, zejména nutnost vyvážit vzájemný poměr světla blesku a stálého světla na pozadí a tzv. problém X-sync limit.

Problém fill-in blesku jsou zejména lesky. Zejména lidská pleť se potí a mastí a tak se ráda leskne. A právě již mnohokrát zmíněné tvrdé čelní světlo blesku lesky rádo zdůrazňuje.
1/200 sec, f/5, ISO 200, interní blesk s kompenzací -1/3 EV, vyvážení bílé .

Expoziční režimy a fill-in blesk
Vztah expozičních režimů a fill-in blesku je jednodušší než při fotografování ve tmě. Všechny expoziční režimy se používají normálně jako při fotografování bez blesku a expoziční automatika měří hodnoty expozičního času, clony i ISO na základě stálého světla na scéně. V automatických režimech navíc na základě odhadu sama rozhoduje o použití či nepoužití blesku. Jedná se však opravdu o odhad, protože fotoaparát na rozdíl od člověka nerozumí obsahu scény a tak rozhodnout, zda popředí je nebo není důležité, jak je daleko a zda je potřebné a má smysl použít blesk, je pro automatiku velmi obtížné. Často proto chybuje ale chyby nejsou tak výrazně vidět jako ve tmě. V poloautomatických režimech A a S (Av a Tv u Canonu) a v manuálním režimu M rozhoduje obvykle o použití blesku fotograf. Při zapnutí blesku u DSLR je však třeba hlídat tzv. X-sync limit, o kterém je řeč dále.

I když se fill-in blesk používá nejčastěji při fotografování lidí a portrétů, jeho použití není vyloučeno ani obecně. Zde byly bleskem slabě přisvíceny hradby v popředí, čímž z nich nezůstal jen černý rám.
1/180 sec, f/16, ISO 200, interní blesk s kompenzací -1/2 EV, vyvážení bílé .

Vyvážení blesk/pozadí
Správné vyvážení světla na pozadí se světlem blesku je klíčové pro kvalitní fotografii a probíhá v zásadě ve dvou krocích:

1. Zajištění správné expozice stálým světlem z pozadí, kdy se nebere ohled na stinné popředí. Nástroje na ovládání expozice stálým světlem jsou klasické a tedy ISO, clona a expoziční čas. Volba vhodného expozičního režimu a metody měření expozice k zajištění správné expozice světlem z pozadí se řídí stejnými pravidly jako při exponování bez blesku. Obvykle se expozice nastavuje tak, aby pozadí nebylo přeexponované a vešlo se tedy do dynamického rozsahu fotoaparátu. Otevřená clona (nízká clonová čísla) a vyšší ISO usnadní blesku práci a je tedy vhodné tento fakt zohlednit již nyní a preferovat spíše kratší expoziční čas.
2. Zajištění správné expozice popředí bleskem, přičemž nástroj na jeho řízení je expoziční kompenzace blesku (Flash exposure compensation, FEC). Síla světla blesku však rychle klesá do dálky a tak blesku značně usnadní práci, když je popředí opravdu blízko - do cca 5 metrů. Delší vzdálenosti již vyžadují velmi silné (obvykle externí) blesky.

Jak je vidět z grafu, síla blesku rychle klesá směrem od fotoaparátu, zatímco úroveň stálého světla se se vzdáleností nemění. Blesk proto nejlépe funguje na blízké vzdálenosti, kde se snadno relativně ke stálému světlu vyvažuje.

 

Na ovládání expozice stálým světlem z pozadí a expozice popředí bleskem má fotoaparát různé nástroje. Díky nim se dají vyvažovat obě světla mezi sebou a tím zabezpečit správnou expozici pozadí i popředí. Blízká vzdálenost, vyšší ISO a otevřená clona usnadní blesku práci, otevřená clona a vyšší ISO současně prodlužují dosah blesku.

Expoziční hodnoty 1/200 sec, f/10, ISO 200.
Zleva: Bez blesku, blesk -1 EV, blesk +1 EV.
Na ukázce je vidět, že síla blesku ovlivňuje jen expozici popředí.

f/10, ISO 200, stejná síla záblesku, mění se jen expoziční čas.
Zleva: 1/200 sec, 1/100 sec, 1/50 sec.
Expoziční čas nemění expozici bleskem ale má vliv na expozici stálým světlem. To je sice i na popředí, ale mění se zejména expozice pozadí.

X-sync limit
Máte-li kompaktní fotoaparát nebo elektronickou zrcadlovku (EVF), můžete tento odstavec klidně přeskočit. Máte-li však pravou zrcadlovku, tak čtěte dále. V článku o stanovení expozice bleskem bylo podrobně probráno proč zrcadlovky vybavené mechanickou závěrkou neumožňují nastavit při práci s bleskem kratší čas než tzv. X-sync pohybující se kolem 1/200 sec. Nyní se podívejme, kdy to v režimu blesku fill-in vadí.

Při nastavování expozice podle stálého světla na pozadí je žádoucí nastavit vyšší ISO (např. 200) a otevřít clonu (např. na f/2.8). To usnadní blesku práci, respektive sníží potřebný výkon jeho záblesku. A slabší záblesk znamená rychlejší dobití, šetření baterií i větší dosah blesku. Je-li však světla na pozadí hodně (jasný slunný den, silné protisvětlo atp.), při cloně f/2.8 a ISO 200 vyjde expoziční čas např. 1/1000 sec - daleko za X-sync časem.

V pokročilých expozičních režimech A, S, M (Av, Tv, M u Canonu) navíc hrozí zrada, že pokud pečlivě nastavíte expozici podle pozadí např. na hodnoty 1/1000 sec, f/2.8, ISO 200 a zapnete blesk, expoziční čas se bez varování prodlouží na X-sync, tedy např. 1/200 sec! A to může vést k silné přeexpozici snímku zdánlivě bez příčiny!

Pro zajištění správné expozice proto nezbude než snížit ISO a/nebo zvýšit clonové číslo a tím respektovat X-sync čas. Oboje však komplikuje blesku práci a snadno tak může narazit na limit svého výkonu. Nastavíte-li totiž ISO na 100 a clonu na f/8 (což jsou za jasného dne běžné hodnoty pro čas 1/200 sec), efektivní dosah interního blesku se směrným číslem 12 klesne až na 1,5 metru! Clonové číslo navíc změní i hloubku ostrosti, což může být velmi nežádoucí. Problém hloubky ostrosti se dá vyřešit neutrálním šedým filtrem, dosah blesku se tím ale nijak nezlepší.

Typická situace, kdy narazíte na X-sync limit, je svatba. Mnoho snímků je pořízeno venku v létě za silného světla a snímky potřebují přisvítit bleskem. Otevřená clona je přitom velmi žádoucí pro rozostření pozadí.
Čas 1/1600 sec, f/3.5, ISO 200, 70 mm, externí blesk v režimu FP flash

Pro interní blesky žádné řešení neexistuje, to je prostě limit vaší techniky. Lepší externí blesky však umějí tento limit obejít a sice dokáží překonat omezení expozičního času. V tzv. režimu vysokorychlostní synchronizace (FP mode, FP flash, High speed sync - různé názvy u různých výrobců, typická ikona je ) vyšlou sérii velmi rychlých záblesků, čímž simulují trvalé světlo po dobu přejezdu štěrbiny přes film/senzor a problém existence štěrbiny v závěrce eliminují (obejdou). Některé blesky aktivují tento režim automaticky při kratších expozičních časech než X-sync, některé vyžadují explicitní zapnutí tohoto režimu.

FP mode má ale velkou nevýhodu v tom, že se neúčelně ztrácí mnoho světla z blesku a to se projeví jako pokles jeho směrného čísla. Opět tím tedy klesá dosah blesku, máte ale svobodu ve volbě clony, ISO i expozičního času. Z logiky věci se X-sync limit nijak neprojeví za slabého stálého světla.

Ukázka poklesu směrného čísla pro ohnisko 50 mm v režimu FP flash pro blesk Canon Speedlite 580EX.

Závěr
Zkusme na závěr zformulovat pár pravidel, které musí fotograf pracující s bleskem v exteriéru a za silného světla uvažovat, chce-li dosáhnout dobrých výsledků své práce:

1. Při použití blesku vyvažte bílou na (blesk, flash) nebo ponechte automatiku AWB.
2. Bleskem vždy fotografujte jen to, co je v jeho dosahu. V dálce jeho světlo sice neuškodí, ale ani se nijak neprojeví.
3. Ponechte sluneční clonu ale hlídejte její stín od blesku na snímku a to zejména při použití širokoúhlých ohnisek.
4. Vždy vezměte v úvahu, že blesk dokáže dobře exponovat na snímku jen předměty v jedné vzdálenosti - dobře přisvítit tedy můžete jen relativně plochou část scény.
5. U fill-in blesku se většinou vyplatí kompenzovat do minusu. Příliš silný blesk působí totiž nepřirozeně. Některé fotoaparáty proto při zjištění silného světla na pozadí snižují sílu záblesku zcela automaticky.
6. Pozor na červené oči. Naštěstí v režimu fill-in nebývají tak časté, protože zřítelnice lidí jsou v denním světle mnohem více uzavřené.
7. Neustále uvažujte o vhodném poměru světla blesku a světla na pozadí. Klíč k dobrému snímku bývá často zde.
8. U DSLR vězte o X-sync limitu, řešení však nabízí až externí blesk.

Známka: 2.82 (1294)
 Způsob hodnocení: 1 - výtečné, 3 - dobré, 5 - vysloveně špatné