Ostření a hloubka ostrosti - 4. Praxe - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Základní postupy

Ostření a hloubka ostrosti - 4. Praxe

21. června 2006, 00.00 | Na světě snad není fotografa, který by občas nevytvořil rozostřený snímek. Vybrat místo k ostření, nastavit správné hodnoty, uvědomit si vztah ostření k expozici a hlavně to vše stihnout v okamžiku akce se prostě občas nepovede. Pojďme se proto podívat na nejčastější chyby a praktické rady, jak ostření a s ním související hloubku ostrosti používat.

::Ostření a hloubka ostrosti - 1. Zaostřování
::Ostření a hloubka ostrosti - 2. Hloubka ostrosti
::Ostření a hloubka ostrosti - 3. Doostřování
::Ostření a hloubka ostrosti - 4. Praxe

Nejčastější chyby ostření
V reálné praxi všichni stále opakujeme jedny a tytéž chyby, které vedou k neostrým fotografiím. I přesto, že to není žádné "šamanství", stále a stále na jednotlivé zásady zapomínáme či pod tíhou prchlivosti okamžiku nestíháme reagovat. Výsledkem jsou potom opticky neostré snímky.


Ne vždy je nutné se snažit o super ostrý snímek. Cílené rozostření je samozřejmě tenký led a může být subjektivně hodnoceno různě, může dát ale fotografii zcela jiný náboj, mnohem méně dokumentační a více tvůrčí. Ohnisko 50 mm, clona f/1.8.

Správné zaostření není nic jiného, než výběr roviny zaostření ve vztahu k hloubce ostrosti. K vzniku ostrého snímku to však nestačí, ještě je třeba zvládnout pohybový management. Podívejme se proto na nejčastější chyby generující neostré snímky a zkusme jim předcházet:

A. Mylné zaostření zcela jinam (proostření)
Objekt (třeba postava nebo květina v popředí) je auto focusem ignorován a je zaostřeno na pozadí. Často se to stává právě v případě, že objekt není ve středu snímku. Paradoxem je, že z hlediska kompozice obrazu by hlavní objekt ve středu snímku právě být neměl!


Proostření neboli chybné zaostření na pozadí je častý jev. Naštěstí je dobře vidět v hledáčku. Stává se, když hlavní objekt je mimo aktivní AF bod, nebo je velmi malý a AF ho mine či je mdlý, ve tmě či protisvětle a AF se tak z nouze chytí na pozadí. Často se též stává při automatickém výběru AF bodu. Na který AF bod se potom zaostří je totiž sázka do loterie.

Jak tomu předejít?
Naštěstí tato chyba je ihned a dobře vidět v hledáčku. Náprava je potom snadná - aktivnímu zaregistrovanému AF bodu je třeba ukázat tu správnou hranu na hlavním objektu či jinde ale ve stejné vzdálenosti, potom obvykle namáčknutím spouště uzamknout ostření (AF lock), překomponovat snímek na požadovanou kompozici a domáčknout spoušť (point-recompose-shot). To je metoda, která v drtivé většině případů proostření zabrání.

Z důvodu možného proostření je proto zcela nevhodný režim automatického výběru zaostřovacích bodů, který často zaostří jinam. V běžné praxi se obvykle osvědčuje a používá střední zaostřovací bod, který bývá nejcitlivější. Jen není-li čas na překomponování snímku či vás čeká série stejných snímků, tak se vyplatí pro úsporu času zaregistrovat jiný AF bod. Zaregistrovat jiný AF bod bývá obvykle nutné při fotografování s bleskem kvůli vazbě expozice od blesku na zaostřovací bod.

B. Správné zaostření ale kousek vedle
U pasivních ostřících systémů se hledají hrany a zajišťuje se jejich ostrost. V reálné praxi však předměty, na které ostříme, nejsou zcela ploché a obsahují celou řadu různých hran v různých vzdálenostech - např. obličej tvoří nos, oči, vlasy, uši atd., vše v různé vzdálenosti. Ostřící senzory mají určitou velikost, a tak jejich plocha ráda pokryje několik hran v různých vzdálenostech. Je potom otázkou náhody, kterou konkrétní hranu a v které vzdálenosti si ostřící systém vybere a kam tedy zaostří.


Zaostřit "trochu vedle" je velmi snadné zejména u makrofotografie. Všimněte si, jak rušivě působí rozostřené oči - předmět prvního zájmu každého člověka. Hloubka ostrosti je extrémně malá, a tak i sebemenší pohyb fotoaparátu či objektu vůči sobě je vidět. Navíc AF senzory jsou vzhledem k množství různých "lákavých hran" nespolehlivé. Správné leč náročné řešení je stativ a ruční ostření. Ohnisko 190 mm, clona f/4.5.

Dalším důvodem může být, že zobrazované ostřící body v hledáčku fotoaparátu mají obvykle odlišný tvar od skutečných fyzických ostřících senzorů. Skutečný senzor může tak klidně zaostřit na hranu, která již podle vás je mimo v hledáčku zobrazovaný ostřící bod!

Možný důvod je i  ten, že zarámujete celou postavu a středním zaostřovacím bodem zaostříte na pásek postavy. Oči tak ale budou mimo zaostřovací rovinu, a tudíž mírně rozostřené!


Pokud se středním AF bodem mířícím někam na opasek zarámujete celou postavu, rovina zaostření nebude procházet očima! Chyba je ale naštěstí malá, a tak se projeví jen u snímků s velmi malou hloubkou ostrosti.

Stejné nebezpečí představuje používání metody point-recompose-shot. Když touto metodou zaostříte na oči a potom překomponujete obraz, tak se skloní rovina zaostření a oči opět nejsou přesně zaostřeny. Oba tyto problémy však viditelně hrozí jen u skutečně extrémně světelných objektivů s malou hloubkou ostrosti.


Pokud zaostříte na oči a potom skloníte fotoaparát (metoda point-recompose-shot), tak rovina zaostření opět nebude procházet očima. Chyba je ještě menší než v předchozím případě a tak se opět projeví jen u snímků s velmi malou hloubkou ostrosti.

Všechny tyto chyby jsou výrazně méně závažné než chyby typu A) a projeví se destruktivně jen pokud pracujete s malou hloubkou ostrosti a pokud zvětšujete fotografie nad rozměr cca 10 x 15 cm. Zejména u makrofotografie či světelných teleobjektivů je však velmi dobře vidět, že bylo zaostřeno např. na nos místo na oči!

Jak tomu předejít?
Chyby tohoto typu jsou obvykle důsledkem nepozornosti a nepečlivého přístupu. Zvláště u teleobjektivů a při požadované malé hloubce ostrosti je třeba velmi pečlivě ukazovat ostřícím senzorům ty správné hrany - u lidí a zvířat jsou to většinou oči. Současně je třeba přemýšlet o tom, zda hlavní objekt či skupina hlavních objektů (skupina osob) nemají takový rozměr hloubky, že se nevejdou do hloubky ostrosti! V takovém případě je třeba vypočítat či alespoň odhadnout clonové číslo tak, aby se celý objekt či skupina objektů (skupina osob) do hloubky ostrosti vešla!


Na obrázku je krásně vidět, jak díky nedostatečné hloubce ostrosti je již přední dívka rozostřená. Opět zejména rozostření jejích očí je velmi rušivé, zvlášť když se dívá do fotoaparátu. Ohnisko 70 mm, clona f/2.8.

C. Správné zaostření na objekt, ale objekt se od poslední doby zaostření přiblížil, nebo vzdálil
Nemusí se vždy jednat jen o rychle se pohybující objekty (auta), ale tento problém může snadno nastat např. i tehdy, pokud se při dokumentaci svatby nevěsta rychle otočí či pohne. Pokud byl záběr připraven a zaostřen na předchozí vzdálenost, nevěsta se tak "vysune" z roviny zaostření.

Jak tomu předejít?
Tady může pomoci prediktivní auto focus, kterým je většina lepších fotoaparátů vybavena. Zjednodušeně řečeno se jedná o průběžné doostřování na pohyblivý objekt. Používat však prediktivní auto focus na běžné scény typu svatba se v praxi moc neosvědčuje a např. fotoaparát Canon EOS 300D, který měl tuto vlastnost pevně naprogramovanou, za to byl silně kritizován. Prediktivní autofocus má obvykle smysl pouze u plynule se pohybujících objektů (auta, zvířata, sport), u běžných scén (svatba) je obvyklé ostřit klasicky (jednorázově) a případné neočekávané pohyby prostě odhadovat.


U rychle se pohybujících objektů je kritické udržet rovinu zaostření na očích. Jestli použít prediktivní auto focus, předostření či ostřit ručně je věcí odhadu, situace a zkušeností. Ohnisko 105 mm, čas 1/1 000 s, clona f/4.5.

D. Rozhýbání snímku při zmáčknutí spouště (vaše pohyby s fotoaparátem)
Objekt je správně zaostřen, ale v okamžiku zmáčknutí spouště byl snímek vlivem příliš dlouhého expozičního času rozhýbán. Drtivá většina neostrých snímků jde na vrub tomuto problému! Obecné pravidlo říká, že za běžných okolností člověk udrží z ruky čas kratší, než je převrácená hodnota použitého ohniska (u objektivu 200 mm je to 1/200 vteřiny atd.). Na všech fotoaparátech platí toto pravidlo pro přepočítané ohnisko na 35mm film, takže u DSLR je nutné ohniskovou vzdálenost vynásobit crop faktorem. Je to však velmi individuální údaj lišící se člověk od člověka a situaci od situace. K základní orientaci je ale "pravidlo převráceného ohniska" k nezaplacení!

Tento problém se obvykle vynoří za špatných světelných podmínek. Udržet expoziční čas v létě na pláži nebude problém (bude vycházet kolem 1/200 s a kratší), ale fotografovat v kostele bude problém. Budou totiž vycházet neudržitelné časy kolem 1/10 s. Pak oceníte stabilizátor obrazu či světelné objektivy.

Na dlouhé časy je náchylná i makrofotografie. Díky velmi krátké snímací vzdálenosti objektivy ztrácí svojí reálnou světelnost a časy potom vycházejí dlouhé - neudržitelné z ruky.


I když u tohoto obrázku byl čas (1/180 s) vzhledem k ohnisku (90 mm) bezpečný, tak fakt, že bylo fotografováno z rychle jedoucí a houpající se lodi, snímek rozhýbal. Snímek je tak sotva použitelný na internet, na obrazovku PC ani tisk již ne. Ohnisko 90 mm, čas 1/180 s, clona f/4.

Jak tomu předejít?
Pokud při nastaveném clonovém čísle a ISO vychází delší čas než ze své osobní praxe, víte, že pro aktuální ohnisko udržíte z ruky (vodítkem může být pravidlo převráceného ohniska po přepočtu), je třeba snížit clonové číslo či zvýšit ISO a tím expoziční čas zkrátit. Delší časy lze udržet jen pomocí podpěry (strom, zeď, koště), pomocí stabilizátoru obrazu nebo stativu.

Při práci se stativem nepodceňujte jeho tuhost! Stativ postavený na jehličí v lese je velmi vratký a citlivý na jakýkoliv pohyb (chůze kolem stativu) či závan větru, dokonce i na pouhé sklopení zrcátka DSLR. V tomto případě je dobré využít drátovou spoušť, nebo nastavit samospoušť na cca 8 vteřin a poodejít od stativu. Silný vítr je dokonce schopen rozkmitat a povalit i poměrně tuhý stativ stojící na skále! Viz náš článek o rozbitém objektivu, který byl zničen pádem stativu i s fotoaparát v silném větru!

E. Správné zaostření, ale objekt se pohybuje či chvěje, a tím vzniká jeho pohybová neostrost
Exponovat běžícího koně byť ze stativu expozičním časem 1 vteřina není dobrý nápad. Kůň bude rozmazán. Lépe na tom není ani krajina byť exponovaná ze stativu. Dlouhý expoziční čas (vteřiny) rozmaže plující mraky a chvějící se listy. Může to však být i záměr!


Tento snímek byl dobře zaostřen (viz tykadlo), ale rychle se pohybující dosedající motýl rozmazal sebe i květinu. Ani expoziční čas 1/250 s tak nestačil. Ohnisko 300 mm, čas 1/250 s, clona f/5.6.

Jak tomu předejít?
Expoziční čas je třeba nastavovat tak, aby respektoval rychlost či chvění pohybujících se objektů. Rychle tak přijdete na problémy - např. fotografie sportu vyžadují časy kolem 1/200 až 1/500 s a na tak krátké časy bývá málokdy dost světla. Zvyšováním ISO se zvyšuje šum, a tak jediným řešením jsou drahé světelné objektivy. Pomoci může i tzv. švenkování (panning) - sledování objektu v hledáčku fotoaparátu. Snižuje se tak relativní rychlost objektu.


Rychlý pohyb hlavou tohoto leguána ho rozmazal i přesto, že snímek je dobře zaostřen. Nemusí to být na závadu - ze snímku je jasné, že to byl pohyb. Ohnisko 150 mm, čas 1/125 s, clona f/4.5.

Mírná pohybová neostrost naznačující pohyb objektů někdy není na závadu. Dá jim dynamiku, rychlost, akci. Je jen třeba experimentovat se správnou délkou expozičního času. Záměrně velká pohybová neostrost pohybujících se objektů se často používá k zvláštním efektům. Časté je rozmazání vody v pohybu - snímky jsou potom jako z pohádky, velmi dlouhý čas (desítky vteřin) může vyklidit od pohybujících se lidí třeba náměstí či vytvořit velmi zajímavé efekty (světla jedoucích aut atp.).


Dlouhá expozice (zde 0.5 s) rozmazala tekoucí vodu a dala snímku netradiční, nedokumentační ráz. Ohnisko 19 mm, čas 0.5 s, clona f/22.

Vztah ostření k expozici
Pokud prostudujete příčiny nezaostřených snímků A-E, tak zjistíte, že universální obranou je krátký expoziční čas (eliminuje chyby D a E ) a současně vyšší clonové číslo (eliminuje chyby B, C často i A). Na oboje ale nebývá dost světla a zvyšovat ISO kvůli šumu moc nelze. Je to tak neustálý boj o správně nastavený trojúhelník expoziční hodnot ISO - čas - clona a to nejen ve vztahu ke správné expozici, ale i ve vztahu k ostrosti snímků, hloubce ostrosti a reálné možnosti dobře zaostřit!

Automatika nemá moc šanci, protože netuší vaší aktuální situaci (fotografování v pohybu či naopak, fotografování s podpěrou či stativem) a nezná ani pohyb fotografovaného objektu. Je proto nanejvýš rozumné používat poloautomatické režimy A (Av) či S (Tv), které vám dávají kontrolu nad situací a současně prostor automatice k reakci na měnící se světelné podmínky.

Z logiky věci je také mnohem obtížnější fotografovat s malou hloubkou ostrosti, a proto fotografovat s DSLR je těžší než s kompaktním fotoaparátem! Povedený snímek s přirozeně rozostřeným pozadím je však nenahraditelný a často tuto situaci nelze ani simulovat v počítači.

Test ostřícího systému
V poslední době se na internetu i mimo něj vede řada diskuzí na téma chybného ostření některých fotoaparátů. Podstata diskuzí je v tom, že podle některých uživatelů s některými objektivy ostří fotoaparáty systematicky mírně před nebo za správné místo (front/back focus). Jak si ověřit, zda váš fotoaparát je v pořádku?

Naštěstí je to poměrně jednoduché. Stačí si stáhnout zde (380 kB) nebo vyrobit testovací list a uspořádat test podle obrázku. Nemáte-li tiskárnu, stačí testovací list nakreslit i tužkou. V nouzi a v terénu (obchodě) postačí i časopis či noviny ležící na stole. Důležité však je, aby fotoaparát byl v úhlu cca 45° k testovacímu listu.


Uspořádání testu není těžké. Jde o to v úhlu cca 45° vyfotografovat testovací list, v nouzi i obyčejné noviny. Snadno se potom jakákoliv odchylka skutečného místa zaostření oproti místu kam mířil AF senzor odhalí.

U širokoúhlých ohnisek je obtížné test provést - list bude na snímku příliš malý. Nemá to ale ani velký praktický význam, protože jejich přirozeně velká hloubka ostrosti neumožní chyby odhalit. Smysl to tak má pro ohniska nad cca 40 mm. Při testech současně otevřete clonu na maximum, čímž snížíte hloubku ostrosti a chyby lépe vyniknou.


Hloubka ostrosti v praxi
V diskuzích se velmi často setkáváme s požadavkem na snímky s malou hloubkou ostrosti, lapidárně vyjádřeno - na snímky s rozmazaným pozadím. Lidem se takové snímky líbí a chtějí je umět. Současně jsou ale nejtěžší - nestačí být na správném místě ve správný čas a přesně stisknout spoušť, nestačí dokonce ani správně exponovat, je třeba k tomu ještě velmi přesně zaostřit a tím zvládnout hloubku ostrosti!


Hloubka ostrosti je výrazový prostředek. Umožní dát fotografiím zcela nový rozměr. Ohnisko 50 mm, clona f/1.8.

Základní úvaha - zvládnu to?
Z minulého dílu o hloubce ostrosti je zřejmé, že zejména u DSLR hloubka ostrosti dramaticky klesá s růstem ohniskové vzdálenosti a s otevíráním clony. Hloubka ostrosti tak může být i jen ± 25 cm (!) kolem 20 metrů vzdálené roviny zaostření (ohnisko 300 mm, clona f/2.8, CoC=0.02 mm). Přesnost zaostření ve vztahu k případnému pohybu objektu je tak extrémní.

Proto si vždy položte otázku - zvládnu to? Není hloubka ostrosti zbytečně malá, čímž snižuji výtěžnost svých snímků? Neudělá stejně dobrou službu i o něco vyšší hloubka ostrosti? A je na ní vzhledem k potřebě zaclonit dost světla?

Izolace objektu
Bez ohledu na obtížnost podobných snímků jsou snímky s extrémně rozostřeným pozadím velmi atraktivní. K jeho dosažení je třeba co nejdelší ohnisko a co nejvíce otevřená clona (malé clonové číslo). Rozostřené pozadí izoluje hlavní objekt od pozadí, nevzhledné a často rušivé pozadí likviduje a soustřeďuje na hlavní objekt pozornost diváka. Rozostřené pozadí, které tvoří barevně i tonálně ladící gradient, umocňuje snímek a dává mu atmosféru a náladu. To vše jsou výrazové prostředky, s kterými lze u malé hloubky ostrosti pracovat.

Jak se barevně a tonálně (jasově) projeví rozostřené pozadí na finálním snímku není vidět pouhým okem - to takovou schopnost nemá - ale je to vidět v hledáčku. A právě výběr vhodného pozadí bývá klíčový a těžký. Obecně se dá říci, že pozadí by mělo s hlavním objektem vhodně kontrastovat - tmavý objekt lépe vynikne na světlém pozadí a naopak, barvy pozadí lze ladit do doplňkových barev atp.


Vhodné barevné a tonální ladění pozadí je klíčové pro fotografie s malou hloubkou ostrosti. Na skutečném obsahu pozadí většinou moc nezáleží. Ohnisko 70 mm, čas 1/500 s, clona f/2.8.

Protože barvu a tonalitu pozadí často nemůžeme ovlivnit, řada zejména makrofotografů si s sebou nosí barevné listy papíru, kterými pozadí pomáhá. Tam, kde si nelze pomoct barevnými papíry, látkou atp. nezbývá, než pozadí určovat volbou stanoviště.


Pouhou změnou stanoviště lze dramaticky měnit pozadí. Pozadí, které je málo rozostřené, flekaté, tonálně, tvarově či barevně nevhodné může snímek i znehodnotit.  Ohnisko 200 mm, čas 1/200 s, clona f/2.8.

Je-li pozadí silně tonálně roztříštěné (lesknoucí se listy stromů, skály, moře), pozadí byť silně rozostřené se promění v nehezké často osmiúhelníkové fleky. Je to dáno jednak nevhodným pozadím ale i špatným objektivem, který má nevyhovující bokeh - viz seriál o objektivech. Nejhezčí bokeh mívají objektivy s pevným ohniskem.


Silně roztříštěné a lesknoucí se pozadí vytvoří často po rozostření fleky, často osmiúhelníkového vzhledu. Ohnisko 170 mm, čas 1/250 s, clona f/9.5.

Je-li rozostřené pozadí silně přesvícené, bude na výsledném snímku pravděpodobně přeexponované. To samo o sobě nemusí být na závadu, problém ale je barevná vada objektivu projevující se na okrajích zaostřeného hlavního objektu a tzv. blooming - prorůstání silně přesvícených pixelů pozadí do pixelů vykreslujících hlavní objekt. Silně přeexponované pozadí také často způsobuje vnitřní reflexe v objektivu a tím značnou ztrátu kontrastu a kvality kresby. V protisvětle bude také velmi těžké zaostřit.


Snímek je zaostřen dobře (viz dolní pravá část snímku), ale při velmi světlém pozadí a s malou hloubkou ostrosti (tudíž otevřenou clonou) má většina objektivů potíže s kresbou. Snímky potom budou mdlé, mléčné, bez brilantní kresby.  Ohnisko 200 mm, čas 1/2 000 s, clona f/2.8.

Rozostření pozadí v PC
Úvaha je celkem logická - neriskovat malou hloubku ostrosti na scéně a pozadí rozostřit až dodatečně v PC. K rozostření se používá nejčastěji filtr Gaussovské rozostření (Gaussian Blur). Ten je ale třeba aplikovat jen na pozadí, a tak je nutné hlavní objekt separovat. Separace je velký problém stejně jako potřeba různého rozostření předmětů v různých vzdálenostech. Aby fotografie mohla být se ctí použita např. na formát A5, tak podle vaší zručnosti a znalosti editoru je to práce na desítky minut až hodiny na každý snímek. Zkušené oko však obvykle tento trik stejně odhalí. Optická hloubka ostrosti je tak nenahraditelná, ta umělá z PC se hodí pro nenáročné snímky, na záchranu snímků s nepovedenou hloubkou ostrosti a tam, "kde to opravdu nešlo".


Uměle rozostřit pozadí v PC vyžaduje separovaný objekt (vlevo). Pozadí se potom uměle rozostřuje nejsnáze pokud součástí snímku není podložka, na které postava stojí. Na podložce je obvykle potřeba řešit i stíny.

Práce s obrazovými plány (Layers)
K úvahám nad hloubkou ostrosti pomáhá představa tzv. obrazových plánů (Layers). Složitý název pro jednoduchou věc - obrazové plány jsou jednotlivé důležité objekty fotografie v různých vzdálenostech. Fotografie tak mívá obvykle dva či tři plány - popředí, často chybějící střední plán a pozadí.


Obrazové plány není třeba přeceňovat, snáze se u nich ale provádějí úvahy o hloubce ostrosti a kompozici.

Protože fotografie je vždy jen dvourozměrná, tak obrazové plány a jejich oddělení pomáhá zachovat iluzi třetího rozměru - prostoru a hloubky. Obrazové plány lze oddělit tonálně (jasem), barevně či hloubkou ostrosti. Který obrazový plán je ten nejdůležitější tedy 100% ostrý, jak moc a zda vůbec rozostřit jednotlivé plány, to je potom hlavní úkol řízené hloubky ostrosti.

Strategie vše ostré
U snímků krajin, architektury, interiérů atp. je užitečné udržovat celý snímek ostrý. I tyto snímky mají obvykle své obrazové plány, avšak je vhodné udržet je všechny uvnitř hloubky ostrosti. Protože obrazové plány jsou často hodně vzdálené, nezbude než na tato témata aplikovat hyperfokální ostření. Hyperfokální ostření vyžaduje hodně clonit, tím se však prodlužuje expoziční čas a to je prostý důvod proč např. nároční krajináři s sebou tahají stativy.


Maximální hloubka ostrosti se dosáhne pomocí techniky hyperfokálního ostření. To vyžaduje vysoká clonová čísla, a proto vycházejí dlouhé expoziční časy. Ohnisko 19 mm, čas 1/80 s, clona f/8, z ruky.

Závěr
Expozice, zaostření, pohybový management a jejich vzájemná vazba. To je hlavní klíč ke správně ostrým fotografiím. Strategie při práci v klidu (krajina, makro, květiny, aranžované portréty atd.) se bude významně lišit od strategie při reportáži. A i když opět moderní auto focus systémy udělaly značný pokrok, nejsou schopné vzít v úvahu celou realitu a často se tak mýlí.

A proto když uděláte neostrou fotku, nepodezírejte ihned auto focus, objektiv či fotoaparát. Ani snímek hned nemažte. Zamyslete se v klidu nad tím, proč je snímek rozostřený a jaký druh chyby A-E za nepovedeným snímkem stojí. Hodně k tomu pomáhá i EXIF, kde obvykle použité ohnisko i expoziční hodnoty najdete. Postupným rozborem neostrých snímků se lze naučit předvídat jednotlivé situace a nebezpečí neostrých snímků z nich hrozící. Bývá to však natolik individuální (charakter snímků, druh focení, udržitelný čas z ruky atp.), že zcela mechanický návod neexistuje. Jen poznání příčin a jejich eliminace.

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Základní postupy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

clanek

Autor: revell Muž

Založeno: 21.06.2006, 02:33
Odpovědí: 2

super clanek, pristihl jsem se, ze nejake chyby delam, ale nejakych jsem se uz dokazal vyvarovat. Jinak, clovek se musi stale ucit a poznavat svet.

U odstavce o siroce otevrene clone pri sportu atd. jsem se trochu pousmal, protoze objektivy maji prece nejlepsi vlastnosti kolem f8 (2 krivky - difrakce a tu druhou si ted nemuzu vzpomenout). Ale kdyz potrebujete fotit rychle tak holt nic jineho nezbyva i za cenu horsi kresby(lepsi ostry snimek nez cmouha pres celou plochu :-).

Sam rad fotim ptactvo a muj objektiv ma pri 135 mm clonu 5,6. Na 2 tydny mi kamarad pujcil sigmu 70-200 2,8 a musim rict nadhera.

Jinak preji vsem dobre svetlo.

Odpovědět na příspěvek

RE: clanek

Autor: mk Muž

Založeno: 21.06.2006, 08:45

Objektivy vhodné na sport kreslí výborně už od 2,8, není důvod se toho bát

Odpovědět na příspěvek

RE: clanek

Autor: Kuchtik Muž

Založeno: 06.08.2007, 16:42

Taky me clanek moc pomohl k pochopeni hloubky ostr. Zrovna se zacinam szovat s nove porizenou D40 a tohle je velice uzitecne.

Odpovědět na příspěvek

Clanek II

Autor: Tonda Muž

Založeno: 21.06.2006, 08:24
Odpovědí: 0

Diyk za ten clanek, nasel jsem v sobe chyby.

P.S. Na obrazku neni "leguan", ale "varan" :-)

Odpovědět na příspěvek

udrzatelne casy

Autor: bob222 Muž

Založeno: 21.06.2006, 14:10
Odpovědí: 0

dobre by bolo aj povedat, ze ta udrzatelna prevratena hodnota ohniskovej vzdialenosti neplati u pidikompaktikov a podobnych masiniek drzanych prstickami a fotenim cez display. Plati pri normalnom drojrucnom drzani a opreti vdaka pohladu cez hladacik...
Ale zasa dost pomaha aj stabilizacia.

Odpovědět na příspěvek

Vdaka

Autor: Substance242 Muž

Založeno: 07.07.2006, 11:16
Odpovědí: 1

Dobry den, len nedavno som objavil tento server a hoci o foteni uz co-to viem, tato seria clankov je naozaj vynikajuca, pri druhej casti som vcera stravil asi hodinu kym som to vsetko pochopil. :-) Dalo to asi aj pracu, vsetky tie obrazky a tak, vazim si to.

Odpovědět na příspěvek

RE: Vdaka

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 10.07.2006, 08:24

Děkujeme moc! To vždy potěší celou redakci! Přejeme jen ty nej a nej fotky!

Odpovědět na příspěvek

Poděkování

Autor: Láďa Muž

Založeno: 21.07.2006, 15:54
Odpovědí: 2

Též zdravím a musím uznat, že články zde jsou povedené. Jen mne štve, že nemohu dosáhnout tak krásného rozostření jako vy zde. Mám KonicuMinoltu DimageA200 a i když dám clonu co nejnižší a ohnisko 200, tak mi hezké rozostření udělá pouze při zaměření na nějaký detail, ale pokud tohle chci aplikovat u focení postavy, tak stejně to co je za i před je jen lehounce rozostřené :-(

Odpovědět na příspěvek

RE: Poděkování

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 21.07.2006, 16:56

Moc děkuji za celou redakci, to vždy potěší taková pochvala! Co se týče rozostření, tak já vím. Poslední dobou fotím Canonem EOS 5D, který má senzor velký jako film. A hloubka ostrosti klesá s velikostí senzoru. Takže u A200 je to na hraně a pozadí se vám bude hůř rozmazávat. Není to vaše chyba ale důsledek použité techniky. Tak to prostě je :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: Poděkování

Autor: Adam Brokeš Muž

Založeno: 21.07.2006, 18:48

Take se musim pripojit k podekovani, vsechny clanky co jste napsali mi objasnili vice technickych aspektu nez mnozstvi knizek, ktere jsem zhltal.

Mam take KM A200 a v podstate stejny problem. Fotim tedy predevsim fotky u kterych je potreba plna ostrost (krajiny, architektura, apod). Moznost jak delat neostre pozadi je proste nejmensi clona, nejvetsi ohnisko a stanoviste takove, aby vznikl za objektem dostatecny prostor.

Bohuzel je to technicke omezeni kazdeho kompaktu (u EVF je to jen malinko lepsi) se kterym jsem mel moznost fotit a tak tedy tento fakt akceptuji...

Odpovědět na příspěvek

Dík

Autor: Steta Muž

Založeno: 06.11.2006, 23:33
Odpovědí: 0

Velmi děkuji za tento seriál článků. Jsem začátečník, který míval automat a nyní se snaží pochopit. Opravdu velmi, velmi podařené.

Odpovědět na příspěvek

vdaka

Autor: Stefan Muž

Založeno: 16.08.2007, 17:56
Odpovědí: 0

Tento clanok som si len vygoooglil, ale je jeden z najlepsich. Posledne dni som toho vela precital, lebo potrebujem mnozstvo informacii v kratkom case, ale tento clanok je iny tym, ze sa nielen dobre cita, ale je aj informacne bohaty.
Velmi dakujem...
pokracujem v citani dalsich :-)

Odpovědět na příspěvek

Fotky prahy

Autor: Dmitry Muž

Založeno: 09.09.2007, 19:07
Odpovědí: 0

Stahnete si foto prahy

Odpovědět na příspěvek

nepresnost

Autor: zoki Muž

Založeno: 01.05.2008, 22:01
Odpovědí: 1

Vynikajúci článok. Ale mám pripomienky. Pri obrázku vážky je napísané "Správné leč náročné řešení je stativ a ruční ostření." To by som chcel vidieť, ako staviate statív a ručne ostríte na oko vážky. Jedine, že by ste boli superman.
A druhé upozornenie je k tejto časti "Při práci se stativem nepodceňujte jeho tuhost! Stativ postavený na jehličí v lese je velmi vratký a citlivý na jakýkoliv pohyb (chůze kolem stativu) či závan větru, dokonce i na pouhé sklopení zrcátka DSLR." V tomto prípade ste mali napísať "Při práci se stativem nepreceňujte jeho tuhost ...."

Odpovědět na příspěvek

RE: nepresnost

Autor: Jirka.c Muž

Založeno: 20.02.2009, 15:43

..co se týká prvního bodu musím se zastat Romana, opravdu je to nejlepší strategie. Podle zkušenosti více lidí s fotokrabičkami je nejlepší nejdříve vypozorovat si stanoviště (většinou stéblo, nekdy kámen) na které se vážka vždy vrazí po svém "kolečku nad vodou" ..připravit si stativ i ostření a čekat..zní to možná divně..ale opravdu to funguje..

..k druhé věci..ano máš pravdu chyba tam je, ale myslím že každý pochopil co měl autor na mysli..jinak za tu praci, kterou si autoři se články dali, určitě zaslouží jistou míru tolerance gramatických chyb..a hodně velkou dávku pochvaly..

Odpovědět na příspěvek

Také děkuji

Autor: Šárka Muž

Založeno: 04.06.2010, 13:52
Odpovědí: 0

Nedá mi to a musím také poděkovat za články o ostření. Detaily a portréty mám jakž takž zvládnuté,tam už musím jenom najít sama sebe,ale z focení krajinek jsem byla hodně nešťastná.Tady u Vás jsem našla přesně to,co potřebuji,perfektně vysvětlené.Děkuji moc!

Odpovědět na příspěvek

pravidlo převráceného ohniska

Autor: Štěpán Muž

Založeno: 14.01.2011, 09:32
Odpovědí: 1

Dobrý den, nějak mi stále není jasné pravidlo převráceného ohniska - tedy kdy je snímek ještě možno exponovat z ruky. Nikon má crop faktor 1,5 takže např. ohnisko 90mm násobím 1,5x což je 135mm nechápu ale co je myšleno tou převrácenou hodnotou ohniska??
Jsem úplný začátečník tak snad profíci prominou. Díky

Odpovědět na příspěvek

RE: pravidlo převráceného ohniska

Autor: Martin Hájek Muž

Založeno: 14.01.2011, 10:28

Dobry den,

tzv. "pravidlo bezpecneho casu" = nejdelsi v ruce udrzitelny cas, zavisi na aktualnim ohnisku a prevracenou hodnotou je mysleno "1/ohnisko"...
Mate-li nastaveno ohnisko napr. 90mm, bezpecny cas je tedy cca 1/90s. Zohlednite-li jeste "crop-faktor" (1,5x) dostanete presnejsi hodnotu (1/135s). Neni to nic vsak nic exaktniho, je to pouze obecne pravidlo a predevsim dost subjektivni (kazdemu se "klepe ruka" jinak :-))

S pozdravem
MH

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

Moc děkuji za celou redakci, to vždy potěší taková pochvala! Co se týče rozostření, tak já vím. Poslední dobou fotím Canonem EOS 5D, který má senzor velký jako film. A hloubka ostrosti klesá s velikostí senzoru. Takže u A200 je to na hraně a pozadí se vám bude hůř rozmazávat. Není to vaše chyba ale důsledek použité techniky. Tak to prostě je :-)


Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: