14. prosince 2005, 00.00 | Kvalitní kreativní kompakt s cenou pod deseti tisíci s vysokým rozlišením a velkým displejem od Olympusu nese označení SP-310. Rozlišení 7 MPix, 2,5“ displej a možnost plně manuálního nastavení je poměrně lákavá nabídka. Přestavba nabídky modelů se projevila na designu i názvech fotoaparátů, ale projevila se i na výkonech? V dnešní recenzi se to pokusíme zjistit.
{Popis a konstrukce}
Kvalitní kreativní kompakt s cenou pod deseti tisíci s vysokým rozlišením a velkým displejem od Olympusu nese označení SP-310. Rozlišení 7 MPix, 2,5" displej a možnost plně manuálního nastavení je poměrně lákavá nabídka. Přestavba nabídky modelů se projevila na designu i názvech fotoaparátů, ale projevila se i na výkonech? V dnešní recenzi se to pokusíme zjistit.
Konstrukce a design
Konstrukce se nesnaží ušetřit milimetry pro soutěž o nejmenší fotoaparát, díky čemuž může nabídnout poměrně komfortní držení přístroje. Tvarům jasně dominuje velký grip, od kterého se tělo fotoaparátu postupně zužuje. Plastové tělo stříbrné barvy má rozměry 99,5 x 65 x 35 mm a hmotnost cca 180 g (bez baterií a karty). S příslušenstvím je to cca 240g.
Přední strana poskytuje prostor pro kovový závit okolo objektivu pro předsádky, pomocné světlo pro automatické zaostřování, průzor optického průhledového hledáčku, vestavěný blesk a mikrofon. Nad gripem na horní straně je umístěn volič expozičních režimů a prstenec ovládání zoomu, uprostřed kterého je tlačítko spouště.
Na pravém boku nalezneme pod plastovými dvířky slot paměťové karty a plastovou krytkou chráněné konektory pro napájení a USB. Prostor baterií na spodní straně je chráněn plastovou krytkou s přídavným zámkem, který brání nechtěnému otevření tohoto prostoru.
Zadní strana bude uživatelům starších Olympusů velmi povědomá. Nad velkým displejem je optický průhledový hledáček bez možnosti dioptrické korekce, miniaturní tlačítko pro zapnutí a vypnutí přístroje a dvě funkční tlačítka pro ovládání blesku a zámku expozice. Napravo od displeje jsou dvě tlačítka pro ovládání displeje a křížový ovladač pro pohyb v menu.
[-more-]{Technické parametry}
Technická specifikace
Použitý CCD snímač s úhlopříčkou 1/1,8" má efektivní rozlišení 7,1 MPix, díky čemuž můžeme pořídit snímky s rozlišením 3 072 x 2 304, 3 072 x 2 048 (3:2), 2 592 x 1 944, 2 288 x 1 712, 2 048 x 1 536, 1 600 x 1 200, 1 280 x 960, 1 024 x 768 a 640 x 480 bodů. Snímky se ukládají ve formátu JPEG, nebo RAW (pouze max. rozlišení). Možný je i současný záznam RAW+JPEG. RAW soubory můžeme ve fotoaparátu po příslušném nastavení (rozlišení, vyvážení bílé, ostrost, saturaci, kontrast) konvertovat do JPEG. Citlivost můžeme nastavit na ISO 64, 100, 200 a 400. O zpracování snímků se stará obrazový procesor TruePic TURBO, který umožňuje nastavení saturace, kontrastu i ostrosti v rozsahu +-5 kroků. Je zde také možnost využití funkce Pixel mapping, která vyhledá vadné snímací body a vyřadí je z procesu tvorby snímku (místo nich se pak použijí informace ze sousedních bodů). Ozvučené videosekvence s rozlišením 640 x 480, nebo 320 x 240 bodů a frekvencí 30 nebo 15 sn./s můžeme natáčet až do zaplnění paměťové karty. U natáčení videosekvence můžeme aktivovat elektronickou stabilizaci obrazu (nejedná se o optické, ale softwarové řešení).
Objektiv nabízí trojnásobný zoom začínající na ohnisku 8 mm a končící na 24 mm (ekvivalent pro kinofilm je 38-114 mm). Světelnost je F2,8-4,9. Průměr závitu okolo objektivu je 36,5 mm (s redukcí CLA-9 lze nasadit předsádkové čočky). Pasivní TTL zaostřování pracuje na principu měření kontrastu. V horších světelných podmínkách na krátkou vzdálenost může pomoci přisvětlovací dioda. Nejkratší vzdálenost pro zaostření je 20 cm na nejkratším ohnisku a 30 cm na nejdelším. V super makro režimu jsou to pouze 2 cm. Aktivovat můžeme i kontinuální a manuální ostření.
Měření expozice probíhá celoplošně, se zdůrazněným středem a bodově. Řízení expozice můžeme nechat na automatice, nebo využít poloautomatických režimů priority času a clony a režimu manuálního. Rychlost závěrky lze nastavit v rozsahu od 1/2 000 s do 15 s (15 s v manuálním režimu, v PAS režimech je maximální čas 1/2 s). Nechybí zde ani 24 scénických režimů pro nejrůznější situace. Kompenzace automatické expozice nabízí interval +-2EV po 1/3 EV krocích. Sériové snímání nabízí dva režimy, rychlejší 2,4 sn./s pro až 2 snímky a pomalejší 1,5 sn./s pro až 8 snímků. Intervalové snímání umožňuje pořídit 2-99 snímků s intervalem od 1 - 60 minut.
Vyvážení bílé barvy nabízí automatické měření, přednastavené hodnoty (zamračeno, slunce, večerní slunce, žárovka, zářivka 1, zářivka 2, zářivka 3) a manuální měření. K dispozici je i korekce +-7 kroků (červená/modrá). Vestavěný blesk se směrným číslem cca 7,5 má dosah až 3,8 m na nejkratším ohnisku a 2,2 m na nejdelším.
TFT LCD displej s úhlopříčkou 2,5" nabízí rozlišení 115 000 bodů. Kromě slotu pro xD karty (do kapacity 1 GB) máme k dispozici také interní paměť o velikosti 25 MB. Napájení je zajištěno dvojicí tužkových baterií. Přenos dat do počítače probíhá pomocí USB 2.0 a k dispozici máme i A/V výstup. Samozřejmostí je i podpora přímého tisku bez počítače pomocí PictBridge. Češtinu si můžeme zdarma stáhnout z internetu přes software OLYMPUS Master.
[-more-]{Ovládání fotoaparátu}
Ovládání
Jak bylo naznačeno v části článku o konstrukci, tak fotoaparát má velkou výhodu v příjemně velkém gripu, což není příliš zvykem u menších kompaktů. Nesnaží se tak řadit mezi ultrakompaktní přístroje, ale spíše nalákat zájemce na pohodlné ovládání. Bez problémů ho lze používat i jednou rukou. Tlačítko spouště se dobře používá, stejně jako ostatní tlačítka, která mají čitelný chod. Příjemnou výhodou je i umístění spouště na prstencovém ovladači zoomu, díky čemuž můžeme oboje ovládat ukazováčkem. Největší slabinou ovládání je miniaturní tlačítko Power. Optický průhledový hledáček je extrémně malý a velmi těžko použitelný. Výrazně pohodlnější práci nabízí velký displej s dobrou odezvou.
I když je fotoaparát vybaven řadou pokročilých funkcí, tak jeho ovládání je velmi jednoduché. Na samotném těle přístroje nalezneme pouze minimum tlačítek. Nad displejem na zadní straně je pouze dvojice tlačítek přepínající režimy blesku (nebo mazající snímky v režimu prohlížení) a blokující nastavení expozice (tisknoucí snímky v režimu prohlížení). Zbytek nastavení musíme provádět pouze v menu přístroje.
Po stisknutí tlačítka Menu se zobrazí prvotní nabídka typická pro Olympus, kde můžeme rychle nastavit samospoušť, rozlišení, makro režim, nebo se přepnout do samotného menu. To je rozděleno na několik záložek. První nabízí nastavení oblasti měření expozice, makro režimu, sériového snímání, citlivosti, samospouště, kompenzace blesku, redukce šumu, digitálního zoomu, oblasti zaostřování, manuální ostření a intervalové snímání. Druhá záložka nabízí nastavení rozlišení, vyvážení bílé barvy, korekce WB, nastavení ostrosti, kontrastu a saturace. Třetí záložka umožňuje formátování a zálohování paměti. Poslední, čtvrtá záložka, nabízí resetování nastavení, volbu jazyka, zobrazení náhledu, nastavení zvuků, číslování souborů, pixel mapping (odstranění vadných bodů z procesu tvorby snímku), nastavení jasu displeje, času, data, jednotek (m/ft), videovýstupu (PAL a NTSC), pomocné diody AF, zobrazení histogramu a nastavení funkce tlačítka blokace expozice (blokace ostření, oblast měření expozice, makro, citlivost, samospoušť apod).
[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}
Kvalita snímků
Digitální šum je na snímcích z SP-310 průměrný a odpovídající této kategorii fotoaparátů. Citlivosti ISO 64 a 100 přinášejí přijatelnou míru šumu. Fotografie pořízené s citlivostí ISO 200 již mají silnější šum, který je však patrný spíše až po přiblížení snímku. Silný barevný šum se projevuje až při citlivosti ISO 400, kdy již může být pozorovatelný i na zmenšených snímcích. Větší rozlišení nám však dovoluje pohodlněji využít úprav na počítači, kde můžeme aplikovat softwarové vyhlazení šumu a po následném zmenšení a doostření docílit stále kvalitního výsledku.
Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 64, 100, 200 a 400), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče
Automatické vyvážení bílé podává průměrné výsledky. K dispozici je jak možnost korekce o několik stupňů, tak i řada předvoleb a manuální měření.
Porovnání vyvážení bílé (vlevo automatické, vpravo ruční nastavení)
Objektiv a snímač nabízejí velmi dobrou úroveň zachycení detailů. Snímkům nechybí ostrost. Soudkovité zkreslení na nejkratším ohnisku by mohlo být lepší, vzhledem k tomu, že je to ekvivalent 38 mm. Díky tomu nelze příliš počítat s fotografováním širokoúhlých záběrů. Chromatická aberace je zanedbatelná, až na rohy snímků, kde se lehce ztrácí i ostrost. Citelný pokles ostrosti můžeme zaznamenat i na nejdelším ohnisku, kde se soudkovité zkreslení mění na poduškovité. Celkově lze říci, že objektiv je na danou kategorii poměrně dobrý, ovšem soudkovité a poduškovité zkreslení by mohlo být i menší.
Porovnání optického zkreslení a rozlišení (vlevo ohnisko 38 mm, vpravo 114 mm)
Porovnání optického přiblížení (vlevo ohnisko 38 mm, vpravo 114 mm), výřezy 1:1
Ukázka videosekvence (6,07 MB)
[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}
Praktické zkušenosti
Od stisknutí tlačítka Power do pořízení prvního snímku uplyne cca 3,5 s. Objektiv se vysune velmi rychle, ale největší část zpoždění na sebe bere "aktivace" elektroniky. Zpoždění závěrky od stisknutí namáčknuté spouště je v našich podmínkách neměřitelné, tzn. pod 0,1 s. Zpoždění bez namáčknutí je cca 0,5 s. Přezoomování z nejkratšího ohniska na nejdelší je velmi rychlé, zabere cca 1 s. Ovládání zoomu je rozděleno na cca 15 kroků, což je pro tento rozsah více než dostatečné.
Automatická expozice i zaostřování odvádějí dobrou práci a je na ně spolehnutí. Pro horší osvětlení je zde i možnost použití přisvětlovací diody. V případě potřeby můžeme použít i manuální zaostřování, které se dobře ovládá i díky grafickému znázornění zaostřené vzdálenosti.
Kromě manuálního zaostřování nás na tomto kompaktu mile překvapí velké množství funkcí, jako je například i možnost manuálního nastavení expozice a fotografování do formátu RAW. Jednou z obrovských výhod, je možnost nastavení několika parametrů až při jeho zpracování, přičemž z nich nejvýraznější je nastavení vyvážení bílé barvy. Protože máme k dispozici úpravu RAWu ve fotoaparátu, tak si až po pořízení snímku můžeme vybrat vhodné vyvážení bílé, rozlišení, ostrost, saturaci a kontrast a snímek konvertovat do JPEG. Můžeme upravovat i JPEG snímky pomocí korekce jevu červených očí, ořezávání, zmenšování a aplikování barevných filtrů (černobílý, sepia).
Další příjemnou záležitostí je možnost zobrazení "živého" histogramu při fotografování, stejně jako klasického u uložených snímků. Do klasické výbavy Olympusů patří i funkce Pixel mapping, která vyhledá vadné snímací body a vyřadí je z procesu tvorby snímku (místo nich se pak použijí informace ze sousedních bodů).
Nelze však pouze chválit, a tak je nutno zmínit i některé neduhy. S námi použitou xD kartou Olympus 512 MB fotoaparát nedosahoval příliš velkých rychlostí zápisu. Počkat si musíme zejména při fotografování do RAWu, kdy nám uložení trvalo cca 9s. Nejkvalitnější JPEG se ukládal cca 4s. Při standardní kompresy jsou již zpoždění přijatelná.
Závěr
Olympus SP-310 je poměrně povedený kompakt, který nabízí velké množství nejrůznějších funkcí, které jsou často dostupné až u dražších modelů. Velké rozlišení a displej, manuální režim expozice, manuální zaostřování, možnost fotografováni do RAWu, bohatá nabídka nastavení vyvážení bílé barvy, možnost využití "živého" histogramu atd. To vše zabalené v pohledném těle, kde se nezapomnělo ani na pořádný grip pro pevné držení. Své místo si SP-310 najde u nadšených amatérských fotografů, kteří mají chuť ovlivňovat výslednou fotografii. Cena se v maloobchodech pohybuje pod psychologickou hranicí deseti tisíc včetně daně.
::Technické parametry Olympus SP-310
[-more-]{Živé fotografie}
Živé fotografie
Vložit nový příspěvek
