28. června 2007, 00.00 | Olympus na počátku letošního roku představil novinku, se kterou se vrátil na špici nabídky ultrazoomů. Právě tato oblast byla dlouho jeho doménou a na chvilku se zdálo, že lesk uvadá, ale nová SP-550 UZ by tento dojem měla napravit. Nabízí totiž obrovský rozsah zoomu (jako první kompakt na světě nabízí 18x), navíc s příjemným počátečním ohniskem, ekvivalentním 28 mm u kinofilmu. Nechybí ani mechanická stabilizace obrazu. Vše doplňuje rozumné rozlišení 7 MPix, velký 2,5" displej a příjemná povrchová úprava. Jak dopadl v redakčním testu?
{Popis a konstrukce}
Olympus na počátku letošního roku představil novinku, se kterou se vrátil na špici nabídky ultrazoomů. Právě tato oblast byla dlouho jeho doménou a na chvilku se zdálo, že lesk uvadá, ale nová SP-550 UZ by tento dojem měla napravit. Nabízí totiž obrovský rozsah zoomu (jako první kompakt na světě nabízí 18x), navíc s příjemným počátečním ohniskem, ekvivalentním 28 mm u kinofilmu. Nechybí ani mechanická stabilizace obrazu. Vše doplňuje rozumné rozlišení 7 MPix, velký 2,5" displej a příjemná povrchová úprava. Jak dopadl v redakčním testu?
Konstrukce a design
Konstrukce fotoaparátu je velmi rozumná a držení v ruce je výborné. Grip je dostatečně velký pro pohodlný úchop, ale přitom nezabírá příliš místa, dominantou přední strany je spíše velký tubus objektivu. Příjemným detailem je pogumování téměř celého gripu, tubusu objektivu, části zadní strany, ale i levé strany fotoaparátu. Tedy téměř každé místo, o které opřete ruku při fotografování, je pogumováno.
Zbytek odpovídá klasické koncepci EVF ultrazoomů. Mezi tubusem objektivu a gripem je na přední straně také dioda pro přisvícení scény pro lepší práci automatického zaostřování. Na horní straně je volič expozičních režimů, prstencový ovladač zoomu, tlačítko Power a další tlačítko, které primárně slouží pro aktivaci stabilizace obrazu.
Zadní strana také nepřekvapí. Velký displej zabírá její velkou část a do prostoru nad něj se vešel pouze elektronický EVF hledáček, vybavený dioptrickou korekcí. Napravo od displeje nalezneme standardní ovládání v podobě křížového ovladače a několik málo dalších pomocných tlačítek. Smyslem je nevyděsit uživatele velkým množstvím tlačítek na těle fotoaparátu.
Konektor napájení a datového kabelu (sdružený pro USB a A/V) nalezneme na levém boku. Z pravé strany se vkládá paměťová karta xD. Velkou část spodní strany zabírá krytka prostoru pro tužkové baterie. Nalezneme zde také plastový závit stativu, který však není v ose objektivu. Na šířku má fotoaparát 116 mm, na výšku 78,5 mm a do hloubky 78 mm. Hmotnost je cca 365 g bez baterie a karty. S bateriemi a kartou je to cca 487 g. Nejedná se tedy o žádného kolibříka, ale stále je poměrně kompaktní ve srovnání s EVF ultrazoomy, které mají manuální ovládání objektivu (zoomu).
[-more-]{Technické parametry}
Technická specifikace
Fotoaparát používá CCD snímač s úhlopříčkou 1/2,5" a efektivním rozlišením 7,1 MPix. Můžeme tak pořizovat snímky s rozlišením 3072 x 2304, 3072 x 2048 (3:2), 3072 x 2304, 3072 x 2048 (3:2), 2560 x 1920, 2304 x 1728, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1280 x 960, 1024 x 768 a 640 x 480 bodů. Ozvučené video sekvence lze natáčet v rozlišení 640 x 480 a 320 x 240 bodů s frekvencí až 30 snímků za sekundu. Délka závisí na kapacitě použité xD karty (v případě vyššího rozlišení je podmínkou karta typu H). Pro případ nouze má fotoaparát také 20 MB interní paměti. Snímky můžeme ukládat ve formátu JPEG nebo RAW. Videa se pak ukládají do formátu MOV (QuickTime Motion JPEG). Citlivost lze nastavit na ISO 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 a 5000 (poslední dvě citlivosti jsou za cenu menších rozměrů snímků, konkrétně 2048 x 1536 bodů). Snímkům můžeme nastavit jas, saturaci, kontrast, aktivovat opravu jevu červených očí, aplikovat barevné filtry (sepia a černobílý) a v omezené míře také pracovat s RAW formátem. Počítat můžeme i s funkcí Pixel Mapping, která vyřadí případné vadné buňky snímače z procesu zpracování obrazu.
To, čím si tento fotoaparát přitáhl pozornost, je především objektiv. Ten nabízí 18x optický zoom díky rozsahu ohniska od 4,7 do 84,2 mm (ekvivalent kinofilmu je 28 - 504 mm). Světelnost je F2,8 - 4,5. Objektiv se skládá z celkem 14 členů v 11 skupinách. Automatické pasivní zaostřování lze nastavit i na prediktivní zaostřování pro objekty přibližující a oddalující se od fotoaparátu. Samozřejmostí je pak možnost manuálního ostření. Minimální vzdálenost zaostření v Super Macro režimu je 1 cm. V klasickém režimu je to pak 10 cm na nejkratším ohnisku a 1,2 m na nejdelším ohnisku. V horších světelných podmínkách pomáhá autofocusu pomocné světlo. Samotný snímač je také nástrojem optické stabilizace, která jeho posuvem kompenzuje (snižuje) vliv pohybu fotoaparátu na rozmazání snímků.
Měření expozice probíhá celoplošně, celoplošně s důrazem na střed a bodově. Přístroj nabízí režimy P (automatický), A (s prioritou clony), S (s prioritou času), M (plně manuální) a několik scénických režimů. Automatiku lze regulovat pomocí kompenzace +/-2EV po 1/3EV krocích. Čas závěrky se může u automatických a poloautomatických režimů pohybovat od 1/2000 s do 1/2 s. Manuální režim dovolí prodloužit expozici na 15 s. V automatickém režimu "Noční scéna" se expozice prodlouží na 4 s. Použít lze i režim Bulb, na čas kratší než 8 minut. Sériové snímání pracuje rychlostí 1,2 sn./s až pro 7 snímků, což nejsou nijak oslnivé výkony. To zlepšuje možnost použít rychlost 7 sn./s až pro 15 záběrů s rozlišením 3 MPix. Překvapením je ale možnost použití rychlé sekvence až pro 20 záběrů, která běží rychlostí 15 sn./s a snímky ukládá v rozlišení 1,2 MPix.
Vyvážení bílé barvy lze nechat buď na automatickém měření, nebo použít manuální měření, či zvolit jednu z předvoleb. K dispozici je také jemné doladění o +/-7 kroků mezi červenou a modrou. Vestavěný blesk má pracovní rozsah od 0,3 m do 4,5 m na nejkratším ohnisku a 1,2 - 2,8 m na nejdelším. Záblesk lze regulovat pomocí kompenzace +/-2EV po 1/3EV krocích. Bohužel nelze připojit externí blesk.
K elektronickému hledáčku nejsou žádné upřesňující údaje. LCD TFT displej na zadní straně má úhlopříčku 2,5" a má 230 000 bodů. Pro přenos dat je užito rozhraní USB, využít lze i A/V výstupu. Samozřejmostí je přímý tisk pomocí PictBridge. Napájení zajišťují 4 tužkové AA baterie.
[-more-]{Ovládání fotoaparátu}
Ovládání
Jak je již zmíněno u popisu konstrukce, ovládání není příliš složité, alespoň z hlediska nutnosti naučit se ovládat nejrůznější tlačítka. SP-550 UZ jich na sobě nemá mnoho, pouze ty nutné. Možná by uživatelskému rozhraní prospělo multifunkční kolečko, ale lze se obejít i bez něj. Nejčastěji nastavované parametry jednoduše vyvoláme tlačítkem OK. Zde pak můžeme rychle nastavit vyvážení bílé barvy, citlivost, sériové snímání a oblast měření expozice. Pokud chceme nastavovat i jiné parametry, musíme již do menu. Další rychlé zkratky se již tradičně ukrývají na křížovém ovladači, konkrétně nastavení makra, samospouště, blesku a korekce expozice. Pokud jsme v režimu manuální expozice, tak právě posledním zmiňovaným tlačítkem nastavíme příslušné parametry. Po jeho stisknutí křížovým ovladačem nastavíme clonové číslo a čas expozice. Posledním zajímavým tlačítkem je na horní straně tlačítko s ikonkou stabilizace. Zde ji můžeme aktivovat, ale tlačítku můžeme přiřadit v setupu i jinou funkci.
Stisknutím tlačítka Menu se dostaneme na "křižovatku", odkud můžeme dále do fotografických nastavení, setupu, nastavení velikosti snímků nebo aktivovat tichý režim. Ve fotografickém menu nastavíme vyvážení bílé barvy, citlivost, sériové snímání, oblast měření expozice, digitální zoom, oblast zaostřování, režim ostření, trvalé zaostřování, prediktivní zaostřování, přisvícení AF, stabilizaci obrazu, korekci záblesku, synchronizaci blesku, zvukové poznámky, korekci vyvážení bílé, ostrost, kontrast, sytost, míru redukce šumu, časosběrné snímání nebo použití předsádky.
Setup nabízí nastavení jazyka menu (je zde i čeština), zvuků, zobrazování náhledů, resetování číslování souborů, použití Pixel Mappingu, nastavení jasu displeje, času, video výstupu, rámečků pro snadnější kompozici (rozdělení obrazu na třetiny nebo zobrazení úhlopříček), zobrazení histogramu, jednotek (stopy nebo metry) a funkci uživatelského tlačítka
[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}
Kvalita snímků
Úroveň digitálního šumu se pohybuje v přijatelných rovinách a výsledky jsou na úrovni konkurence. Ze šumu tedy nemusíme mít příliš strach. Při fotografování na první dvě citlivosti ISO 50 a 100 na něj nemusíme myslet. U citlivosti ISO 200 již záleží na konkrétním užití snímku, ale fotografie jsou stále dobré a drobný šum nalezneme pouze při jeho podrobném hledání při zobrazení 1:1. Na ISO 400 je již šum o něco silnější, ale s menšími úpravami lze fotografie stále v klidu použít, například pro webové galerie. U citlivosti ISO 800 je již problém s detaily, které kvůli vyhlazování šumu výrazněji mizí. U citlivosti ISO 1600 je situace ještě horší. Citlivosti ISO 3200 a 5000 jsou pouze pro nouzové užívání. Fotografie projdou agresivním zpracováním, jehož výsledkem je menší rozlišení (max 2048 x 1536 bodů) a citelná neostrost snímků.
Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 a 5000), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče
Automatické vyvážení bílé barvy pracovalo během testování bezproblémově. Venku nebyl žádný problém, ať bylo slunečno, nebo pod mrakem. Celkově jsou snímky spíše v teplejších odstínech. Kromě automatického měření je zde samozřejmě k dispozici i možnost manuálního měření nebo použití přednastavených hodnot.
Automatické a manuální vyvážení bílé barvy
Kvalita obrazu, co se týče ostrosti, rozlišení nebo vad objektivu, je dobrá. Na nejkratším ohnisku je střed záběru dostatečně ostrý a poskytuje velké rozlišení detailů. Vzhledem k tomu, že ekvivalent počátku rozsahu ohniska je 28 mm, musíme počítat se soudkovitým zkreslením, které provází naprostou většinu širokoúhlých objektivů. Soudkovitost s rostoucím ohniskem mizí a na nejdelším ohnisku se plynule změní na mírné poduškovité zkreslení. Na nejdelším ohnisku také v porovnání s počátkem rozsahu rapidně poklesne celková ostrost snímků, což je také běžný projev drtivé většiny zoomů. Musíme si také uvědomit, jak velký rozsah tento objektiv pokrývá. Chromatická aberace o sobě dává vědět, zejména na krajích snímků. V této kategorii je to ale běžné. Chronické hledače chyb a vědátory s lupou chromatická aberace nebo ostrost nenadchnou, ale běžného uživatele snímky z SP-550 UZ uspokojí.
Porovnání optického zkreslení a rozlišení (vlevo ohnisko 28 mm, vpravo 504 mm)
Porovnání optického přiblížení (vlevo ohnisko 28 mm, vpravo 504 mm), výřezy 1:1
Ukázka makro snímku
Ukázka videosekvence 640 x 480 bodů s frekvencí 30 sn./s
[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}
Praktické zkušenosti
Od stisknutí tlačítka Power (nemusíme jej dlouze držet, stačí stisknout) do pořízení prvního snímku uplyne cca 3,6 s. Příliš pohotové to není, ale musíme brát v úvahu, že se musí vysunout optika a začít pracovat automatické zaostřování. Vzhledem ke složitosti optiky je to tedy odpovídající čas. V zapnutém stavu, po stisknutí nenamáčknuté spouště pořídí snímek po cca 1 s. Zpoždění při namáčknuté spoušti (kdy má fotoaparát zaostřeno) je minimální a v našich podmínkách neměřitelné, tzn. pod 0,1 s. Zobrazování scény na displeji i v hledáčku má také určité zpoždění, v rámci konkurence ale zcela běžné. Vzhledem k velkému rozsahu a složitosti optiky nelze očekávat, že bude automatické zaostřování stejně rychlé jako u jednoduchého kompaktu s 3x zoomem. Pokud ale nemáme smůlu na scénu bez kontrastů, zaostřování není problém. Z nejkratšího ohniska na nejdelší přezoomujeme za cca 2,5 s. Zpátky z nejdelšího na nejkratší to trvá cca 3 s. Celý rozsah zoomu je rozdělen na několik desítek kroků, cca 90, takže je opravdu velmi jemný. To je u takto velkého rozsahu výhodou.
Automatické měření expozice je poměrně spolehlivé, ale můžeme se setkat i s ojedinělým lehkým přeexponováním, takže občas využijeme korekce o -0,3 EV. Ke správnému rozhodnutí nám může pomoci i živý histogram, který je sice malý, ale poměrně detailní.
Příjemným detailem u nastavování citlivosti ISO 3200 a 5000 je automatická změna rozměrů snímku. Pro použití této citlivosti tedy nemusíme nejdříve snižovat rozlišení jako u některých jiných fotoaparátů, ale vše se děje automaticky. Při přepnutí na menší citlivosti se pak rozlišení vrátí automaticky na maximální možné.
Mechanická stabilizace v podobě posuvu snímače má vliv na rozmazání snímků při delších expozicích nebo při použití delších ohnisek. Nabízí však pouze jeden režim, ve kterém stabilizuje již po namáčknutí spouště. Usnadňuje to komponování záběru při fotografování s delšími ohnisky.
Menší nevýhodou je omezení automatické expozice na nejdelší čas 1/2 s. Dále se nedostaneme ani v režimu priority času. Automatika se dostane dále pouze v režimu "Noční scéna". Pokud chceme delší expozici, musíme použít plně manuální režim, nebo režim Bulb.
Závěr
Kromě zajímavých parametrů Olympus SP-550 UZ nabízí také dobré povrchové zpracování těla, které je z velké části pogumováno. Stejně tak nás potěší i poměrně rozumné rozměry fotoaparátu. Kvalita snímků je dobrá, vzhledem k možnostem objektivu, který svým rozsahem nemá konkurenci, zejména kombinací počátečního ohniska 28 mm a 18x zoomem. Cena se v maloobchodech pohybuje okolo 14 tisíc Kč včetně daně. Jako bonus je zde i české menu.
::Technická specifikace Olympus SP-550 UZ
[-more-]{Živé fotografie}
Živé fotografie
Vložit nový příspěvek
