Recenze výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“ - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Výstavy

Recenze výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“

19. dubna 2010, 00.00 | Známá fotografická škola Institut tvůrčí fotografie nedávno oslavila své 20leté jubileum. U příležitosti těchto významných kulatin vznikla rozsáhlá výstava fotografií, kde je prezentován výběr prací těch nejlepších studentů dané školy, která si za dobu své existence vydobyla prestižní postavení v tuzemsku i v zahraničí. Uvedenou výstavu opavského I.T.F. můžete shlédnout v Brně v Divadle Reduta do 2. května 2010. Po skončení brněnské expozice tato výstava zamíří dále do Prahy, Ostravy, Bratislavy, Kolína nad Rýnem a Oxfordu. Více viz náš článek

Po celý duben (výstava končí 2. 5. 2010) bude v prostorách brněnského divadla Reduta k vidění rozsáhlá výstava fotografií studentských prací významné fotografické školy, jakou je Institut tvůrčí fotografie (v textu dále pod T.F.) při Slezské univerzitě v Opavě . Tato škola si v uplynulých letech vybudovala postavení přední fotografické školy, jejíž někteří studenti v minulosti vyhráli nemálo prestižních ocenění v tuzemsku (např. Czech Press Photo ) i v zahraničí (např. World Press Photo - Rafał Milach ).


Plákát k výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“

Slezská univerzita v Opavě prostřednictvím Institutu tvůrčí fotografie, nabízí jako jedna z mála vysokých škol fotografie dálkové studium fotografie, takže věková skladba jejích studentů je značně rozmanitá (výjimkou zde nejsou například 30 a víceletí studenti), což se v nemálo případech projevuje také ve vyzrálé umělecké tvorbě jejích absolventů. V současnosti na I.T.F. studuje přes 200 studentů, což z ní dělá největší fotografickou VŠ v České republice (uvedenou školu navštěvuje, kromě tuzemských studentů, také nemalé množství cizinců z Polska, Slovenska, Německa, Francie, Ruska a dalších zemí).


Brněnská část výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“ se koná v prostorách divadla Reduta (Zelný trh 4, Brno) Ilustrační foto: Foto: Daniel Poláček

Na brněnské fotografické výstavě návštěvník může shlédnout velké množství studentských prací opavského Institutu tvůrčí fotografie. I.T.F. Danou výstavu pořádá u příležitosti oslav 20 let své existence. Fakt, že na výstavě „ Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě “ má návštěvník možnost shlédnout přes 147 fotografií od 45 autorů, dělá z dané exhibice velkou kulturní událost letošního roku. Koneckonců 20leté narozeniny I.T.F. jsou dozajista pádným důvodem uspořádat takto rozsáhlou výstavní akci. Expozici fotografií doplňuje asi cca 20 minutová videoprojekce, kde je možné shlédnout dalších cca 270 fotografií studentů této opavské školy.


Interiér divadla Reduta, kde daná výstava probíhá, působí příjemným vzdušným dojmem (Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“) Foto: Daniel Poláček

Kurátorem výstavy není nikdo jiný než známý fotograf, kunsthistorik fotografie a pedagog Prof. Vladimír Birgus , který zároveň I.T.F. dlouhodobě vede (na dané škole také vyučují například fotografové Jindřich Štreit , Pavel Mára , Jan Pohribný , Václav Podestát , Tomáš Pospěch , Aleš Kuneš , Karel Poneš , Petr Velkoborský , Miroslav Myška , fotografky Dita Pepe , Tereza Vlčková , malíř a typograf Otakar Karlas a kunsthistorik Jiří Siostrzonek). Podle něj je uvedená exhibice důvodem k bilancování nad posledními dvaceti lety existence I.T.F., jenž v sobě skrývá i určitou reflexi aktuálních tendencí ve vývoji moderní fotografie.


Výstava probíhá v divadla Reduta ve třech poschodích. Na snímku vidíte expozici umístěnou v Komorním sále, jenž se nalézá v druhém patře uvedeného divadla. (Ilustrační snímek pořízený před konáním vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“) Foto: Daniel Poláček

Výstava „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“, která měla slavnostní vernisáž 31. 3. 2010, přesahuje hranice moravského regionu, protože se po svém ukončení (2. 5. 2010) přesune do dalších měst v Čechách a v zahraničí.


Galerijní prostory divadla Reduta obsahují moderní architektonické prvky, které působí velmi dobrým dojmem. (Ilustrační snímek) pořízený před konáním vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“) Foto: Daniel Poláček

Ve dnech od 4. 5. do 11. 6. 2010 se jmenovaná výstava objeví v Praze ( Galerie GAMU , Malostranské náměstí 12, Praha 1), v Ostravě ( Galerie Opera, Národní divadlo moravskoslezské, Čs. Legií 14; časový termín konání výstavy zatím nebyl uveden).


Ilustrační snímek pořízený před konáním vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

V zahraničí se zmiňovaná expozice I.T.F. objeví nejprve ve Velké Británii v prostorách světoznámé univerzity v Oxfordu ( Univerzity of Oxford , Linacre College, St. Cross Rd.; termín 19. 5. - 27. 6. 2010). Poté výstava ITF doputuje do Německa, kde bude prezentovaná v rámci mezinárodního veletrhu fotografické techniky Photokina 2010 v Kolíně nad Rýnem (Koelnmesse, Halle 1; termín 21. 9. - 26. 9. 2010). Uvedenou výstavu bude možné rovněž shlédnout v Bratislavě v rámci fotografického festivalu Mesiac fotografie ve dnech 6. 11. - 30. 11. 2010 (Open Gallery, Baštová 4).


Slavnostního zahájení výstavy se ujal Prof. Vladimír Birgus. Vedle něho stojí další pedagogové (např. Prof. Jindřich Štreit, Doc. Aleš Kuneš a další), kteří na Institutu tvůrčí fotografie rovněž vyučují (Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“); Foto: Daniel Poláček

Architektonicky zajímavé interiéry brněnského divadla Reduta hostí uvedenou výstavu ve třech poschodích. Většina vystavených fotografií vznikla u příležitosti realizací buď klauzurních či diplomových prací studentů v rámci bakalářského a magisterského studia na I.T.F.


Při zahájení výstavy proběhlo hromadné fotografování vystavujícíh studentů I.T.F. spolu s jejich učiteli. (Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“); Foto: Daniel Poláček

Pestrá směsice různých žánrů zastoupených na výstavě dokládá, že I.T.F. již dávno není jen líhní dokumentárních fotografů. Důkazem toho je například expresivní cyklus snímků „Orgasmus“ Vladimíra Novotného , minimalisticky abstraktní snímky (cyklus Syntetic Noland; 2009) Jana Mahra , originální módní fotografie Báry Prášilové či mezinárodně oceňované konceptuální práce od Terezy Vlčkové (cyklus „ Two “; 2008) a tvůrčího tandemu Barbora Žůrková/Radim Žůrek (cyklus „ Zástupní “; 2009). Na výstavě si rovněž nelze nevšimnout přesvědčivé převahy barevné fotografie nad snímky vyvedené v černobílé podobě.


Na vernisáži výstavy nemohlo chybět drobné občerstvení, kromě jahod, jež skvěle ladily s červeňě zbarvenými zdmi Mozartova sálu, se samozřejmě podávaly i další delikatesy... (Ilustrační snímek pořízený před konáním vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“); Foto: Daniel Poláček


... které přivábily nemalé množství návštěvníků vernisáže. (Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“); Foto: Daniel Poláček

Dodejme, že nejvíce vystavených fotografií studentů I.T.F má možnost veřejnost shlédnout právě v brněnské části expozice, která disponuje velkými výstavními prostorami. Do ostatních měst poputuje daná výstava s menším množstvím vystavených fotografií.


Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Připomeňme, že uvedenou výstavu můžete v Brně navštívit do 2. 5. 2010 v prostorách brněnského divadla Reduta, kde mají otevřeno denně od 10h do 18h. Uvedené divadlo naleznete na adrese Zelný trh 4, Brno..

Mini rozhovor s kurátorem výstavy a zároveň ředitelem opavského Institutu tvůrčí fotografie Prof. Vladimírem Birgusem


Ředitel opavského Institutu tvůrčí fotografie Prof. Vladimír Birgus při poskytování rozhovoru pro server Fotografovani.cz; Foto: Daniel Poláček

1)
IDIF: „Mohl byste prosím, pane Profesore, stručně charakterizovat opavský Institut tvůrčí fotografie? Co je pravdy na obecně rozšířeném mýtu, že I.T.F. se hlavně zaměřuje na žánr dokumentární fotografie?

Prof. Vladimír Birgus:

Já si myslím, že uvedená výstava je nejlepším důkazem toho, že uvedený mýtus neplatí. I.T.F. představuje velmi univerzální školu, protože na výstavě de facto převládá portrétní fotografie. Moderní portrétní fotografie představuje například Tereza Vlčková, manželé Žůrkovi, Jaroslav Kocián, Andrej Balco a mnozí další.

Myslím si, že moderní portrétní fotografie je dnes jeden z nejsilnějších trendů v tvorbě našich studentů. Samozřejmě dokument je dnes stále přítomen ve fotografiích našich studentů a to jak ve formě sociálně-dokumentární, hledající návaznost na odkaz humanistické fotografie, tak v podobě hodně subjektivního pojetí dokumentu, kde se často pracuje s barvami. Ale také je tady vidět, že se hodně v posledních letech využívá digitální technologie u mnoha autorů, kteří experimentují s možnostmi počítačových zásahů ve fotografii a to si myslím, že je další velice silná část toho, co tady vidíme v brněnské Redutě.

Ještě je třeba připomenout, že I.T.F. má studenty z různých zemí. Nestudují tedy zde jen studenti od nás, ale i z Polska, Německa, Japonska a tak dále. A každý zahraniční student vlastně do opavského Institutu přináší něco trošku ze své národní školy, takže si myslím, že je to velice dobré, že v prostředí naší školy dochází ke vzájemné inspiraci. Jsme proto velice rádi, že naše škola má tolik zahraničních studentů.“

1)
IDIF: „Jak hodnotíte uplynulých 20 let existence Institutu tvůrčí fotografie“?

Prof. Vladimír Birgus:
Naše škola udělala za tu dobu obrovský pokrok. V době svých skromných počátků, když začínala roku 1990 fungovat z téměř z ničeho, se stala druhou vysokou školou pro fotografii v ČR. Do té doby u nás existovala pouze pražská FAMU. Od té doby jsme se postupně stali bezkonkurenčně největší fotografickou školou, máme 209 studentů, kteří u nás studují v bakalářském, magisterské či doktorském studiu.

Ale to nejdůležitější je, že díky obrovskému zájmu o studium na I.T.F. si stále můžeme své studenty vybírat z celkem 300 uchazečů, kteří se na naši školu hlásí každý rok. Bereme tedy pouze každého 9. - 10. uchazeče, přičemž jsme škola, která své studenty během studia pořádně „prosévá“. Takže vlastně z 30 studentů, kteří začali studovat v bakalářském stupni studia, se do doktorského studia dostanou tak maximálně 2-3 lidi za rok.“.

1)
IDIF: „Jaké jsou Vaše vize ohledně další budoucnosti I.T.F.? Jak bude podle Vás vypadat I.T.F. za dalších 20 let? “?

Prof. Vladimír Birgus:
Tak I.T.F. určitě potřebuje hodně omladit, a proto se snažíme do školy získávat třeba schopné absolventy jako je například Tomáš Pospěch, Dita Pepe, Karel Poneš, Tereza Vlčková, kteří již na naší škole vyučují. Ale to samozřejmě nestačí, chtěli bychom získat více mladých pedagogů.

No a pokud budu ještě nějaký ten rok působit v čele Institutu, tak se budu i nadále snažit, aby tato škola si ponechala svůj univerzální charakter, aby naučila své studenty se v praxi živit fotografií a aby její studenti získali základy potřebné k provozování všech typů fotografie. Od například reportáže, architektury, reklamy až po absolutně volnou tvorbu. Aby studenti byli schopní zvládat tvorbu fotografických prací na zakázku. Proto bych chtěl, aby si toto specifikum, dávající svých studentům průpravu pro fotografickou praxi, škola udržela i do budoucna.“.



Recenze výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě

V prvním patře brněnské expozice fotografií nalezneme převážně portrétní a konceptuální cykly, jež bychom mohli zařadit do kategorie aranžované fotografie. Z autorů, kteří zde vystavují své práce, zmiňme například Terezu Vlčkovou, Barboru a Radima Žůrkovi, Andreje Balca , Jaroslava Kociána či Evu Pospěchovou.

Tereza Vlčková zde vystavuje několik fotografií ze svého cyklu „ Two “ (cyklus vznikl v rámci bakalářské práce autorky v roce 2008), který je věnován mrazivě působivým portrétům identických dvojčat. Působivost těchto fotografí také zvyšuje zasazenost postav dívčích dvojčátek do exteriérů s mysteriózním nádechem (například lesní kořeny anebo křoví na polní mezi) a práce s měkkým osvětlením zábleskových jednotek. Vlčková tak se svými snímky dvojčat volně navázala na slavnou fotografii dvojčat („ Identical Twins “), kterou zhotovila americká fotografka Diane Arbus v roce 1967.


Foto: Tereza Vlčková (ze souboru „Two“)

Kulis netradičních exteriérů (v tomto případě se jedná o motiv polní krajiny) také využívá cyklus „ Zástupní “ (2008 – 2010), za jehož vznikem stojí tvůrčí tandem Barbory a Radima Žůrkových . Cyklus „Zástupní“ tvoří portréty dětských modelů, které mají fiktivně představovat různé celebrity (například tenista Boris Becker, zpěvák Michael Jackson či kun-fu herec Bruce Lee) v jejich dětském věku. Kombinace profesionálního, leč jakoby záměrně sterilního, nasvícení dětských modelů a jejich zasazení do prostředí typicky české polní krajiny, vytváří působivý kontrast. Některé snímky Žůrkových působí podobným stylem, jako například některé fotografie od holandského postmodernistického fotografa Erwina Olafa . Dodejme, že tato série snímků přinesla jejím autorům velký věhlas jak v Čechách tak v zahraničí .


Ukázka vystavených fotografií Barbory a Radima Žůrkových ; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Vavřínů mezinárodního ocenění se rovněž dočkala série snímků „ Domesticas “ (2008) od fotografa Andreje Balca , kterou, prostřednictvím několika vybraných fotografií, můžeme rovněž naleznout v prvním patře divadla Reduta. Jedná se o fotografie střední a vyšší společenské vrstvy obyvatel Brazílie a jejich služebnictva. Andrej Balco byl za tento cyklus barevných fotografií s jasným sociálním kontextem, jenž vytvořil na základě speciálního grantu EU Culture 2000, oceněn na mezinárodní soutěži FRAME .


Ukázka z vystavených fotografií Andreje Balca ; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

V první patře mohou pozornost diváka rovněž zaujmout například práce Jaroslava Kociána , který zde předkládá originálně pojaté portréty svých příbuzných. Kocián na barevných fotografiích zachytil příslušníky své rodiny, které portrétoval v netypickém prostředí s výrazným využitím zábleskových světel. Takto pojaté portréty rodiny jsou prosycené zvláštním neklidem, který z nich přímo sálá. Ke stylizačně nejzdařilejším snímkům patří například portrét Kociánova bratra na poli, snímek strýce stojícím v obleku v rybníce či fotografie Kociánovi sestry, která se zároveň ocitla jako titulní fotografie na plakátu celé výstavy.


Ukázka z vystavených fotografií Jaroslava Kociána ; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Cit pro tvorbu minimalisticky působících fotografií s výrazně výtvarným akcentem v sobě nezapřou fotografie od Evy Pospěchové a Jana Machra.

Pospěchová (studentka prvního ročníku na ITF) na výstavě prezentuje svůj cyklus „6 zátiší“. V zátiších od Pospěchové se objevují různé jednoduché předměty (například bubliny, skleněné banky, kroužky, chirurgické rukavice apod.), z nichž se část těchto předmětů jakoby vznáší v prostoru. Pospěchová ve fotografií vkusně pracuje s barvou a nízkou hloubkou ostrosti a celkově se jí podařilo vytvořit mile a snově působící zátiší.


Ukázka z vystavených fotografií Evy Pospěchové ; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Nápadité řešení rovněž předkládá Jan Mahr (cyklus „Syntetic Noland“), který abstraktním způsobem exponuje různé kuchyňské a kosmetické potřeby (například barevná pítka, tyčky pro čištění uší apod.) pro domácnost, které fotografuje v jejich původním balení. Na jeho fotografiích podání pak například působí povrch obyčejné kuchyňská houbičky jako umělý trávník apod.. Autor rovněž své fotografie ozvláštňuje typografickými prvky.


Ukázka z vystavených fotografií Jana Mahra ; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Nejvíce vystavených fotografií můžeme shlédnout v druhém patře. V poschodí se spíše setkáme s dokumentárně laděnými fotografiemi. I když jsou zde i zářné výjimky, jakými jsou například originálně stylizované fotografie módy od talentované fotografky Báry Prášilové (autorka letos obdržela prestižní ocenění Czech Grand Design). Vyzývavé snímky se silným erotickým nábojem nám předkládají díla Vladimíra Novotného (cyklus Orgasmus; 2009-2010 – série několika zvětšenin z televizní obrazovky), na které v podobném duchu navazují syrové fotografie od Martina Cába . Tyto Cábovy snímky se zaměřují na vykořeněnou sexualitu moderní společnosti, jež je produktem života stráveném v neustálém spěchu, odcizení a osamění (cyklus Love is Art / Life is Porn; 2009).


Ukázka z vystavených fotografií Vladimíra Novotného ; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček


Foto: Martin Cáb (ze souboru „Love is Art / Life is Porn“)

Nelze si zde nevšimnout snímku Filipa Zawady z cyklu „Wooden Anniversary“ (klauzurní práce za 2. ročník; 2009), na kterém vystupuje akt těhotné ženy, který na diváka působí naléhavě i depresivně zároveň díky svému drsnému zpracování.


Ukázka z vystavených fotografií Filipa Zawady ; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Jako velmi zdařilou lze označit sérii fotografií „Z následujících důvodů“ (klauzurní práce za 2. ročník;2009) od Jonáše Richtera , u které je příznačná montáž dvou zdánlivě nesouvisejících fotografií zobrazující převážně urbanistické motivy. Tyto fotografie (některé z nich byly zjevně aranžované) spolu hodně kontrastují a jako celek na diváka působí určitým tajemnem (například snímek se s postavou ženy stojící v kanále).


Ukázka z vystavených fotografií Jonáše Richtera ; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Na výstavě lze objevit také některé fotografie z oceněné série (Czech Press Photo 2009; kategorie umění a zábava) „ Yes, It Happened “ od Matěje Třešnáka , ze které čiší kompoziční čistota a smysl pro zachycení rozhodujícího okamžiku a dynamiky akce. Autor dokumentoval v zahraničí komunitu mladých lidí, kteří o víkendech pořádají v opuštěných pískovnách retroakce ve stylu padesátých let.


Foto: Matěj Třešňák (ze souboru „Yes, It Happened“)

Jeden z briliantů uvedené výstavy je prezentace módních fotografií („Fashion“; klauzurní práce za 4. ročník; 2008) od již zmiňované Báry Prášilové , která je považovaná, spolu s Salimem Issou , Adamem Holým či autorskou dvojicí Radka a René , za největší talent současné módní fotografie. Módní snímky Prášilové vynikají svojí hravostí, vtipem, infantilností. Dané fotografie oplývají originálními detaily, křiklavou barevností, netypickými exteriéry a citem pro detail. Ne náhodou vyhrála tato mladá tvůrkyně cenu „Fotograf roku“ v soutěži Czech Grand Design 2010 .


Foto: Bára Prášilová (ze souboru „Fashion“)

Postmodernisticky vyznívají fotografie Markéty Dlouhé-Márové (2008-2009), které nastavují téma konzumu, samoty a odcizenosti, vyvěrající z kritické reflexe soudobého životního stylu. Na snímcích vystupují postavy v bondage oblecích, které jsou fotografovány v hotelových pokojích v různých městech (například Puerto Piramides, Buenos Aires, Peking, Karlovy Vary apod.).


Ukázka z vystavených fotografií Markéty Dlouhé-Márové; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Podobné poselství můžeme odezírat z vystavených fotografií Dušana Kochola (cyklus „Eye Providence“; 2009), které jsou na rozdíl snímků Markéty Dlouhé víceznačnější. Fotografie Dušana Kochola jsou plné depresivní atmosféry a symbolických odkazů, pomocí kterých se autor snaží fantazii diváka vyburcovat k interpretaci mysteriózního příběhu naznačeném v celém cyklu fotografií. Na některých Kocholových fotografiích jsou zobrazeny bezvládně ležící postavy s páskami přes oči, o kterých nelze s jistou říci, zda právě sní, či zda jsou již po smrti. Snímky Dušana Kochola v sobě nezapřou vliv slavného amerického fotografa Gregoryho Crewdsona , které u diváka vyvolávají podobné dojmy.


Ukázka z vystavených fotografií Dušana Kochola; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Ve druhém patře výstavních prostor divadla Reduta rovněž můžeme dále naleznout Komorní sál, kde jsou hlavně vystaveny práce studentů, které spadají do žánru emocionální dokumentární fotografie.

Julie Štýbnarová zde vystavuje svůj cyklus („Autoportrét 2005 – 2010“; 3. ročník) zvláštně vyznívajících autoportrétů, které autorka sestavila pomocí časosběrné metody. Soubor snímků jako celek divákovi svoji myšlenkovou hloubku odkryje až po delším pohledu na jednotlivé fotografie (různé výrazy obličeje, přítomnost a nepřítomnost dětí na fotografiích nastavují odlišnou atmosféru a vyznění jednotlivých snímků). Vizuální atraktivitu snímků rovněž zvyšuje rytmičnost jejich obsahu, která se divákovi zjeví při globálním pohledu na celou sérii fotografií.


Ukázka z vystavených fotografií Julie Štýbnarová; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Netradiční využití bodového světla můžeme spatřit u fotografií (Z cyklu „Spotlight“ 2009; klauzurní práce za 2. ročník) Ester Erdélyové, jež pomocí kužele světla ozvláštňuje atmosféru svých snímků, na kterých jsou portrétovány dvě ženy. I když pozornost diváka se jako první nejdříve zaměří na bleskem osvětlenou část fotografie, tak pohled do neosvětlených partiích snímků skrývá prvky, které důležitým způsobem dokreslují příběh celé fotky (například fotografie ženy, kde si můžeme v pozadím snímku všimnout podobizny jejího syna). Na snímcích tak kontrast mezi osvětlenými a neosvětlenými partiemi vytváří znatelné pnutí.


Ukázka z vystavených fotografií Ester Erdélyová; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Niternými emocemi jsou prosyceny fotografie Evy Malůšové (Z cyklu „Malé noční návštěvy“; 2009), jejíž expresivitu zvyšuje tušená přítomnost autorky na každém snímků a také extrémní stylizace zapříčiněná použitou fotografickou technikou ( Lomo fotografie ). Ze snímků Malůšové, jež všechny vznikly v noci, je cítit snaha o sebereflexi i depresivní úzkost zažívaná při nočních „tápáních“.


Ukázka z vystavených fotografií Evy Malůšové; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Nadmíru povedeným dokumentem je obrazová sonda (cyklus fotografií „Máma“; 2009), kterou na výstavě předkládá Zuzana Zbořilová . Ačkoliv autorka fotografovala svoji matku, tak na snímcích je cítit prapodivný neklid a neveselá atmosféra, jež naznačuje citové napětí, které zřejmě mezi nimi panuje (nejzajímavěji vypadá snímek matky plovoucí v bazénu – netradiční kompozice a práce s ponurou tonalitou obrazu).


Ukázka z vystavených fotografií Zuzany Zbořilové; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Vynikající černobílý dokument (cyklus „Brácha“; 2010) předkládá Roman Franc na svých velkoformátových fotografiích, na kterých zachytil svého malého bratra. Silně emotivní snímky zaujmou oči diváka především svou precizní kompozicí, působivou tonalitou černobílého obrazu či kreativním využíváním různých reflexí v oknech či zrcadlech. Některé fotografie Romana Franca připomínají práce některých známých fotografů, kteří rovněž pracovali s černobílou fotografií (například snímek bratra skrze okno vzdáleně připomíná slavnou fotografii „Maya Deren“ od Alexandera Hackenschmieda ).


Ukázka z vystavených fotografií Romana France; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

V Komorním sále rovněž nalezneme část dokumentárního cyklu „Dům č.13/5; 3. ročník; 2009) Ondřeje Žižky, jenž se zaměřil na vybraný dům, kde s fotoaparátem v ruce fotografoval jeho obyvatele a zachycoval jeho vizuálně expresivní zákoutí. Žižkovy fotografie na diváka dokáží působit svou zvláštní náladovostí.


Ukázka z vystavených fotografií Ondřeje Žižky; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Potemnělé záběry objektů komunistické architektury v Opavě můžeme naleznout ve fotografiích Marka Malůška , které byly vytvořeny v rámci cyklu „Tiché město Opava“ (2008).


Ukázka z vystavených fotografií Marka Malůška; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Nejpestřejší a také největší objem fotografií může návštěvník výstavy shlédnout v posledním patře výstavy. Zde se totiž nalézá, kromě fyzicky vystavených děl, také 20minutová videoprojekce propojená hudebním doprovodem, kterou by si divák neměl nechat ujít. Obsahuje totiž dalších cca 270 fotografií, tedy více snímků, než je možné naleznout v celé výstavě.


Součástí výstavy je i videoprezentace, která poskytne návštěvníkům pohled na dalších cca 270 fotografií studentů I.T.F.Foto: Ilustrační foto z výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“: Daniel Poláček

Z vystavených snímků, které se nalézají ve třetím patře expozice, nelze nezmínit například zdařilou minisérii „Bazény“ (2008) od Petera Nagyho . Jedná se o efektní pohledy na prostředí veřejných koupališť, ve kterých hraje hlavní prim rafinovaná práce s expozicí, barevným kontrastem i kompozicí. Například Nagyho fotografie, na které jsou zachyceny siluety lidských postav ve vodním tobogánu, dokáží uhrančivě poutat pozornost na několik desítek sekund.


Ukázka z vystavených fotografií Petera Nagyho; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Bizarní podívanou poskytuje soubor fotografií „Chvíle šampiónů“ (bakalářská diplomová práce; 2009) od Svatopluka Klesnila. Autor v nich zachytil odvrácenou tvář zemědělských soutěží, kde jsou voleni zvířecí „šampióni“. Z uvedených snímků je cítit kritické „zrcadlo“, které autor nastavil vůči společnosti, ve které je hospodářské zvíře považováno převážně za věc. Fotografie vynikají svojí tísnivou atmosférou, kterou Klesnil umocnil používáním zábleskových svítidel. Dodejme, že Svatopluk Klestil za danou sérii obdržel druhou cenu (kategorie Každodenní život) v rámci soutěže Czech Press Photo 2009.


Ukázka z vystavených fotografií Svatopluka Klesnila; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Barevný dokument Krzysztofa Golucha Ragbisté “ (klauzurní práce za 4. ročník; 2009) diváka uvádí do světa postižených lidí (vozíčkáři), kteří i přes svůj handicap hrají na vysoké úrovni sport. Fotografie jsou ojedinělé především svojí schopností působit na emoce diváka. Snímky Golucha hodně staví na kreativní práci s expozicí, která snímkům propůjčuje specifické kouzlo.


Foto: Krzysztof Goluch (ze souboru „Ragbisté“)

Mezi fotografie, které byste si ve třetím patře výstavy neměli nechat uniknout, patří rozhodně cyklus „Absurdistán – domov můj“ (klauzurní práce za 4. ročník; 2009), jenž vytvořil Luboš Fojtík . Jedná se o absurdní výjevy ze společenského života, které autor zachytil v ČR při různých příležitostech. Na tváři diváka tyto fotografie dokáží zprvu vyloudit nenucený úsměv i přesto, že se na nich vlastně nic veselého nevyskytuje. Tento cyklus vynesl autorovi v roce 2009 vítězství ve fotografické soutěži FRAME (1. místo v kategorii „IN“)


Ukázka z vystavených fotografií Luboše Fojtíka; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Ukázkový sociální dokument („Na východ od ráje“; 3. ročník; 2010), nesoucí stopy vlivu fotografa a pedagoga I.T.F. Prof. Jindřicha Štreita, předkládá Martin Wágner . Jedná se o sugestivní černobílé snímky, které Wágner pořídil při svých fotografických toulkách ve vesnicích na Sibiři a Dálném východě.


Ukázka z vystavených fotografií Martina Wágnera; ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Dalším černobílým dokumentem, který stojí za zmínku, je mini série fotografa Davida Můžíka , jež nese označení „ Hodina mezi psem a vlkem “ (1. ročník; 2010). Nalezneme v ní expresivní záběry mladých romů. Škoda, že u fotografií chybí informace, jež by neznalému divákovi alespoň trochu načrtly kontext, ve kterém dané snímky vznikly.


Ukázka z vystavených fotografií Davida Můžíka; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Výrazivo černobílé fotografie ve své tvorbě rovněž používá Jiří Žižka , který na výstavě prezentuje část své série snímků („Psychiatrická léčebna v Opavě“; magisterská diplomová práce; 2009), na kterých působivě zachytil charakteristické prostředí psychiatrické léčebny, kde o depresivní atmosféru rozhodně není nouze.

Fotografie Marka Pavaly opět pozornost návštěvníka nasměrovávají k obrazovým fragmentům ze života bohatého Roma (Cyklus „Daniel“ klauzurní práce za první ročník; 2009). Tématicky (tj. dokumentování života bohatých romů) Pavalův cyklus snímků připomíná práci italského fotografa Carla Gianffera , který v Rumunsku s fotoaparátem v ruce sondoval bohatou vrstvu místní romské smetánky (za cyklus "Gypsy Interiors" rómských portrétů Gianffero uspěl v roce 2009 na věhlasné soutěži World Press Photo). Nicméně v porovnáním s uvedeným fotografem jsou Pavaliho snímky více temné a snaží se vypovědět určitý příběh o hlavní portrétované postavě.


Ukázka z vystavených fotografií Marka Pavaly; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Na výstavě můžeme naleznout pouliční fotografie z prostředí Brna (2009), které pořídil redaktor časopisu DigiFoto Tomáš Hliva (taktéž student I.T.F.).


Foto: Tomáš Hliva

Slušným fotografickým postřehem se může rovněž pochlubit Šimon Pikous , který si na paškál vzal světový šampionát v lyžování (cyklus „Šampionát v lyžování; 2009), jenž proběhl v loňském roce v Liberci. Například jeho fotografie běžeckých lyží položených na zeleném trávníku přináší podobně netypickou podívanou, jako v případě již zmiňovaného Absurdistánu Luboše Fojtíka.


Ukázka z vystavených fotografií Šimona Pikouse; Ilustrační snímek pořízený na výstavě „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Závěr:

Brněnská výstava „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezké univerzity v Opavě“, kterou jsme měli možnost shlédnout, nabízí vskutku enormní množství vystavených fotografií. Divákovi zabere prohlídka expozice cca 1 hodinu času, které ovšem nebude litovat, protože se mu před očima budou míhat kvalitní a vyzrálé soubory fotografií.


Ilustrační snímek pořízený před konáním vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Na uvedené výstavě má návštěvník jedinečnou možnost si udělat představu o výsledcích, které prostřednictvím prací svých studentů, vykazuje opavský Institut tvůrčí fotografie. Expozice nabízí kromě převažujícího žánru dokumentární fotografie, také prezentace dalších kategorií fotografické tvorby, jakými je například módní, portrétní a konceptuální fotografie. Díky tomu disponuje jmenovaná výstava I.T.F. jedinečným potenciálem inspirovat fotograficky tvořící část populace, jež danou expozici fotografií navštíví.


Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Oceňujeme kurátorskou snahu sestavit celou expozici tak, aby fotografie podobného vyznění byly soustředěny blízko sebe. Chválíme rozhodnutí organizátorů danou výstavu umístit do rozlehlých a příjemně vypadajících prostor divadla Reduta, ve kterých se uvedená expozice velmi dobře vyjímá (dobré osvětlení, kultivovaný vzhled architektonicky zajímavých interiérů).


Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Nicméně bychom uvítali, kdyby vystavené fotografie byly vybaveny popiskami, které by kromě standardních informací (jako jsou například jméno autora, název cyklu, datum a rok jeho vzniku) obsahovaly také několik vět o tvůrčím záměru autora. Ten by mohl méně znalým diváků osvětlit kontext, ve kterém byly dané snímky pořízeny (jako tomu je například na fotografických výstavách World a Czech Press Photo). U některých snímků, pokud je divák již předtím někde neviděl, zůstává skrytý jejich hlavní smysl (například série „Domesticas“ od Andreje Balca a další), což je škoda.


Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

Přiznáme se, že název „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezké univerzity v Opavě“ může na někoho působit trochu matoucím způsobem. Budí zdání, že na výstavě se divák bude moci setkat s výběrem těch nejlepších snímků, které v uplynulých 20. letech vyprodukovali studenti ITF. Ve skutečnosti se na výstavě objevují pouze práce současných studentů I.T.F. a nikoliv těch, kteří danou již prošli před lety (na výstavě například chybí ukázka fotografií Miroslava Němečka , Jana Branče a dalších talentovaných fotografů, kteří I.T.F vystudovali). Dvacetileté kulaté výročí I.T.F. by si možná takto pojatou retrospektivu ve stylu „the best of...) dozajista zasloužilo. Jedním z možných řešení tohoto možná „nedostatku“ by bylo zvětšení objemu promítaných videoprezentací, pomocí kterých by tak bylo možné prezentovat větší množství fotografií od více autorů. Na druhou stranu, s přihlédnutím k omezeným kapacitám výstavních prostor, je ale pochopitelné, že práce stávajících studentů musely dostat přednost před staršími cykly od fotografů, jež se stali účastníky předchozích retrospektivních výstav u příležitosti oslav 10 a 15 let od založení I.T.F..

Sečteno podtrženo, uvedenou výstavu „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“ rozhodně doporučujeme navštívit, protože daná výstava, jak svým rozsahem, tak i obsahem, skýtá velmi lahodící kulturní zážitek pro všechny lidi, které zajímá stav a vývoj současné moderní fotografie.


Ilustrační snímek pořízený při konání vernisáže výstavy „Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“; Foto: Daniel Poláček

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: