S kamerou na cestách II. - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Praxe

S kamerou na cestách II.

9. července 2001, 00.00 | S fotografem a nezávislým cestovatelem Honzou Dlouhým se dostanete k informacím, které vám o krůček pomohou k srovnatelným
snímkům, jaké lze spatřit na stránkách žurnálu National Geographic.

V minulém pojednání jsme se zabývali fotografickým nádobíčkem a jeho příslušenstvím, které si už jistě balíte do brašny. Máte tedy jeden důležitý krok za sebou. Jsem velmi rád, když můžu zájemcům o fotografování předat cenné informace, podložené mými zkušenostmi z cestování po exotických krajinách. Jediné, v čem vám asi neporadím, jsou návody, jak sehnat finanční prostředky na vaše vysněné cesty, které jsou pro cestování dost důležité. Jelikož minulý článeček obsahoval informace spíše technického a materiálního zaměření, tento příspěvek bude zaměřen na otázku humanističtější. Podrobně se zaměříme na téma, jak se zachovat při styku s "domorodými obyvateli", a jak oslovovat tyto lidi, pokud je chceme bez problému navždy zachytit na citlivý materiál a vytvořit snímky, které by se kvalitou alespoň trochu přiblížily fotografiím, jaké je možné vidět na stránkách s reportážemi pro National Geographic.

Děvčata na ulici pákistánského města Muree Kolorit ulice pak. Města Muree

Nezbytné přípravy
Před vlastním odjezdem doporučuji, kromě očkování a zajištění cestovního pojištění, vyhledat co nejvíce informací o dané lokalitě, kam se budete chystat odcestovat. Není snad koutu světa, který by nebyl popsán v kvalitně zpracovaných průvodcích a bedekrech. Pokud v v klasickém běžném knihkupectví neuspějete, existuje celá řada specializovaných prodejců, kteří se zabývají konkrétně touto tématikou. Mou nejoblíbenější cestovatelskou "kuchařkou" je Lonely Planet, vřele vám ji doporučuji. Velikou radost mám také z faktu, že mnoho cestovatelů po návratu do vlasti nelení, usedne k počítači a snaží se prostřednictvím svých webových stránek předat některé rady a tipy také ostatním. Jejich úroveň bývá pravda poněkud odlišná a občas narazíte na stránku, která obsahuje jen několik nepříliš zdařilých fotografií a nepřehledných popisků. Proto vnikl server Fotografovani.cz, který se snaží fungovat seriózně a vybírat pro vás to nejlepší. Velmi důležité je také důkladné zjištění politické situace země, do které se chystáte odcestovat. Nejednou se mi stalo, že to, co nebylo v dané zemi možné provádět v minulosti, je v současné době možné a naopak. Při vyřizování víz někdy bývá lepší uchýlit se k malé lsti a do formuláře žádosti o pobyt neuvádět skutečnosti, které by mohly úředníky ambasády té či oné země popudit. Příkladem jsou návštěvy oblastí, kde místní vlády z jakýchkoliv důvodů turistu nevidí rádi. Osobní velmi nepříjemnou zkušenost mám se zastupitelským úřadem jedné asijské země s polovojenským režimem. Do kolonky "profese" jsem jim v dobré víře vyplnil heslo "fotograf". Moji žádost už vyřizují něco přes rok a já už přestávám doufat, že se tam vůbec někdy podívám. Ve všech východních zemích, které jsem měl možnost navštívit, jsem se snažil fotografovat vojáky, policisty a střežené prostory a musím říct, že to nikdy nedopadlo dobře. Naštěstí to vždy končilo jen znehodnoceným materiálem vytaženým z fotoaparátu. Pokud ale vaše fotografická duše nedovolí i přes veškeré varování uposlechnout třeba vojáka se samopalem v ruce, a vy tak podlehnete reportérské mánii, buďte velice obezřetní a snažte se na sebe zbytečně neupoutat pozornost. Ještě dnes mi běhá mráz po zádech při vzpomínce na kamaráda, který fotil pouliční boje v Indonéské Jakartě. Když se začalo střílet, tak skutečnost, že je akreditovaný novinář, nikoho nezajímala. V takových situacích jde opravdu o život - ale dost! Nechci vás zastrašovat.

Indické město Jammu Billboard

Středem zájmu může být vaše fotografická technika
V různých částech světa se "domorodci" na člověka s foťákem na krku dívají jinak. Nejdříve je dobré pochopit jejich tradice a způsob života, než se pustíte do fotografování. Měli byste se snažit o hledání společné řeči, navazovat s nimi kontakty na ulici a celkově se vcítit do jejich rytmu života a nasávat tu zvláštní a zcela odlišnou atmosféru bytí, než jakou znáte doma. Všechno pak půjde lépe. Dobrá reportáž se zkrátka v novém prostředí nedá udělat bez toho, aniž byste ho dobře znali. Na cílené obcházení lokalit je vždy dostatek času, než aby člověk hekticky fotografoval něco, co ani trochu nezná. Mnohdy se domorodí obyvatelé budou chtít s vámi seznámit sami, a proto je neodmítněte a věnujte jim chvilku svého volného času. Často se vám přihodí, že narazíte na člověka, který vám po chvilce rozhovoru začne nabízet zaručeně nejlepší a nejlevnější ubytování, dopravu či další služby. Ne vždy to nejlepší a nejlevnější je to nej...! V rušných a turistických centrech je vždy velké procento těch, kteří to s vámi nebudou myslet rozhodně upřímně. Navíc tak trochu lákáte různé pouliční zlodějíčky, které zajímá hlavně vaše zavazadlo s fotografickou technikou. Koutů světa, kde na žádného kriminálníka nenarazíte, je bohužel už jen pár.

Setkání v pákistánských horách v oblasti kolem městečka Sost ulice pak města Quetta

I náboženská orientace fotografovaného může ovlivnit vaší práci
Nejedna komplikace se vám může přihodit v důsledku neznalosti zakořeněných náboženských principů. Asi žádný věřící určitě nebude dvakrát nadšený, když jej budete fotografovat během motlitby, nebo jiného náboženského obřadu. Ne, že by snad nakonec nesvolil, ale doporučuji se nejdříve zdvořile zeptat a po té poděkovat. Chápejte, je to jen jeho chvilka pro rozpravu s nejvyšším, a proto buďte ohleduplní. S vlídným slovem a úsměvem na tváři vám nebudou stačit zásoby fotografického materiálu. Snad na jeden samostatný díl by bylo povídání o fotografování mezi muslimy. Za věc nepřístupnou považuji fotografovat muslimské ženy. To samozřejmě pramení v postavení ženy v jejich systému. Pokud budete přistiženi s fotoaparátem, jak takovou ženu fotografujete, čekají vás tvrdé sankce a ji ještě přísnější. Ortodoxní vyznavači islámského práva "šaría" dokonce nedovolují vyobrazení žádných živých tvorů. Něčeho podobného jsem se snad kromě pobytu v Afgánistánu ani nemusel obávat. Co v té které oblasti ještě tolerují a co ne, je jen otázkou regionálních vlastností a tradic. Opět nezbývá nic jiného, než se jen ptát a shánět důležité informace o daném kraji, ve kterém budete cestovat. Občas se můžete setkat s nepříjemným faktem, že od vás budou žádány finanční prostředky za to, že jste si někoho vyfotografovali, aniž byste předpokládali, že za to dotyčný něco bude chtít. Zda zaplatit, je třeba zvažovat podle konkrétní situace. Nejednou jsem se v tomto případě spálil a musel utíkat před skupinou místních domorodých obyvatel, kteří drželi kameny v rukou. V případě dětí není velký problém. Vyřeší to kapsa plná bonbónů nebo jiných laskomin a pár drobných bankovek či mincí, které u sebe většinou díky zkušenostem mám.

ženy v Istambulu

S jakou technikou na "domorodce"
Pro reportážní fotografii jsou praktické zoomy s dlouhou ohniskovou vzdáleností, i když to neznamená, že pro tento druh práce nemají v brašně místo i objektivy pevné. Jak jsem v minulém příspěvku řekl, objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností mohou mít brilantnější kresbu, ale někdy není na výměnu objektivů s různými ohnisky čas, a proto se vyplatí "zoomovat". Snímky pořízené širokoúhlým objektivem se uplatní hlavně při fotografování davu. Vaší práci dodají vzhledem k jejich větší hloubce ostrosti jistou akčnost a dynamiku. Mnoho profesionálních fotografů používá výhradně pevné "pětatřicítky" a pro fotografování portrétu například objektiv s 80 mm ohniskovou vzdáleností se světelností 1,4, u kterého se vyplatí experimentovat s hloubkou ostrosti. Při pohledu na fotografické snímky známých reportérů zjistíte, že o clonu vedle už by snímek ztratil na kvalitě. Často se jedná o zlomky vteřiny, kdy se podaří zachytit ten vzácný "rozhodující okamžik", jak říká fotograf Henri Cartier Bresson, člen známé skupiny Magnum. Volte spíše materiály s vyšší citlivostí, předejdete tak problémům při fotografování za nepříznivých světelných podmínek. U kompozice se snažte dodržovat její základní pravidla, a i když je málo času, tak si srovnejte v hlavě - co vlastně chcete fotografovat. Všechny zajímavé a méně obvyklé situace je lepší snímat na víc políček filmu, neboť máte k dispozici větší možnost výběru. S použitím blesku buďte obezřetní a rozmyslete si, jeho vhodnou volbu použití. Při fotografování portrétu je dobrý jen k dosvětlení tmavších partií či ostrých stínu, jindy není jeho použití vhodné vůbec, neboť ruší danou situaci - např. náboženský obřad. Závěrem bych vám chtěl popřát co nejméně zlodějů, občanských válek, také nechápavých mužů zákona a všech dalších nepříjemností, které vás na cestách můžou potkat.

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Základní postupy  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: