28. dubna 2005, 00.00 | Nikon nedávno ohlásil DSLR zrcadlovku, se kterou bude usilovat o titul nejlevnější DSLR. Ceny stále klesají a výrobci se snaží nalákat náročnější amatéry, kterým nestačí pouze digitální kompakty. Nový přístroj nabízí výměnné objektivy, rozlišení 6 MPix, malé a lehké tělo a příznivou cenu.
{Popis a konstrukce}
Po obrovském úspěchu modelu D70 zřejmě Nikon usnul na vavřínech a tak i přes několikaměsíční předvídání, očekávání a spekulování se příznivci této značky dočkali prakticky pouze jediné nové zrcadlovky od doby uvedení nejvyššího modelu D2X, jehož recenzi brzy přineseme. D2H a D70 se dočkaly pouze nevýznamných modifikací a model D100, i když již dávno nemůže konkurovat Canonu 20D, ani neprošel omlazovací kůrou. Naštěstí alespoň Nikon víceméně včas reagoval na příchod Canonu 350D svou DSLR D50. Jedná se o digitální jednookou SLR zrcadlovku s výměnnými objektivy zaměřenou na náročné amatéry jak cenou, tak i funkcemi. Nabízí rozlišení 6 MPix, malé a lehké tělo a příznivou cenu.
Konstrukce a design
Konstrukce je velmi podobná D70, jen pro přiblížení amatérům prodělala lehčí odtučňovací kůru a byla ochuzena o některé ovládací prvky, které byly buď zcela odstraněny, nebo jen přesunuty do menu. Na přední straně například nenalezneme tlačítko pro náhled hloubky ostrosti a multifunkční kolečko na gripu. Zůstala však přisvětlovací lampa, která pomáhá automatickému zaostřování při práci ve špatném osvětlení. Pod pojistkou bajonetu pro objektivy nalezneme přepínač mezi manuálním a automatickým zaostřováním. Velkou změnou, v oblasti DSLR nevídanou, je použití SD karty jako jediného paměťového média (což není v amatérské kategorii nevýhoda), jejíž slot je na pravém boku pod posuvnými dvířky. Levý bok ukrývá pod gumovou krytkou konektory externího napájení, videovýstupu a USB. Spodní strana nabízí prostor pro baterii a stativový závit.
Horní strana zůstala ve své levé části nezměněná. Zcela nalevo je kruhový volič expozičních režimů a na výstupku hledáčku je umístěn vestavěný vyskakovací blesk, který se uvolňuje tlačítkem (blesk se uvolní pouze je-li fotoaparát zapnutý a je nasazený objektiv) a sáňky pro externí blesk. V pravé části je LCD displej, ale bohužel bez možnosti zapnutí podsvícení. Nad displejem jsou umístěna dvě tlačítka pro aktivaci samospouště a korekci automatické expozice, resp. nastavení clony. Nad gripem je pak umístěna spoušť, okolo které je prstenec pro zapnutí přístroje.
Na zadní straně je nalevo od hledáčku pouze jedno tlačítko (na rozdíl od D70), které je určeno pro aktivaci sériového snímání. Samotný hledáček je optický SLR s možností nastavení dioptrické korekce a je vybaven novou, širší gumovou očnicí. Pod ním se nachází rozměrný LCD displej, vedle kterého je řada tlačítek pro aktivaci režimu prohlížení, menu, nastavení citlivosti (indexového prohlížení), vyvážení bílé (zamykání snímků) a stupně komprese (potvrzovací tlačítko). Napravo od displeje je pak křížový ovladač a tlačítka pro mazání snímků a blokaci expozice. V pravém horním rohu je multifunkční kolečko.
Plastové tělo (kovový je bajonet objektivu a závit pro stativ) se dodává v černém a stříbrném provedení, přičemž nové setové objektivy jsou taktéž k dostání ve dvou barevných verzích. Šířka těla je 133 mm, výška 102 mm, hloubka 76 mm a hmotnost je cca 540 g bez baterie a cca 621 g s baterií a paměťovou kartou.
[-more-]{Technické parametry}
Technická specifikace
Fotoaparát je vybaven stejným CCD snímačem jako D70, který má efektivní rozlišení 6,1 MPix a rozměry 23,7 x 15,6 mm (formát DX). Díky němu můžeme pořizovat snímky s rozlišením 3 008 x 2 000, 2 256 x 1 496 a 1 504 x 1 000 bodů s citlivostí 200, 400, 800 a 1600 ISO ve formátech JPEG a RAW (NEF). Ukládat lze také oba formáty zároveň. Můžeme nastavit ukládání snímků ve třech barevných prostorech sRGB, sRGB s důrazem na zelenou barvu a Adobe RGB. Obrazovému procesoru můžeme nastavit parametry pro doostřování snímků, kontrast, nasyceni barev a barevný posun.
Použít lze objektivy s bajonetem Nikon F mount a samozřejmě můžeme také nasadit objektivy DX Nikkor, které jsou speciálně určené pro DSLR se snímačem formátu DX. Díky rozměrům snímače musíme počítat s prodlužovacím (ořezovým) faktorem 1,5x, který nám změní ohniskovou vzdálenost. To znamená, že nasazením 24 mm objektivu máme ve skutečnosti ohnisko 36 mm. Automatické zaostřování zajišťuje modul Nikon Multi-CAM900, který pracuje na principu pasivního TTL měření kontrastu. Nastavit můžeme kromě manuálního zaostřování také jednorázové zaostření AF-S, kontinuální zaostřování AF-C, nebo nový režim AF-A, který automaticky přepíná mezi posledními dvěma zmiňovanými režimy v závislosti na situaci. Můžeme si vybrat libovolný zaostřovací bod z pěti, nebo nám bude muset stačit automatická volba a režim zaostřování na nejbližší bod. Automatice ve špatném osvětlení pomáhá přisvětlovací lampa.
Expozici můžeme nastavit celou sami díky manuálnímu režimu. Pokud si nejsme jistí, můžeme použít režim priority clony (a čas dopočítá automatika) nebo režim priority času (a clonu nastaví fotoaparát). Pak je zde k dispozici klasický automatický režim (čas i clonu nastaví automatika), plně automatický režim (fotoaparát nastaví čas, clonu, citlivost, vyvážení bílé, zaostřování apod.) a několik scénických režimů (portrét, krajina, děti, sport, makro, noční snímek). O měření expozice se stará systém 3D color matrix metering II pomocí 420 segmentového RGB senzoru. Měření oblasti expozice lze nastavit celoplošné průměrové, s důrazem na střed (průměr středu lze nastavit na 6, 8, 10 nebo 13 mm), nebo bodové (3,5mm, což odpovídá cca 2,5% plochy záběru). Kompenzace automatické expozice nabízí rozsah úprav o +-5EV po 1/2, nebo 1/3EV krocích. K dispozici je také expoziční bracketing, který zachytí 3 snímky s rozdílnou expozicí o +-2EV po 1/2, nebo 1/3EV krocích. Čas závěrky se může pohybovat od 1/4000 s do 30 s, včetně možnosti nastavení režimu Bulb (expozice probíhá po dobu držení spouště). Synchronizace blesku pomocí X-sync zvládá časy až do 1/500 s.
Vyvážení bílé barvy nabízí automatické a manuální měření a samozřejmě také několik přednastavených hodnot pro různá osvětlení (slunce, stín, zataženo, blesk, žárovka a zářivka). Na rozdíl od D70 nelze předvolby jemně doladit pomocí odchylky o +-3 kroky. Sériové snímání umí pracovat rychlostí 2,5 snímků za sekundu pro až 14 snímků ve formátu JPEG, nebo 4 ve formátu RAW. Po dosažení tohoto počtu se snímání zpomalí v závislosti na použité paměťové kartě. Samospoušť lze nastavit na 2 nebo 20 sekund.
TFT LCD na zadní straně má úhlopříčku 2" a disponuje 130 000 body. Vestavěný blesk má směrné číslo 15 při ISO 200. Intenzitu záblesku lze řídit pomocí korekce od -3 do +1EV po 1/2, nebo 1/3EV krocích. Využít můžeme režim vynuceného záblesku, redukce červených očí, synchronizace s dlouhým časem závěrky, redukce červených očí se synchronizací zároveň, nebo synchronizace na zadní lamelu. Externí blesky můžeme nasadit do Hot-shoe patice, nejlépe ty, které mají i-TTL řízení záblesku, které podporuje také tento fotoaparát. Konkrétně jde o modely Nikon SB-800 a SB-600.
Při prohlížení snímků si můžeme zobrazit jejich histogram, informace o jejich pořízení, nebo přeexponovaná místa (bílé přepaly). Přístroj je také vybaven senzorem natočení, díky kterému si můžeme nechat automaticky otáčet snímky. Snímky se ukládají na paměťovou kartu SD (Secure Digital). Kromě přenášení do počítače pomocí USB 2.0, nebo tisknutí na tiskárně pomocí PictBridge si je také můžeme promítat pomocí videovýstupu podporujícím videoformáty PAL a NTSC. Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor EN-EL3.
[-more-]{Ovládání fotoaparátu}
Ovládání
Koncepce ovládání je převzata z D70. Přístroj se zapne otočením prstence okolo spouště a můžeme ihned fotografovat. Multifunkční kolečko na zadní straně slouží pro nastavení citlivosti, vyvážení bílé, nebo komprese JPEG se současným držením odpovídajícího tlačítka, nebo pro nastavení času expozice. Clonové číslo se nastaví současným držením tlačítka korekce expozice a otáčením kolečka na zadní straně. Tlačítka jsou o něco tvrdší než u D70, ale stále jsou dobře použitelná a mají čitelný chod.
Menu je rozděleno na čtyři záložky, první je věnována prohlížení a ukládání snímků, kde můžeme snímky mazat, zvolit adresář, ze kterého se mají snímky prohlížet, nastavit otáčení snímků, aktivovat automatické prohlížení, nebo nastavit tisk. Druhá záložka slouží pro nastavení parametrů fotografování, jako je například ostrost, kontrast, saturace barev, redukce šumu při dlouhých expozicích, komprese JPEG, rozlišení snímku, vyvážení bílé a citlivost. Třetí záložka nabízí nastavení pokročilých funkcí, jako je režim autofokusu, oblast zaostřování, fotografování bez paměťové karty, okamžité zobrazování snímků, korekce záblesku vestavěného blesku, pomocná lampa autofokusu, automatické nastavení citlivosti, kroky EV (1/3, nebo 1/2), bracketing, oblast měření expozice, blokování expozice, režim vestavěného blesku, automatické vypínání displeje, automatické vypínání měření expozice, samospouště a dálkového ovládání. Poslední záložka dovoluje formátovat kartu, nastavit datum, jas displeje, výstupní videoformát, jazyk menu, komentáře snímků, režim USB přenosu, adresáře, resetování číslování souborů, sklopení zrcátka pro čištění, zobrazení verze firmwaru a umožňuje pořídit referenční snímek nečistot na snímači.
[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}
Kvalita snímků
Digitální šum na citlivosti 200 ISO je prakticky nepostřehnutelný, i když pokud by byla k dispozici citlivost 100 ISO, jistě by byly snímky ještě o něco hladší. Citlivost 400 ISO je na tom podobně, šum je stále minimální a je patrný pouze v určitých místech snímku při zobrazení 1:1. Snímky pořízené s citlivostí 800 ISO již přinášejí o něco znatelnější šum, který je ale stále pozorovatelný pouze při 100% přiblížení. Fotografie s citlivostí 1600 ISO mají stále nízkou hladinu šumu, který se na zmenšených snímcích projeví pouze nepatrně a po lehkých úpravách se neprojeví vůbec. Šum je prakticky identický s modelem D70.
Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava: 200, 400, 800 a 1600 ISO)
Vyvážení bílé pracuje spolehlivě při běžných podmínkách. Při žárovkovém osvětlení je nutné nastavit příslušnou předvolbu, nebo využít manuálního měření.
Porovnání vyvážení bílé (vlevo automatické, vpravo ruční nastavení)
Snímky se vyznačují velmi dobrou ostrostí i rozlišením. Záleží však na konkrétním nastavení ostrosti ve fotoaparátu. Jediným neduhem, známým již z D70 je lehké moiré u rovnoběžných linií. Pořízení snímku, kde se tato chyba projeví, je však málo pravděpodobné, byť ne zcela vyloučené. Soudkovitá zkreslení, aberace apod. jsou ovlivněny použitým objektivem. Snímky testovacích terčů byly pořízeny s objektivem Sigma 24-70/2,8.
Ukázka optického zkreslení a rozlišení (ohnisko 48mm F8,0 1/20s)
Porovnání optického přiblížení objektivu Sigma 24-70/2,8 (vlevo ohnisko 24mm, vpravo 70mm)
[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}
Praktické zkušenosti
Okamžitý start fotoaparátu je již delší dobu u všech DSLR Nikonu a nechybí samozřejmě ani u D50 (Canon 350D již tuto vlastnost má také). Zpoždění závěrky je taktéž nepostřehnutelné a celkové reakce fotoaparátu velmi rychlé. Do menu lze přistupovat i v době, kdy se ještě data zapisují na kartu, nehledě na to, že zápis na kartu je velmi rychlý, díky čemuž lze udržet relativně vysokou rychlost sériového snímání i po dosažení limitu bufferu.
Automatické zaostřování funguje velmi dobře a ve špatném osvětlení mu pomáhá i přisvětlovací lampa, která má dosah i několik metrů. Automatická expozice pracuje spolehlivě, ale při jasném počasí má tendenci stejně jako většina DSLR lehce podexponovávat. Jednoduchou kontrolu nad expozicí však dává histogram u snímků a zobrazení přeexponovaných míst. Pomocí korekce automatické expozice tak můžeme dosáhnout ideálních hodnot času a clonového čísla. Kvalitu snímků také na první pohled o něco málo zlepšuje lehce kontrastnější displej, než byl použit u D70. Snímky pak jsou na první pohled působivější.
Horší je to však s manuálním nastavováním těchto hodnot, protože k dispozici je pouze jedno kolečko a tak musíme pro nastavení clony držet stisknuté tlačítko korekce expozice a kolečkem nastavit požadovanou hodnotu. Oproti D70 (který má kolečka dvě) má však o něco lepší držení v ruce, nejen díky menší hmotnosti, ale i díky lepšímu zpracování zadní strany, odkud byly odstraněna dvířka prostoru paměťové karty. Zcela také chybí tlačítko pro náhled hloubky ostrosti a podsvícení stavového displeje. Tlačítko volby oblasti měření expozice bylo taktéž odstraněno, resp. nahrazeno jiným, a volba se přesunula do menu.
Závěr
I když se Nikon D50 tváří jako zcela nový model, lze jej brát jako "okleštěnou" verzi velmi úspěšné D70ky. Zmenšené tělo, stejný snímač a několik málo omezení, nebo dokonce odstranění některých funkcí, což má vést ke zjednodušení ovládání. I přesto je to však velmi dobře vybavený fotoaparát, který nabízí amatérům nahlédnutí do světa DSLR. Produkuje velmi dobré snímky s nízkým šumem. I když má konkurenční Canon 350D větší rozlišení, tak v praxi amatérům může stačit i nepatrně menší rozlišení 6 MPix, kterým disponuje D50. V balení s fotoaparátem nalezneme akumulátor EN-EL3 s nabíječkou, kabely, řemen, gumovou očnici, záslepku hot-shoe patice a CD se softwarem. Doporučená cena pro ČR stále nebyla stanovena, ale pro orientaci lze vycházet z americké doporučené ceny 899$ za set těla a objektivu Nikkor DX 18-55/3,5-5,6.
::Technické parametry Nikon D50
::Technické parametry Nikon D50 vs Nikon D70 vs Canon 350D
[-more-]{Živé fotografie}
Živé fotografie
Snímek byl pořízen s: 1/250s F8.0 200 ISO a objektivem Nikkor 14/2,8
Snímek byl pořízen s: 1/400s F10.0 200 ISO a objektivem Nikkor 14/2,8
Snímek byl pořízen s: 1/160s F8.0 200 ISO a objektivem Nikkor 14/2,8
Snímek byl pořízen s: 1/250s F8.0 200 ISO a objektivem Nikkor 14/2,8
Snímek byl pořízen s: 1/320s F10.0 200 ISO a objektivem Sigma 24-70/2,8
Vložit nový příspěvek
