Makrofotografie u DSLR - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Vybíráme

Makrofotografie u DSLR

Makro

30. června 2004, 00.00 | Makrofotografie zobrazuje živé i neživé předměty tak, jak je lidské oko jen stěží může vidět. Vlastníte-li digitální zrcadlovku tak vám nabízíme úvod do magiského světa skutečné makrofotografie. Co budete potřebovat?

Od nepaměti byli lidé fascinování světy, které nemohli vidět. Zvědavost lidem vrozená odjakživa vnucovala otázky typu: „Jak vypadá nepoznané?“ a hned na to „Jak to poznat?“ Díky obrovskému nástupu techniky posledních let se nepoznané stále zmenšuje – dnes se díváme již na samý okraj vesmíru a z druhé strany fotografujeme molekuly… Makrofotografie je obor, který zobrazuje předměty zhruba v měřítku do 10:1 (10x zvětšené). Neklade si tedy za cíl posunout hranice lidského vědění - na to dnes již běžné vybavení nestačí. Ale přesto může zobrazit svět tak, jak ho normálně nevidíme, zobrazit jeho fascinující krásu a křehkost a tím snad trochu přispět k tomu, abychom si krásy našeho okolí vážili a rozuměli mu. Samostatnou kapitolou je potom použití makrofotografie pro dokumentační účely (mikroelektronika, přesné strojírenství atp.), pro didaktické či presentační účely. V sérii článků na téma makrofotografie vám budeme postupně přinášet nejen teoretické základy ale i praktické možnosti jak dosáhnout makro měřítka na digitálních zrcadlovkách, zejména se zaměříme na makroobjektivy.

ZÁKLADNÍ PARAMETRY MAKROFOTOGRAFIE

Měřítko snímání
Měřítkem snímání se rozumí poměr mezi skutečnou velikostí fotografovaného předmětu a jeho obrazem na snímači (nikoliv na výsledné fotografii!!). Příklad - brouk má skutečnou velikost 1 cm a na snímač se zobrazí ve velikosti 0,5cm. Takové měřítko označujeme jako 1:2. Pokud by se brouk na snímač zobrazil ve velikosti také 1 cm, je to měřítko 1:1. Předpokládáme-li, že kinofilmové políčko 24x36mm se zvětší na formát fotografie 13x18cm, dojde u měřítka snímání 1:1 k zvětšení brouka na velikost 5,4cm tedy 5,4x tedy jeho zobrazení v měřítku 5,4:1. Skutečné a pravé makro objektivy dosahují měřítka 1:1. Některé levnější a kombinované objektivy se schopností i makro režimu dosahují měřítek jen 1:2. Pro srovnání - normální objektivy mají měřítka kolem 1:5. Vzhledem k menší velikosti snímače na některých digitálních zrcadlovkách a jejich přepočítacímu koeficientu cca 1,6x (Canon EOS 10D, 300D, Nikon D70, D100 a další) se vlastně obraz více zvětšuje a měřítko snímání roste též. Proto makro objektiv s měřítkem 1:1 nasazený např. na Canon EOS 10D bude mít měřítko 1,6:1.

Ukázka měřítka snímání
Ukázka měřítka snímání s makroobjektivem Sigma 1:1.

Minimální zaostřovací vzdálenost
Dalším důležitým parametrem makro objektivů je minimální zaostřovací vzdálenost – neboli jak nejblíže můžete snímanému předmětu být abyste byli ještě schopni zaostřit. Měří se od předmětu k rovině snímače – nikoliv k přední části objektivu! Při této vzdálenosti taky objektiv dosahuje svého největšího měřítka snímání. Čím dále jste od předmětu, tím méně si foťákem a tělem stíníte, ale jakékoliv chvění foťáku se více projevuje. Naopak u krátkých vzdáleností předmět Vašeho zájmu plašíte (hmyz), stíníte si a dochází i k výraznému perspektivnímu zkreslení podobně jako u širokoúhlých objektivů.

Ukázka nízké hloubky ostrosti
Ukázka minimální hloubky ostrosti v řádu milimetrů při cloně f/4.5.

Hloubka ostrosti
Kdo se někdy podíval do mikroskopu ví, že při zvětšování obrazu dramaticky klesá hloubka ostrosti (jsou ostrá tykadla, ale už ne oči brouka nebo naopak). Podobný problém samozřejmě potkává i makro objektivy. Proto se makro objektivy pyšní možností vysokých clonových čísel (f/32, f/45) s cílem umožnit vysokou hloubku ostrosti. Ale příroda je nekompromisní! Při vysokých clonových číslech (malé díře) dochází k difrakci světla a tím k poklesu brilance obrazu. Prostě něco za něco. Nicméně nikdo Vás nenutí nejvyšší clonová čísla u makro objektivů používat!

JAK DOCÍLIT MAKRO MĚŘÍTKA NA DIGITÁLNÍCH ZRCADLOVKÁCH

Předsádky
Předsádková čočka je nejjednodušší a asi i nejlevnější cestou k makrofotografii. Je to v podstatě lupa, která se našroubuje na přední přírubu normálního objektivu (jako filtr) a umožní ostřit na kratší vzdálenosti než samotný objektiv bez předsádky. Naopak nelze s ní již ostřit na nekonečno.

Předsádky

Mezikroužky
Mezikroužky jsou vlastně „kus černé trubky“ nasazený mezi tělo foťáku a objektiv. Tím oddálí objektiv od roviny snímače a opět umožní ostřit na kratší vzdálenost než normálně. Vyrábí se většinou v sadách 12, 20 a 36mm a jdou různě kombinovat a tím měnit vzdálenost oddálení objektivu od těla foťáku. Na první pohled jednoduché, při podrobnějším pohledu si však uvědomíte, že mezikroužky snižují cca o 2 clonová čísla světelnost objektivu (např. váš objektiv f/4 bude po nasazení mezikroužků cca f/8) a také se násobí všechny optické vady objektivu (zejména chromatická vada).

Mezikroužky

Makrokonvertory
Makrokonvertor je mezikroužek ale vybavený optikou (skly), která zdvojnásobuje ohniskovou vzdálenost objektivu a opět snižuje minimální zaostřovací vzdálenost. Nasazuje se stejně jako mezikroužky mezi tělo foťáku a normální objektiv. Stejně jako u mezikroužků snižuje světelnost objektivu cca o 2 clonová čísla.

Makro konvertor

Reversní objektiv
Jedná se o použití normálního objektivu, ale nasazeného na foťák obráceně. Protože to je ale mechanicky nemožné, je potřeba použít reversní soupravu, která nasazení „vzhůru nohama“ umožní. Princip je v tom, že v normální poloze objektiv obraz zmenšuje na snímač, zatímco v obrácené poloze objektiv obraz logicky zvětšuje! Jednoduché, ale v praxi zatížené řadou technických i ergonomických problémů. Leč možné.

Redukce pro reversní použití objektivu

Makroobjektivy
Samozřejmě ten nejsprávnější způsob snímání makra je pořídit specializovaný makroobjektiv. O skutečném makro objektivu hovoříme v případě, že jeho měřítko zobrazení je 1:1. Makroobjektiv není nic jiného než normální objektiv ale se schopností zaostřit i velmi blízké předměty a s optimalizovanou optikou a její kresbou právě na tento druh blízkého snímání. Makroobjektiv lze ale používat jako zcela normální objektiv a ostřit plynule od minimální zaostřovací vzdálenosti (kde se dosahuje právě měřítka snímání 1:1) až po nekonečno. Nepravé makro objektivy (mezi něž patří např. Sigma AF 70-300mm f/4-5.6 APO Macro Super) dosahují většinou měřítka „jen“ 1:2 a jsou většinou kombinovány se širokorozsahovými zoomy. Praktické řešení typu 2 v 1, ale samozřejmě na úkor kvality obrazu.

Makroobjektiv Sigma

ZÁVĚR

V následujících článcích na téma makrofotografie se zaměříme na praktické recenze objektivů pro dosažení skutečných makro měřítek 1:1 a zejména se zaměříme na makroobjektivy japonského výrobce Sigma. Připravuje se redakční test objektivů Sigma AF 105mm f/2.8 EX Macro a AF 180mm f/3.5 EX APO Macro IF HSM. Věříme, že i vy pomocí nich objevíte fascinující krásu mikrosvěta a zažijete úžasné chvíle při fotografování.

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Praxe  

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Vybíráme  » Technologie  

 » Praxe  » Základní postupy  

 » Recenze  

 » Recenze  » Recenze - profi technika  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: