Sto a tři rady pro lepší fotografie (20. část) - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Tipy & triky

Sto a tři rady pro lepší fotografie (20. část)

103rad_20_100px

19. srpna 2011, 00.00 | Dost bylo betonových mravenišť a lidských davů, tentokrát si vystačíme jen s vlastní rodinou nebo několika kamarády. V posledních desetiletích totiž nebývalým tempem nabývá na oblibě módní termín „outdoor“ a jemu podobné aktivity.

21. rada – Hory a pěší turistika

Neděste se, ve skutečnosti, stejně jako v mnoha jiných případech, nejde o nic nového ani exotického. I my, dříve narození, tohle příjemné „vypnutí“ nevědomky provozujeme již dávno. Protože se ale nestydíme za svoji mateřštinu, odedávna a i dnes používáme starý dobrý výraz „pobyt v přírodě“. Možná jej neprovozujeme tak vědecky a s takovým „hi-tech“ vybavením, ale určitě ne s menším nadšením. Typickým příkladem je vysokohorská nebo alespoň „středohorská“ turistika. Pokud nepropadneme reklamnímu šílenství výrobců všeho možného, není ani příliš náročná na vybavení. Bez čeho se ale neobejdeme, je alespoň průměrná fyzička (ve skutečnosti to hlavní, proč řada lidí holduje raději křížovkám, vlastnímu opékání a pivu než „trmácení se po kopcích“) a trocha znalostí o specifických nárocích daného prostředí. Není totiž pravda, že hory jsou nepřátelské. To jen někteří lidé se již vymanili z náručí a srozumitelných pravidel „divoké“ přírody natolik, že jim už dnes připadá příliš drsná a studená (nebo horká – doplňte podle vlastní zkušenosti).

Kam konkrétně se vydáte, je na vás. Můžete začít v Krkonoších a skončit v Himálaji nebo v jihoamerických Kordillerách. Dnes je to jen otázka času a investic. Z hlediska fotografického vybavení určitě uvažujete o fotobatohu. Dobře chrání drahou techniku, na rozdíl od klasické fotobrašny se výborně nosí i déle než jen pár desítek minut, ale umožňuje vzít s sebou jen velmi málo toho skutečně důležitého, bez čeho byste se na delší a zvlášť skutečně horskou túru vydávat neměli. Když zapomenete fotoaparát, nebudete mít fotky, pokud to bude spacák nebo větrovka, můžete to být i vaše poslední dobrodružství. Myslete tedy na umístění rezervního oblečení, jídla, pití, potřeb na spaní, lezecké výzbroje. Pro nenáročné jednodenní výlety tedy fotobatoh postačí, ve skutečnosti je ale vhodnější pro krajináře nebo fotografy zvěře, kteří v něm svoje fotografické vybavení jenom donesou na předem vyhlédnutý posed, kopec nebo jinou vyhlídku, tam zhotoví několik záběrů a do oběda jsou zpátky u auta nebo doma u kamen.



Platí to obecně, dvakrát ale v případě, že jste se rozhodli ušetřit hmotnost zrcadlovky a fotíte malým kompaktem: Nesnažte se zachytit detaily vzdálených objektů, hor nebo stromů v mlžném oparu. Nemáte šanci ani při sebevětším rozlišení. Postavte účinek svých fotografií na kontrastu naznačeného, méně prokresleného pozadí a výrazného, nepříliš vzdáleného popředí. Fotografie získá detaily i hloubku. Technické detaily: Nikon Coolpix P5000, clona 4,3, čas 1/143 s, ISO 64, vyrovnávací záblesk zabudovaného blesku.

Vyrábějí se sice i kombinované varianty fotobatohů s malým prostorem pro osobní věci. Opět je to ale směšně nedostatečné zavazadlo pro několikadenní potřeby horské turistiky, jen se do něho navíc vejde méně fotografického vybavení. Výborně ale poslouží na jednodenní výlety nebo i vícedenní pochody civilizovanými oblastmi, jako je třeba Šumava, pokud máte zajištěné ubytování a pohybujete se takzvaně od chaty k chatě.

Osobně preferuji na delší náročnější cesty obrácený postup: Skutečný kvalitní expediční batoh, v němž jeden z oddělitelných prostor věnuji menší fotobrašně s výbavou. Je k ní trochu horší a ne tak rychlý přístup, ale nám přece nejde o nějaké náhodné cvakání. V případě potřeby pohotových momentek můžeme mít cestou kompaktní fotoaparát v kapse nebo v pouzdře na opasku, na popruhu batohu a podobně, velkou zrcadlovku s univerzálním zoomem zavěšenou na krku. Když už někde zastavíme na delší focení, vyjde nastejno, z čeho přístroje vyjmeme, a jestli to trvá minutu nebo tři. Ve všech ostatních případech je univerzální batoh do hor mnohem vhodnější, navíc není tolik nápadný. Na víc než jedno zavazadlo na zádech a maximálně ledvinku na břiše při pěších túrách rychle zapomeňte.



Nezapomínejte ale na měřítko! Kopec, na který vylezete, bude vždycky tím větší, čím vy jste menší! Platí to i pro náročnost výstupů. Hora v Alpách, vysoká 3 000 m, na kterou stoupáte ze sedla ve výšce 2 500 m, vám dá zabrat méně než norská skalka 1 800 m nad mořem, pokud na ni lezete od mořské hladiny. Kamenné monolitické boule na fotografii by bez lidské postavy mohly být malé balvany ve skalce u hotelu, takhle se už tolik nepatrné nezdají. Technické detaily: Canon PowerShot G10, clona 4, čas 1/1 600 s, ISO 80.

Řada čtenářů těchto textů už určitě netrpělivě očekává, kdy zmíním potřebu stativu. Jistě, většina fotobatohů na tuto součást fotografova vybavení pamatuje speciálními úchyty, stativ lze podobně jako turistické hole nebo snowboard připnout i k většině velkých turistických batohů. Sám se zabývám spíš akční fotografií, nejsem krajinář, a tak se bez stativu většinou obejdu, nebo preferuji skladnější a lehčí monopod. V dnešní době jistě není problém pořídit lehké (drahé) čedičové nebo karbonové varianty v mnoha druzích a rozměrech. Je to ale vždycky zátěž navíc a práce se stativem je z principu pomalá. Každý sám musí zvážit, nakolik ho cestou využije a je-li pro něho zásadní technická kvalita rozměrné panoramatické fotografie, nebo spíš dodržení časového harmonogramu expedice či dokonce náročného výstupu. Ministativ pro případné zhotovení skupinové fotografie včetně autora nebo rychlé krajinky ve slušné kvalitě se ale většinou do batohu vejde a může se hodit každému.

Nezapomeňte přibalit UV filtr. Využijete ho i jako ochranu přední čočky objektivu při nechtěném kontaktu s další výstrojí (nebo skálou), nedej bože při pádu. Hlavně ale ve výškách nad 2 000 m n. m se už znatelně projevuje fialový nádech oblohy, způsobený tím, jak jsou stále řidší atmosférou stále méně filtrovány UV paprsky. Tento jev se s rostoucí výškou dále stupňuje, až k téměř černému nebi v extrémních výškách. UV filtr jej eliminuje spolehlivě a navíc nemá žádný vliv na prodloužení expoziční doby. Snad jen pozor na protisvětlo, máte před objektivem další zdroj možných reflexů, a i sluneční svit je na horách a na případném sněhu mnohem intenzivnější.

Hodně módní a diskutovanou kategorií fotoaparátů jsou v poslední době tzv. odolné nebo též „outdoorové“ kompakty. Teoreticky by na podobné cesty byly ideální: Malé rozměry, necitelnost k pádu nebo i větším oděrkám, vodotěsnost jako bonus se při deštivých dnech také hodí. Osobně už dlouho hledám podobný přístroj a rád bych do něho investoval. Ušetřil by mi mnoho kil zbytečné zátěže v cestovních zavazadlech. Mám ale kromě odolnosti, vodo- a mrazuvzdornosti ještě jeden neskromný požadavek, a ten způsobuje, že jsem si zatím nevybral. Hledám přístroj, který by také slušně fotografoval! Tuto pro někoho nepodstatnou vlastnost spolehlivě zabíjejí typické stavební prvky těchto přístrojů, jako fyzicky malý čip, periskopová konstrukce objektivu a nepatrný vstupní průměr jeho objektivu.

Z hlediska nutnosti kompaktní a vodotěsně nepropustné konstrukce je to logický krok, nepatřím ale mezi zákazníky, kteří si kupují fotoaparát proto, že je vodotěsný, krásný nebo červený. Chci ho proto, že fotografuje. Není náhodou, že pokud dělá některý z odolných fotoaparátů o něco lepší snímky než ostatní, je to ten nejméně kompaktní (Canon PowerShot D10). Vymyslel jsem na toto téma pro sebe i vlastní poučku: Čím menší přístroj, tím lépe se nosí, čím větší, tím lépe fotografuje. Máte fotoaparát proto, že ho rádi nosíte a ukazujete se s ním, nebo proto, že od něho očekáváte kvalitní fotografie?



Ve fotografii dělá polovinu úspěchu vhodné nebo samo o sobě atraktivní světlo. Na horách a v přírodě obecně tomu není jinak. Fotografujte před bouřkou, ráno a v podvečer, v mlze, při obloze zaplněné nevídanými tvary oblaků. A pozorujte změny počasí, jakož i denní doby z hlediska kvality osvětlení. Mnohokrát se vám stane, že se vám nějaký detail nebo výhled zdá fádní, a když se vrátíte jindy, můžete na něm oči nechat! Totéž platí o skále, u níž jste pozdě večer postavili stany. Nezapomeňte se na ni brzy ráno podívat znovu. Je to úplně jiná skála! Fotografujte! Technické detaily: Nikon Coolpix P5000, clona 5,3, čas 1/63 s, ISO 64.



Zajímavá barva světla vytvořila atraktivní kulisy. Jenom na ně by ale do divadla moc lidí nepřišlo. Potřebujete ještě příběh a dobré herce! Kostým napoví něco o počasí a roční době, pohled vzhůru, že to bude bolet, neholená tvář, že jste prostě drsňáci! To vše beze slov. Fotografie je z Turecka, stejně to ale funguje i v Prachovských skalách. Technické detaily: Nikon Coolpix P5000, clona 3,4, čas 1/76 s, ISO 64.



Totéž o něco výš, v zimě a v jiných horách. Vyfotografujte tuhle postavu ve stejném oblečení o půl hodiny předtím nebo potom na zasněžené pláni nebo fádní kamenné plotně během svačiny a veškerý dojem bude někde úplně jinde. Že máte zrovna fotoaparát v batohu na zádech pod šesti svetry? Copak se nikdy nepoučíte??? Technické detaily: Kompakt Olympus s duálním objektivem, skenováno z kinofilmu.



Takhle by to vypadat nemělo, většinou ale vypadá. Kamarád je tak hodný, že vás vyfotografuje během túry na pozadí Nízkých Tater. Je uchvácený krásným světlem a předpokládá, že ostatní zařídí fotoaparát, je to přece automat a nebyl levný! Nevidí nevhodnou středovou kompozici, uříznuté ruce, hůlky rostoucí z hlavy, ošklivé větve na okrajích záběru. Až vám po návratu z výpravy pošle tuhle fotku mailem, budete chvíli skřípat zuby. Pak mu ale hezky poděkujete, zařadíte ji do alba (to světlo je vážně fajn), a příště se vyfotíte sám nebo požádáte někoho jiného a budete opět doufat… Technické detaily: Neznámý kompakt.



... že to dopadne alespoň nějak takhle: Světlo je stejně úžasné, krajina má ale lépe umístěné postavy v popředí, nic podstatného není brutálně přeříznuto vejpůl, do obrazu nezasahují rušivé prvky. Technické detaily: Neznámý kompakt.



Rada poslední záchrany a malý vtip na závěr: Když se vám žádné fotografie z divokých hor nepovedou nebo jste jenom až na vrcholu Mount Everestu zjistili, že „outdoorový“ superkompakt zůstal nedopatřením v základním táboře, objednejte se po návratu do nejbližšího fotoateliéru. Při možnostech dnešního softwaru na úpravu fotografií není žádný problém, aby měl svoji vrcholovou fotografii skutečně každý! Technické detaily: Nikon D700, ateliérové zábleskové osvětlení, foto krajiny z fotobanky, grafická montáž v PC včetně rámu a písma pro billboardovou kampaň.





:: Partneři soutěže "100+3 rady"

    





Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: