Panasonic Lumix FZ8 a TZ3 - omlazení starých borců - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

1. února 2007, 00.00 | Příval novinek všech značek předznamenává blížící se veletrh PMA. Panasonic na CESu nepředstavil žádný nový digitální fotoaparát a všechny novinky si nechal až pro PMA. Nejedná se o žádné převratné novinky v portfoliu, ale spíše o evoluce současných modelů. Dnes se podíváme na nový Lumix FZ8, zástupce levnějších ultrazoomů, a TZ2/TZ3, který nabízí také slušný rozsah ohniska, ale je zabalený ve velmi kompaktním těle.

Příval novinek všech značek předznamenává blížící se veletrh PMA. Panasonic na CESu nepředstavil žádný nový digitální fotoaparát a všechny novinky si nechal až pro PMA. Nejedná se o žádné převratné novinky v portfoliu, ale spíše o evoluce současných modelů. Dnes se podíváme na nový Lumix FZ8, zástupce levnějších ultrazoomů, a TZ2/TZ3, který nabízí také slušný rozsah ohniska, ale je zabalený ve velmi kompaktním těle.

Panasonic Lumix FZ8
Předchozí modely FZ5 a FZ7 představovaly levnější alternativu k "high-tech" modelům FZ30, resp. FZ50. Ty nabízejí lepší funkce, větší rozlišení, manuální zoom a výklopný displej. FZ8 se bez většiny těchto vychytávek obejde a hlavním lákadlem je 12x optický zoom se stabilizací obrazu, manuální funkce a příznivá cena.
Oproti FZ7 se FZ8 změnil opravdu jen v detailech. Design zůstal takřka identický. Změny jsou opravdu minimální, například širší očnice nebo jiný otočný volič expozičních režimů. Největší změnou je tedy obrazový snímač, který místo efektivního rozlišení 6 MPix nabízí rozlišení 7,2 MPix. Úhlopříčka snímače zůstala stejná: 1/2,5". Snímky uložíme v rozlišení až 3072 x 2304 bodů ve formátu JPEG a RAW (u FZ7 byl dostupný i TIFF). Citlivost můžeme nastavit na ISO 100, 200, 400, 800 a 1250. V režimu vysoké citlivosti můžeme fotografovat až na ISO 3200, ale bohužel ne v plném rozlišení. Ozvučené videosekvence v rozlišení až 848 x 480 bodů (16:9) nebo 640 x 480 bodů (4:3) s frekvencí 30 sn./s ve formátu QuickTime Motion JPEG. Délka je omezena pouze kapacitou použité paměťové karty a vybrat si můžeme i nižší rozlišení s pomalejší frekvencí.

Objektiv Leica DC Vario-Elmarit je stejný jako u FZ7. Nabízí rozsah ohniskové vzdálenosti od 6 do 72 mm (ekvivalent kinofilmu je 36-432 mm). Světelnost je F2,8-3,3 a maximální clonové číslo nastavíme F8. V normálním režimu zaostříme na nejkratším ohnisku od 30 cm a na nejdelším od 200 cm. Makro režimy pak umožňují tyto vzdálenosti zkrátit na 5 cm na nejkratším ohnisku, resp. 100 cm na nejdelším ohnisku. Automatické zaostřování pracuje i v kontinuálním režimu. V případě potřeby můžeme pohodlně manuálně zaostřit pomocí joysticku na zadní straně přístroje. AF je vybaven i přisvětlovací diodou. Objektiv je vybaven optickou stabilizací MEGA O.I.S., která kompenzuje vliv otřesů fotoaparátu pomocí plovoucí čočky.
K dispozici je kromě automatických režimů i možnost plně manuálního nastavení expozice, případně využití jednoho z poloautomatických režimů. Kompenzace automatické expozice pracuje v rozsahu +-2 EV po 1/3 EV krocích. Měření expozice probíhá celoplošně, celoplošně s důrazem na střed nebo bodově. V automatických a poloautomatických režimech se čas závěrky pohybuje od 1/2 000 s do 8 s, v režimu Starry Sky 15, 30 a 60 s a v manuálním režimu můžeme nastavit čas od 1/2 000 s do 60 s. Sériové snímání umí pracovat rychlostí až 3 sn./s pro až 7 snímků ve standardní kvalitě.

Vyvážení bílé barvy nabízí automatické měření, přednastavené hodnoty s možností korekce a samozřejmě také manuální měření. Vestavěný blesk má pracovní rozsah od 0,3 m do 6 m.
Elektronický EVF hledáček doznal vylepšení oproti FZ7, nyní má displej s úhlopříčkou 0,44" a rozlišením 188 000 bodů. Na zadní straně přístroje nalezneme 2,5" LCD TFT displej s rozlišením 207 000 bodů (FZ7 měl 114 000 bodů). Pro záznam dat se používá paměťová karta SD, SDHC nebo MMC. O napájení se stará speciální Li-Ion akumulátor. Šířka těla je 112,5 mm, výška 72,2 mm, hloubka 79 mm a hmotnost 310 g bez výbavy.

Panasonic Lumix TZ2 a TZ3
Přesně před rokem představil Panasonic svou novou řadu TZ1. Kapesní ultrazoom vynikal velkým rozsahem ohniska, ale přitom malými rozměry. Koncept se nyní posunul dál, kromě vyššího rozlišení náš čeká i změna objektivu. Ten se svým rozsahem posunul směrem k širokoúhlému rozsahu. TZ1 nabízel ekvivalent kinofilmu 35 - 350 mm, ale TZ2 (TZ3) nabídne 28 - 280 mm. Fotoaparát přijde ve dvou modifikacích, TZ2 a TZ3. Liší se od sebe hlavně rozlišením snímače a velikostí displeje. Slabší model (TZ2) pak nenabídne sériové snímání a expoziční bracketing.
Použitý CCD snímač u TZ3 má efektivní rozlišení 7,2 MPix a úhlopříčku 1/2,35". U TZ2 je efektivní rozlišení 6 MPix a úhlopříčka 1/2,33". Citlivost můžeme nastavit na ISO 100, 200, 400, 800 a 1250, přičemž je k dispozici rozšíření až na ISO 3200, kde však nezískáme snímek v plném rozlišení. Ozvučené video sekvence se ukládají v rozlišení 848 x 480, 640 x 480 nebo 320 x 240 bodů s frekvencí 30 a 10 sn./s ve formátu MOV (QuickTime Motion JPEG).

Objektiv LEICA DC VARIO-ELMAR nabízí 10x optický zoom díky rozsahu ohniska od 4,6 mm do 46 mm (ekvivalent kinofilmu je 28-280 mm). Světelnost je F3,3-4,9. Fotoaparát má pouze dvoupolohovou clonu, u které na nejkratším ohnisku automatika nastaví F3,3 nebo F8,0 a na nejdelším ohnisku pak F4,9 a F11. Pomocí za horších světelných podmínek bude optická stabilizace MEGA O.I.S., která již klasicky nabídne dva režimy stabilizace. Jednak pouze při expozici nebo při namáčknutí spouště a expozice. Minimální vzdálenost zaostření je v normálním režimu 50 cm na nejkratším ohnisku a 200 cm na nejdelším. Makro režim umožňuje ostřit již od 5 cm, resp. 100 cm. Automatické pasivní zaostřování pracuje s 9 body. Pro rychlejší práci automatiky můžeme aktivovat pouze tříbodový nebo jednobodový autofocus. Pro horší osvětlení je k dispozici pomocná dioda. Ostřit můžeme jednorázově nebo pomocí kontinuálního režimu.

Expozici nastavuje pouze automatika (klasická automatika nebo jeden z mnoha scénických režimů). Manuální režimy expozice nejsou k dispozici. Výsledky automatiky můžeme regulovat pomocí kompenzace expozice +- 2 EV po 1/3 EV krocích. Měření expozice můžeme nastavit na celoplošné, celoplošné s důrazem na střed nebo bodové. K dispozici je také živý histogram. Čas expozice se pohybuje od 1/2 000 s do 8 s (v režimu Starry Sky 15, 30 a 60 s). Sériové snímání u TZ3 pracuje rychlostí 3 nebo 2 sn./s, TZ2 sériové snímání nemá.
Vyvážení bílé barvy můžeme nechat na automatickém měření, zvolit jednu z předvoleb (slunečno, zataženo, žárovka) nebo využít manuální měření. Kromě automatiky můžeme u každého nastavení aplikovat korekci. Vestavěný blesk má udávaný pracovní dosah 0,6 - 4,2 m na nejkratším ohnisku a 1 - 2,8 m na nejdelším ohnisku.
TFT LCD displej u TZ3 má úhlopříčku 3" a rozlišení 230 000 bodů. U TZ2 je úhlopříčka 2,5" a rozlišení 207 000 bodů. Pro ukládání dat slouží vestavěná paměť 12,7 MB nebo paměťové karty SD, SDHC nebo MMC. Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor. Tělo má rozměry 105 x 59,2 x 36,7 mm a hmotnost je cca 232 g bez výbavy u TZ3 a 222 g u TZ2.

Závěr
Kromě rozlišení snímače a lepších parametrů hledáčku u FZ8 se jiné změny neudály. Předchozí model FZ7 byl velmi oblíbený, a tak se není čemu divit, že koncept zůstal zachován a byl pouze decentně omlazen. U řady TZ pak velmi chválíme posun rozsahu ohniska do širokoúhlé oblasti. Panasonic si tak rozšířil svou řadu kompaktů, které začínají na ekvivalentu 28 mm. Fotoaparáty Lumix TZ2 a TZ3 budou na trhu dostupné v dubnu. Lumix FZ8 bude dostupný v březnu v cenové hladině kolem 10 000 Kč.

::Technické parametry Panasonic Lumix FZ8
::Technické parametry Panasonic Lumix TZ3
::Technické parametry Panasonic Lumix TZ2