Panasonic Lumix DMC-TZ20 – na cesty s GPS - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Recenze - fotoaparáty

Panasonic Lumix DMC-TZ20 – na cesty s GPS

lumix_tz20_100px

24. června 2011, 00.00 | Univerzálně použitelný kompakt z populární řady Lumix TZ ideální na cesty, výlety a dovolené nabízí 16× optický zoom Leica, který začíná u širokoúhlého ohniska, snímač CMOS s rozlišením 14 megapixelů, velký a kvalitní dotykový displej, umožňuje snímat ve 3D režimu a má zabudovaný modul GPS pro záznam zeměpisných údajů k pořizovaným snímkům.

Panasonic tradičně představil Lumix TZ20 spolu s „odlehčenou verzí“ (TZ18), jak jsme vás aktuálně informovali letos v lednu. Článek si můžete otevřít v novém okně zde a najdete v něm hlavně srovnání těchto dvou modelů.



Zajímavé je také srovnání s předchozím modelem – Lumix TZ10:

  • TZ20 má obrazový snímač CMOS s rozlišením 14,1 Mpx, TZ10 CCD s 12,1 milionu pixelů; oba čipy jsou ale stejně velké, respektive malé – mají úhlopříčku 1/2,33 palce a rozměry 6,12 × 4,51 mm.
  • TZ20 má obrazový procesor Venus Engine FHD, TZ10 HD II.
  • TZ20 umožňuje přepnout poměr stran obrazu i na čtvercový formát 1:1, kdežto TZ10 „umí jen“ 4:3, 3:2 a 16:9.
  • Změna je i u videoklipů. U TZ20 je maximem stereofonního videa formátu AVCHD (MPEG4/H.264) rozlišení 1 920 × 1 080 obrazových bodů při snímkové frekvenci 50 obrázků za sekundu, zatímco stereofonní video formátu AVCHD Lite u TZ10 má maximum 1 280 ×720 pixelů a frekvenci 30 obr./s.
  • Pankratický objektiv Leica DC Vario-Elmar je v případě TZ20 šestnáctinásobný optický zoom 4,3–68,8 mm 1:3,3–5,9. Rozsah ohniskových vzdáleností po přepočtu na 35mm formát odpovídá pro statické snímky 24–384 mm, pro video pak 29–464 mm. V případě TZ10 se jedná o dvanáctinásobný optický zoom 25–300 mm 1:3,3–4,9.
  • Oba modely mají systém optické stabilizace obrazu Power O.I.S. s aktivním režimem pro natáčení videa.
  • Základní rozsah ekvivalentu citlivosti ISO je shodný – od 80 do 1 600; v případě programu Vysoká citlivost se mi v testu podařilo z přístroje vyloudit citlivost ISO 6 400 (v téměř úplné tmě).
  • Měření expozice je shodné a systém nabízí na výběr tři režimy: vícezónové, se zdůrazněným středem a bodové.
  • Vícebodový autofokus v obou případech pracuje na principu detekce kontrastu, v makrorežimu má minimální zaostřovací vzdálenost 3 cm, umožňuje použít bodové ostření, až 23 zón, funkci Tracking AF pro sledování vybraných objektů a samozřejmě nechybí souvislé ostření. Ovšem TZ20 má třípalcový dotykový displej a ten umožňuje ovládat přístroj dotyky, ať už prsty, nebo pomocí dotykového stylusu, a tedy také speciální funkce, mezi kterými je i ostření na vybraný objekt pomocí dotyku.


  • TZ20 má také širší rozsah rychlostí závěrky – od jedné minuty do 1/4 000 sekundy, kdežto u TZ10 je nejkratším časem jen 1/2 000 s.
  • Lumix TZ10 měl podprůměrnou výdrž baterie – na plné nabití umožňovala pořídit asi 300 snímků. Nový model TZ20 v tomto parametru „nezaostává“, když umožňuje pořídit ještě méně snímků – cca 260. Velkým „žroutem energie“ je samozřejmě modul GPS, s tím je třeba počítat. Chcete-li jednotku GPS používat, a pokud si vyberete ze dvou modelů ten, který ji má zabudovanou, lze předpokládat, že ji používat chcete a budete, určitě vám doporučuji mít v záloze připravenu další plně nabitou baterii. Pro úplnost uveďme, že se jedná o 3,6V dobíjecí lithio-iontovou baterii DMW-BCG10E s kapacitou 895 mAh (3,3 Wh).


  • A jak je zřejmé z připojeného obrázku, dokoupit je možno adaptér pro napájení z elektrické sítě. Snímky ukazují také uložení baterie, nad kterou je slot pro paměťové karty SD, SDHC, SDXC, ale i odolný kovový závit pro připojení ke stativu.



    Na pravém boku je elegantní a praktický kryt konektorů: USB 2.0 + AV výstup (PAL/NTSC) a mini HDMI typu C s osmi vývody.

    Lumix TZ20 – vybrané podrobnosti

    Fotoaparát nabízí široký výběr režimů expozice. Má pohodlný samočinný program řízený umělou inteligencí, bohatý výběr scénických programů, pružnou programovou automatickou expozici, poloautomatické programy s prioritou rychlosti závěrky a clonového čísla, a nechybí ani režim s ručním nastavením všech parametrů expozice, byť v limitovaném rozsahu (rozsah časů expozice uvádím výše, rozsah clonových čísel je 3,3–6,3/8). Dva nejčastěji používané scénické programy si uživatel může uložit do paměti a má je rychle k dispozici pro pohotové použití, do paměti může uložit i jedno kompletně uživatelské nastavení.



    Na otočném voliči je ještě jedna volba: režim 3D Photo pro pořizování fotografií s prostorovým efektem, které fotoaparát zvládá pomocí vlastní optiky. Ve 3D režimu fotoaparát automaticky pořídí sérii několika snímků vybraného motivu, dva z nich vybere a upraví pro 3D zobrazení na 3D televizoru, notebooku nebo monitoru. Trojrozměrné snímání je možné pouze v horizontální rovině a s fotoaparátem „na šířku“, „na výšku“ funkce nefunguje a stejně tak není tato funkce určena pro natáčení 3D videa. Postup je snadný: namáčkneme spoušť pro zaostření a nastavení expozice, spoušť domáčkneme, fotoaparát posouváme zleva doprava (doporučeno je během cca 4 sekund posunout asi o 10 cm). Systém fotoaparátu jednak fixuje zoom v základní poloze, sníží rozlišení snímků na 2 Mpx při poměru stran obrazu 16:9 a snímky jsou ve 3D formátu MPO. Snímky je možno na displeji fotoaparátu normálně prohlížet a s 3D efektem na kompatibilních televizorech a monitorech, přičemž základem je propojení fotoaparátu pomocí HDMI. Pokud vložíme do slotu TV paměťovou kartu, nemusejí se 3D snímky vůbec zobrazit, což platí zejména pro starší modely televizorů.



    Během natáčení videozáznamů je možno používat zoom a pořídit statický snímek; jako běžné fotografie ale lze použít i jednotlivá okénka videozáznamu. Fotoaparát také nabízí několik režimů souvislého snímání, jehož rychlost je mimo jiné závislá na použití elektronické nebo mechanické závěrky. S mechanickou a v plném rozlišení má maximum 5 snímků za sekundu pro řadu 100 snímků, anebo á 10 obr./s pro 15 snímků v řadě. S elektronickou pak á 40 obr./s pro řadu 50 snímků v rozlišení 5 Mpx, anebo á 60 obr./s pro řadu 60 snímků v rozlišení 3,5 Mpx.



    Pevně zabudovaný dotykový TFT LCD panel s délkou úhlopříčky cca 7,6 cm (3 palce), poměrem stran 4:3 a s rozlišením 460 800 obrazových bodů má speciální ochrannou a antireflexní vrstvu, široké zobrazovací úhly a funkce Auto Power LCD, Power LCD a kalibrace – nastavení dotykové plochy. Při kalibraci je uživatel veden, aby se dotykovým perem postupně dotkl pěti vyznačených bodů v rozích a středu panelu. Na displeji lze mj. zobrazit orientační histogram a dva typy pomocných linií, klasickou mřížku a mřížku doplněnou o diagonální linie s vyznačením středu panelu.



    Přibalen je standardní dotykový stylus. Dobře se drží, funkčně je v kombinaci s dotykovým displejem TZ20 bezvadný. Jen je škoda, že není lépe vyřešeno poutko na zápěstí, zejména právě uvázání dotykového pera, případně jeho sekundární využití pro upnutí poutka k zápěstí. Ale – to je drobnost a předpokládám, že si v praxi každý poradí.

    Cestovatelský kompaktní fotoaparát Lumix TZ20 je obdobně jako TZ10 vybaven jednotkou GPS. Co tato skutečnost obnáší, jaké jsou možnosti spojené s GPS a co z tohoto hlediska nabízí samotný fotoaparát?



    GPS a geotagging

    GPS – Global Positioning System, Celosvětový navigační systém, určuje polohu podle signálu z družic na oběžné dráze kolem Země. Polohu míst na Zemi určují zeměpisné souřadnice, tedy údaje o zeměpisné délce a šířce. Zeměpisná délka se měří od základního (Greenwichského) poledníku a na západ jsou hodnoty kladné, na východ záporné (od 0 do 180˚), šířka se měří od rovníku a na sever jsou hodnoty kladné, na jih záporné (od 0 do 90˚).

    Digitální fotoaparáty ukládají s pořízenými snímky EXIF metadata, která obsahují náhledy, histogram a mnoho informací o datu pořízení, parametrech expozice, použití blesku, nastavení citlivosti a režimu vyvážení bílé, ale i o fotoaparátu a případně také o autorských právech. A má-li přístroj integrovanou jednotku GPS (nebo ji lze připojit), pak také metadata se zeměpisnou pozicí.

    EXIF – Exchangeable Image File Format je specifikace pro formát metadat. A výraz metadata vznikl spojením řeckého slova „meta" = mezi, za, a latinského „data“ = to, co je dáno. Jedná se tedy o přehledně a jednoduše strukturované informace. A v praxi s nimi umí pracovat celá řada programů. Obsahují-li také GPS EXIF metadata, jako v případě „našeho“ fotoaparátu, můžeme je využívat nejen přibalenými programy, ale také oblíbenými editačními programy Zoner PhotoStudio, Adobe Photoshop Elements, anebo třeba Adobe Bridge.

    Proces přidávání geografických metadat k různým médiím (snímky, videa, webové stránky, ...) je označován jako Geotagging (nebo Geocoding). GPS metadata mohou kromě dat o zeměpisné délce a šířce obsahovat i údaje o nadmořské výšce, azimutu a zeměpisné názvy.



    Lumix TZ20 a GPS

    Fotoaparát má vylepšený modul GPS a systém, který automaticky zaznamenává lokalizační údaje do EXIF metadat každého snímku, tedy zeměpisnou polohu, kde byl pořízen. V databázi tohoto systému je nově milion zajímavých míst na celém světě, což uživateli poskytuje informace o tom, jaké fotografuje významné kulturní, nebo historické památky, anebo přírodní rezervace. Snímky lze podle těchto údajů také třídit a vyhledávat. A snímky s geo-tagy také můžeme vymezit na webových mapách a sdílet se členy rodiny, s přáteli, kamarády.

    TZ20 ukazuje jméno města, oblasti a orientační body a pomocí interní databáze poskytuje v reálném čase informace o daném místě. V menu je celá jedna záložka věnovaná GPS a různým nastavením, jako je režim cesty, následná volba oblasti a další volby, jak ukazují sejmuté obrazovky, a to včetně výběru oblasti GPS, místního názvu, význačného bodu ap. – tedy už přímo ve fotoaparátu můžeme zadat údaje, které slouží k snazšímu a rychlejšímu vytváření databází, vyhledávání a také vytváření prezentací a k vyhledávání míst na online mapách.



    Příjem signálů ze satelitů GPS byl ve volné přírodě i ve městě zcela bez problémů, někdy ale trvalo získání správného příjmu signálů o něco déle, kolem pěti minut, v interiéru, respektive na balkóně někdy i sedm. Systém si také poměrně dlouhou dobu zachovává v paměti předchozí význačný bod, což může být v cizím městě matoucí. V některých případech jsem také zaznamenal větší odchylku uvedené lokalizace od skutečnosti, a to až 200 m. Perfektní jsou ale možnosti nastavení, jako režim cesty a nastavení času s GPS, přičemž v automatickém režimu systém sám čas upravuje i podle údajů z GPS.



    K TZ20 je přibalen program Panasonic PHOTOfunSTUDIO 6.1 HD Lite Edition, který umožňuje pracovat s fotografiemi a filmy včetně jejich lokalizačních údajů, tak jak jsou automaticky řazeny do virtuální složky v abecedním pořadí pro rychlé vyhledávání a třídění. A vnitřní hodiny fotoaparát automaticky upraví na místní čas v daném místě. Při „natažení“ snímků do databáze a jejich rozdělení podle místa pořízení (oblast, město, význačný bod) je Panasonic Studio pomalejší, neboť rovnou v aplikaci „wizard" detekuje na kartě všechny fotografie (a případně i videa) a nabídne „pokračovat", což znamená import, anebo „zrušit", případně lze upravit výběr dat, kupříkladu odznačit videa. Po zrušení transferu dat ovšem zůstane otevřeno základní pracovní rozhraní programu se soubory, se kterými jsme pracovali naposledy.



    EXIF metadata vybraného snímku v PhotoFunStudiu. Vlevo je soubor hlavních informací včetně nastavených parametrů expozice a použitých funkcí. Vpravo nahoře je ukázka druhé záložky, která umožňuje vepsat vlastní komentáře, a vpravo dole informace o místě pořízení snímku včetně zeměpisné polohy a uživatelské označení, které jsem dopsal do připraveného rámečku. Kmitočet příjmu signálu je 1 575,42 MHz (kód C/A) a zeměpisný souřadnicový systém je WGS84.



    Ukázka, kde a jak zobrazuje lokalizační údaje snímků program Zoner PhotoStudio 13.



    A zde alespoň několik příkladů vyznačení místa pořízení snímku na základním druhu mapy, fotografická verze, turistická verze a nakonec historická verze Mapy.cz. Použil jsem Mapy.cz na Seznamu.cz, ale možností je přirozeně mnohem, mnohem víc.

    Lumix TZ20 – výběr ze zkušebních snímků



    Celková reprodukční charakteristika je za dobrých a běžných podmínek dobrá. Základní míra kontrastu a ostření je poměrně dobře nastavená, zvýraznění hran je relativně mírné, dobře optimalizované je i barevné a jasové moaré. Přístroj si poradí i se záběry s poměrně velkým kontrastem; využít je možno funkci i.Expozice s volbami rozšíření dynamického rozsahu Nízké/Standardní/Vysoké.



    Optické zkreslení obrazu je u nejkratší ohniskové vzdálenosti zřetelné, ale nepřesahuje míru, kterou lze pro kompaktní objektiv a danou ohniskovou vzdálenost předpokládat. U nejdelšího ohniska je distorze obrazu zcela minimalizovaná. Snímky umožňují prozkoumat i další parametry obrazu, zejména barevnou odchylku a vinětaci, a to s konstatováním, že výsledky nevybočují z hranic, které jsou pro „kapesní ultrazoomy“ běžné.



    Ostrost a prokreslení detailů v celé ploše obrazu lze dobře posoudit na snímku hřbetů knih s různou barvou a texturou. Vlevo při hodnotě citlivosti ISO 200 (čas expozice 1/20 s), vpravo 1 600 ISO (čas 1/160 s). Clonové číslo bylo 6,3 a ohnisková vzdálenost 10,10 mm (ekv. u 35mm formátu: 59 mm).



    Barevné podání v plenéru odpovídalo realitě, a to za jasného slunečního svitu i při zhoršené kvalitě osvětlení. Kvalitní bylo také vyvážení bílé barvy a tedy i celkového barevného podání při žlutém žárovkovém osvětlení, plná automatika i režim Žárovka pracovaly poměrně přesně. Pro vyvážení bílé jsou kromě plné automatiky k dispozici čtyři přednastavené režimy (exteriér – jasná obloha, exteriér – pod mrakem, exteriér – stín a žárovkové osvětlení) a možnost vyvážit ručně – uživatelsky.



    I když je použit obrazový snímač typu CMOS, obrazový šum je u vyšších hodnot citlivosti zřetelný a u nejvyšší základní hodnoty ISO 1 600 je zvýšený a projevuje se jasový i barevný. Rozsah nastavitelného ekvivalentu citlivosti ISO je 100–1 600. Uživatel ale také může využít režimy i.ISO a Auto.



    V režimu Vysoká citlivost systém nastavuje citlivost v rozsahu 1 600–6 400 ISO a při snímání za téměř úplné tmy skutečně také nejvyšší hodnotu nastavil. Ukázka je zcela vlevo (čas 1/5 s, clona 5 a citlivost zmíněných 6 400 ISO). Referenční obrázky jsou pořízeny s využitím programu s prioritou clonového čísla – nastavil jsem 6,3. Uprostřed citlivost 1 600 ISO (čas 2 s) a vpravo 100 ISO (čas 8 s). Ohnisková vzdálenost byla vždy 18,70 mm (ekv. 108 mm). K dispozici je také režim i.Málo světla, kdy je hodnota minimálního osvětlení cca 14 lx, přitom však systém používá čas expozice 1/50 s, který je běžně „udržitelný z ruky“.



    Digitální šum na snímku z reálného prostředí u dvou různých hodnot obecné citlivosti. Vlevo 200 ISO (1/15 s), vpravo 1 600 ISO (1/125 s). Clonové číslo bylo 6,3 a ohnisková vzdálenost 16 mm (ekv. 35mm formátu: 93 mm).



    Ukázka některých možností pro změny barevného podání. Použít je možno jednak funkci Podání barev s volbami Standardní, Normální, Živé/pestré barvy, černobílé, sépiově hnědé a pak chladnější a teplejší podání, ale také některé položky v nabídce scénických programů, které jsou spíše digitální efektové filtry, typickými příklady jsou volby Vysoká dynamika nebo Černobíle s efektem filmového zrna. Zde jsem použil vlevo nahoře živé barvy a dole chladnější a teplejší podání (čas 1/15 s, clona 6,3 a citlivost 200 ISO, ohnisko 14,80 mm/ekv. 86 mm). Vpravo nahoře je efekt vysoká dynamika, u kterého systém nastavil čas 1/13 s, clonu 4,7 a citlivost 400 ISO, zoom jsem nastavil na 13,60 mm (ekv. 79 mm).



    A zde jsou ukázky, jak fotoaparát převádí barevné tóny do šedé škály, jak je laděn digitální filtr pro sépiově hnědé podání a jaký je účinek digitálního efektu kontrastního černobílého podání se zvýšeným digitálním šumem – simulace zrnitého filmu. Normální čb a sépie: ohnisko 14,80 mm (ekv. 86 mm), čas expozice 1/15 s, clonové číslo 6,3 a ekvivalent citlivosti ISO 200. Světlá čb: čas 1/13 s, clona 4,7 a citlivost 400 ISO. Kontrastní zrnitá čb: čas 1/200 s, clona 4,7 a citlivost 1 600 ISO. V obou případech bylo ohnisko 13,60 mm (ekv. 79 mm).



    Efekt dírkové komory. Ohnisko 13,60 mm (ekv. 79 mm), čas expozice 1/15 s, clona 4,7 a citlivost ISO 200.



    V nabídce „Scén“ je také možnost přiřadit snímku rovnou při fotografování jeden ze tří ozdobných rámečků. Systém ovšem sníží rozlišení obrazu na 1 600 × 1 200 px. V případě této ilustrační ukázky je velikost dat 5,4 MB a velikost souboru 670 kB.



    Rozostření pozadí, které je nedaleko od hlavního objektu. Ohnisko 18,70 mm (ekv. 108 mm), čas expozice 1/40 s, clona 5 a citlivost ISO 200.



    Ukázka využití zabudovaného elektronického blesku. Vlevo je nepoužitelný snímek, kdy byl nastaven automatický režim blesku a systém záběr vyhodnotil tak, že není třeba záblesk emitovat (ohnisko 14,80/86 mm, čas 1/1 200 s, clona 6,3 a citlivost 1 600 ISO). Vpravo jsem použil režim blesku s nuceným zábleskem (ohnisko 21,70/126 mm, čas 1/320 s, clona 5,1 a citlivost 200 ISO).



    Městská krajina, celek I. Ohnisko 4,30 mm/ekv. 25 mm, čas 1/640 s, clonové číslo 6,3 a citlivost 100 ISO. Program s prioritou clonového čísla.



    Městská krajina, celek II. Ohnisko 4,30 mm/ekv. 25 mm, čas 1/1 300 s, clonové číslo 6,3 a citlivost 200 ISO. Program s prioritou clonového čísla.



    Polocelek – výřez z předchozího záběru pomocí ohniskové vzdálenosti 23,40 mm/ekv. 136 mm. Rychlost závěrky 1/500 s, clona 6,3 a ekvivalent citlivosti ISO 200. Program s prioritou clony.



    Detail domu z popředí druhého celkového záběru. Výřez pomocí ohniskové vzdálenosti 68,80 mm/ekv. 525 mm, rychlost závěrky 1/800 s, clona 6,3 a citlivost ISO 200. Program s prioritou clony.



    Dvojice snímků na výšku s dominantní oblohou. Ohnisko 4,30 mm/ekv. 25, resp. 27 mm – dle údaje v EXIF. Vlevo použit scénický program Krajina: čas 1/1 600 s, clona 4 a citlivost 160 ISO. Vpravo program s prioritou clonového čísla: čas 1/1 000 s, clona 6,3 a citlivost 200 ISO.



    Městská krajina, jiný celek. Ohnisko 4,30 mm/ekv. 25 mm, čas 1/800 s, clona 6,3 a citlivost 200 ISO. Program s prioritou clonového čísla.



    Městská krajina, zoom v poloze 23,40 mm/ekv. 136 mm, čas 1/320 s, clona 6,3 a citlivost 200 ISO. Program s prioritou clonového čísla.



    Městská krajina – střechy, v pozadí Žižkovská věž. Ohnisko 4,30 mm/ekv. 27 mm, čas 1/2 000 s, clona 4,5 a citlivost 100 ISO. Automatika.



    Vlevo použit program s prioritou clonového čísla: ohnisko 11,70 mm/ekv. 70 mm, čas 1/800 s, clona 6,3 a citlivost 100 ISO. Vpravo scénický program Krajina: ohnisko 68,80 mm/ekv. 457 mm, čas 1/1 300 s, clona 5,9 a citlivost 100 ISO.



    Vltava I. Ohnisko 4,30 mm/ekv. 25 mm, čas 1/800 s, clona 4 a citlivost 160 ISO. Scénický program Krajina.



    Vltava II. Ohnisko 30,10 mm/ekv. 175 mm, čas 1/320 s, clona 5,4 a citlivost 100 ISO. Scénický program Krajina.



    Vltava III. Ohnisko 68,80 mm/ekv. 525 mm, čas 1/250 s, clona 5,9 a citlivost 100 ISO. Scénický program Krajina.



    Tatra I. Ohnisko 38,30 mm/ekv. 222 mm, čas 1/500 s, clona 5,5 a citlivost 400 ISO. Automatika.



    Tatra II. Ohnisko 5,90 mm/ekv. 34 mm, čas 1/640 s, clona 3,6 a citlivost 100 ISO. Automatika.

    Stručně na závěr

    Kompakty Lumix TZ – Traveller Zoom jsou koncipovány jako snadno přenosné i ovladatelné malé fotoaparáty na cesty, které mají díky zoomu s velkým rozsahem poměrně široké použití. Charakter „cestovatelského zoomu“ v případě modelu TZ20 ještě umocňuje integrovaný modul GPS pro určování a záznam zeměpisné polohy. Jeho funkce spojené s tímto systémem poskytují informace o místech, kde se uživatel právě nachází, ale poslouží i pro vhodné třídění snímků a videí podle přesných míst pořízení, a také automaticky upravuje čas s využitím dat z GPS. A po připojení k počítači s dostupným internetem umožňuje zobrazovat místa pořízení na online mapách a umisťovat na ně fotografie, které tam byly pořízeny.

    Lumix TZ20 je stylový foto-videoaparát se šestnáctinásobným „superzoomem“, s kovovým tělem, kovovými, výborně funkčními ovládacími prvky i kovovým závitem pro stativ. Je snadno a dobře ovladatelný, atraktivní hlavně pro uživatele, kteří mají rádi ovládání pomocí dotykového displeje a možnosti, které tato koncepce nabízí, včetně prohlížení a také úprav snímků a videoklipů. Mnoho spotřebitelů osloví možností maximálně komfortního fotografování a natáčení videa pro radost s využitím samočinného režimu řízeného umělou inteligencí, na druhou stranu řadu uživatelů zase zaujme poměrně širokými možnostmi pro individuální nastavení parametrů expozice a nabídkou funkcí pro další, často jemné tvůrčí úpravy.

    Celková obrazová kvalita je dobrá, přístroj si vcelku dobře poradil i s náročnějšími světelnými podmínkami. Podání barev je realistické, tonální přechody plynulé, velké plochy homogenní, za předpokladu, že je nenaruší digitální šum. Ten stoupá spolu s citlivostí a projevuje se barevný i jasový. Vyvážení bílé barvy při umělém osvětlení systém fotoaparátu zvládá velmi dobře. Když jsem srovnal s výsledky u modelu TZ10, pak u vyvážení bílé je zlepšení zcela evidentní, v případě šumu se projevuje spíše změna v jeho charakteru, lehké potlačení barevného a lehké posílení jasového. Zkreslení obrazu je u dlouhé ohniskové vzdálenosti prakticky zanedbatelné, u nejkratšího ohniska je soudečková distorze poněkud výraznější, ale v mezích předpokladů pro kompaktní objektiv tohoto typu.

    Tématické zařazení:

     » Ostatní  » FotoTechnika  

     » Recenze  

     » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

     

     

     

     

    Přihlášení k mému účtu

    Uživatelské jméno:

    Heslo: