Kodak EasyShare DX6490 v redakčním testu - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Recenze - fotoaparáty

Kodak EasyShare DX6490 v redakčním testu

Kodak EasyShare DX6490

18. března 2004, 00.00 | Potřebujete často fotit vzdálené objekty, jako jsou například zvířata ve volné přírodě? Pak pro vás může být zajímavý fotoaparát třídy označované slovem Ultrazoom. To jest takový přístroj, který si dokáže svým objektivem přitáhnout i velmi vzdálené objekty. Jedním z nich je i nyní recenzovaný EasyShare DX6490.

{Popis a ovládání}

Digitální fotoaparát Kodak EasyShare DX6490 je jedním z prvních Ultrazoomových přístrojů, který začal v loňském roce konkurovat tolik známým a v naší zemi oblíbeným fotoaparátům řady 7xx společnosti Olympus. Čím se snaží Kodak odlišit a co vše může nabídnout vám ukáže následující recenze.

Konstrukce, design
Fotoaparát EasyShare DX6490 patří do skupiny malých kompaktních fotoaparátů s desetinásobným optickým přiblížením. Jeho tmavošedé tělo se stříbrnými doplňky o rozměrech 100x80x81 mm a hmotností 337 g působí sofistikovaným dojmem, přestože je kromě obruby objektivu vyrobeno z plastu. Jeho povrchová úprava je však nejen estetická, ale i příjemná na dotek. Navíc bateriový grip je v přední části potažen protiskluzovou gumou.
Při pohledu zepředu vidíme výsuvný objektiv, nad kterým je pod sklíčkem ukryt hybridní autofokusový systém, LED indikující běh časovače a fotodioda napomáhající měření úrovně osvětlení pro interní vyklápěcí blesk, který je poměrně vysoko nad objektivem. Mezi objektivem a bateriovým gripem, v jehož horní částí je nastavovací kolečko, je vidět mikrofonní otvor.

Na horní straně přístroje je pak otvor reproduktorový, vedle kterého je trojice přepínacích tlačítek, mechanický zámek vyskakovacího blesku a samozřejmě spoušť.

Zadní straně přístroje vévodí velký displej o úhlopříčce 5,6 cm, vedle kterého je zbytek ovládacích prvků. Posuvný hlavní kruhový volič v nestandardně plochém provedení, v jehož středu je navíc pětisměrný joystick, známý z některých mobilních telefonů. Pod tímto voličem je trojice tlačítek, jejichž význam je patrný z obrázku, nad ním pak v efektním jantarovém provedení speciální tlačítko Share, sloužící pro přenos snímků na tiskárnu či do PC.
Ovládání optického zoomu je řešeno pomocí páčkového vychylovacího ovladače, který je zčásti ukryt v otvoru v pravém horním rohu fotoaparátu.
Nad displejem pak vidíme průzor elektronického hledáčku s postranním kolečkem dioptrické korekce a tlačítko pro přepínání mezi zobrazováním v EVF a na LCD. Dvojice otvorů vedle hledáčku neukrývá standardní LED symbolizující stav fotoaparát, nýbrž se jedná o fotobuňku sledující přiložení fotoaparátu k oku.

Paměťová karta je přístupná pod dvířky zboku přístroje, na opačném boku je pod gumovou krytku synchronizační konektor externího blesku a pod druhou napájecí, USB a A/V konektor. Akumulátor fotoaparátu se vkládá zespodu, vedle jeho dvířek je pak kromě kovového závitu pro stativový šroub i speciální konektor, pomocí nějž se fotoaparát připojuje do synchronizační kolébky či přímo na speciální fototiskárnu.

Technická specifikace
Jádrem ultrazoomového fotoaparátu DX6490 je CCD snímač s efektivním rozlišením 4,0 miliónů bodů a citlivostí 80 až 800 ISO. Maximální citlivost 800 ISO je však dostupná pouze při rozlišení 1,1 mil. bodů. Pro ostatní hodnoty je možné exponovat snímky s maximálním rozlišením 2408x1758 bodů. Ty se ukládají ve formátu JPEG s podporou EXIF 2.2 buď do interní 16 MB paměti či externí SD/MMC paměťovou kartu.
Objektiv fotoaparátu nabízí desetinásobný optický zoom s přepočtenou ohniskovou vzdáleností od 38 do 380 mm a dobrou světelností 2,8 - 3,7. Navíc je k dispozici třínásobný digitální zoom. Optická soustava objektivu je schopna ostřit v širokoúhlém režimu od 60 cm, při nejdelším ohnisku pak od 2 m. Pokud přepneme do makro režimu, je možné ostřit již od 12 cm resp. od 120 cm pro nejkratší / nejdelší ohniskovou vzdálenost.
Z hlediska expozice fotoaparát nabízí všechny možné režimy - od plně automatického, přes tři scénické programy až po programové režimy zahrnující prioritu clonu, času i plně manuální režim. V tom je možné volit libovolnou kombinaci expozičních hodnot s rozsahem časů 16 s - 1/1700 s a clonou f/2,8 - 8. Měření expozice je volitelné, a to buď průměrové, bodové či s důrazem na střed. Takto získaný výsledek je možno korigovat v rozsahu +-2 EV se třetinovým krokem.
Vyvážení barev nabízí kromě automatického nastavení pouze omezený výběr tří předdefinovaných hodnot (slunečno, žárovka, zářivka). Dále je k dispozici změna saturace barev (včetně sépiového a černobílého režimu) a korekce ostrosti obrazu.
Fotoaparát pořizuje kromě statických snímků také sekvenci maximálně šesti snímků s rychlostí 3 sn./s a ozvučenou videosekvenci ve formátu QuickTime Movie s rozlišením 320x240 bodů a rychlostí 20 snímků za sekundu. Její délka je omezena pouze volnou kapacitou paměťové karty či lze omezit v menu. Pro zpožděnou expozici je určen desetisekundový časovač.

 

Užitečnou a na fotoaparát této třídy nezvyklou funkcí je možnost automatického otáčení snímků dle informace z interního čidla polohy. Také synchronizační konektor pro externí blesky umožňující spouštění záblesku do 500 V na konektoru je poměrně nezvyklou výbavou kompaktního fotoaparátu. Displej fotoaparátu zobrazuje 153 000 bodů, což i vzhledem k jeho rozměrům napomáhá v jeho čitelnosti. Možnost regulace jasu však chybí. EVF hledáček pak zobrazí 180 000 bodů. Pro připojení k počítači slouží rychlý USB 2.0 port.
Součástí balení fotoaparátu je mimo jiné USB a audiovideo kabel, Li-Ion akumulátor 3,7 V 1700 mAh s rychlonabíječkou, poutko na krk, návod a instalační CD.

Ovládání
Ovládání modelu DX6490 odpovídá jeho netradiční konstrukci ovládacích prvků. To však neznamená, že by bylo nějaké nepřirozené či složité. Naopak, působí jednoduchým a přehledným dojmem, což ostatně odpovídá filozofii celého přístroje. O zapínání fotoaparátu podobně jako volbu režimů se stará kruhový posuvný ovladač na zadní stěně. Který režim je právě zapnutý je velice dobře patrné díky prosvětlení symbolů na něm pomocí bílé LED. Symbol automatického režimu je navíc vyroben ze zelené průsvitné fólie, takže se dobře rozpozná od ostatních.
Parametry v režimu focení se nastavují jednak pomocí tlačítek přímých voleb na horní straně fotoaparátu, pomocí pětisměrného joysticku v menu přístroje a poté pomocí nekonečného kolečka pod spouští, které lze kromě otáčení i stisknout. Toto kolečko slouží pro nastavení expozice a pracuje se s ním následovně. V dolní části displeje je zobrazen řádek, který informuje o nastavené cloně, času a kompenzaci expozice. V programovém režimu navíc zobrazuje zvolený režim (P/A/S/M). Mezi těmito parametry se posouváme pomocí otáčení kolečka, přičemž právě aktivní parametr se pozná podle žluté šipky nad ním. V závislosti na zvoleném režimu fotoaparátu máme přístup k více či méně parametrům. Pokud chceme hodnotu parametru změnit, stiskneme na něm ovládací kolečko a jeho otáčením nastavíme požadovanou hodnotu, kterou potvrdíme opětovným stiskem tohoto kolečka. Tento způsob se může zpočátku zdát jako nešťastný, ovšem člověk si na něj velice rychle zvykne a pozná, že se jedná o velice elegantní řešení vyžadující minimum ovládacích prvků.
Interní blesk vyskakuje pouze po uvolnění mechanické západky, což zajišťuje plnou kontrolu nad jeho náhodnou a nechtěnou aktivací. Jeho režim se volí pomocí tlačítka se symbolem blesku.


Zbývající parametry týkající se kvality obrazu a nastavení fotoaparátu se nastavují v jednoduchém a přehledném menu. To je uspořádáno do jednoho seznamu parametrů uspořádaných pod sebou, přičemž hodnota vybraného parametru (rozlišení snímku, citlivost snímače, vyvážení barev, způsob měření expozice apod.) se nastavuje po stisku joysticku v dalším samostatném okně. Po jeho potvrzení se opět vrátíme do hlavní nabídky. Její poslední položkou je vstup do systémového menu, které je opět svázáno s předchozím menu pomocí první položky. V tomto menu se například určuje, zda se má po expozici zobrazovat náhled pořízeného snímku či zda je funkční digitální zoom.
Na závěr jsme si nechali popis páčky ovládající optický zoom. Ta drží pomocí pružin ve středové poloze a reaguje na vychýlení do stran. Malé vychýlení znamená pomalou změnu ohniskové vzdálenosti, vychýlení do krajní poloh znamená rychlý posun. Tím je docíleno na jednu stranu velice precizního přibližování, kdy je v celém rozsahu rozlišeno více jak 45 (!) poloh, ale na druhou stranu se lze dostat z jednoho konce ohniska na druhý přibližně za 2,5 sekundy.

 

Uložené snímky se zobrazí po stisku tlačítka Review. Pokud je chceme prohlížet bez vysunutí objektivu, je nutné toto tlačítko podržet stisknuté současně s otočením kruhového ovladače do polohy jiné nežli OFF (teoreticky lze zvolit libovolnou polohu, ovšem poté, když chceme přístroj po prohlížení snímků vypnout, se většinou nepodaří rychle vrátit ovladač do polohy OFF, čímž se objektiv při vypínání přístroje stejně na chvíli vysune). V tomto režimu je možné stiskem joysticku zvětšit náhled snímku 2x, dalším stiskem 4x. Pro návrat do původního zobrazení je potřeba stisknout joystick potřetí. Pokud si při dvounásobném zvětšení vybereme pomocí vychýlení joysticku určitý výřez snímku mimo střed, po dalším zvětšení se opět vykreslí střed snímku, nikoli námi vybraného výřezu, což je drobná nevýhoda firmwaru tohoto fotoaparátu. V základním náhledu zobrazí vychýlení joysticku směrem nahoru podrobné informace o expozici snímku, naopak směr dolů přepne do indexového náhledu. Vychýlením vlevo/vpravo se listuje snímky, přičemž pokud joystick v tomto směru podržíme, aktivuje se rychlé listování. Při něm se zobrazují malé náhledy snímků uprostřed obrazovky. Tlačítko Share je specialitou fotoaparátů Kodak EasyShare a vyvolává vlastní menu, sloužíc pro přímý tisk snímků a jejich odesílání e-mailem. Pomocí tlačítka se symbolem "i" se zapíná zobrazování podrobných informací na displeji a to jak v režimu prohlížení, tak i focení.

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Za největší nedostatek fotoaparátu DX6490 považujeme vysokou kompresi, s jakou jsou ukládány pořízené snímky. Průměrná velikost fotografie o rozlišení 4 miliónů bodů typicky nepřesahuje 1 MB, což je velikost, kterou produkují některé fotoaparáty s polovičním rozlišením. Míru komprese bohužel nelze nastavit. Z toho logicky vyplývá menší rozlišitelnost detailů a výskyt světlých kontur v kontrastních přechodech. Na druhou stranu se díky tomu tak patrně neprojevuje na snímcích digitální šum, který je navíc při expozicích delších nebo rovných 1 s úspěšně odstraňován interní redukcí. Tak je ještě snímek pořízený při citlivosti 400 ISO poměrně přijatelný. Všimněte si na ukázkovém snímku pořízeném při této citlivosti hot pixelů, které nebyly díky vypnuté redukci šumu odstraněny. Automatické vyvážení barev pracuje poměrně spolehlivě a to i při nočních záběrech, což je vzhledem k absenci ručního změření důležité.

ISO80 ISO100 ISO200
ISO400 ISO800
Porovnání vyvážení barev a šumu na nočních snímcích (80 - 800 ISO, první snímek denní světlo, ostatní automaticky vyvážené)


Ukázka šumu na snímcích bez jeho redukce (ISO 80 až 800)

Objektiv vykazuje minimální chromatickou aberaci a mírné soudkovité zkreslení při nejširším ohnisku. Užití nejdelší ohniskové vzdálenosti přináší pouze nepatrné zhoršení kresby a scénu "narovnává" - optické zkreslení je naprosto minimální.

WB auto 38 mm 380 mm
Ukázka automatického vyvážení barev a porovnání optického zkreslení a rozlišení (ohnisko 38 a 380 mm)

ISO80 ISO80 ISO100
ISO200 ISO400 ISO800
Porovnání šumu a optického zoomu na denních snímcích (80 - 800 ISO)

O vlivu nastavení ostrosti hovoří následující výřezy:


Porovnání vlivu ostrosti (soft / normal / hard)

Praktické zkušenosti
Fotoaparát EasyShare DX6490 nás v řadě pohledů mile překvapil. Jeho rychlost je lepší průměr na danou třídu, o čemž hovoří rychlost startu včetně vysunutí objektivu 4,5 s. Sérii šesti snímků pořízenou v plném rozlišení ukládá na originální SD paměťovou kartu cca 45 s. Prodleva mezi jednotlivými snímky je něco přes 2 s. Jistou nevýhodou je stálé průběžné doostřování, které v některých situacích komplikuje postupnou změnu ohniskové vzdálenosti, kdy se fotoaparát místo reakce na další vychýlení ovládací páčky snaží pro danou ohniskovou vzdálenost zaostřit. Tato vlastnost se však bohužel objevuje i u některých konkurenčních modelů. Rychlost autofokusu je odvislá od dané situace, každopádně je však patrná funkce hybridního autofokusu, s jehož pomocí fotoaparát ostří i za velmi špatných světelných podmínek a to ve většině případů správně a přesně. Někdy se však stane, že ohlásí správné zaostření, i když je v hledáčku jasně vidět, že tomu tak není. V tomto případě je potřeba zkusit zaostřit znovu, což se již většinou zdaří. Přístroj za slabého osvětlení přepíná do černobílého zobrazení, díky němuž je slabě osvětlená scéna v hledáčku zřetelná bez zbytečného šumu.
Za hodně neobvyklé považujeme rozsah odchylky od ideální expozice, který je fotoaparát schopen zobrazit v manuálním režimu. Přístroje běžně končí na +- 2 EV a dále jen oznamují, že je scéna příliš pod(pře)exponována. DX6490 pracuje s rozsahem -13 až + 20 EV.
Způsob ovládání pomocí kolečka a jeho stisknutí je pomalý pro ty, kteří chtějí stále využívat manuální režim. Ovšem těm tento přístroj ani není určený. Pokud budeme považovat možnost M režimu jako pojistku pro situace, kdy si expoziční logika s danou scénou neporadí, je tento způsob ovládání naprosto stačující.
U přístroje bychom uvítali větší kontrolu nad automatickými funkcemi, jako je stálé doostřování a automatický úsporný režim. Fotograf by měl mít možnost tyto parametry ovlivnit, protože jinak díky nim může zbytečně přijít o drahocenné snímky.
K ovládání nemáme zvláštní poznámky. Pouze si je potřeba zvyknout na netradiční chod spouště, která je velice citlivá na namáčknutí, ovšem její domáčknutí již vyžaduje silnější stisk. Také ovládání pomocí kolečka zepředu bateriového gripu vyžaduje jistý cvik, protože jinak se může stát, že ho ještě před stisknutím omylem pootočíme, čímž volíme jiný parametr než jsme původně chtěli.

Závěr
Kodak EasyShare DX6490 je dobře zpracovaný fotoaparát určený pro náročné fotoamatéry, jimž je přizpůsobeno jednoduché a přehledné ovládání, včetně funkce EasyShare, usnadňující práci s pořízenými záběry. Těm náročnějším uživatelům pak nabídne plně manuální režim, či synchronizační konektor externího blesku, ovšem za cenu jistých omezení ovládání a kontroly následného zpracování obrazu. Majitelům tiskáren Kodak pak tento fotoaparát přináší další výhodu v podobě přímého tisku. Škoda, že tento zajímavý a malý digitální ultrazoom je poměrně těžko dostupný v maloobchodní síti, na čemž se jistě podílí i jeho doporučená cena 15 990,- s DPH.

Tématické zařazení:

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Recenze  

 » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: