Fotoprůmysl dělá hlupáky ze sebe i svých zákazníků - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Trendy

Fotoprůmysl dělá hlupáky ze sebe i svých zákazníků

Trendy

10. února 2006, 00.00 | Dovolte nám malé zamyšlení nad tím, kam směřuje fotografický průmysl, proč krachují zavedené značky a kam se vlastně vyvíjí fotografická technika. Je větším problémem nahrazení filmu megapixely nebo lidská hloupost?

Nerad bych zahajoval tento článek tvrzením, že celý fotografický průmysl se žene čím dál větší rychlostí do záhuby, ale realisticky vzato apokalypsa v jistém slova smyslu již dávno začala. Své tvrzení mohu snadno podložit koncem fotografických značek jako je Agfa, Konica a Minolta, často bizardními fúzemi zejména v profesionálním segmentu a nemalými produktovými a finančními problémy řady tradičních značek. Nicméně nechci psát nekrolog, ale spíš analyzovat příčiny a polemizovat o jejich dopadech. Dnes se zaměřme na dva fenomény - digitální zrcadlovky a honbu za jednorázovým prodejem.

Není žádným tajemstvím, že po letech dramatického růstu poptávky po digitálních fotoaparátech jsme se přehoupli přes vrchol vlny zájmu a počty prodaných fotoaparátů začínají prudce opadat. Je to logický důsledek nasycení trhu, které sice přišlo rychleji, než se očekávalo (také se rychleji prodávalo), ale také se nutně muselo dostavit. Rozjeté mašinérie výrobních závodů nejde z měsíce na měsíc přiškrtit řekněme na poloviční produkci a ani konstruktéři dnes nedokáží připravit dostatečně převratné novinky, aby zviklali zákazníky k rychlé obměně fotoaparátů. A tak přichází hledání nových segmentů trhu, kde by výrobci dokázali generovat zisk, který akcionáři očekávají.

Opravdu bude každý fotit zrcadlovkou?
Včera proběhla v Praze tisková konference společnosti Sony, o které se ví, že převzala technologii Minolta a připravuje svojí první DSLR. Proto logicky nemohl v průběhu prezentace chybět graf vývoje trhu, který ukazoval v oblasti DSLR meziroční růst hodnoty prodaných fotoaparátů 200%. U kompaktů naopak konstatoval více jak 20% propad s tím, že se nejednalo o čísla globální, ale lokální, mapující pouze český trh. Neboli Sony se chystá vstoupit do segmentu s obrovským růstem poptávky, což je bezesporu lákavý faktor.
Stejně tak pokud si otevřete naše či jakákoli jiná diskusní fóra zaměřená na fotografii, již po několika minutách musíte nutně nabýt dojmu, že kdo nefotografuje s DSLR jako kdyby nebyl. Hlad po nových, lepších, dostupnějších či ještě výkonnějších zrcadlovkách je podle mediální a komunikační odezvy doslova obrovský, nicméně dovolte mi tvrdit, že je do značné míry virtuální. Pouze zlomek fotografů amatérů si opravdu digitální zrcadlovku koupí a používá, zbytek o ní pouze rozumuje a vášnivě diskutuje. To koneckonců přiznával i graf v prezentaci Sony, který DSLR přisuzoval cca 15% tržní podíl.

A nyní si položme zásadní otázku: Je stávající boom DSLR záchranou fotografického průmyslu nebo jedním z posledních hřebíčků do jeho rakve? Odpověď není jednoznačná, protože záleží na tom, jak fotografický průmysl k celé věci přistoupí. Pokud předvede stejně bezhlavý, příležitostí zaslepený a svým způsobem zkostnatělý přístup jako při nástupu digitální fotografie jako takové, tvrdím, že nastane druhá varianta. Ono totiž růst prodejů DSLR opadne ještě rychleji, než tomu bylo u prodejů všech digitálních fotoaparátů. Zrcadlovka je bezesporu skvělým nástrojem pro vášnivého amatéra či profesionála, ale pro běžnou rodinnou fotografii je zbytečně velká, drahá a komplikovaná. Podíl DSLR jistě poroste, může se vyšplhat na 20, 30 možná dokonce 50%, ale kompaktní fotoaparáty mají své principielní výhody pro řadu uživatelů a DSLR má navíc výrazně delší morální i fyzickou životnost než kompakty.
Nicméně je zde i optimistický scénář. Pokud výrobci využijí stávající boom digitálních zrcadlovek k financování reorganizace, optimalizace a změny přístupu, pak to může být doslova živá voda. Nejbolestivější bude dle všeho právě změna uvažování fotografického průmyslu jako takového. Zapomeňme na rozdělení světa na "tradiční fotografické značky" a ty ostatní. V dnešní době se technologické a znalostní rozdíly stírají a hlavním tahounem úspěchu je kapitál. Proto nemůžeme podceňovat nástup značek jako je Panasonic, Samsung či Sony do DSLR segmentu, protože jejich kapitálové možnosti jsou řádově větší než je tomu třeba u Fuji, Nikonu, Olympusu či Pentaxu.

Jednorázový prodej a po něm potopa
Druhým fenoménem, na kterém bych rád demonstroval nelehkou situaci dnešního fotografického průmyslu, je změna samotné podstaty toku peněz. Digitální fotografie zcela dramaticky zasáhla zpracovatelský průmysl a to rychlostí, kterou nepředpokládal nikdo z nás. Dlouho byly vedeny vášnivé diskuse o tom, zda fotografové budou či nebudou chtít zpracovávat své digitální fotografie do papírové podoby a dle mého názoru byly zcela zbytečné. Možná, že příští generace fotografů si vystačí s digitální podobou svých snímků, možná ne. Nicméně dnešní běžný fotoamatér své snímky na papír dostat chce, ať jsou pořízeny klasicky či digitálně. Hovořím zejména o té masové části fotografické populace, u nadšenců je situace trochu jiná, ale ti tvoří minoritní část zákazníků minilabů. To co zpracovatelům láme vaz, je neschopnost běžného laika pořídit dostatečně kvalitní a zejména hodnotnou fotografii. V dobách klasiky totiž byla zpracována do podoby papírového pozitivu každá pořízena fotografie bez ohledu na její obsah a technickou kvalitu. Lidé sice fotografovali méně snímků, šetřili, ale každá expozice zacinkala v pokladně některého zpracovatele zlaťáčkem. S digitálním fotoaparátem je situace zcela jiná. I běžný laik si z dovolené místo 36 či 72 snímků přiveze několik set fotografií. Většina laiků chce fotografie zpracovat do papírové podoby, naučila se je předat zpracovateli a dokonce není nijak zásadně citlivá na cenu zpracování. Problém je v tom, že z těch několika set fotografií je jich takzvaně "povedených" pouze několik málo kusů. A to vede k dramatickému propadu počtu zpracovaných fotografií, protože i přes všechny automatické režimy, nápovědy a průvodce laik sice dokáže pořídit ostrou a dobře exponovanou fotografii, ale její obsahovou, estetickou a emoční úroveň nikdo zachránit nedokáže.

Suma sumárum rychle ubývá peněz, které do fotografického průmyslu plynou z pořízených fotografií jako takových. To vede společnosti k větší orientaci na prodej samotné techniky, na kterém se sice něco vydělat dá, ale pouze jednou. Budování služeb s přidanou hodnotou je pracné a nákladné, takže fotografie ztrácí své pevné základy a od základů se mění.

Závěrem
A jaké by mělo být ponaučení? V první řadě si fotografický průmysl musí uvědomit, že se jeho svět nemění, ale už se dávno změnil. Fotoaparáty se kupují v hypermarketech a jen ti nejnáročnější míří do foto speciálek. Klasická fotografie je prakticky mrtvá a stala se zcela okrajovou technologií mnohem dříve, než kdo čekal. Váha a hodnota tradičních fotografických značek klesá a na trh vstupují dravci z Asie a největším problémem se stává neinformovanost a nedostatečné fotografické schopnosti laické veřejnosti.
V druhé řadě by pak mělo následovat hluboké zamyšlení nad tím, nakolik je dnešní vývoj fotografické techniky řízen reálnými potřebami fotografů a nakolik je uměle hnán dopředu marketingem a obchodními zájmy výrobců. Zákazník se nenechá tahat za nohu do nekonečna.

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Novinky  

 » Novinky  » Trendy  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: