Perspektiva a kompozice - 5. Kompoziční pravidla I. - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Základní postupy

Perspektiva a kompozice - 5. Kompoziční pravidla I.

7. července 2008, 00.00 | Kompozicí se nemyslí nic složitějšího, než poskládání kompozičních prvků na snímek tak, aby celek působil harmonicky. Již slovo "působil" naznačuje, že se jedná o ryze subjektivní záležitost. Přesto se dají vysledovat některá obecněji platná pravidla, která ke splnění tohoto cíle napomohou.

Kompozice a emoce
Na celkový dojem ze snímku má přirozeně vliv mnoho faktorů. Přesto lze na většině fotografií vystopovat hlavní objekt nebo více hlavních objektů, předmět či předměty zájmu, místo či místa přitahující pozornost. Cílem je potom navést pohled diváka ve vhodném pořadí, vhodném směru a ve vhodné rychlosti na tyto hlavní objekty. Celý proces musí být ale přirozený a nenásilný, jinak je divák zmatený a snímek ho nebaví.


Někdy se autor fotografie snaží cosi dokumentárního sdělit a potom je kompozice podřízena tomuto sdělení. Někdy se však jedná jen o "náladovku" a  potom kompozice jen podtrhuje emoce místa či okamžiku.

Jinými slovy vhodná kompozice navede zrak na přirozené přečtení snímku. Konstrukce oka vybaveného žlutou skvrnou totiž neumožňuje naráz a podrobně vidět více než asi 1/4 cm2 na běžnou čtecí vzdálenost. Běžná fotografie je vždy větší a tak divák ji musí postupně a po částech "přečíst". A kompozice obrazu v mnohém určí jak. Pokud fotograf nedokáže zaujmout diváka a vhodně ho navigovat po snímku, jeho zájem o fotografii rychle klesá či je dokonce předčasně ukončen a divák se od fotografie odvrací - nebaví ho, nezaujala ho.


Mnohdy na vás přímo na scéně působí vaše vlastní velmi silné emoce. Oprostit se od nich, "přepnout mozek" a přemýšlet jak emoce, náladu a scénu nejlépe zachytit na nedokonalé médium fotografie je těžké, ale účinné. Jde to také velmi dobře nacvičit.

Když stojíte na scéně a hledáte vhodný snímek, působí na vás mnoho faktorů. Co vidíte a cítíte je totiž ovlivněno nejen vizuálním stavem scény, ale i dalšími pocity - jaké je teplo, jaký fouká vítr, co a jak tam voní, co přitom slyšíte atd. Navíc, to co vidíte, je do značné míry ovlivněno tím, co vidět chcete, co je vaše mysl připravena vidět a v jakém jste celkovém rozpoložení a náladě.

Oprostit se od všech těchto "rušivých" vlivů je poměrně těžké a zcela dokonale pravděpodobně nemožné. Nicméně při snaze o cílenou kompozici snímku a při výcviku fotografického vidění je třeba zklidnit mysl a sledovat dění pokud možno bez silných vlastních emocí.


Dobrou pomůckou pro dosažení harmonie a souladu je ořez. Vše, co je na snímku zbytečné a mohlo by tedy jen trochu rušit, musí pryč. Ne nadarmo se říká, že nůžky jsou nejlepší pomůckou fotografa (pořekadlo je přirozeně z doby klasického filmu).

Porušování pravidel
Nenechte se také mýlit tím, že čas od času je vidět snímek, který poruší všechny kompoziční pravidla a přesto jako celek působí harmonicky. To je samozřejmě mistrovská práce autora, který dokázal najít novou netradiční cestu a přitom harmonii neporušit. Bohužel mnohem častější jsou pokusy o porušení pravidel (což je snadné) ale současně s fatálním dopadem na harmonii snímku. Zkušenosti tak ukazují, že ta správná cesta vede přes hluboké pochopení pravidel kompozice, jejich respektování a pokoru před nimi, až k porušování "pouček". Opačně je cesta úspěšná bohužel jen výjimečně.


Tento snímek většinu kompozičních pravidel porušuje - středová kompozice, rušivé prvky v obraze, neukončené prvky na okraji atd. Přesto však má své kouzlo. Schválně - jak jej budete ryze subjektivně hodnotit Vy?

Kompoziční pravidla
Jakmile uvidíte něco co vás zaujalo, je třeba začít přemýšlet, jak to co nejlépe dostat na fotografii. Přitom fotografie bude vždy oproti reálné scéně směšně malá, vynechá jeden rozměr prostoru, bude mít značné omezení barev a dynamického rozsahu, nebude ani vonět, ani šustit atd. Je proto třeba zvolit odpovídající metody jak izolovat hlavní objekt, jak na něj navést diváka a jak poskládat všechny prvky v hledáčku tak, aby výsledek co nejlépe předal pocit, který předat chceme. I když jsou následně popsány jednotlivá "pravidla" kompozice, tak tato pravidla nejsou vzájemně izolována, ale vždy působí jako celek. To je třeba mít stále na paměti, protože ryze technokratický přístup ke kompozici jen zřídka bývá účinný. Kompoziční pravidla tedy jsou:

  • Soulad a harmonie (Unity, Harmony)
  • Dominance a podřízenost
  • Soudržnost
  • Vyváženost
  • Proporce a geometrie
  • Positivní a negativní prostor
  • Rytmus
  • Chaos a jednoduchost

Soulad a harmonie (Unity, Harmony)
Celkový soulad a harmonie všech prvků na snímku je vlastně vrcholným cílem kompozice. Jinými slovy harmonie zajišťuje, že prvky v obraze budou k sobě logicky patřit, mít k sobě vzájemný vztah, celkově vizuálně ladit a nebudou mezi sebou soupeřit o pozornost.V muzice se dá přirovnat k celkovému, vyváženému a harmonickému dojmu z písně. Ve vizuálním umění znamená takové uspořádání všech prvků v obraze, že celek působí harmonicky, esteticky, logicky i čitelně. Přitom je třeba vzít v úvahu jiné (výrazně menší) výrazové prvky fotografie vůči skutečnému světu. Proto lze kompozici finálně posuzovat až na snímku konkrétní velikosti a proto i dobrá kompozice na pohlednici 9x13 cm a na výstavní zvětšeninu 3x2 m bude jiná. Častým problémem mnoha snímků také je, že je tam zobrazeno příliš mnoho prvků a celek potom působí spíše jako disharmonie a chaos než jako lahodná harmonie.


Plachetnice v povzdálí vyvažuje kompozici, protože snímek by bez ní působil dole moc těžce a nezajímavě. Plachetnice současně dá snímku měřítko. U podobných snímků se plachetnice snadno vyretušuje a tak je možné vyzkoušet i jak by to vypadalo bez ní.

Lidská mysl má tendenci pracovat podle určitých pravidel, které mohou snahu o vytvoření harmonie a souladu ohrozit. Jedním z pravidel fungování lidské mysli je snaha interpretovat svět kolem nás na základě objektů, které již dobře známe. Pokud takový dobře známý objekt (jeho tvar, velikost, barvu atd.) někde uvidíte a to klidně jen zčásti, pozměněný, pootočený atd. snadno ho okamžitě identifikujete. Pomáhá nám to přežít a zorientovat se v cizím prostředí, protože nové a neznámé předměty je snadné dát do vztahu k předmětům již známým a tím se rychle zorientovat. Na fotografii dělá mozek přirozeně totéž a tak najde i předměty, které autor vůbec nechtěl zachytit. Tím se snaha o harmonii a soulad může snadno narušit.


Všimněte si, jak silnou máte tendenci vidět čtverec a kruh i přesto, že žádný kruh ani čtverec na snímku ve skutečnosti nejsou. Důvod je ten, že mozek podvědomě hledá pravidelné a známé obrazce, čímž se snaží zjednodušit si obraz pro jeho pochopení.

Dalším vypozorovaným pravidlem fungování lidské mysli je snaha předměty seskupovat a to buď na základě podobnosti (velikost, tvar, barva, jas), fyzické blízkosti, symetrie, podobného pohybu atd. A podobně jako tvary může být seskupován i negativní prostor. Takto vytvořené skupiny má člověk potom tendenci vnímat jako plány - popředí, střední plán, pozadí atd.


Objekty vzájemně si podobné a blízké máme tendenci vnímat jako skupinu. Podvědomě potom vyhodnocujeme vztah skupin vůči sobě, nikoliv jednotlivých objektů/prvků.

Jak dosáhnout souladu a harmonie
Dosáhnout celkového dojmu jednoty a harmonie není zcela samozřejmé a je třeba dát pozor na několik věcí:

  • Jednotlivé prvky tvořící kompozici by spolu neměly soupeřit o pozornost.
  • Hlavní téma (hlavní objekt) by měl komunikovat s divákem pokud možno co nejjasněji a nejpříměji.
  • Snímek by měl vyvolávat dojem úplnosti (na snímku nic nechybí) a pořádku.

Aby souladu a harmonie bylo dosaženo, je obvykle dobré mít v hlavě jasný plán, co chcete divákům sdělit. Mělo by to být vcelku jasné a divák by neměl být na pochybách. Častou chybou je snaha dát toho na fotografii co nejvíce, což tuto zásadu snadno poruší a snímek potom působí jako zmatek byť ryze dokumentární hodnotu mít samozřejmě může.


Někdy je opravdu těžké zachytit atmosféru místa jako celku a přitom toho na snímek nedat příliš mnoho. Dobrým trikem může být dlouhá expozice (zde 1 vteřina), která přirozeně snímek změkčí a zjednoduší. Vyžaduje to ale stativ a ve dne neutrální šedý filtr (ND filter).

Pokud hledáte co nejlepší ořez fotografie, tak souladu a harmonie je obvykle dosaženo tehdy, když na fotografii nic nepřebývá, nic nechybí a i kdyby jste tu svobodu měli, tak byste již nic nezměnili. Bude to možná znít kontraproduktivně, ale mějte současně na paměti, že zase až příliš velký soulad a harmonie může nudit a příliš nízká harmonie může vytvořit dojem chaosu.


Všimněte si, jak moc ruší turista, který se připletl do záběru. Z hlediska kompozice je to další skupina známých tvarů, které váží pozornost a odvádějí ji od hlavního objektu tj. vojáka. To je bohužel častý problém v turisticky hojně navštěvovaných místech a potom nezbude, než pracná počítačová retuš. Všimněte si též, jak sice mnohem méně ale přesto ruší i světlá hrana vrat vlevo. Je to opět prvek, který zbytečně přitahuje pozornost a nemá na snímku žádný obsahový význam. Královský palác, Bangkok, Thajsko.

Pokud máte pocit, že fotografie je hotová (po ořezu, úpravách, retuši atp.), nechte ji chvíli uležet a vraťte se k ní za pár dní. Bezprostřední emoce většinou pominout a hodnocení je objektivnější. Dobrý test také je ukázat snímek více lidem (přátelé, rodina atd.) a poslouchat jejich nezaujaté názory. Pokud se jejich dojmy v zásadě shodují, souladu bylo pravděpodobně dosaženo.


Další častá chyba - přímo ze středu hlavy vyrůstá okenice. Naštěstí je na správné straně a tak jak směr pohledu mnicha tak lotosový květ ji částečně vyvažuje. Opět by pomohla jen náročná počítačová retuš. Královský palác, Bangkok, Thajsko.

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Základní postupy  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

orez

Autor: Substance242 Muž

Založeno: 07.07.2008, 12:12
Odpovědí: 8

"Ne nadarmo se říká, že nůžky jsou nejlepší pomůckou fotografa"

Toto ja práve veľmi neuznávam, orezávať dokáže každý, ja hovorím "orež to rovno pri fotení, frajer!" :-) (formát 3:2 a šlus)

Odpovědět na příspěvek

RE: orez

Autor: marek Muž

Založeno: 07.07.2008, 21:30

orezavat dokaze kazdy asi tak, ako fotografovat dokaze kazdy :-)

btw. co je na formate 3:2 tak povznasajuceho? roznym fotkam slusi rozny format, v publikaciach sa to rozmymi formatmi len tak hemzi, maliar si moze format vybrat a fotograf nie? ... mas to cele nejake domylene a vlastne ani nerozumiem, preco sa drzis toho smiesneho pravidla :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: orez

Autor: Substance242 Muž

Založeno: 08.07.2008, 08:31

No, konečne niekto reagoval.

Nejakú naozajstnú fotku si už videl? To je taká vec na papieri, v počítači sú len nehmotné súbory. No a nebudeš veriť, ale tieto fotky majú rozmery napríklad 15x10 centimetrov. To je, čo? :-p

Pre mňa za mňa, orezávajte si zo záberu to čo tam nemalo byť, retušujte chybičky, potom ešte pridajte obrovský rámik a podpis, pre mňa to bude zbabelosť.

Pekný deň. :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: orez

Autor: Pitrs Muž

Založeno: 08.07.2008, 08:39

No ono tech formatu papirovych fotek je trochu vice, nez jen miniaturnich 10x15. Mame 13x18, 15x21, 18x24, 20x30, 24x30, 30x40... a ne vsechny jsou 3:2.

A to nehovorim o stredoformatech 6x4.5, 6x6, 6x7...

Format 3:2 ma z matematicko-ergonomickych duvodu sve kouzlo, ale neni to zadne dogma a pro spousty nametu nemusi vzdy byt idealni.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: orez

Autor: Substance242 Muž

Založeno: 08.07.2008, 09:20

Ja viem, ale chcem trochu provokovať. :-)

Doma sa odjakživa dosť fotilo, samozrejme na film, a nespomínam si že by sa z toho niekedy niečo odstrihávalo alebo tak... Takže týmto navrhujem pravidlo, že výrezy a ostatné úpravy môže človek začať robiť po 20 rokoch praxe s fotením, dostane to úradne a kontrolovať to budú laserové lúče z vesmíru. ;-)

Treba fotiť, nie neskôr naprávať chyby. A keď na fotke niečo nebude dokonalé - no a čo, nebolo to dokonalé ani v skutočnosti (alebo bolo, len pre nás to nebolo \\\\\\\"dosť dokonalé\\\\\\\" - napríklad túto vetvičku treba trošku posunúť, lebo ja som pán vesmíru a má to byť takto.)

Viete čo? Idem si dať radšej kávu, ja viem že trepem dosť divné veci. Nemal som byť tak dlho hore. Nehnevajte sa. :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: orez

Autor: Pitrs Muž

Založeno: 08.07.2008, 10:06

Ja to svym zpusobem chapu, take se pri foceni snazim mit co 'nejhotovejsi' fotku po strance kompozice a expozice. Nazor 'to pak doladim v PC' at uz se jedna o retus veci, ktere se daly ohlidat pri foceni nebo o rozsahle vyrezy, je bohuzel cim dal rozsirenejsi. Ty digitaly proste ke cvakani bez rozmyslu svadeji...

A ja take v dobe, kterou mi trva nafotit jeden kinofilm se 36 snimky udelam 200 digitalnich fotek... ;).

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: orez

Autor: marek Muž

Založeno: 09.07.2008, 10:37

Aha, mi sa tu bavime o formate 15x10 cm. No ale to si mal hned povedat ze tu ide o rodinne upomienkove obrazky nacvakane na dovolenke a nasledne vyzdvihnute v drogerii. Mne sa hned zdalo dost divne, ze nejaky fotograf co to mysli s fotenim aspon trochu vazne by mal s orezom nejaky zasadnejsi problem.

btw. ta vec na papieri sa orezavala ked tu este ziadny digitalny zaznam ani nebol, samozrejem mam na mysli trochu ine fotky, nez tie co mate doma v supliku ;-P

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: orez

Autor: Ivan Dovala Muž

Založeno: 02.08.2008, 12:50

suhlasim. Orezanie nie je len o tom, aby clovek napravil to, co uz zle odfotil. rovnako ani retus v PC. to su moznosti, ktore ked sa sklbu spravne s moznostami fotoaparatu, tak sa robia velmi posobive fotky. ide o to, ze ziadny fotopaarat a ziadny filter mi nedokaze urobit taky efekt na fotke, aky potrebujem. ked niekeomu poviem ze je to dorobene v PC hned bere, ze som amater fotograf ktory foti hlavne doma za PC. Ale ked mu poviem, ako by to odfotil, tak odfrkne ze on profik neni. on sa nevyzna.. a sme doma stara mama. rovnako to je aj s orezom. Niekto to oreze preto, lebo sa uz blizsie odfotit nedalo. alebo ako bolo spravne poznamenane, niekedy orez sa pouziva na umocnenie fotky.. napriklad na zdoraznenie krajiny pouzijem orez, ktory pripomina panoramu. mozes to odfotit ako chces frajer, ale pokial chces zachovat siroku perspektivu, tak tam budes mat bud vela zeme, alebo vela oblohy, co nie vzdy musi byt ziadane.

Odpovědět na příspěvek

RE: orez

Autor: IvanHoe Muž

Založeno: 07.07.2008, 21:58

Vzdy ide myslim o vysledok. Prostriedky k jeho dosiahnutiu nech su pouzite akekolvek, ludi zaujima ako to vyzera vo finale a nie ako si sa k tomu dostal (ci si rezal alebo tak skvele komponoval uz v hladaciku). Preto je myslim velmi dobre vsetky techniky a pravidla poznat a vediet ich rozumne vyuzivat a nie striktne nieco zatracovat...

Odpovědět na příspěvek

pravidla a jejich ruseni

Autor: Patrik Malina Muž

Založeno: 31.07.2008, 10:33
Odpovědí: 0

Pěkný den.

Nedalo mi to a na výzvu autora přisrupuji a reaguji :-)
Přesněji řečeno, reaguji na sekci Porušování pravidel a první fotografii v této části -- ženu sedící pod směrovými cedulemi.

Autor snímek uvádí jako příklad porušení kompozičních pravidel, jež vede k zajímavému výsledku.

Dovolím si tvrdit, že snímek by opravdu mohl mít kouzlo, a to velké, kdyby právě nedošlo k porušení alespoň některých zásad, o nichž je zde řeč.
Budu trošku konkrétnější. Porušení pravidel má smysl a účinek tehdy, když něco "znamená", vyvolává, cíleně ovlivňuje.
Takže co třeba znamená ten světlý pruh od Slunce dole? Má evokovat jasný slunečný den, vysokou teplotu, nebo snad středomořskou polohu? To ale dokáže i řecký nápis... Když slunce a jeho "síla", pak ne takto... jde přeci o práci se symboly... Takže spíše technická nedokonalost a prohřešek.
Nebo ony "rušivé objekty" v obraze po obou stranách. Kam posouvá naše vnímání a významovou rovinu onen nepořádný ořez, který zanechal ve snímku ohavná plastová okna v jinak staromódně působící uličce? Pokud chtěl autor zobrazit kontrast starého s novým, tak tam to okno může být pořádně zobrazeno, a ne takto kompozičně nešťastně umístěno. Ale můj odhad je, že o náznak tohoto kontrastu nešlo...
Další kompoziční "drobností" je velikost figury -- tady se dle mého názoru jedná nikoliv o porušení pravidla, ale o banální chybu typu "není jasné, co fotím". Postava je malá, její význam ve snímku tím pádem nejasný, a navíc je technicky špatná -- pokud význam má, je podexponovaná a špatně čitelná.
Stejně by se dalo pokračovat třeba o schodech, vlevo od postavy, kde navíc narušuje kompozici výrazná barva, nebo o jakémsi pytli vpravo.

Domnívám se tedy, že snímek kouzlo nemá. Mohl by mít, pokud by právě ony kompoziční prohřešky -- alespoň některé z nich -- byly odstraněny a snímek by dostal jasnou "řeč". Jde o náladu starého Středomoří? Jde o kontrast starého Řecka s novým globalizovaným světem?
A přitom by zásadně pomohl třeba výřez, který by to celé někam posunul a poodkryl, co chtěl autor říci a co je "za fotografií".

Jinými slovy, takto dle mého názoru funkční a promyšlené porušení pravidel nevypadá. Tohle je pseudoumělecký nepodarek z dovolené :-) Taky jsem jich nafotil hodně, než se mi zlepšila míra sebereflexe ;-)

Díky autorovi za úsilí.

Patrik

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

No ono tech formatu papirovych fotek je trochu vice, nez jen miniaturnich 10x15. Mame 13x18, 15x21, 18x24, 20x30, 24x30, 30x40... a ne vsechny jsou 3:2.

A to nehovorim o stredoformatech 6x4.5, 6x6, 6x7...

Format 3:2 ma z matematicko-ergonomickych duvodu sve kouzlo, ale neni to zadne dogma a pro spousty nametu nemusi vzdy byt idealni.


Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: