Objektivy, jak vybrat a používat - 1. Parametry objektivů - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

Saal Digital

 

Jaký největší formát fotoknihy v řadě Professional Line ve formátu na šířku lze ve standardní nabídce Saal Digital Fotoservice objednat? Nápověda: Logo sponzora soutěže

V dnešní soutěži hrajeme o:



Jak vybrat

Objektivy, jak vybrat a používat - 1. Parametry objektivů

10. ledna 2006, 00.00 | Poradit obecně s výběrem objektivu je skoro nemožné. Za léta praxe jsme se v redakci setkali s tolika různými požadavky, že na některé bychom sami ani za 30 let nepřišli. A přesto byly regulérní a logické! Život prostě přináší tolik situací a potřeb, že nejlepší způsob jak si něco dobře vybrat je tomu porozumět...

::Objektivy, jak vybrat a používat - 1. Parametry objektivů
::Objektivy, jak vybrat a používat - 2. Potíže objektivů
::Objektivy, jak vybrat a používat - 3. Praxe s objektivy
::Objektivy, jak vybrat a používat - 4. Příslušenství k objektivům
::Objektivy, jak vybrat a používat - 5. Rádce kupujícího


Klíčová otázka zní  - co, jak, kdy a kde budete fotografovat? Nároky na objektiv při focení na výstavu fotografií  (každá o velikosti 3 x 2 metry) budou jiné než při focení na obálku časopisu A4 nebo při focení do rodinného alba 10 x 15 cm nebo dokonce při prohlížení na VGA monitoru 800 x 600 bodů! A z jiného pohledu - zatímco reportážní či svatební fotograf ocení pohotovost ostření a široký rozsah zoomu zejména v širokoúhlých ohniscích, sportovní fotograf bude potřebovat ultrasvětelné dlouhé teleobjektivy a horolezec vysokou odolnost a nízkou váhu.

Objektiv je oko vašeho fotoaparátu!
Ideální objektiv proto neexistuje. Každý je kompromis  - z jedné strany nás limituje příroda svými fyzikálními zákony, z druhé strany cena a složitost, z další strany váha a rozměr atd. Ale i přesto, že objektiv bude vždy kompromis nezapomeňte, že právě objektiv tvoří oko Vašeho fotoaparátu a nastaví často limity Vaší práce! Proto čím kvalitnější tělo DSLR s vyšším rozlišením, tím i vyšší nároky na objektiv. Nasadit na DSLR za 100 000 Kč objektiv za 4 000 Kč je znehodnocení investice do DSLR!

Bajonet
Základním úkolem bajonetu je zabezpečit snadno rozebíratelné ale současně pevné a prachotěsné spojení objektiv-tělo DSLR. V každém moderním objektivu je dnes mikroprocesor, a tak vedle mechanického propojení realizuje bajonet i propojení elektrické, kdy objektiv je jednak z těla DSLR napájen a jednak probíhá čilá digitální komunikace tělo-objektiv (dokladem toho jsou informace v EXIFu snímku, např. o aktuálně použitém ohnisku). Zejména nekompatibilita elektrických signálů a protokolů je příčinou občasných potíží v komunikaci DSLR-objektiv a to nejen u alternativních výrobců objektivů, ale i v rámci různých generací objektivů a těl značkových výrobců.

V současnosti je na trhu několik výrobců DSLR, kteří si většinou vyrábějí i své vlastní objektivy s vlastní konstrukcí bajonetu. Do této třídy patří Canon, Nikon, Konica Minolta, Olympus, Pentax a Sigma. Výrobci DSLR Fuji a Kodak používají bajonety Nikon či Canon a vlastní objektivy nevyrábějí. Naopak existují nezávislí výrobci objektivů, kteří vyrábějí objektivy pro většinu výrobců DSLR - Sigma, Tokina, Tamron či Voigtländer.

Zatímco nákup nových objektivů je poměrně snadný - stačí hlídat bajonet - situace u starších objektivů je bohužel dost nepřehledná a tak nezbývá, než z dokumentace konkrétní DSLR zjistit, jaký bajonet a jaké typy objektivů podporuje a s jakými omezeními se případně musí počítat. Nejlepší ale je celou soustavu v prodejně pečlivě prověřit!


Ukázka typického bajonetu (zde pro Canon).

Jen pro DSLR se senzory APS-C !
Velká obliba DSLR s menšími senzory tzv. formátu APS-C, tedy se senzory rozměru kolem 15 x 24 mm, vedla řadu výrobců objektivů ke konstrukci speciálních objektivů určených výhradně a jen pro DSLR s těmito menšími senzory. Takové objektivy buďto vůbec mechanicky nelze nasadit na filmovou SLR nebo na DSLR s větším senzorem (Canon - bajonet typu EF-S) nebo sice nasadit lze, ale obraz bude silně vinětovat. Skutečnost, že objektiv je určen výhradně pro APS-C senzory, značí výrobci různými zkratkami:

Výrobce objektivů Označení "Jen pro DSLR s APS-C senzorem"
Canon EF-S
Nikon DX
Konica Minolta DT
Olympus -
Pentax DA
Sigma DC
Tamron Di II
Tokina DX
Voigtländer -

 


Ukázka vinětace pokud se objektiv určený výhradně pro DSLR s menším senzorem (APS-C) nasadí na full-frame DSLR.

Také pro DSLR
I když se v principu objektiv pro DSLR a pro filmovou SLR nijak neliší, některé drobné odchylky se dají vystopovat. Jedná se zejména o skutečnost vyššího lesku senzoru oproti filmu a tím vyšší náchylnosti DSLR k odrazu světla od senzoru a následně od zadní čočky objektivu. To opět vedlo výrobce objektivů k inovaci většiny původních objektivů o doplnění antireflexních vrstev na zadní čočky objektivů. Takové objektivy jsou značeny zkratkou signalizující vhodnost nejen pro filmové SLR, ale i pro DSLR:

Výrobce objektivů Označení "Vhodný též pro DSLR"
Canon -
Nikon -
Konica Minolta -
Olympus -
Pentax -
Sigma DG
Tamron Di
Tokina -
Voigtländer -

Absence zkratky "Vhodný též pro DSLR" u objektivu ale není žádnou pohromou. Řada objektivů měla antireflexní ochranu zadní čočky i před nástupem DSLR a navíc případné potíže jsou specifickou kombinací DSLR - objektiv a zdaleka se nemusí projevit vždy a všude.

Ohnisko (Focal Length)
Ohnisko objektivu definuje zorný úhel, který objektiv přenese na senzor. Jinými slovy ohnisko určuje výřez scény, který budeme zaznamenávat. Je všeobecně známo, že objektivy se dělí do dvou základních skupin - s proměnným ohniskem (tzv. zoomy) a s pevným ohniskem. V technických parametrech uváděné ohnisko objektivu platí při zaostření objektivu na nekonečno! Při zaostření na kratší vzdálenosti bude mít objektiv ohnisko vždy o něco delší.

Nejkvalitnější a nejsvětelnější jsou objektivy s pevným ohniskem, protože jejich konstrukční složitost, zejména počet vzájemně pohyblivých součástí, je o řád nižší než u zoomů. Daní za lepší kresbu je ale nepohotovost snímání - výřez scény je nutné měnit polohou fotoaparátu vůči fotografované scéně. Z hlediska kvality jsou pevná skla (jak se často objektivům říká) následovány zoomy s krátkým rozsahem (3-5x) a nejhůř jsou na tom zoomy s velkým rozsahem (>5x). Při dnešním stavu techniky ale dosahují kvalitní zoom objektivy takové kresby, která je zcela vyhovující pro často i náročné profesionální aplikace.


Zoomové objektivy umožňují plynule měnit výřez scény a tím i zvětšení objektů beze změny polohy fotoaparátu.

Z hlediska ohniskové vzdálenosti lze rozdělit objektivy na:

  • Rybí oka (8 mm) – extrémně širokoúhlé objektivy s úmyslnou deformací perspektivy
  • Širokoúhlé (10-30 mm) – interiéry, architektura, krajina, reportáž
  • Střední (základní) ohniska (30-100 mm) – základní objektivy, přirozené zobrazení, portrét
  • Normální objektiv (50 mm) - odpovídá zornému úhlu lidského oka
  • Teleobjektivy (100-300 mm) – portrét, reportáž, krajina
  • Silné teleobjektivy (>300 mm) – příroda, sport
  • Makroobjektivy – měřítko 1:1, liší se minimální zaostřovací vzdáleností
  • Tilt-Shift – architektura (korekce sbíhání linií - „flašky“)
  • Mirror – silné teleobjektivy (600 mm) konstruované na principu hvězdářského dalekohledu

Uděláte-li si statistiku běžných fotografií např. z dovolené zjistíte, že 70 % běžných fotografií je pořízeno ohnisky mezi 28 a 120 mm. Proto objektivů s podobnými rozsahy je na trhu obrovské množství a jsou mezi fotografy velmi oblíbené. Rozsah cca 28 až 120 mm je též vyváženě kolem ohniska 50 mm, které má ve fotografii zvláštní význam. Objektiv s ohniskem 50 mm je tzv. základní objektiv, který má podobný zorný úhel jako lidské oko, a tak jeho podání je pro lidského pozorovatele nejpřirozenější.


I špičkoví fotografové si pro představu scény v určitém zorném úhlu pomáhají rukama jejichž prsty sestaví do obdélníku a vzdáleností rukou od očí se současným zavřením jednoho oka simulují zorný úhel.

Zorný úhel objektivu a jeho ohnisková vzdálenost jsou vázány jednoduchým pravidlem: "Čím delší ohnisko objektivu, tím menší zorný úhel" a konkrétně potom pro 35mm film s polovinou úhlopříčky 21,6 mm vztahem:

Zorný úhel objektivu [º] = 2 * arctg( 21,6 / Ohnisková vzdálenost [mm] )


Vztah ohniskové vzdálenosti a zorného úhlu objektivu.

Pokud se podíváte na fotografii, tak mimo extrémních ohnisek dokážete jen velmi obtížně odhadnout, jakým ohniskem byla fotografie pořízena. Z tohoto jednoduchého důvodu není volba ohniska až tak důležitá, mnohem důležitější je celková kompozice obrazu a hloubka ostrosti, na oboje má ale volba ohniska silný vliv.

Crop faktor
Crop faktor není de facto vlastnost objektivu, ale důsledek jeho nasazení na DSLR používající senzor velikosti APS-C o velikosti úhlopříčky cca 1,5x (Nikon, Fuji, Pentax) až 1,7x (Sigma) menší než klasický 35mm kinofilm. Co se potom děje s objektivem konstruovaným na klasický kinofilm ale nasazeným na DSLR?

35mm film vidí z obrazového pole objektivu obdélníkovou scénu, kde je zajištěna "přijatelná" kresba - uvnitř tzv. obrazového pole objektivu. Logicky je vinětace a rozostření kresby v rozích nejhorší, protože rohy jsou nejblíže okraji obrazového pole. Menší senzor na typické DSLR zaznamená menší obdélník zcela ekvivalentní tomu, jako bychom film ostřihli na rozměr senzoru nůžkami. Vinětace a rozostření kresby objektivu se projeví méně, protože obdélník je dále od kraje obrazového pole. Obraz se tak jeví cca 1,5x více zvětšený (více přiblížený, více "tele").


Takto vidí fotografovanou scénu běžný objektiv. V rozích obraz tmavne (vinětace) a vlivem různých vad se rozostřuje. Obrazové pole je kruhová oblast, kde se konstruktéři objektivu maximálně snaží zajistit co nejlepší a rovnoměrnou kresbu.

Obraz z DSLR tedy vypadá jako kdybychom na filmovou zrcadlovku nasadili objektiv s cca 1,5x delší ohniskovou vzdáleností. Koeficient přepočtu ohniskové vzdálenosti (Crop Faktor, Magnification Factor, Focal Length Multiplier atd.) má stejnou hodnotu, jako poměr úhlopříčky filmu k úhlopříčce senzoru DSLR.


Zorný úhel objektivu nasazeného na filmovou SLR a DSLR.

Světelnost (Lens Speed)
Světelnost neboli minimální clonové číslo neboli maximálně otevřená clona je klíčový parametr každého objektivu. Zjednodušeně řečeno udává, kolik světla je objektiv schopen dopravit na senzor. Fyzikálně je světelnost definována jako poměr ohniskové vzdálenosti ku průměru maximálně otevřené clony objektivu.


Světelnost je definována jako poměr ohniskové vzdálenosti (f) ku průměru maximálně otevřené clony objektivu (D).

Proč je světelnost klíčový parametr objektivu shrnují tyto důvody:

  • Fotografování za špatných světelných podmínek, kdy prodlužovat expoziční čas často nejde (hrozí rozhýbání snímku) a zvyšování ISO citlivosti dramaticky zhoršuje kvalitu fotky. Světelný objektiv umožní dopravit na senzor více světla a tím zkrátit expoziční čas či udržet rozumnou ISO citlivost. Pokud fotografujete pohybující se objekty ve slabém světle (sport v hale) a nemůžete nebo nechcete použít blesk, je světelnost to, co určuje fyzickou realizovatelnost snímku!
  • Clona je jediný parametr, který určuje hloubku ostrosti snímku bez vlivu na jeho kompozici. Proto pro snímky s malou hloubkou ostrosti potřebujete světelný objektiv. Zvláště širokoúhlé objektivy mají z fyzikálního principu svojí přirozenou velkou hloubku ostrosti a tak při požadavku na rozostřené pozadí je minimální clonové číslo čili světelnost jediným způsobem jak toho dosáhnout.
  • Všechny DSLR používají standardně tzv. pasivní ostřící systém, kdy ostří na základě toho, co zobrazí objektiv, a tudíž "vidí" ostřící senzor. Je přirozené, že každá DSLR bude se světelným objektivem ostřit za špatného světla mnohem lépe než s objektivem s nízkou světelností. Ostřící senzor prostě uvidí lépe.
  • Kvalita a jasnost obrazu v hledáčku je další parametr, který světelnost objektivu ovlivní. Obraz v hledáčku bude se světleným objektivem mnohem jasnější než s objektivem s nízkou světelností.

Poslední dvě odrážky jsou důvodem, proč má objektiv nasazený na DSLR stále otevřenou clonu naplno (maximálně využívá svojí světelnost) a teprve v okamžiku domáčknutí spouště, po zaostření a změření expozice a těsně před otevřením závěrky se nastaví požadovaná clona, aby se okamžitě po expozici (uzavření závěrky) opět maximálně otevřela. Díky tomuto chování je obraz v hledáčku jasný jak jen objektiv dovolí a zaostřovací senzory mají nejsnazší práci.

V technických parametrech uváděná světelnost objektivu platí při zaostření objektivu na nekonečno! Při zaostření na kratší vzdálenosti bude mít objektiv světelnost vždy horší! Tato skutečnost je významná u makroobjektivů, jenž při zaostření na extrémně krátké vzdálenosti, při kterých dosahují požadovaného měřítka snímání 1:1, dramaticky ztrácejí světelnost!

Pokud vybíráte objektiv, volte nejsvětelnější z dostupných a vybraných objektivů. Světelný objektiv vám umožní pořídit dobré fotografie v situacích, kdy by jiné objektivy již zcela selhaly. Levné zoom objektivy mají světelnost f/4.5-5.6, kvalitní zoom objektivy dosahují světelnosti i f/2.8, zatímco pevná ohniska dosahují světelnosti f/1.8 až f/1.2! Nezapomeňte na pravidlo, že snížení clonového čísla 2x (např. z 5.6 na 2.8) zvýší množství dopraveného světla na senzor 4x, a tudíž umožní i 4násobné zkrácení expozičního času!

Rychlost ostření
Rychlost ostření je další klíčový parametr. Pokud se fotografovaný předmět jakkoliv pohybuje, tak mít vždy dobře a rychle zaostřeno má vysokou hodnotu. Rychlé ostření ocení zejména reportážní fotografové, sportovní fotografové, fotografové zvířat atp. Rozostřená fotografie, byť sebelepší, nemá jakoukoliv hodnotu.

Z hlediska ostření jsou k dispozici dva konkurenční systémy:

  • Ostření klasickými motory - levnější ale též pomalejší a hlučnější varianta. Často je spojená i s nepříjemným faktem, kdy se při motorovém ostření pohybuje ostřící kroužek na objektivu a znepříjemňuje držení objektivu. Výrobci se tak často uchylují k řešení, kdy ostřící kroužek jde posunem vpřed cca o 5mm vycvaknout z ostřícího systému a tím se uvolní. Naopak jeho zacvaknutí do ostřícího systému současně vypne automatické ostření a je možné ostřit ručně. Toto řešení je velmi pohodlné s jednou drobnou vadou - nelze ručně doostřovat automaticky zaostřenou scénu. Pro fotografy, kteří si na tento typ práce zvykli, je uvedené řešení nepřijatelné.
  • Ultrazvukové ostření se vyznačuje vysokou rychlostí a přesností, nízkým hlukem při pohybu a rychlým zastavením. K pohonu se využívá ultrazvukových vibrací statoru, které přinutí rotor se otáčet. Ultrazvukové ostření vyrábí Canon (USM), Nikon (SWM), Konica Minolta (SSM) a Sigma (HSM). Tyto objektivy jsou často (není to ale pravidlo!) konstruovány tak, že ostřící kroužek se otáčí nezávisle na ostření motorovém, zaostřovací pohyby ultrazvukového motoru se prostě sčítají s vašimi. Je to v současnosti asi nejdokonalejší způsob ostření.

Nároky na kvalitu, přesnost a hlavně rychlost ostřícího motoru prudce stoupají s růstem ohniskové vzdálenosti, což souvisí s poklesem hloubky ostrosti. Zatímco u širokoúhlých objektivů na způsobu ostření moc nesejde, u objektivů nad cca 100 mm je velmi významné.


Pro snímky tohoto typu je potřebný teleobjektiv s kvalitním a rychlým ostřením (zde ohnisko 200 mm).

Průměr závitu na filtr (Filter Diameter)
U objektivů se lze setkat s nejrůznějšími průměry předních závitů určenými na fotografické filtry a další příslušenství. Běžná řada průměrů je:

37-43-46-49-52-55-58-62-67-72-77-82-86-95 mm

Není to rozmar výrobců, ale nutnost. Čím menší je průměr skel v objektivu, tím je sice levnější výroba ale současně je tím horší světelnost (to je fyzika - viz kapitola světelnost). Proto s růstem světelnosti objektivů roste většinou i jejich cena a nutně i přední průměr čočky. Při růstu předního průměru čočky ale roste cena všech filtrů - například cirkulární polarizační filtr na průměr 55 mm stojí cca 2 000 Kč, zatímco na průměr 82 mm více jak 6 000 Kč! Výrobci se u levných objektivů snaží nabídnout i malý průměr závitu (a tudíž levné filtry) a řada různých průměrů je na světě.

Snaha fotografů ušetřit za nákup filtrů a nepořizovat nové filtry na každý průměr objektivu vedla výrobce k nabídce tzv. step-up či step-down ringů.

Step-up ring
Step-up ring (česky asi redukce) je kovový kroužek, který má 2 různé průměry závitu - menším se šroubuje na objektiv (např. 58 mm) a na větší závit se šroubuje filtr (třeba 77 mm). Umožní tak použít větší filtr na menší průměr objektivu. Nevýhodou tohoto řešení je, že většinou nelze použít sluneční clonu na objektiv a hrozí tak reflexe v protisvětle. Stejně tak nelze chránit objektiv původní krytkou určenou na menší závit.


Step-up ring, redukce umožňující použít větší filtr na menší průměr objektivu.

Step-down ring
Step-down ring je totéž, ale na větší objektiv (třeba 77 mm) se použije menší filtr (třeba 72 mm). Za normálních okolností by to samozřejmě vinětovalo (menší filtr našroubovaný na větší průměr objektivu by byl na fotce vidět), ale díky menším senzorům digitálních zrcadlovek a crop faktoru se tato kombinace dá použít.

Systém Cokin
Řešením různých průměrů by mohl být systém Cokin, kde se mění jen levný držák zatímco filtry zůstávají stále stejné. Nic není ale ideální a tak systém Cokin na běžnou reportážní práci je příliš zranitelný a opět nelze použít standardní sluneční clonu a krytku na objektiv.


Systém Cokin sestávající z levného výměnného držáku různých průměrů a stále stejných filtrů.

Želatinové filtry
Některé extrémně širokoúhlé objektivy mají tak velký zorný úhel záběru, že jakýkoliv filtr nasazený na objektiv by zasáhl do obrazu. Nezbývá, než použít želatinové filtry, které je nutné podle šablonky vystřihnout z fólie a vložit do drážky na výstupní straně objektivu uvnitř bajonetu. Je to bohužel v praxi ale velmi nepohodlné.


Ukázka vkládání filtru do objektivu vybaveného držákem na želatinový filtr na zadní straně.

Drop-in filtry
Drop-in je systém fotografických filtrů, který se používá především u pevných objektivů delších ohnisek. Filtr je umístěn v objímce (držáku) a zasouvá se shora do schránky v objektivu, v části bližší tělu fotoaparátu. Do držáku lze umístit až tři filtry. Samostatně je konstruován polarizační filtr, kterým lze otáčet bez vyjmutí z objímky.


Držák na drop-in filtry

Otáčí se přední člen objektivu?
Zaostřování a/nebo zoomování se na všech objektivem provádí rotací některých částí objektivu. Pro konstruktéry je nejjednodušší a nejlevnější, když celá přední část objektivu se při zaostřování a/nebo zoomování pohybuje (vysouvá) a současně se otáčí. Otáčení přední části objektivu ale způsobuje i otáčení filtrů či jiného příslušenství nasazených na objektiv. Proč je to nepříjemné? Protože máte-li nasazen polarizační nebo přechodový filtr, u kterých efekt závisí na jejich natočení, tak kdykoliv DSLR přeostří nebo vy změníte zoom, tak objektiv otočí i s filtrem a tím se polarizační nebo přechodový efekt změní. Dá se to samozřejmě obejít (ostřit ručně, držet filtry atp.), ale je to velmi těžkopádné, o reportáži nemluvě. Proto objektivy vyšší třídy a profesionální objektivy bez výjimky předním členem neotáčí.

Mění objektiv při zoomu/ostření délku?
Některé objektivy při ostření a/nebo zoomování mění svojí délku - různě se vysouvají. Pokud současně neotáčí předním členem, nemusí to být na závadu snad mimo makrofotografie, kdy se díky krátkým zaostřovacím vzdálenostem nezřídka stává, že při změně zoomu či přeostření se objektiv zaryje do země. Změna délky objektivu ale vždy snižuje odolnost na vnik prachu do objektivu.

Některé objektivy mají tendenci se při umístění do svislé polohy bajonetem nahoru (běžné nošení fotoaparátu na krku či ramenu) sami vysunout. To je velmi nepříjemné, a proto jsou některé typy vybaveny mechanickou pojistkou, která brání vysunutí objektivu při přenášení. Dobrý objektiv se ale sám vysouvat nesmí!

Měřítko pro makro (Magnification)
Když fotografujete třeba 1 cm velkou vosu největším zvětšením jaké objektiv dokáže - většinou v nějakém "macro" režimu - jak velký bude obraz vosy na senzoru (nikoliv na fotce)? Jestliže také 1 cm, pak je to měřítko objektivu 1:1 neboli zvětšení 1x. Běžné zoom objektivy dosahují měřítek 1:2 (0,5x) až 1:4 (0,25x) a to znamená, že vosa bude na senzoru 2x až 4x menší. Měřítko 1:1 dosahují většinou jen specializované makroobjektivy a výrobci často tuto skutečnost zdůrazňují zkratkami Life Size, True Macro atp. Makroobjektiv je přitom zcela normální objektiv, jenž lze samozřejmě využívat i pro běžnou fotografii, ale který je výměnou za vyšší cenu schopen zaostřit i na extrémně krátké vzdálenosti. Zvětšení jakéhokoliv objektivu lze zvýšit použitím mezikroužků či předsádkových čoček. Vždy to ale zhoršuje kvalitu obrazu, u mezikroužků i světelnost.

Minimální zaostřovací vzdálenost (Minimum Focusing Distance)
Minimální zaostřovací vzdálenost říká, jak blízko může objekt být, aby ještě dokázal zaostřit. U DSLR se měří vždy od senzoru, u kompaktních fotoaparátů a nepravých zrcadlovek (SLR-like, EVF) většinou od přední čočky objektivu. Objektivy dosahují svého maximálního měřítka snímání právě při minimální zaostřovací vzdálenosti.

Světelnost uváděná v technických parametrech objektivu platí vždy a jen při zaostření objektivu na nekonečno. Při zaostření na kratší vzdálenosti bude mít objektiv světelnost významně horší! Všechny DSLR jsou vybaveny automatickým TTL měřením expozice, které ztrátu světelnosti automaticky vyrovná, ale za cenu prodloužení expozičního času. Je tedy dobré o snižující se světelnosti vědět, aby delší expoziční doby zejména u makrofotografie nepřekvapily. Stativ je ale často nutností.

Měřítko Světelnost Nutná expoziční korekce
(DSLR jí provede automaticky)
1:5 f/3.6 + 2/3 EV
1:2 f/4.6 + 1 1/3 EV
1:1 f/5.9 + 2 EV

Ukázka ztráty světelnosti objektivu s uváděnou světelností f/2.8 při různých měřítkách snímání.

Stabilizátor obrazu (Image Stabilizer)
Obrazový stabilizátor dokáže částečně potlačit rozhýbání snímku vlivem chvění fotoaparátu v ruce, takže můžete z ruky fotit cca 2x až 3x delším expozičním časem než normálně. U focení z ruky platí "zásada", že se udrží přibližně převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti (u 200mm objektivu je to cca 1/200 s atp.). Na DSLR je ale nutné ohniskovou vzdálenost násobit crop faktorem. Když se ale člověk soustředí a dává si pozor, tak udrží mnohem delší čas. Řešením místo stabilizátoru může být stativ, který ale snižuje pohotovost nasměrování na záběr. Stabilizátor však v žádném případě nedokáže omezit rozostření vlivem pohybu fotografovaného objektu!


Jednoduchý princip funkce obrazového stabilizátoru vestavěného v objektivu.

Zisk neboli účinek stabilizátoru se standardně udává v jednotkách EV. Je-li zisk 1 EV, je možné prodloužit expoziční čas 2x bez obav z rozhýbání snímku, je-li zisk 2 EV tak 4x a je-li zisk 3 EV tak 8x. Současné stabilizátory dosahují hodnot zisku kolem 1.5 až 3 EV.

Trochu zmatků je kolem otázky, jestli může být objektiv se zapnutým stabilizátorem používán na stativu. Odpověď je ano - ale může dojít k mírnému rozostření obrazu vlivem funkce stabilizátoru. Není to ale nijak dramatické. Dražší objektivy mají detekci stativu a při jeho zjištění stabilizátor automaticky vypnou, u ostatních objektivů je třeba stabilizaci vypnout ručně vypínačem stabilizace. Používáte-li objektiv se zapnutým stabilizátorem a aplikujete-li tzv. panning ("švenkování" - dynamické sledování pohybujícího se objektu v hledáčku), může opět stabilizátor zhoršit obraz a komplikovat sledování. Proto dražší objektivy mají tzv. panning mód, při kterém vypnou stabilizaci v horizontálním směru.

Počet lamel clony a její konstrukce (Number of Diaphragm Blades)
Clona je v podstatě stínítko s proměnným kruhovým otvorem regulující množství světla procházejícího objektivem. Ideální clona by měla přísně kruhový tvar a nulovou tloušťku aby nedocházelo k rozptylu (difrakci) světla. Reálná clona je zkonstruována z tenkých kovových lamel, které vytvoří jen přibližně kruhový tvar. Počet lamel clony a její celková konstrukce se tak může projevit v ostrosti obrazu, způsobu rozostření objektů mimo hloubku ostrosti (tzv. bokeh) a v odlescích ("prasátkách") při snímání v protisvětle.


Typická konstrukce clony objektivu.

Maximální clonové číslo (minimální clona)
Maximální clonové číslo udává, jak moc dokáže objektiv uzavřít otvor clony a bránit se tak světlu. Pro běžnou práci je to celkem nepodstatná veličina, vyjma dvou situací:

  • Chcete i za plného denního světla snímat dlouhými expozičními časy (třeba kvůli rozmazání pohybu, vody atp.), což vede k potřebě vysokých clonových čísel. Pokud nestačí nejvyšší hodnota clonového čísla, je třeba použít neutrální šedé filtry (ND filters).
  • Potřebujete maximální hloubku ostrosti, která se dosáhne právě při maximálním clonovém čísle. Maximální hloubka ostrosti je často nutná u makrofotografie, protože při snímání na krátké vzdálenosti je obecně hloubka ostrosti velmi malá (vzpomeňte na mikroskopy ve škole).

Běžné objektivy dosahují maximálních clonových čísel kolem f/22 až f/32. Makroobjektivy z výše uvedeného důvodu dosahují maximálních clonových čísel často i f/45. U takto vysokých clonových čísel je ale nutné počítat s viditelnou difrakcí obrazu, která se projeví jeho lehkým rozmazáním.

Optimální clona objektivu
Tento parametr nenajdete v žádném katalogu, vychází však z obecných vlastností světla a setkáte se s ním u každého objektivu. Optimální kresby se dosáhne jen v určitém rozsahu středních clon - u hodně otevřených clon (směrem k světelnosti) bude kvalita klesat vlivem optických vad použitých skel, kdežto směrem k maximálně uzavřené cloně (vysoká clonová čísla) bude kvalita klesat vlivem rozptylu světla na lamelách clony při průchodu malým otvorem (difrakce).


Difrakce a vady skel jdou při změně průměru clony proti sobě. Proto lze u každého objektivu nalézt optimální clonu z hlediska kresby. V praxi bývá někde kolem f/8.

Informace o vzdálenosti zaostřeného objektu
Pro přesné řízení blesku a měření jeho expozice se nejnověji používá informace o vzdálenosti zaostřeného objektu, kterou objektiv zná a je schopen tělu DSLR poskytnout. Tuto užitečnou informaci najdete potom i v EXIFu snímku. Informaci o vzdálenosti poskytují jenom některé nejnovější objektivy, dá se ale předpokládat, že jich na trhu bude s časem přibývat. Bohužel u některých objektivů se stává, že přesto že informaci o vzdálenosti tělu poskytnou, tak jí v EXIFu nenajdete.


Vzdálenost zaostřeného objektu lze u některých objektivů najít v EXIFu.

Parfokální objektivy
Pokud zaostříte zoomový objektiv a poté změníte zoom, scéna se většinou rozostří. U některých objektivů zůstane ale scéna zaostřena i při změnách zoomu. Takové objektivy jsou tzv. parfokální. Je-li objektiv parfokální snadno zjistíte jednoduchou zkouškou třeba i přímo v prodejně. Parfokálních objektivů ale moc není a jsou to většinou objektivy vyšší třídy.

Technologie DO (Diffractive Optic)
DO technologie je nová a zvláštní technologie, kterou používá firma Canon a kdy se optických vlastností běžného objektivu dosahuje velmi jemnou mřížkou, která je v podstatě vyškrábána do povrchu skla. Canon používá dva takového členy spojené mřížkou k sobě a tím vzniká tzv. Multi-Layer Diffractive člen s korigovanými optickými vadami. Proč ale to celé? Umožňuje to udělat objektivy menší a lehčí (s menším množstvím skla). Např. objektiv EF 400mm f/4 DO IS USM je o 27% kratší a o 36% lehčí než klasický objektiv EF 400mm f/4, přičemž optická kvalita DO objektivů je údajně shodná s profesionálními L-kovými objektivy. Pokud se ale DO objektivem fotí bodový zdroj světla (třeba lampa), může se kolem ní objevit kruhová záře.

Ostrost a kontrast neboli MTF
K objektivnímu vyjádření optických vlastností objektivů se užívá tzv. MTF křivka. Tato zkratka znamená "Modulation Transfer Function" čili "přenosová funkce modulace". Čárový zkušební obrazec (mřížka z černých a bílých čar) se zobrazí testovaným objektivem a měří se kontrast výsledného obrazu. Je-li kontrast stejný jako u předlohy, je hodnota rovna 1. Je-li kontrast poloviční, je výsledek 0,5. Nulový kontrast znamená, že místo obrazce je zobrazena pouze jednolitá šedá plocha. MTF křivky lze nalézt v technických parametrech objektivů některých výrobců, případně na internetu.


MTF křivka udává kvalitu kresby od středu snímku směrem do krajů.

Vodorovná osa grafu udává diagonální vzdálenost od středu kinofilmového políčka 24 x 36 mm do jeho rohu (tj. 0 až 21,5 mm). Svislá osa udává kontrast 0 (už to vůbec nekreslí) až 1 (beze změny přeneseno). V každém bodě od středu do rohu se měří 4 údaje (metodika Canon):

  • přenos kontrastu na mřížce 10 čar na milimetr, čáry kolmo na úhlopříčku (tzv. sagittal lines)
  • přenos kontrastu na mřížce 10 čar na milimetr, čáry rovnoběžně s úhlopříčkou (tzv. meridional lines)
  • to samé ale pro 30 čar na milimetr

Příklad MTF grafů objektivu Canon EF 28-105mm f/3.5-4.5 II USM
na ohnisku 28 a 105mm

Legenda:

 Clona f/8, 10 čar/mm, čáry rovnoběžně s úhlopříčkou
- - - -  Clona f/8, 10 čar/mm, čáry kolmo na úhlopříčku

 Clona f/3.5-4.5, 10 čar/mm, čáry rovnoběžně s úhlopříčkou
- - - -  Clona f/3.5-4.5, 10 čar/mm, čáry kolmo na úhlopříčku

 Clona f/8, 30 čar/mm, čáry rovnoběžně s úhlopříčkou
- - - -  Clona f/8, 30 čar/mm, čáry kolmo na úhlopříčku

 Clona f/3.5-4.5, 30 čar/mm, čáry rovnoběžně s úhlopříčkou
- - - -  Clona f/3.5-4.5, 30 čar/mm, čáry kolmo na úhlopříčku

Optické vady jsou méně patrné v centru obrazu a projevují se hlavně v krajních polohách (proto křivky většinou zleva doprava klesají). Nejdůležitější část obrazu, kde očekáváme nejostřejší kresbu, je od 0 do 14 mm od středu. Protože DSLR mají menší senzor než je kinofilm a půlka jejich úhlopříčky je kolem 14 mm, tak chyby objektivu za 14 mm nejsou podstatné! Naopak ale chyby objektivu do 14 mm se zdůrazňují.

Konstrukce
Dnešní moderní počítačové metody návrhu, pokročilé technologie výroby a kontroly kvality umožňují i u velmi levných objektivů dosáhnout slušné kvality. Čím se ale objektivy zásadně liší není jen počáteční kvalita, ale zejména dlouhodobá odolnost. Pokud plánujete používat fotoaparát a objektiv jen příležitostně a většinou doma, tak nároky na objektiv budou zcela jiné, než když plánujete jeho časté přenášení či převážení v autě nebo letadle (otřesy), budete ho vystavovat teplotním rozdílům (hory), vlhkosti (tropy), používat v prachu (poušť) či na lodi (slaná tříšť) atp. V takovém případě jsou na místě otázky typu:

  • Kolik je použito plastových dílů?
  • Jak je objektiv bytelný a stabilní?
  • Co garantuje výrobce?
  • Kolik dílů se pohybuje?
  • Pohybují se všechny ovládací prvky bez vůle a mají stejnoměrný "sametový" chod v celém pracovním rozsahu?
  • Nedochází u zoomů při svislé poloze k samovolnému posuvu?
  • Je objektiv snadno zranitelný?
  • Jak je utěsněný a prachotěsný?
  • atp.

Další díly seriálu:
::Objektivy, jak vybrat a používat - 1. Parametry objektivů
::Objektivy, jak vybrat a používat - 2. Potíže objektivů
::Objektivy, jak vybrat a používat - 3. Praxe s objektivy
::Objektivy, jak vybrat a používat - 4. Příslušenství k objektivům

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Ostatní  » FotoTechnika  

 » Vybíráme  » Jak vybrat  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

hmmmm

Autor: pospa Muž

Založeno: 10.01.2006, 09:35
Odpovědí: 15

Fakt super clanek! Diky pan Pihane, opravdu jsem si hezky pocetl ;-)

snad jen maly detail a to, ze mezikrouzek nezhorsuje kvalitu obrazu, pouze svetelnost, ale to je opravdu prkotina.
DIKY!

Odpovědět na příspěvek

RE: hmmmm

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 10.01.2006, 14:46

Mezikroužky zhoršují kvalitu! Opravdu! A významně! Zejména zhoršují aberaci (jak mono tak barevnou). Je to i logické - špatně zaostřené paprsky (byť málo) se prodloužením jejich dráhy více rozostří. Bohužel je to tak. Nicméně moc díky za pochvalu! Patří nejen mě, ale celé redakci IDIFu!

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: hmmmm

Autor: pospa Muž

Založeno: 11.01.2006, 13:54

no ja nevim jak se k tomu postavit abych pravdu rek ;-) na jednu stranu mate urcite pravdu - zvetsi se tim obraz, tak je jasne, ze se zvetsi i vady objektivu. ale nezvetsuji se vinou toho mezikrouzku jako takoveho, nybrz tim, ze vlastne objektiv posuneme dopredu. v tom pripade vlastne vady objektivu zustanou stejne.. myslel jsem to spis jako porovnani napr. k predsadkovym cockam, ktere samy o sobe maji vady a zaroven jeste znasobuji vady i objektivu.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: hmmmm

Autor: pepe11 Muž

Založeno: 11.01.2006, 14:22

No, POUŽITÍM mezikroužků se zhorší výsledný obraz. Nevím,co je na tom k diskutování, většině fotografů jde právě o výsledný obraz:-) Debatovat nad tim, že předsádka zhorší obraz svým sklem,kdežto mezikroužek svou přítomností ...Jó kdyby šlo o trestný čin, tak se dá říct, že předsádka je pachatel,kdežto mezikroužek pouze napomáhal:-) No vida,už jsem se taky o takový kravině rozkecal,dost.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: thr Muž

Založeno: 11.01.2006, 14:33

No, budeme-li detailisti, tak předsádka zhorší obraz vždy, zatímco u mezikroužků záleží na více okolnostech. Například použijete-li poměrně tenký mezikroužek s něčím jako je Canon EF100-400 IS L, tak je pokles kvality skoro nezjistitelný, jen zkrátka zaostříte na menší vzdálenost. Podotýkám, že toto je dokonce kombinace doporučená výrobcem.

Další finta - u objektivů s vnitřním ostřením se často při použití mezikroužku (tedy prodloužení výtahu, ale IF člen je pro stejnou vzdálenost zaostřen víc "do dálky") někdy dosáhne lepšího odsazení objektu od pozadí atd. To už je ale mimo zaměření článku...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: pospa Muž

Založeno: 11.01.2006, 15:40

dekuju Tome, neco podobnyho jsem tim chtel v podstate rict ;-)

co se tyce vyslednyho obrazu, tak ten bude s mezikrouzkem urcite lepsi nez ten samej z predsadkou.. ale i tak s tim docela nerad fotim ;-( svetelnost, hloubka ostrosti.. to vsechno jde stejne do haje

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: pospa Muž

Založeno: 11.01.2006, 16:39

dekuju Tome, neco podobnyho jsem tim chtel v podstate rict ;-)

co se tyce vyslednyho obrazu, tak ten bude s mezikrouzkem urcite lepsi nez ten samej z predsadkou.. ale i tak s tim docela nerad fotim ;-( svetelnost, hloubka ostrosti.. to vsechno jde stejne do haje

Odpovědět na příspěvek

pochvala

Autor: tree Muž

Založeno: 10.01.2006, 09:45
Odpovědí: 0

nadhernej clanek,dlouho jsem tady necet aspon podobny.

Odpovědět na příspěvek

fakt good

Autor: marek Muž

Založeno: 10.01.2006, 10:42
Odpovědí: 0

Souhlas s předchozími, jsem si myslel, že toho o oběktivech vím docela dost, ale vyvedl jste mě z omylu. Dík

Odpovědět na příspěvek

Počteníčko

Autor: syky75 Muž

Založeno: 10.01.2006, 11:39
Odpovědí: 0

Díky za článek je dlouhý ale super se čte a je tam spousta zajímavých informací super

Odpovědět na příspěvek

Fakt dobrý

Autor: Widles Muž

Založeno: 10.01.2006, 11:49
Odpovědí: 0

Perfektni clanek. Uz jsem to rikal. Nechcete zkusit napsat nejakou knihu. Myslim si ze vase jmeno je hodne uznavane mezi fotografy a urcite by se dobre prodavala. I ja bych si ji za nejaky rozumny peniz koupil (samozrejme nemyslim ceny z Levnych knih:)

Odpovědět na příspěvek

Dost podobny clanok!

Autor: michal Muž

Založeno: 10.01.2006, 12:36
Odpovědí: 2

http://www.fotoroman.cz/t
echniques2/lenses_basic.h
tm

Odpovědět na příspěvek

RE: Dost podobny clanok!

Autor: Danoboss Muž

Založeno: 10.01.2006, 15:11

To si robíš srandu, alebo si si to nevšimol? Veď autor je stejný. ??????

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Dost podobny clanok!

Autor: Michal Muž

Založeno: 10.01.2006, 16:57

to bola len sranda,h

Odpovědět na příspěvek

Stabilizátor na stativu - chyba!

Autor: thr Muž

Založeno: 10.01.2006, 13:05
Odpovědí: 3

Máte tam jeden úlet - pokud necháte na stativu zaplý IS u starších objektivů Canon (1. a 2. generace IS), tak nedojde k "mírnému zneostření", ale k totálnímu odjetí IS a k praktické nepoužitelnosti výsledku. Ověřeno třeba u 100-400IS L. Teprve 3. generace IS přidává automatickou detekci stativové smyčky a ta už na stativu funguje slušně, ze známých skel to umí třeba 2,8/70-200IS L nebo nový 70-300DO IS.

Takže pozor na to...

Odpovědět na příspěvek

RE: Stabilizátor na stativu - chyba!

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 10.01.2006, 14:43

Měl jsem v ruce řadu objektivů se stabilizátorem včetně levného Canonu EF 75-300mm f/4-5.6 IS USM a na stativu se všechny chovaly "korektně". Je ale pravdou, že v manuálu všech bylo používání stativu současně s IS nedoporučováno. Takže máte pravdu - starší objektivy s tím mohou mít asi opravdu problém. Díky!

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Stabilizátor na stativu - chyba!

Autor: thr Muž

Založeno: 11.01.2006, 10:04

Při jakých časech vám to chodilo? Věřím, že třeba při 1/30s se to moc nepozná, ale třeba při 1-2s by měl "starý" IS ujet prakticky na 100%. Záleží taky na stativu, paradoxně čím stabilnější, tím hůře, IS prostě nějaké vibrace potřebuje :-)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: Stabilizátor na stativu - chyba!

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 12.01.2006, 15:03

Zkoušel jsem to na objektivu Canon 75-300 IS a časy byly 1/10, 1/4, 1/2 a 2sec. Vše bylo OK ale věřím vám, že řada starších IS stativ nesnese.

Odpovědět na příspěvek

Objektivy vhodne i pro DSLR

Autor: Andaar Muž

Založeno: 11.01.2006, 10:12
Odpovědí: 0

Moc pekny clanek!
Jen upresneni, Pentax jiz take vyrabi objektivy pro kinofilm, ktere jsou upravene i pro pouziti na DSLR. Znaci je DFA a jedna se o makro objektivy 50mm f/2.8 a 100mm f/2.8. Dalsi je v planu, viz. http://www.digital.pentax
.co.jp/en/lens/roadmap.pd
f.

Odpovědět na příspěvek

Sportovní fotografie

Autor: hi Muž

Založeno: 11.01.2006, 16:14
Odpovědí: 1

Moc pěkný článek, jen mě zaujalo, proč má mít sportovní fotografie ohniskovou vzdálenost 300mm?
Já myslel, že naopak fotí na objektivech 28mm s obrovskou světelností aby se nemuseli zabývat ostřením a nevalná kvalita drobného výřezu pak pro noviny stačí.

Odpovědět na příspěvek

RE: Sportovní fotografie

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 12.01.2006, 14:59

Dobrý nápad, ale to byste se u většiny her stal dalším hráčem na hřišti:-) Právě potřeba odstupu a přitom detailů (jsou nejpůsobivější) s rozostřeným pozadím (bývá hnusné) nutí používat teleobjektivy.

Odpovědět na příspěvek

Informace o vzdálenosti zaostřeného objektu

Autor: Jan Gottfried Muž

Založeno: 16.01.2006, 07:19
Odpovědí: 2

Už jsem se na tuto věc ptal v několika diskusích, ale dotaz zůstal bez odpovědi, tedy zkusím to tady, protože se tom v článku také zmiňujete: Jak vlastně tuto vzdálenost interpretovat? Mám EOS300D a v položce subject distance v exifu je například 4,170m/41,7m což je dost veliký rozptyl. Brát tedy jako zaostřovací
vzdálenost střední vzdálenost, tu menší hodnotu, nebo tu větší hodnotu?
Pokud v té položce není napsáno Infinity, tak je tam vždy menší číslo
lomeno jeho desetinásobkem tak jak jsem to napsal výše. Děkuji za odpověď.

Odpovědět na příspěvek

RE: Informace o vzdálenosti zaostřeného objektu

Autor: Ing. Roman Pihan Muž

Založeno: 16.01.2006, 09:38

Kolem vzdálenosti v EXIfu u Canonu je opravdu velká mlha a asi jí ani já zcela nerozptýlím. Hledal jsem relevantní informace kde se dá a solidní vyjádření nenašel. Shrnuji poznatky:
1. Vzdálenost zaostřeného objektu využívají jen novější DSLR (20D, 350D, 5D, ...) pro řízení blesku v režimu E-TTL II.
2. Poskytují jí jen novější objektivy - viz seznam objektivů na stránkách Canonu, kde tento údaj je uveden.
3. I když vzdálenost fotoaparát zná a dokonce jí i vnitřně používá pro E-TTL II, často jí do EXIFu nedá (údajně jí dokonce Canon z EXIFu odstranil z konkurenčních důvodů, ale je to nepotvrzené).
4. I když v EXIFu je, ne všechny EXIF prohlížeče či RAW konvertory jí dokážou správně interpretovat/zobrazit.

Je v tom tedy trochu guláš a nezbyde nic než s konkrétním vybavením experimentovat. Každopádně se na to dívejte jako na bonus, ne na nárok :-) V praxi je to stejně skoro k ničemu.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Informace o vzdálenosti zaostřeného objektu

Autor: martt Muž

Založeno: 07.02.2006, 13:30

> údajně jí dokonce Canon z EXIFu odstranil z
> konkurenčních důvodů, ale je to nepotvrzené
myslim si skor, ze to odstranil preto, ze si tie fotaky ostria ako chcu. Sice nie SLR, ale Canon A20 ten udaj este mal v EXIFe a jeho nasledovnik A60 uz udaj o vzdialenosti nemal.
A ak som kanonom A20 cvakol dva identicke zabery po sebe, tak jeden mal v EXIFe subject distance 1m a nasledujuci 10m, takze to meranie alebo udaj v exife boli velmi cudne.

Odpovědět na příspěvek

nechapu

Autor: jouda Muž

Založeno: 20.01.2006, 00:25
Odpovědí: 4

Jak si mam vysvetlit: "Při zaostření na kratší vzdálenosti bude mít objektiv světelnost vždy horší! Tato skutečnost je významná u makroobjektivů, jenž při zaostření na extrémně krátké vzdálenosti, při kterých dosahují požadovaného měřítka snímání 1:1, dramaticky ztrácejí světelnost!" ?
Co se mění ve výše (v článku) uvedeném zlomku)? Clona nebo ohnisková vzdálenost?

Odpovědět na příspěvek

RE: nechapu

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 22.01.2006, 18:11

Zdravím! Mění se ohnisko. Čočka je stále stejně silná, takže aby "lámala víc", musíte jí oddálit od snímače. Tím vzroste ohnisko a klesne světelnost.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: nechapu

Autor: jouda Muž

Založeno: 25.01.2006, 13:18

Díky za odpověď. Pořád to nechápu. "Čočka je stále stejně silná" = ohnisková vzdálenost této čočky (resp. opt. soustavy) je stále stejná. Nebo ne? Při ostření měním vzdálenost čočky (soustavy) od snímače (nebo filmu apod.), ale neměním ohniskovou vzdálenost této čočky (soustavy). Buď uvažuju špatně, nebo je v tom nějaká chyba.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: nechapu

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 26.01.2006, 20:32

Optickou mohutnost čočky, která se měří ohniskovou vzdáleností při zaostření na nekonečno, neměníte. Ale má-li čočka zaostřit něco co je blíž než v nekonečnu, musíte jí oddálit od snímače. Tím se světlo rozpytluje na větší dráze a dopadne v rovině snímače na větší plochu. Snímač z toho sebere jen svůj kus a tím klesá světelnost. Je to jako když oddálíte projektor od plátna. Obraz se sice zvětší, ale množství světla, které dopadne na stále stejně veliké plátno, klesne.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: nechapu

Autor: Aleš Novák Muž

Založeno: 29.01.2006, 16:56

No, pokud si vzpomínám na školní léta (dávno minulá), tak opravdu se světelnost objektivu nemůže změnit pouze jeho posunutím na jednu či druhou stranu. Světelnost objektivu samozřejmě zůstává stejná. Ale mění se intenzita osvětlení snímače (filmu), jako by se (při zobrazení na nekonečno, v praxi nemakro) snížila světelnost objektivu.
A ještě jednu drobnou poznámku: Zaostření na bližší vzdálenost se u moderních objektivů dociluje buď vzdalováním objektivu od snímače, nebo zkracováním (ne prodlužováním) jeho ohniskové vzdálenosti (jakoby zoomováním), obvykle ale kombinací obou. Každý z těchto z těchto způsobů má své klady a zápory. Snad právě proto se používá, hlavně u makro objektivů, kombinace obou způsobů. Na př. Sigma makro 105/2,8 má při zobrazení 1:1 ohnisko 78,25 mm (vzdálenost předmětu 313mm je 4x ohnisková vzdálenost). Ostatně použití předsádkové čočky je také zkrácení ohniskové vzdálenosti. Jinak ale žádné další výhrady nemám. Naopak, článek je velmi přehledný a názorný! Jen víc takových článků!

Odpovědět na příspěvek

zorny uhel

Autor: Milan Pulpan Muž

Založeno: 07.05.2007, 18:43
Odpovědí: 2

Dobry den,mam dotaz ohledne vypocitavani zorneho uhlu.Podle vzorecku -Zorný úhel objektivu [º] = 2 * arctg( 21,6 / Ohnisková vzdálenost)
Co mam dosadit za hodnotu arctg?

Odpovědět na příspěvek

RE: zorny uhel

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 07.05.2007, 19:50

Tg je funkce definovaná jako sin/cos. Arctg je inversní funkce k tg. Hodnotu proto musíte vypočítat na kalkulačce.

Odpovědět na příspěvek

RE: zorny uhel

Autor: anonymius Muž

Založeno: 20.08.2008, 14:06

myslim ze tan-1

Odpovědět na příspěvek

Parametry objektivů

Autor: letnak Muž

Založeno: 17.09.2007, 20:51
Odpovědí: 0

jasný, výstižný, velmi dobrý článek

Odpovědět na příspěvek

crop faktor

Autor: hcpozitiv Muž

Založeno: 13.02.2008, 09:34
Odpovědí: 1

Neviem či tomu dobre rozumiem ale pri nasadení normálneho objektívu npr. canon EF 28-135 usm na telo eos 400D aleb. 450D sa bude objek. chovať ako 44.8 - 216 ... no čo ma na tom najviac zaujíma je ako to uvidím v hľadáčiku tj. obraz v ňom nebude zodpovedať výslednému obrazu na čipe resp. fotke? Aby som to viac upresnil zaujíma ma hl. tento obrázok http://www.fotografovani.
cz/images/rom_lens_real.j
pg modrý obdlžnik je to čo uvidim v hľadačiku ale na čipe sa zachytí len žltý "výrez"? Uvažujem totiž o kúpe tela eos 450D a zároveň aj väčšieho objektívu. za odpoveď vopred ďakujem.

Odpovědět na příspěvek

RE: crop faktor

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 13.02.2008, 10:22

Senzor zachytí a vy uvidíte v hledáčku žlutou část scény. Každopádně v hledáčku uvidíte přesně to, co vidí i senzor. Z logiky věci toho tedy menší senzor (a hledáček) vidí méně a proto se objektiv zdá delší = více "tele".

Odpovědět na příspěvek

jeden nebo dva

Autor: Jan Muž

Založeno: 16.04.2008, 21:57
Odpovědí: 0

Přecházím z kompaktu na zrcadlovku. Asi si koupim Nikon D40, protože nemám moc peněz. Spíš se chci zeptat nefotim až zas tak profesionálně tak jestli by mi nestačil jeden objektiv třeba 20-200 místo dvou. Neumím si představit, že to budu furt někde přehazovat. Většina mých fotek vzniká tak nějak spontánně, přesto je chci mít kvalitnější proto DSLR. Takže jeden nebo dva? Děkuji za radu...

Odpovědět na příspěvek

zorný úhel

Autor: tubitek Muž

Založeno: 27.12.2008, 00:24
Odpovědí: 3

Dobrý den, můžu vzorec "[º] = 2 * arctg( 21,6 / Ohnisková vzdálenost [mm] )" použít i pro kompaktní ultrazoom? Když dosadím polovinu skutečné úhlopříčky a skutečnou f, vychází mi špatná čísla (o pár stupňů jiná). Dosadím- li však polovinu úhlopříčky kinofilmu a ekvivalentní f, výsledek je +/- správný. Kde dělám chybu?

Odpovědět na příspěvek

RE: zorný úhel

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 27.12.2008, 06:24

Neděláte chybu. Po dosazení správných nepřepočítaných čísel (skutečná polovina úhlopříčky a skutečná f) dostenete přesná čísla. Rozdíl je dán tím, že výrobci informace zaokrouhlují a tak přepočítaná ohniska nejsou přesná.

Odpovědět na příspěvek

RE: zorný úhel

Autor: VH Muž

Založeno: 01.04.2011, 19:07

Dobrý den, tento vzorec skutečně použít lze. Pokud dosadíte správné hodnoty, měl by Vám zorný úhel vyjít správně.

2 * arctan ( úhlopříčka čipu / 2 * ohnisková vzdálenost) = úhel záběru

pokud tedy máte např. ultrazoom s čipem 1/2,33", má nejspíše velikost 6,1 x 4,6 mm (35mm/(2,33*2,45) = 6,1). Pythagorovou větou dostaneme že odm(6,1^2+4,6^2)=7,64 mm

Např. Panasonic Lumix FZ38 má reálné ohnisko 4,8mm (po přepočtu na kinofilm 27mm), takže po dosazení do vzorce:

2 * arctan ( 7,64 / 2 * 4,8 ) = 77° skutečně dává úhel odpovídající ohnisku 27mm u kinofilmu. Zjistěte si, zdali nezadáváte ohnisko již přepočítané coby ekvivalent kinofilmu, pak by Vám vycházely úhly příliš malé.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: zorný úhel (oprava)

Autor: VH Muž

Založeno: 01.04.2011, 20:36

rád bych opravil nepřesnosti :) omylem jsem při výpočtu zadal palec jako 2,45 a ne jako 2,54 a tudíž mi hodnoty vycházely při nesprávném postupu..

Při onom lumixu máme čip 1/2,33 .. tedy si spočteme úhlopříčku rovnicí 43 [mm, úhlopříčka kinofilmu] / 2,54 * 2,33 [palce] = 7,36 [mm, úhlopříčka čipu našeho lumixu]

ohnisko zůstává 4,8 mm a z rovnice 2*arctan(7,36 / 2*4,8) dostaneme výsledek 74,98° .. tedy o maličko méně než u ohniska 28 mm.

Tento způsob by již měl odpovídat realitě, omlouvám se za chybu výše. :)

VH.

Odpovědět na příspěvek

Použitlenost objektivů z filmových zrcadlovek

Autor: Dan Muž

Založeno: 26.02.2009, 16:53
Odpovědí: 0

Dobrý den,
nedaří se mi zjistit zda se dají použít objektivy z filmových zrcadlovek na digitální. Mám možnost se dostat k pár objektivům (z Prakticy ltl) se závitem snad M42x1. Existují dslr na kterých budou použitelné? Dík

Odpovědět na příspěvek

dotaz na objektiv

Autor: Lukáš K. Muž

Založeno: 23.05.2010, 10:40
Odpovědí: 1

Dobrý den. I po prostudování tohoto článku mi stále chybí praktický příklad. Doposud mám jen levný kompakt, ale chci něco lepšího. Proto přemýšlím nad ultrazoomem nebo nějakou levnější "zrdcadlovkou". Zaujal mě Panasonic Lumix DCM-G1 s 14-45/3,5-5,6 ASPH ale nějak netuším vlastnosti toho objektivu. Na co přesně je tento objektiv vhodný? Jsem opravdový laik a v současné době bych neměl finance na dokupování dalších objektivů. Fotil bych především přírodu a takové ty běžné fotky z výletů a dovolených.... Prosím tedy o vysvětlení toho objektivu a zda by pro mne byl "vhodný", případně to nějak porovnat vlastnosti s ultrazoomem?? Děkuji

Odpovědět na příspěvek

RE: dotaz na objektiv

Autor: Lukáš K. Muž

Založeno: 23.05.2010, 10:47

Případně mále-li ještě nějaké jiné návrhy na kit v ceně okolo 10.000 kč ?
Našel jsem ještě Nikon D3000 + 18-55 mm VR? Vystačil by mi tento objektiv (prozatím) univerzálně na běžné focení? a jak je to u něho se zoomem (výřezem) ?

Odpovědět na příspěvek

světelnost

Autor: Pavel Muž

Založeno: 24.10.2010, 19:25
Odpovědí: 4

Dobrý den pane Pihan. Mnohokrát děkuji za skvělý článek a celý web, prosím o vysvětlení , co je ve výpočtu světelnosti písmeno f? Ohnisková vzdálenost objektivu nebo vzdálenost zadní čočky od snímače? Pokud totiž např. objektiv 200/2 by měl mít podle vzorce D=f/a průměr otvoru 100mm je to technicky nereálné. Přesto takové objektivy existují. Děkuji za vysvětlení.

Odpovědět na příspěvek

RE: světelnost

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 24.10.2010, 20:47

Dobrý den!
Je to samozřejmě ohnisková vzdálenost, nikoliv průměr zadní čočky.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: světelnost

Autor: Pavel Muž

Založeno: 25.10.2010, 18:51

V tom případě tomu nějak nerozumím, u objektivu s ohniskovou vzdáleností 200mm a světelností např 2,8 by potom průměr výstupní čočky musel být přibližně 71mm a to by fyzicky nebylo možné. Kde dělám chybu?

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: světelnost

Autor: Roman Pihan Muž

Založeno: 25.10.2010, 20:57

Není to rozměr výstupní čočky, ale místa, kde je clona, což bývá někde uprostřed objektivu, a tam musí být průměr skutečně 71 mm.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: světelnost

Autor: Pavel Muž

Založeno: 26.10.2010, 18:59

Tak v tom případě je mi to již jasné, děkuji mnohokrát za vysvětlení a trpělivost.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: tomas Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:31
Odpovědí: 0

hmmmmm

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: matej Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:32

hmmmmmm

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: robin Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:33
Odpovědí: 0

hmmmmmm

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: martin Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:35
Odpovědí: 0

hmmmmm

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: hana Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:36
Odpovědí: 0

hmmm

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: barca Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:37

hmmm

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: učitelka Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:37
Odpovědí: 0

hmmmmmmmmm

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: matisek Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:39
Odpovědí: 0

hmm

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: hmmmm

Autor: markízka Muž

Založeno: 17.01.2011, 08:40

hmmmmm

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: